Obrázky na stránke
PDF
ePub

dosás. Syn. Wilapáñí. 2) v. gemacht í erkaltet, falt gewore Widiteñí.

den: meg-hidegíttetett, megwiditat, al, ám, V. P. imp. hüttetett, hältt. Syn. wistů.

tag, Zwer, Ribi : captura Seni. boh, wichlazení. exhaurire, capere , excipere, Wichladení, á, n. refrigeratio, eripere omnes feras pisces : nis, f. Ausfühlung, Kühlmas wegfangen alle Wild, alle Fis chung, Erhaltung: meg-hidefohe: ki-fogni, ki-fogdosni a gítés, hűtés. Syn. Wistušení, vadat, a' halat. Syn. wilapat. boh. Wichlazení. 2) F, wibitit. 1

wichlasit, il, im, V. P. imp. widitáwání, é, n. Nom. Verb. dla8 , refrigerare , ausfühlen, ex seq..

· fühl macheni meg - hidegíteni widitawat, al, ám, freg. ex (tem), hívesíteni (tem), megwiditat.

hűteni. Syn. wistusit. 2) widičení, á, é, p. C. ereptus, Swedka widlasit, refrigera

extortus, ablatus, ademtus, re (debilitare) testem, den a, um : entrissen, ki-ragadt Beug ausfühlen, schwächen: a' tatott, ki-kapott. Syn. wids bizonyságot meg-erötleníteni. wateni , widrení.

Il. rec. wichlasit ça: refriWiditeñí, á, n. ereptio, ex gerare se, refrigerari: fich

torsio , ablatio, ademtio, nis, ausfühlen, meg - hülni. Syn. f. Entreifung, ki-ragadás, ki mijtuoit , gibtcốnút ? kapás, Syn, Widowateří, Wis wichladnút, Snul, (del), Sñem, Orení.

V. P. imp. dñi : refrigerari , widit it, il, im, V. P. imp. refrigescere : ausfühlen, falt

wichit: eripere, extorquere, (kühl) werden, erfalten, die Wärs auferre , adimere: entreifen me; oder das Feuer verlieren: Iemand etwas: ki – ragadni, meg-hülni (- lök). Usus. us ki - kapni ralakinek kezéből Wec wichládla, refrixit res , valamit. Syn. widret , wich man redet nichts mehr davon, wafit. Usus. Wichitil mu 3 nem szól már senki arról a' Rusi 7703, fterim bo pre.. dologrol. ewichladta Láska, pídnút ocel.: II. rec. widis non refrixit amor, die Liebe tit ra, cum dat. c) Staro- bleibt beständig, nem hült (nem stém : se liberare (exsolvere) tsökkentt) meg a szeretet.. curis, fich den Sorgen entreis wichladnutí, á, é, p. C. refrifen, gondgyait (aggódásit) le geratus, a, um ; fühl gewors tenni. b) Swetu ra widitit : den, ausgefühlt: meg-hüllt. se segregare a rebus humanis, Wichladnutí, á, n. refrigerafich der Welt entreißen, a' vi- tio , refrigescentia , ae, f. das lágtól el-válni, bútsút venni. Súhlwerden, Ausführung : meg2) odñeka8, 3 Domu: aufu hülés. gere, davon laufen, sich entreis Wichlászač, a, m. v. Chladič. Een: el (ki) futni. Syn. utect, wichladzačí, é, é, adj. v. chla. wibehnút.

Sici. wigitować, towal, tugem, V.I. Wichlászačka, i, f. v. Chlaa

imp. tug , V. widitat. 2) v. Sička. widitit.

widládzaní, á, é, p. c. v. chlas widlaseni, á, é, p.c. refrige- Seni, wichlageni... satus, a, um : cusgekühlt, fühl

ex seq.

widlászání, á, n. y. Chlaßes piớlipnúť, pnul (pel), pře ní ,,, wichlasení,

V. P. imp. pni, idem. wichtádzať, al, ám, V.I. imp. widlipnutí, á é, p. c. x. w

cel v ohlasit, wiớlasiť. lipani. Wishladzować, &, m. v. Chla. Wichlipnuti, á, n. v. Wil Sič.

pání. widlaszowací, á, é, adj. v. wiớlipowání, é, n. Nom. V

clasici. widladzowačka , i, f.v.Chla. wichlipowat, powal, pug Sička.

freg. ex wichlipnúť. Widladzowání, á, n. Nom. wichlopani, s, é, pi c. v. Verb. ex seq.

klopani. wigladzowat, 3owal, zugem, miðlopat , al, ám et pem, Freq. ex widladit, v. olasit. imp. pag et widlop, v.

I rec. widla8zowat ra, freq. klopat. ex widlait a.'

widlopení, á, é, p. 6. p. 1 widlaftani, á, é, p. c. v. wi. worení.

Lokani, 2) v. wimaserteni. 3) widlopit, il, im, .V. P. i v. wižrani.

dlop, v. witworit. wichlastat, al, em , V. P. imp: widloptat, al, ám, V. P.i

ag, v. wilokat. 2) v. wimafo ag, v. witloptat. Ertit. 3) v. wizrač.

widlpateni, á, é, p. c. V. u pihlemtani, é, é, p. c. ex lupatení. seq.

widlpatet , tel , čím, V. P. i) widlemtat, al, ém, et mcem, pat, v. wichlupatet.

V. P. imp. tag et mci, v. wichlpčeni, , é, p, o. V. wichleptat.

sčicowani, wisleptani, á, é, p. c. ex widlpčič, il, im V. P. i seq.

pči, v. wifčicowat. widleptat, al, ám et pcem, wichlpeni, á, é, p. c. .

V. P. imp. tag ct pci : lam- olupení, bendo (more canum) ebibere, wichlpit, il, im V. P. imp ausschlappern, hobsolva ki in

dlp, v. wichlupit. ni. Syn, widlemtat.

widolupaní, á, é, p. Co v. widlipaní, s, é, p. c. essor- dlipaní,

ptus, a, um: ausgeschlorfen, Wiðlupání, á, n. r. wi
ki-szücksöllt. Syn. wichlupa. pání.
ni, wistrebani.

widlupat, pal, pem V.P. Widlipaní, á, n. exsorptio, pag et widlup, y. W

sorbitio, nis, f. das Auschlürs pat.
fen, Ausschlürfung : ki - szür- widhlupatení, á, é, p. c.
tsölés. Syn. Wiðlupání, Wi. carens, qui pilos amisit:
strebáni.

gehaart ; ausgehärt: meg widlipat, pal, pem, V. P. imp.

paszudott, akinek a'. widlip: exsorbere, epitissa- le - mentt. Syn. wichlpa re : ausschlürfen, ki-szürtsölni, wichlupatet, tel, tími hi-szürtsöldögelni, szürtsölve

imp. pat: pilos amit meg-ipui. Syn. wichlupat, wis aushaaren, aushären: a's strebat.

el - veszteni. Syn. wich!pg Chlupi stretit, wilenit

wil

[ocr errors]

widlupeni, é, é, p. c. pilis oder Ausgehen tann, Defnung :

privatus ; a, um: der Haare ki-menetel. 3) widod Slun. beraubt: meg - kopasztalolt, ca, Swézdi ve: ortus solis, meg - kopaszodott. · Synwie stellae ete: der Aufgang, das olpeni.

Aufgehen der Sonne, Sterne • widlupit, il, im V. P. imp. 36: a’ napnak, tsillagnak fel

lup: pilis privare, pilos ali tetszése, fel - jövetele, kelése. eui extrahere: die Haare aus. widod Sluncu predist, ocreißen, meg - kopasztani ; a' cupare ortum solis. dem Sin. haját, szörét ki - tépni, ki nenaufgange vorfommen, a' nap húzni. Syn. Chlupi" (Wlasi) fel - tetszését meg - elözni ; witrbat,

elóbb fel - kelni, mint sem miðluptani, á, é, p. c. . a' nap fel-tetszik. 4 ) oriens, widlipani.

plaga orientalis : die Gegend, widluptat, al, ám V. P. imp. wo die Sonne aufgeht, Morgen, tag, 5. widlipat.

Morgenland: nap kelet; a' vi-, widlupnúk, pnul ( pel), přem, lágnak nap kelet felől való

V. P. imp. při , v. widlin része, 08 Widodu, od wie pnút,

doonid Stran: ab orientis wißlupnutí, á, én.p. c. v. mis partibus : vom Sonnenaufgan. blipani.

· se, vom Morgenlande, som Widlupnuti, á, 2. v. Widolie Morgen: nap – kelet felöl, pání,

nap-kelettöl Widlupování, é, , Nom. widodení, á, é, p. c. ambuVerb. ex seq. .

latione ( cursitatione ) obtenwichlupowat, powal, pugem , . tus, a, um: durch Herumge. freq, ex widlupnút.

hen ( Herumreisen) erhalten , Widod, u, m. exitus, egres erlangt: ki- járlt, járással meg

sus, us, m. der Ausgang, das (el), nyertt. Husgehen : ķi - menetel, ki- widosení, á, n. v, widos menés, ķi – járás. Syn. Wie per 3 Nros. 4) obtentio (addászáni, Usus. Widod ng secutio ) rei per ambulatioRoči, na wozi ( boh. Wiges nem (cursilationem); Erlan ti, Wigezd): a.) exitus cu-' gung einer Sache durch das Hero rulis, evectio: das Pusfahren, umgehen: ki- járás, járással Abfahren ; kotsin való ki-me való el (meg) nyerés. . dés, el - menetel. b.) erectio pisosit , il, im V. l. imp. ad superiorem locum : daß widos, v. wichászat, wist'. Auffahren in die Höhe, . B, II. rec. widosit ra: satis mit dem Wagen: kotsin való ambulare, incedere: genug fel - menés, fel - járás. Wi. herumgehen (einhergehen): eledos na Roni (boh. Wigeti, get járni, kelni. 2) satis vaWigezo): initium equitatio gari , genug herumschweifen, nis, excursus, exitus: das eleget tsavarogni, széllyel Ausreiten, Abreise zu Pferde: járni, kóborlani, kószálni, ki - lovaglás, ló - háton való izéklázni, ki - koszálni maki (el) mepelel, menés, já

gát. rás, sétálás. 2 ) locus exitus, widosit, il, im V. J. imp. apertura, esitus: der Auss widos: posse ire ( incedere, gang, Ort, wo man ausgeht, ambulare ) : im Stande fryn

ichung

[ocr errors]
[ocr errors]

34 gehen, járhatni, győzni a' haltung, Aushaltung, Nahrung : járást. Usus. Esie gar wami ki ( fel) táplálás, ki - tartás. preto bár celi Deń widosim, Syn. Chówa, Chowání, wiego integra quoque die vo žiweni. 2) educatio, eductio : biscum ire (incedere, ambu Erziehung z. B. der Kinder : lare) possum, ich bin noch im

fel-nevelés. Syn. Osdowání. Stande mit euch den ganzen Usus. Dobré Widowani , Tag zu gehen, még én kén bona educatio , gute Erzichung, tekkel egész nap-is járhatok, wenn die Kinder gut erzogen el - gyözöm a járást. 2 ) am werden : jó fel - neyelés. boh. bulatione (cursitatione, am- Zwedenost.. bulando ) adsequi, consequi, widowat, al, ám V. P. imp. obtinere : durch Herumgehen ers wag : alere, intertenere , su langen, bekommen, erhalten : stentare, tueri : unterhalten, ki - járni, járással meg-nyer

ečnähren, erhalten mit der Speis ni, el- érni.

je : fel, ki - táplálni, ki-tarwidodni, á, é, adj. orienta Lani. Syn, obstarat , wižiwit.

lis, e; eous, a, um: morgens 4) educare, educere: erziehen, ländisch, nap - keleli. Usus. auferziehen, aufziehen, groß jies Widodná žem (Rragina), hen, z. B. Kinder, Thiere : terra orientalis, Morgenland,

fel-nevelki. Syn. Obdowat. nap - keleti tartomány.

boh. wiblidati, zwesti. Usus. + widodñí, adj. omn. gen.

Gá Tem tu widowal, gato idem. :

bi moga wlastná Céra bola: Wichor, u,'m. turbo, inis, illam educavi pro mea, ich

m. circius, i, m. Sausewind, habe fie erzogen nicht anderst, Burbelwind, Windwürbel : for als meine eigene (wie meine ) gó – szél, szélvész. Syn. Wir Tochter : mintha saját leányom corica, Wetrica. boh. Chu. volna, úgy neveltem fel ötet. mel, Chumelice, Wicher, wig II. rec. widowat Fa, v. wis chřice. Usus, Obřiwi widor, ziwit ra. Obeň nebeskí, kteríf powes wichowatel, a, m. alitor, altrá solu padá: Feuer, das tor, educator , sustentator, herunter fällt aus der Luft: tüm is, m. nutritius, i, m. Ers zes esö.

nährer, Unterhalter, Erzieher, Widorica, i, f. idem.

Uuferzieher : tápláló, fel - newidowani, á, é, p. c. susten- velö.

tatus, alitus , altus, inler- Wichowawání, á, 9. Nom. tentus, a, um: unterhalten, Verb. ex sey. genährt, ki (fel) táplállatott, wichowawat, ál, ám freg. ex ki - tarlatott. Syn. wižiwení. widowat. 2) educatus . eductus : erzos Wichowawatel, a, m. v. Wi; gen, auferzogen: fel - nevelte- cowatel. tett, fel-neveltt. Syn. odchos + wichứadle adv. v. wildle. wani. Usus. Dobre widowa- † wichưadli, á, é, adj. v. ni, bene educatus, wohl ers wildlí. zogen, jól fel - nevelit. boh. + widčaslost, i, f. v. Wife zwedení.

chlost. Wichowání, á, n, sustentatió, † wichtadnúči, 01, Snu fut, intertentio , nis, f. Unters v. wiscbnút,

wibrátani, á, é, p. c. exscre- wichrapować, powal, pugem,

atus, a, um: ausgeräuspert, freg. ex wichrapit. II. rec. hákogva ki- pökölt. Syn, wie widrapowat fæ, freq. ex wir

protení , piertant, wiptati. propif (d. " Wiorákání, á, n. exscreatus, widhrdlani, é, é, P, C. v.

us, m. Coel. Aur. exscrea wichrátani. tio , nis, f. Plin. H. N. das Widrolání, á, ni v. Widrá. Ausriujpern, Ansräusperung: há- káni. kogvaki - pökės. "Syn. Wie wierolat, lal , lem V. P. imp.

roláňi , Widrkaní, Wis oli, v. witbrákat. pluti.

Widrohláwání, á, n, Nom. widrákat, al, ám et čem y. Verb. ex seq. - P. imp. Bag, et wichrač : ex- widrolawat, al, ám freq. ex

screare Cels. ausräuspern, widrolat. . hákogva ki - pökni ( - köm). + Wichčice, v. Widor. Syn. widráknut wigrolat, wichrťani , á, é, p. c. v. wis widrkat , wighrknút , wis dráťani. plút.

Wichrtání, á, n. V. Widrá. widretáwání, á, n. Nom. tani. Verb. ex seq.

wichrťať, al, em V. P, imp. wiórátáwač, al, ám freq. ex ag, v. wichrátať. widrákat.

Wichrkek gen. Widikku, m. V. widrokliwi, é, é, adj. exscrea- Wipluwet.

bilis, e: Plin. H. N. was wichrënút, Enul (kel), třem, ausgespien (ausgeräuspert) wers V. P. imp. kni, v. wichra. den fann: ki- pökhetö.

kat. pidræknút , tnul (kel ), kńem, widrknutí, á, é, p. c. v, wis

V. P. imp. kni, v. widrás ráťaní. fat.

widrknuti, &, n. v. Wichrá. Widrakowání, 6, n. Nom. tání. * Verb. ex seq.

wiørkowání, , n. Nom.Verb. piórakować, Fowal, fugem, ex seq.. freq. ex wichrákat.

widrkowat , towal, Kugem, widrapení, á, é, p. c. fractus, freq. ex wichrknúť,

a, um ; gebrochen: el-törött. wibúdání, á, n. v. Chudnutí. Syn. rozbití,

widúdat, al, ám v. I. imp, bidrapit, il, im V. P. imp. dag, v. cudnúť.

brap, srnec: frangere, con-' widudle adv. v. fchudle. fringere ollam : brechen den wichudli, á, é, adj. v. robuoli, Topf, el - törni. Syn. rozbit. wichudnúť, onul (del), dnem, II. passive. wichrapič ra, · V. P. imp. Sni, v. robudnút, frangi, confringi: gebrochen widuonutí, á, é, pec, v. Toud werden, breden neutr, törni nuti. neutr. cl - törni. Syn. rozbiť Widudnuti, come n. v, Soud: Ta. Widrapil Fa Srnec, fra- . nuti. cta est olla , der Topf ist ge: * Wichwaceńí, á, p. v. Wichwa.

brochen, el - törött a' fazék. teni. Miqrapowani, á, 2. Nom, * wichwacit, il, im, v.wid was 'Perb. ex seq.

tit,

« PredošláPokračovať »