Obrázky na stránke
PDF
ePub
[ocr errors]

tsapra-ütve el-adattatott, ki- wičerpani, á, é, p. C. V. wiór

mérettetett, ki-tsapoltatott. ní. Wičepowání, á, n. extractio wičerpať , pal, pem et pám

(exemtio ) e dolio , Audjas, P. imp. pag, v. wičret. pfung, Kerauszapfung : ki-tsa- Wičertowani, á, n. x. wib polás, tsapon lehúzás. 2) ven- reñi. ditio e dolio, Nuozapfung, wičertowat, towal, 'tagem Berkaufung durch Auszapfen : P. imp. tug , v. wihrefit

. tsapra-ötve el-adás, ki - mé- wičesani já, é, p. c. pexu rés, ki-tsapolás.

expexus, depexus, a, wićepow at, powal, pugem, V. ausgekämmt :ki - fésültt. S

P. imp. pug: e dolio prome- očesané 2) v, česaní 2. N re (eximere, extrahere , de- 3) v. wibiti 1. Nro. wistat trahere ), audzapfen, herausja. ni. pfen: ki-tsapolni, a tsapon Wičesání, á, a. pexio, ex le-húzni. 2) e dolio vendere, xio, depexio , nis, f. Austa auszapfen, vom Faße verkaufen : men , Ausfämmung ki - fé tsa pra ütve el-adni, ki - tsa- lés. Syn. Očesani. 2) v. polni, ki-mérni.

rañi 2. Nro. 3) v. ibiti wicéráni, á, é, p. c. v. wicere. Nro. Wirlahání. ni.

wičesat, fat, rem V. P. in Wicéráni, é, n. v. Wicereñi. wičes: pectere, expecter wicérať, al, ám, V.I. imp. ag, de pectere : qusfámmen: ki

v. wicerit. Syn. wisdérat. sülni. Syn. očesat. 2) v. 1 wicerení, á, é, p. c. nudatus, rał 2. Nro. 3) v. wibit 1. N

essertus, a, um: gefletscht: willabat. ki-mutatolt, vigyorított. Syn. Wičesáwání, á, n. Nom.Ve wisiereni, wifferení, ofte. rení, wifklebeni.

wićesawat, al, ám, freg. Wicereni, a, n. nudatio (ex- wićerat. sertio ) dentium, das Fletschen Wičesek , sku, m. usit. in p! der Bähne, a' fogakoak ki-vi- Wičerei, gen. skow 1) PRO gyoritása, ki-mutatása. Syn. v. defanina. 2) 3 genu 3 Wifčereří, Wiskereñí, Ol nopi, v. Počerki. 3) wite kereni , wistlebení.

3 Wini, deteriora carminal wicerit , il, im, V.P. imp. wie ne reliqua lana , faeces lab

cer, Zubi: dentes nudare (ex- die schlechtere gehechelte Bolle, serere), ringi: die Zähne Flets heltt gyapjúnak gazza.

Pr schen , ki-mutatni, ki-vigyo- Mnobo Wičeskow, málo wi rítani fogait. Syn. wisčerit , multum clamoris, parum lat wisterit, ofterit , wistles viel Gefchrei, wenig Arbeit: ni bit.

a' szája, tsekély a munk Wicerowani, é, n. Nom.Verb.

v mnobo prát, málo : ex seq. Syn. wisčerowas fat.

wiceľování, á, wicerować, rowal, rugem ,

V. 1. imp. rug, freq. ex wicerit. wičesowat, sowal, sugem si Usus. wždi Zubi wiceruge, ex wičesať. couslanter exserit dentes. Syn. wida, i, f. hedera (edera), wisterował sc.

f. Virg. corona vinaria, ind

ex seq

[ocr errors]

n. Nom. V

ex seq.

icis

icis, m. signom (vini venalis), mégyen. Wichádza z Rosi, i, n. der Weinfrang, das Weins exit de navi, er geht (kemmt) zeichen: tzégér, szent Péter sza- aus dem Schiffe hinaus (heraus kalla. Prov. Dobré Wino i bez ki megy (jön), a' hajóból. Tia wifi wipigú, vino vendibili Role wichádzá, ad agros enon opus est hedera. Bonum greditur , exire consvevit : er vinum se ipsum laudat : gut lobt geht auf das Feld hinaus, a' fiú felbst, tzegér nélkül- is el- szántó földekre szokott ki-járkél a' jó bor. A' jó bornak nem ni, ki-menni. Prov.Wichádzač kell tzégér. Widu w istrčil nan na staré Chodníčki , v. Choo bo, prodidit (propalavit, diffa- sníček. 2) exire , finiri, termavit) illum, er hat ihn ausges minari : laufen, hinauslaufen, schrien, verrathen: ki-kiáltotta fich endigen : ki-menni, végeolet. widu mu wistrčili, cie- zödni. Syn. dotonat la. Ucerunt (extruserunt ) ipsum,

sus. Ta Smuteľ, in luctum, man hat ihn ausgestoffen, ki-ve- auf ein Trauern , szomorúságtették eb-rúdgyán; ki telték a' gal végződni. To na geono szûrét.

wichádzá, nihil differt, das Widászáni, 6, n. v. Wichod. läuft auf eins hinaus, az egyre

boh. Widázeni. 2) prociden- megy-ki, 3) venire, provetia , ae, f. der Ausgang, das pire, prodire, epasci, existeHervorfallen, Hervortreten, die re: foinmen, aufgehen, hervor

gervortretung, Ž. B. eines Glic- tommen, wachsen, hervor wach. des, des Leibes, das hervor tritt, sen : tsírázni, ki jönni. Usus.' oder fältt: le esés, le - járás. ur Gačmeň wichádzá, horUsus. Widádzaní Oka, pro- deum jam prodit, die Gerste cidentia oculi Plin. H. N. Wi. kommt don herauf, az árpa dádzáni trew, procidentia tsírazik már. 4) oriri, exointestinorum, Ausgang der Ger riri : aufgehen, sichtbar werden därme, a' bélnek le-járása. Wi. ģ. B. Sonne, Sterne : fel-teldaszaří zadného (rownébo) szeni. Usus. Howá 5wézda Crewa, procidentia sedis (ar wichádze, nova stella exorini, intestini recti) Plin. H.N. tur, ein neuer Stern niht auf, új, Ausgang des Afterdarmes, vég- tsillag támad, tetszik-fel. us hurkanak le-esése, le-járása.

Slunce widádza, jam sol Widábzáni matki, proci- oritur, die Sonne geht schon dentia uteri, das Hervortreten auf, fel-kél immár a' nap. des Mutterleibes (der Gebärmuts Tropice wiil mi tepri Swetter), méhe le-esése. Syn, Wis lo wichádzk, nunc perspicio ftupowani,

(intelligo) rem , nun geht niir widászat, al, ám, V. I. imp. ein Licht aufs nun gehen mir

zag : egredi, exire : auskom. die Augen auf: most látom; men, ausgehen, hinaus (heraus) most vészem észre a' dolgot. gehen, fommen: ki-jönni, ki 5) aperiri, patescere: sich offmenni. Syn. wichodit , wist , nen, aufgehen: fel (ki) nyiwistupit. boh. wicházeti. U- tódni, nyilni. 6) ferivenlesee. sus, 3 gebo Domu ( oktas)

re, effervescere : aufgebenj. widászá, ab eo egreditur, B. der Teig : fel-menni, meger geht aus seinem Hause bis kelni. Syn. natisnut. 7) ahnaus, aunak a házából ki- sumi, consumi : aufgchen, vers Z 10 *

ichrt

ex sey.

zehrt (verbraucht) werden: el- percrebrescere, innotesce költetni. Usus. Mnoho mu Ovid., fich verbreiten, befan wichádzá, mullum impendit, werden: el - híresedni, k consumit: er verzehrt viel, hat híresedni. Widirilo fa große Unfösten: sokat költ. 8) fama percrebuit Cic. incr procidere, hervorfallen, oder . bruit 'fama Liv. sermo no treten: le-esni, le-járni.

.

nullorum Cic. das Gerücht! † wicházení, n. v. Wichádzáří. fich verbreitet : 'ki-hiresede i wicházeti i zel, zim, v. wi. nagy híre vagyon. na por dászat.

kadio ra withirilo, prover! + wider, dru, m. v. Widor. increbruit Liv. ist zum Spri widírení, á, é. p. c. diditus,

worte geworden , példa beszé enuntiatus, edictatus, vulga- dé (közmondássa) lett. tus, divulgatus , proclama- Wichirowání, á, n.'Nom. Ver tus, promulgatus , propalatus, publicatus, diffamatus, wichirowat, rowal, rugew.fr a, um: ausgebreitet, verbreitet, ex wichirit. II. rec. widit öffentlich bekannt gemacht, auss wat fa freq. ex withirit geschrien, ausgeposaunt: ki-hir- Usus. Viciruge (bicí),

dettetett, ki-híresíttetett. fama diditur Virg. increbr Widírení, á, n. enuntiatio, di- scit: es geht das Gerücht, :

vulgatio, proclamatio,' pro- hírlelik, az a híre. mulgatio, propulatio, public wichirne adv. v. dírečne. catio, diffamatio, nis, f. Ause wichirni, á, é, adj. v. dít breitung, Verbreitung, offentlis ini. che Bekanntmachung, Aus- wichirnost, i, f. v. Chir schreiung, Ausposaunung: ki- . not. hirdetés, ki-híresítés.

wichistani, á, é, p. C. v. 1 widhírit, il, im, V. P. imp. strogeni.

wichir , ñekoho, řečo : dide- Wichistáří, á, n. V. wist re (a dido, dididi, itum ) geni.

Cic. enuntiare, edicere, edi- wichistač, al, ám ,,V. P. in • ctare, ebuccinare, vulgare,

ag, v. wistrogiť. II. divulgare, evulgare, procla- widhistat ra, v mistrogit mare, promulgare, propala- Wichistáwání,'', n. Nom. Ve re, publicare, diffamare aliquem

Tacit. aliquid Ovid. widistáwač, al, ám ,, freg. ausbreiten, verbreiten, unter die wichistat, v, wistrogiwat. 1 Leute bringen, bekannt machen, rec. wichistáwat ra, freq. ausschreien, auspofauen: ki-hir

wichistat ra, v. wistrogiu detni (tem), ki - híresíteni ra. (tem). JI. rec. wichirit ra : wichitani, á, é, p. c. captu se proclamare (propalare), sich exhaustus, exceptus, erepti ausschreien, ki-híresíteni ma

captus, a, um weggefange gát. Sám si ra wichiril, te ki-fogott, ipsum propalasti, du hast dich

Syn. wilapani. 2) v. 'wid felbst ausgeschrien , te magad tení. híresítetted 'ki - magadat. "III wichitani , á, n. per captura passive impers. wichíriť ra:

exhaustio, exceptio, erept! increbescere, increbrescere,

Wegfangung, ki-fogás, ki-to

ex sey.

ki - fogdostalo

du

dosás. Syn. wilapání. 2) v. gemacht, erfaltet, falt gewors Widíteñí.

den: meg-hidegíttetett, megwiditat, al, ám, V. P. imp. hüttetett, hältt. Syn. wistu.

tag, Zwer, Ribi : captura Sení, boh. wichlazení. exhaurire, capere , excipere, Widlasení, á, n, refrigeratio, eripere omnes feras pisces: nis , f. Ausführung, Kühlmas wegfangen alles Wild, alle Fis chung, Erkaltung: meg-hide

che: ki-fogni, ki-fogdosni a' gítés, hűtés. Syn. Wistušení, vadat, a' halat. Syn. wilapat. boh. Wichlazení. 2) v. wititit.

widlasit , il, im, V. P. imp. widitáwání, é, n. Nom. Verb. dla8 , refrigerare , auskühlen, ex seq.

· fühl machen: meg - hidegíteni giọtámát, dt, ám, freq. ex (tem), hívesíteni (tem), megwiditat.

hüteni. Syn. wistusit. 2) widičení, á, é, p. C. ereptus , Swedka widla$it, refrigera

extortus, ablatus, ademtus, re (debilitare) testem , den a, um: entrissen, ki-ragadt- Beug ausfühlen, schwächen: a' tatott, ki-kapott. Syn. wichs bizonyságot meg-erötleníteni, wateni, widreni.

Il. rec. wichladit ra: refriWidifení, á, n. ereptio, ex- gerare se, refrigerari : fich

torsio , ablatio, ademtio, nis, auskühlen, meg - hülni.. Syn. f. Entreifung, ki-ragadás, ki- wistušit ja, widladnúť ? kapás. Syn, Witwatení, Wis widladnúť, Snul, (del), Snem, Greni.

V. P. imp. oñi: refrigerari , widit it, il, im, V. P. imp. refrigescere : ausfühlen, falt

widit : eripere, extorquere, (kühl) werden, erfalten, die Wärs auferre , adimere: entreisen me; oder das Feuer verlieren : Semand etwas: ki- ragadni meg-hülni ( -lök). Usus. ur ki-kapoi ralakinek kezéből wec wichladla, refrixit res, valamit. Syn. widret, wichs man retet nichts mehr davon, watit. Usus. Wichit il mu 3 nem szól már senki arról a' Rufi 7703, kterím bo pre. dologrol. Wewidladla gata, pídnúť ocel. II. rec. wichis non refrixit amor, die Liebe tit ra, cum dat. a) Staros bleibt beständig, nem hült (nem stám: se liberare (exsolvere) tsökkentt) meg, a' szeretet. curis, fich den Sorgen entrei- wichladnutí, á, é, p. c. refrifen, gondgyait (aggódásit) le geratus, a, um ; fühl gewor. tenni. b) Swetu a widifit : den, ausgefühlt: meg-hüllt. se segregare a rebus humanis, Wichladnutí, á, n. refrigerafich der Welt entreißen, a' vi- tio , refrigescentia, de, f. das jágtól el-válni, bútsút venni. Kühlwerden, Ausfühlung: meg2 odñeka8, 3 Domu: aufu- hülés. gere, davon laufen, sich entrei. Widládzač, a, m. v. Chladič. ken: 'el (ki) futni. Syn. uteci, wichladzačí, á, é, adj. v. chla: wibebnút.

Sici. widtowač, towal, tugem, V.I. Wichlászačka, i, f. v. Chla

imp. tug , v. wichitat. 2) v. 8ička. widitit.

widládzaní, á, é, p.c. v. clas widlaseni, á, é, p. c. refrige- Seni, wichlasení. satus, a, um : cudgefühlt, filhl

wid •

ex seq.

Verb, ex seq.

ex

widládzaní, á, n. y. Chlaßes wiớlipnúť, pnul (pel), pårn ni, Dibaochi.

V. P. imp. pni, idem. widtádzat, al, ám, V.I imp. wichlipnutí, á, é, p. c. y. wie

cg, v. dlašit, widladiť. lipani. Wiðladzować, a, m. v. Chla. Pichlipnutí, á, n. v. Wich Sič.

paní. widladzywaci, á, é, adj. v. wiolipowání, á, n. Nom. Ver

clasici. widladzowačka, i, f.v.Chla. wichlipowat, powal, pugen Sićta.

freg. ex wichlípnút. Widlaszowání, á, n. Nom. widlopani, á, é, p. 6. V. 1

klopani. wichladzowat, 3owal, zugem, píchlopat, al, ám et pem, V.

freq. ex widlasit, v. clasít. imp. pag et widlop, v. TI rec. widla8zowat ra, freq. Klopat. ex widlasit 1a.

wichlopení, á, é, p. c. T. W wiolastani, á, é, p. C. v. wi. worení.

lokani, 2) v. wima trčení. 3) widlopit, il , im, V. P. in v. wižrani.

dlop, v. witworit. wichlastat, al, ém, V. P. imp: widlopkat, al, em, V. P.in

ag, v. wiloťat. 2) v, wimafo ag, y. wiklopkat. Ertir. 3) v. wižrat.

wichlpateni, á, é, p. c. 5. wi wichlemtani, é, é, p. c. lupatení. seq.

wiolpatet , čel, čím, V. P. in widlemtat, al, ám, et mcem, pat, v. wichlupatet.

V. P. imp. tag et mci, v. wichlpčení, , é, p, o. v.
wichleptat.

sčicowani. wichleptani, á, é, p. c. ex widlpčič, il, im V. P. il seq.

pči, v, wifiicowat. wichleptat, al, ám et pcem, wichlpeni, á, é, p. C. .!

V..P. imp. tag ct pci : lam- chlupení, bendo (more canum) ebibere, wichlpit, il, im V. P. imp. ausschlappern, hobsolva ki in

dhlp, v. wichlupić. ni. Syn, widolemtat.

wichlupaní, á, é, p. Co . ! wichlipani, á, é, p. c. essor- chlípaní,

ptus, a, um: ausgeschlorfen, Wiðlupání, á, n. v. wid
ki-szürtsöllt. Syn. wichlup&s pání.
ni, wistrebani.

widhlupat, pal, pem V. P. in Widlipání, á, n. exsorptio, pag et widlup, v. wid sorbitio, nis, f. das Aue chlür.

pat. fen, Ausschlürfung : ki-szür- widlupateni, á, é, p. c. p tsölés. Syn. Widlupáni, Wie

carens, qui pilos amisit: strebáni.

gehaart ; ausgehärt: meg widlipat, pal, pem, V. P. imp.

paszudott, akinek a s7 widlip: exsorbere, epitissa- le - mentt. Syn. wichlpate re : ausschlürfen, ki-szirtsölni, wichlupatet, tet, tími... hi-szürtsöldögelni, szürtsölve

imp. pat: pilos amitte meg-inni. Syn. wichlupat, wis

audhaaren, aushären : a' szo strebat.

el - veszteni. Syn widlpat Chlupi stratit", wileñit fa

wit:

« PredošláPokračovať »