néé.

ság.

† wićist, wičtl, wičtu, fut. v. wićítať.

† wićisten, a, o, part. abs.

v. seq; wicist'ení, á, é, p. c. expurgatus, a, um ausgereinigt: kitisztíttatott. boh, wicisten. Usus. mesto odTráwi wičist'ené, Jocus exherbatus, ausgejätteter Ort, ki-gyomláltatott (a' fütől meg-nyesett) hely 2) v. čistení.

Wičistení, á, n. expurgatio, nis, f. Ausreinigung, ki-tisztítás. 2) v. Cist'eňí. † Wiči čeňí, n. idem. wicist'it, il, ím, V. P. imp. t'i expurgare, ausreinigen, ki-tisztítani. boh. wicidifi. 2) v. čist'it.

+ Wicistowání, n. v. Wićisčo.

wání.

† wićiskowati, owal, ugi (u), V. wi słował. wić tani, á, é, p. c. ad finem lectus, perlectus, evolutus, pervolutus, a, um: ausgele sen, durchgelesen: el (által) olvaslatott. Syn. prečítaní. 2)

4

enumeratus, recensitus: hererzählt nach der Reihe, elő számláltatott. 3) obiectus, exprobratus: vorgerückt, vorgeworfen, vorgehalten: szemére vetett, panaszlott. Syn. dohowáraní, domluwani, nadhodeni, nadhadzowani, wihodeni, wistrčeni, wistrkowani. Wičítání, á, n. ad finem lectio, perlectio, evolutio, pervolutio, nis, f. Auslesuug durchlefung: el (által végig) olvasás. Syn. Prečítáňí. 2) enumeratio, recensitio: Hererzählung, elö-számlálás. 3) obiectio, exprobratio: Berhaltung, Borrückung, Borwerfung, der Borwurf: szemrehányás (vetés). Syn. Dochowárání, Domlúwání, Wihodeňi, Wistrčka, Wistrkowání.

wičítať, al, ám, V. P. imp. ag: ad finem legere, perlegere, evoluere, pervolvere: auslesen, durchlesen: el (által, végig) olvasni. Syn. prečítať. boh. wičist, wičitati. 2) enumerare, recensere: hererzählen nach der Reihe: elö (el) számlálni. Syn. po porádku wiložit. 3) obiicere, exprobrare: verhalten, vorrücken, vorwerfen: szemre hányni (vetni). Syn. dobowárať, domluwat, nadhodit, nadhadzowat, wihadzowat, wihosit, wistrčit, wistrkowat.

wičitowani, á, é, p. c. v. wičítaní. Wičitowání, á, n. v. Wičítá

ňí.

wičitował, towal, tugem V. I. imp. tug, freq. ex wičítat. Wičitowatel, a, m. perlector, evolutor, pervolutor, is, m. Ausleser, Durchleser: el (által, végig) olvasó. Syn. Prečitač. 2) enumerator, recensitor,

- re

recensor, enarrator: Herer zähler, elő számlálo. 3) exprobrator, obiector: Borrü cker, Borhalter Vorwerfer: szemre hányó (vető), pirongátó, Syn.Dohowárač, Domluwač, Nadhadzować, Wihadzować, Wistrkować.

wickaní, á, é, p. c. v. wičeka

ni. Wičkání, á, n. v. Wičekání. wietat, al, am V. P. imp. ag, v. wičekať. II. passive wičkat fa, v. wičekat sa. Prov. Čas fa wičkať musí, v. Čas

2. Nro. Wičkáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq; wičkáwať, al, ám, freq. ex wictat. witto, a, n. dem. operculum, i, n. ein kleiner Deckel, fedötske, fedeletske, kis fedője (fe dele) az edénynek. Syn. Of lička, poklička, pokriwka. Usus. Pohár 3 Wičkem, vitrum cum operculo, das Decfelglas, fedeles üveg (pohár). 2) Wičko Oka, palpebra, ae, f. Cels. das Augenlied, szem héja, mellyen a' szem ször vagyon. Plur. Nom. Wička, gen. čet: palpebrae Cic. Aus genlieder, szemek héjai. Aliud est obočí. wičkowi, á, é, adj. palpebralis, palpebraris, e: die Aus genlieder betreffend, da befindlich: szem héját illető, ott találkozó. wíčkowé Chlupki (Wlati), palpebrales setae Prud. i. e. Obočí. Wičko.

wá masť, palpebrare collyrium Coel. Aur. Augenlieder falbe, szem héjara való zsír, kenet.

wičlankowani, á, é, p. c. v. witchnutí. Wičlankowáňí, á, n. v. Wit onuti.

wicklankował, kowal, kugem V. P. imp. tug, v. witchnút. wicmúsení, et wičmúsení, á, é, p. c. v. witúrení. Wicmúsení, et Wičmúseňí, d, n. v. Wikúreňí. wicmúsiť, et wičmúsiť, il, ím, V. P. imp. mus: v. witúrit. Usus. Dwanást Saget Tabás tu pref Deň wicmusi, wic músí.

wicmúlaní, á, é, p. c. v. wilo. taní. Wiemúlání, d, n. v. Wiloká. ňí. wicmúlat, al, ám, V. P. imp.

lag, v. wilotať. wiční, ά, é, adj. v. witowi. wicoftaní, á, é, p. c. v. cofnu tí.

Wicofkáňí, á, n. v. Cofnutí. wicoftat, al, ám, V. P. imp. Pag, v. cofnút. wicocnení, á, é, p. c. ex seq. wicocnit, il ím, V. P. imp.

ni: verberare, deverberare: abprügeln, meg - páholni. Syn. wibit. Usus. Gato pla ho wicochnili, tamquam, canem fustigarunt, man hat ihn als einen Hund derb abgeprügelt, ihm den Pelz ausgestaubt: mint az ebet, úgy meg - páholták. wicokaní, á, é, p. c. v. wihnas ní. Wicokáňí, á, n. v. Wihnáňí. wicokat, al, ám, V. P. imp. ag, v. wihnať. wicpaní, á, é, p. c. fartus, infartus, diffartus, a', um: ausgestopft, ausgeschopft: megtömölt, tömöttetett. Syn. nac paní, napchani, wipchani. Wicpání, á, n. farsio, infarsio, diffarsio, nis, f. Aussto pfung, Ausschopung: meg-tomés. Syn. Facpání, Napechání, Wipchání. wicpat, al, ám et pem V. P. imp. wicpag: farcire, infar

ci

eire, diffarcire: ausstopfen, ausschopfen z. B. ein Küssen : meg tömni. Syn. nacpat, napchat, wipchať. Wicpawać, a, m. fartor, infartor, diffartor, is, m. Ausstopfer, Ausschopfer: töltö, megtömo. Syn. acpáwać, Nap, dać, йapcháwač, Wichać, Wipcháwać.

Wicpávání, á, n. Nom.Verb.

ex

ex seq; wicpáwat, al, ám, freq. wicpat. Wicpawka, i, f. fartura, infartura, diffartura, ae, f. fartum, i, n. fartus, us, m. Füllung, womit etwas ausges stopft wird: töltelék, a' mivel valamit ki-töltenek. Syn. Nac páwka, Násewka. wićreni, á, é, p. c. exhaustus, dehaustus, a, um: ausgeschöpft, ki-merittetett, Syn. wičerpa ní, wiwažení. Wičreňí, á, n. exhaustio, dehaustio, nis, f. Ausschöpfung, ki-merités. Syn. Wićerpání, Wiwážeňí.

wieret, rel, rem V. P. imp. wićri: exhaurire, dehaurire: ausschöpfen, ki-meríteni (tem). Syn. wičerpat, wiwážiť, wićreti, á, é, p. c. v. wičtení. Wićreti, á, n. v. Wičreňí. wićreweni, á, é, p. c. v. pi twani.

Wićreweňí, á, n. v. Pitwání: wićrewit, il, ím. V. P. imp. črew, v. pitwať, Wićrewowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. wićrewował, wowal, wugem, V P. imp. wug, freq. ex wićrewit.

wictení, á, é, p. c. v. wiča ftowani. 2) obiurgatus, ausgeschmählt, gescholten: megfeddett, meg - pirongatott,

pirongattatott ki - szidott. Syn. wihresení. Wickeňi, á, n. v. Wičastowás ní. 2) obiurgatio, Ausschmählung, das Schelten: meg-feddés, pirongatás, ki- szidás. Syn. Wibreseňí.

wictit, il, ím V. P. imp. wis cti, v. wičastował. 2) obiurgare, ausschmählen, auf Jemand schmählen, schelten: megfeddeni, ki-szidni, pirongatni. Syn. wihrefit. Wickiwání, á, n. Nom. Verb. ex seq.

wickiwał, al, ám, freq. ex wickit.

wičubraní, á, é, p. c. v. wis bití 1 Nro. Wićubráňí, á,ˆn. v. Wibití 1 Nro.

wičubrať, bral, brem V. P. imp. bri, v. wibit 1 Nro. wicúdení, á, é, p. c. excri

bratus, cribro excretus, evannatus, excretus, a, um: ausgereutert, ansgefiebt, durch Sicben gereinigt: ki-rostáltt, kirostáltatott. Syn. witočení. 2) v. wičist'ení. Wicúsení, á, n. excribratio, cribro excretio. evannatio, excretio, nis, f. das Aussie-. ben, Ausreutern, Aussiebung: ki-rostálás. boh. Witočeňí. wicu8it, il, ím V. P. imp. wi

cu8: cribro excernere, excribrare, evannare, excernere (frumenta) Colum. ausfieben, durch Sieben reinigen, ausreutern: ki-rostálni. boh. witočiti. 2) v. wičistit. boh. wicísiti.

Wicúsíwáňí, á, n. Nom. Verb.

wicukaní, á, é, p. c. v. wiLotaní.

Wicutáňí, á, n. v. Wilokání. wicutat, al, ám V. P. imp. ag, v. wilotat.

wičupčení, á, é, p. c. v. wis flahaní.

Wičupčeňí, á, n. v. Wislahás

ňí. wičupčiť, il, ím V. P. imp.

pči, v. wislahat. wicupkaní, á, é, p. c. y. wibití 1 Nro.

Wicupkáňí, á, n. v. Wibiří 1 Nro.

wicuptat, al,, ám V. P. imp.

ag, v. wibit 1 Nro. wicúraní, á, í, p. c. v. wicurení.

wicúrat sa, al sa, ám sa V. P. imp. ag fa, v. wisčat sa. wicutení, á, é, p. c. ex seq. Syn. wicúraní.

wicurit, il, im, V. P. imp., wicur: canem femellam castrare, eine Baug (Hündinn) ausschneiden, nyösten kutyát ki-herélni. Syn. wicúrať. wićut, wičul, wičugem V. P. imp. wičug, v. wislihat. wicutí, é, é, p. c. V. wislis

1aní.

wíčuti, á, n. v. Wislisáňí. Wičúwáňí, á, n. v. Wislisás wání.

pičúwat, al, ám V. I. imp. ag, v. wislisawat. wicwalani, á, é, p. c. celeri cursu lassatus (defatigatus), a, um: durch Rennen (im Kas loppe ermüdet, nyargalásban el-fáradott (ki-fárasztott, ki - fárasztatott), ki-nyargal

tatott.

wicwálat, al, ám, V. P. imp. ad

missis habenis (celeri cursu) lassare (defatigare, fatigare) equum: durch Kaloppiren (Rennen) ermüden ein Roß, nyargalásban (sebes futásban) a loval

el-fárasztani. II.rec. wicwálať fa, satis velociter currere genug rennen sich ausgaloppireń : eleget nyargalni (kalapirozni). 2) veloci cursu fatigari (lassari, defatigari), sich müdé galoppiren, rennen: a' nyargalásban ki (el, meg) fá

radni.

wiewičení, à, é, p. c. excultus, formatus, efformatus, informatus, eruditus, institutus, a, um: gebildet, ausgebildet, unterwiesen, verfeinert: valamire meg taníttatott, szoktatott, formáltt, oktatott, valamiben gyakoroltatott. Syn. wiučení. Usus. Micwičení w Úmeňí, excultus doctrinia, gelehrt, tudós. Wicwičení t 38worilosti, excultus ad humanitatem, recht höflich, igen emberséges. Dobre wiewicend misel, animus bene informatus, wohl erzogenes (gebildetes) Gemüth, jóra szoktatott

elme. Wicwičení, á,

á, n. excultio, formatio, efformatio, informatio, eruditio, institutio, nis, f. Bildung, Ausbildung, durch Unterricht, Unterweisung, Berfeinerung: meg- - tanítás, oktatás, formálás, ki- tanitás, ki-mustrálás. Syn. Wius čeňí.

wicwičit, it, ím, V. P. imp:

wicwić, nekomu w umení: informare, formare, instituere aliquem doctrira: bilden, ausbilden durch Unterricht, unterweisen, verfeinern jeman: den in der Kunst: valakit formálni, oktatni, tudományra tanítani, ki- tanitani, kimustrálni. Syn. wiučič. Usus. Mládež wicwičiť k Zdworis lofti, puerilem aetatem informare ad humanitatem Cic. die Jugend zur Höfllichkeit bilden,

Qb