Obrázky na stránke
PDF
ePub

.

nap- kelettöl.

widlupení, á, é, p. c. pilis oder Ausgehen tann , Defnung:

privalus; a, um: der Haare ki-menetel. 3) widod Slun. beraubt: meg - kopasztatott, ca, 5wézsi u: ortus solis, meg - kopaszodott. Syn. wi. stellae etc: der Aufgang, das opení,

Aufgehen der Sonnte, Sterne pidlupit, il, im V. P. imp. #: a napnak, tsillagoak fel

Lup: pilis privare, pilos ali- tetszése, fel - jövetele, kelése. cui extrahere: die baare aus. widos Sluncu presist , ocreißen, meg - kopasztani ; a' cupare ortum solis. dem Sine haját, szörét ki - tépni, ki- nenaufgange vorkommen, a' nap húzni. Syn. Chlupi (Wlasi)

fel - tetszését meg - elözni ; witrbat,

előbb fel - kelni, mint sem widluptani, á, é, p. c. v. a' nap fel-tetszik. 4) oriens widlipani.

plaga orientalis : dic Gegend, widluptat , al, ám V. P. imp. wo die Sonne aufgeht, Morgen, tag, 1. widlipat.

Morgenland: nap kelet; a viwidlupnút , pnul ( pel), přem, lágnak nap kelet felől való

V. P. imp. pái,' v. widli. része, OS Widodu, od wis pnút,

doonid Stran: ab orientis widlupnutí, á, é.p. c. v. wi. partibus : vom Sonnenaufgan. olipani.

se , vom Morgenlande, vom Widlupnuti, á, 1. v. Widli. Morgen: nap - kelet felöl,

páni, Widlupowani, é, 0, Nom, widosene cursitatione) obten

, Verb. ex seq. widlupovat, powal, pugem, tus, a, um: durch Herumgc. freq. ex widlupnút,

hen ( Herumreisen) erhalten, Widod, i, m. exitus, egres- erlangt: ki-járlt, járással meg

sus, us, m. der Ausgang, das (el), nyertt. Yusgehen : ki- menetel, ki- wichosení, á, n. v. wichos mevés, ki - járás. Syn. Wi. per 3 Nros. 4) obtentio (addászáni, Usus. widos na secutio ) rei per ambulatioRoči, na wozi (boh. Wiges nem (cursitationem), Erlans ti, Wigezo ); a.) exil us cu- gung einer Sache durch das Qer. rulis, evectio: daß Yusfahren, umgehen: ki-járás, járással Abfahren; kotsin való ki-me- való el (meg) nyerés. dés, el - menetel. b.) erectio misto Sit , 'il , 'ím v. I. imp. ad superiorem locum : das wicho8, v. widászat, wift'. Auffahren in die Höhe, . B, II. rec. widosit ra: satis mit dem Wagen: kotsin való ambulare, incedere ; genug fel - menés, fel - járás. wi. herumgehen (einhergehen): eledos na Roni (boh. Wigeti, get járni, kelni. 2) satis vawige38): initium equitatio- gari, genug herumschweifen nis, excursus , exilus : das eleget tsavarogni, széllyel Ausreiten, Abreise zu Pferde: járni, kóborlani, kószálni, ki - Jovaglás, ló - háton való izéklázni, ki - koszálni maki (el) menetel, menés, já

gát. rás, sétálás. 2) locus exitus, withosit, il, im V. J. imp. apertura, esitus: der Augs wido8 : posse ire (incedere, gang, Ort, wo man ausgeht, ambulare): im Stande fryn

ju

zu gehen, járhatni, gyözni a' haltung, Audhaltung, Nahrung : járást. Usus. Esie gar wami ki ( fel) táplálás, ki - tartás. preto bát celi Deń widosim, Syn. Chowa, Chowáni, Wiego integra quoque die vo- žiweni. 2) educatio, eductio : biscum ire (incedere, ambu- Erziehung, z. B. der Kinder : lare) possum, ich bin noch im

fel-nevelés. Syn. Osdowání. Stande mit euch den ganzen

Usus. Dobré widowani, Tag zu gehen, még én ken- bona educatio , gute Erzichung, tekkel egész nap-is járhatok,

wenn die Sinder gut erzogen el - gyözöm a' járást. 2) am- werden: jó fel - neyelés. boh. bulatione (cursitatione , am- Zwedenost. bulando ) adsequi , consequi, widowat , al, ám V. P. imp. obtinere: durch Herumgehen ers wag : alere, intertenere , su langen, bekommen, erhalten : stentare, tueri : unterhalten ki - járni, járással meg-nyer

ernähren, erhalten mit der Speis ni, el - érni.

se : fel, ki- táplálni, ki-tarwidodní, á, é, adj. orienta- Lani. Syn, obstarat, wižiwit. lis, e;,eous, a, um: morgen:

4) educare, educere: erzichen, ländisch, nap- keleli. Usus. auferziehen, aufziehen, groß jies widodná Zem (Rragina), hen, z. B. Kinder, Thiere : terra orientalis, Morgenland,

felnevelni. Syn. Odowat. nap - keleti tartomány.

boh. wiblidati, zwesti. Usus. widodní, adj. omn. gen.

Gá Tem tu widowal, gako idem.

bi moga wlastná Céra bola: Wichor, u,' m. turbo, inis,

illam educavi pro mea, ich m. circius, i, m. Sausewind, habe fie erzogen nicht anderst Würbelwind, Windwürbel : for als meine eigene (wie meine) gó - szél, szélvész. Syn. Wi. Tochter : mintha saját leányom orica, Wetrica. boh. Chu. volna, úgy neveltem fel ötet. mel, Chumelice, Wider, wi II. rec. widowat Fa, . wis chčice. Usus, Ohňiwi wichor, Bimit (4. Oheň nebeskí, kterí s Powe. Widowatel, a, m. alitor, altrá solu pada: Feuer, das tor, educator , sustentator , herunter fällt aus der Luft: tüm is, m. nutritius, i, m. Ers zes eső.

nährer, Unterhalter, Erzieher, Wicorica, i, f. idem.

Uuferzieher: tápláló, felwidowani, á, é, p. c. susten

velö. tatus , alitus , altus, inler- wichowawáří , é, n. Nom. tentus, a, um: unterhalten, genährt, ki (fel) táplállatott, wichowawač, ål, ám freq. ex ki - tariatott. Syn. wižiweni. widowat. 2) educatus eductus : crgos Wichowawatel, a, m. v. Wi; gen, auferzogen: fel - nevelle

cowatel. tett, fel-neveltt. Syn. odchos † wicřadle adv. v. wildle. wani. Usus. Dobre widowa: † wichứadli, á, é, adj. v. ni, bene educatus, wohl ers

wischli. zogen, jól fel - neveltt. 'boh. + Widraslost, i, f. v. Wife Zwedení.

dlost. Widowání, á, n. sustentatio, t wichtadnúti, ol, Onu fut. intertentio, nis, f. Unter v. wiscbnút,

- ne

Verb. ex seq.

1

widtátani, á, é, p. c. exscre- wichrapować, powal, 'pugem,

atus, a, um: ausgeräuspert, freq. ex wichrapit. ii. rec. hákogva ki- pökölt. Syn, wi. wichrapowat sa i freq. ex wir

ordlani , widrkani, wiplutí. ordpit fo. wibrákání, á, n. exscreatus, wiórdlani, é, é, p, c. us, m. Coel. Aur. exscrea- wichrákaní. tio , nis, f. Plin. H. N. das Wichrolání, á, n. v. Wichrá. Ausräufpern, Ausräusperung: há- káři. kogva ki- pökés. Syn. Wir wierolat, lal , lem V. P. imp. φτάίάήί , ωιφτfaήί, Wis oli, v. withrátat. plutí.

Wiørcláwání, á, n, Nom. widrátot, al, ám et čem V.

Verb. ex seq. P. imp. tag, et wicrač : ex- widrolawat, al, ám freq. ex screare Cels. ausräuspern,

widrolat. hákogva ki - pökni ( - köm). + Wichtice ,, . Widor. Syn. wigréknút; widrolat, wichrkani, á, é, p. c. v. wis wichrkat", wichtknút , wis drátani. plút.

Wichrtání, á, n. v. Widrá. widrátáwání, á, n. Nom. kání, Verb. ex seq.

widrkat, al, ám V. P, imp. widrátáwat, al, ám freq. ex ag, v. widrákat. widrákat.

Wichrket gen. widrkku, m. v. widrákliwi, á, é, adj. exscrea- Wipluwet.

bilis, e: Plin. H. N. was wichrknúť , knul (tel), třem, ausgespien (ausgeräuspert) wers V. P. imp. kni, v. widrá. den kann: ki - pökhető.

kat. witraknút, Inul (kel ), Enem, wichrknuti, á, é, p. c. v, wis

V. P. imp. Eni, v. widrá. crátani. fat.

widrknutí, á, n. v. Wichra. Widrakowání, é, n. Nom.

tání, Verb. ex seq.

witbrkowáři, á, n. Nom.Verb. piórakowat, Kowal, kugem, freq. ex widrákat.

wichrkowat , towal, kugem, widrapení, á, é, p. c. fractus, freq, ex widrknut,

a, um: gebrochen: el - törött. Wichudání, á, n. v. Chudnutí. Syn. rozbití,

widúdať, al, ám v. I. imp, widrapit, il, im V. P. imp. dag , v. dudnúť.

drap , Srnec: frangere, con- wichudle adv. v. fchudle. fringere ollam : brechen den wichudli, á, é, adj. v. rotusli, Topf, el - törni. Syn. rozbit. wichudnúť, onul (Gel), Snem, II. passive. wichrapit sa, V. P. imp. ani, v. Pohudnúť, frangi, confringi: gebrochen widuanuti, á, éip.c, v. rous, werden, breden neutr, törni

nutí. neutr. cl - törni

. Syn. rozbif wichudnutí, án n. v. Soud: ra. Widrapil fa Srnec, fra- nuti. cta est olla , der Topf ist ges * Wichwaceńí, á, 8. v. Wichwa.

brochen, el - törött a fazék. tení. Wiðrapowani, á, 1. Nom,

n. Nom. * wichwacit, il, im, v. wich was

tit,

ex seq.

Verb. ex seq:

[ocr errors]
[ocr errors]

widwacování, á, n. y. Wis re, dlubiwat re, Inositi dwateni,

widlubowati je. Prov. Sa wichwacowat, cowal, cugem, ra widwaluge, ipse sibi tib

V. I. imp. cug, y. widwa. cen est, er lobt sich selbst tit.

maga ditséri magál. wichválení, á, é, p. c. dilaua pichwalowatel, &, m. laud

datus Cic. laudatus, celebra- tor, dilaudator , praedicati tus, praedicatus, a, um : is, m. encomiasta, paneg gerümht, gelobt, sehr gelobt: rista Sidon, ae, m. fobredni igen ditsérletett. Syn, widwa. ditsérő. 2) v. Widwalown Powani.

widowalowatelčin, á, é, a Widwaleni, á, 1. dilaudatio ,

poss. ex seq. laudatio , celebratio , prae- wichwalowatelka, i, f. laad dicatio, nis, f. das Loben, trix, dilaudatrix praedia Rühmen: meg - ditsérés. Syn. trix, icis, f. Lobrednerinn,! Widwalowani,

tsérő aszszony. 2) v, Widow widwáliť, il, im, V. F. imp. lownica.

widwal, reg.acc. laudare, di- widwalowatelow, Art, a laudare Cic. celebrare, effer

poss. ex widwalowatel. re, praedicare : rühmen, log widwalowne adu, laudatori ben, lobpreisen, sehr loben, honorifice, panegyrice ; ri gleichsam Berloben : igen mend, løbend: igen ditséret ( erösen ), ditsérni. Syn. wie sen, ditsérve, 2) glorios dwalowat, welmi dobálit.

cum gloriatione, iactabundi wichwalowani , á, é, p. C. V. pradlerisch, kérkedve, dits widwalení.

kedve. boh. dlubne, honor Wichwalowání, á,. n. 6. Wie widwalowni, á, é, adj

. la chwálení. 2) gloriatio , jacta- datorius, collaudatorius , I tio, jactantia: das Prahlen, negyricus, a, um: rühmer die Prahlerei : dilsekedés, kér- lobend: ditsérő, ditsöito, kedés. Syn. Widwalownoft', dwalowna Reč, panegyric

boh. Chlubení, sonoreñí. (sermo) Cic. panegyris: ? with walowač, lowal, lugem, rede, ditsérő beszéd. Wichw

V, I. imp. lug,, v. wichwalit. (ownu Reč držač nad nekir Usus. Po každém skoro Slo: laudare aliquem, Lobrede 1, we mňa wichwalowal (Awá. ten auf Jemanden, ditsérô b Pil), alternis pene verbis me szédet mondani valaki fele laudabat. faum redete er zwei, 2) gloriosus, gloriabunda oder drei Worte, daß er mich nicht prahler, prahthaft: kérked lobte: ö engemet majd minden dilse kedö. boh. blubni, szavában ditsértt.

II. rec.

noiní. Usus. Widwalow widowalowat r@ 3. nečim , Čloweť, v. Widwalownit. superbire, gloriari re (de widwalownica, i, f. glori re), iactare (effere ) se, pla- sa, femina glorians : Prab cere sibi: prahlen, prangen,

rinn, Pocherinn: dilsekedör etwas von sich rühmien, sich rühs kérkedôné. Syn. Widwal inen wegen etwas, fich viel wiss. watelta. 2) v. Widwalou fen mit ervas i, e. fich etwas telka. einbilden: valamivel dit seked- widwalownićiin, k, l, a ni, kérkedni. boh. lubiti poss. ex Widowalownicta.

ex seq.

widwalowniciin, a, e, adj. ruch verlieren: a' szagot (illa

poss. ex Widwalownica. tot) el - veszteni. widwalowňička, i, f. v. Wis wičidnutí, á, é, p. c. qui walownica.

(quae, quod) odorem amiWidwalownít, a, m, iactator, sit; odore privatus, a, um:

gloriator, ostentator , is, m. verrochen, was den Geruch vers ihraso Terent. gloriosus, i, Johren hat: szag (illat ) nélm. Pocher, Prahler, Prahlhans :

kül való. kérkedő , ditsekedő , maga Xičidnutí, á, n. odoris amisditséretét vadászó. Syn. Wid. . sio, Berriechung. Berlierung walowatel. boh. Chwasta. 2) des Geruchs : a' szagnak (illatv. Widwalowatel.

pak el - vesztése, widwalownikowo, a, e, adj. † wičidnúti, ol, onu fut. v.

poss. thrasopis, dem Prahler wićicnút. gehörig, kérkedöć. 2) v. wis Wicidowání, å, n. Nom. Verb.

owalowatelom. Wichwalownost, i, f. cupidi- wicicovat, cowal, dugem V.

tas gloriandi, die Prabljucht, I. imp: dug, v, wiċidnúť. kérkedősség. 2) v. widwalo: + wiciditi, il, im , fut. v. wiwení 2 Nro.

čist'it. wimwitani, á, é, p. c. v. wie wicifrowani, á, é, p. c. ornawateni,

tus, exornatus, a, um: auf. Widwátáří, á, n. v. Wichwa.

gepubt, gepußt, geschmücft : felteni.

tzifrázott. Syn. wikrasení, boh. wiowátat, al, ám, V. P. imp. wisperkowani. Usus. Wres ag, v. widowatit.

čeť ge wicifrowani, totus est widweteni, á, é, p. C. v. wie exornatus. difení.

Wicifrowání, é, n. ornatio , widwatení, á, 0. V. Widis, exornatio, nis,

exornatio, nis, f. Aufpugung, tení.

Schmückung :

meg- ékesités, widwatit, il, im, V, P. imp. fel- tzifrázás. Syn. Wiťráse. widowat, v. widhitit.

ñí, boh. Wisperkowání. wicicani, á, é, p. c. exsuctus, wicifrowat, towal, rugem, V.

a, um: außgesaugt, ki - sło- P. imp. rug: ornare, exor

pott, ki - szitt. boh, wicecan. nare: aufpußen, puben, schmüs wicicání, á, n. exsụctio, nis ,

cfen: fel - tzifrázni, meg-ékef. Aussaugung, ki - szívás, ki- síteni. Syn, wikrasit. boh. wie szopás. boh. Wicecáni.

sperk owati, wil lecčiti. II. wicicat , al, am, V. P. imp. rec. wicífrow at la, se exorag: exsugere, ausfäugen, ki

nare, sich aufpußen, fel - tziszopni, ki - színi. boho wices frázni magát. Syn. wikțásič (a. cati, willati.

Wicifrowdni, é, n. Nom. Verb. Wicicáwání, á, n. Nom. Verb, ex seq.

wicifrowawat ,, al, ám, freg. wicicawat , al, ám, freq. ex

ex wicifrowat. wicicat.

wiciğánení, á, é, p. c. mentiwiċidnúť, onul (chel), onem, tudo (mendaciis, fallaciis )

V. P. imp. cni; odorem amit- obtentus, a, um: abgelogen, tere, odoratu privari; vers durch Falschheit (Betrügerei) era riechen, fich verriechen, den Ger worben, durch Lügen erhalten: ha

zug

[ocr errors]

ex seq.,

« PredošláPokračovať »