Obrázky na stránke
PDF
ePub

Widwacowání, á, n. y. Wis fe, dlubiwat se, hnositi owateni,

widlubowati je. Prov. wichwacował, cowali cugem , ra widwalugi, ipse sibit

V. I. imp. cug, Y. widwar cen est, er lobt sich selbst tit.

maga ditséri magát. wichwápení, á, é, p. c. dilaum Midwalowatel, &, m. lau

datus Cic, laudatus, celebra- tor, dilaudator , praedica tus, praedicatus, a,

um : is, m. encomiasla, pane gerümht, gelobt, sehr gelobt: rista Sidon, ae, m. fobredi igen ditsérletett. Syn, widwa. ditsérő. 2) v. Widwalow Powani.

widwalowatelčin, á, ég Wichwaleni, á, n. dilaudatio ,

poss. ex seg, laudatio, celebratio , prae- wicwalowatelta, i, f. lag dicatio , nis, f. das Loben, trix, dilaudatrix, praed Rühmen: meg - ditsérés. Syn. trix, icis, f. Lobrednerinn, Widwalowání,

tsérő aszszony. 2) , Wich widwáliť, il, im, V. F. imp. lownica.

widwal, reg. acc. laudare, die wichwalowatelow, a, e, laudare Cic. celebrare, effer- poss. ex widowalowatel re, praedicare : rühmen, 1o. widwalowne adv, Laudatos ben, lobpreisen, sehr loben, honorifice, panegyrice ; ! gleichsam Berloben: igen mend, lobeno : igen ditsére ( erösen ) ditsérni. Syn. wi- sen, ditsérve, 2) glorio

dwalowat , welmi dobálik. cum gloriatione, iactabung wichwalowani, á, é, p. C. v. prachlerisch, kérkedve, dit widwalení.

kedve. boh. olubře, hono Wichwalowání, á, o. v. Wie widwalowni, é, é, adj.

hwálení. 2) gloriatio, iacta- datorius, collaudatorius, tio, jactantia: das Prahlen, negyricus, a, um: rühme die Prahlerei : dit sekedés, kér- lobend: ditsérő, ditsöito. 1 kedés. Syn. Widwalownoft' dwalowna Reč, panegyri

boh. Chlubení, bonosení. (sermo) Cic. panegyris : wichwalowat, lowal, lugem, rede, ditsérő beszéd. Wido

V. I. imp. lug, v. wichwalit. lownu Reč držat nad net Usus. Po každém skoro slo: laudare aliquem, Lobrede we mňa wichwalowal (was ten auf Iemanden, ditsérô Pil), alternis pene verbis me szédet mondani valaki fe laudabat. faum redete er zwei, 2) gloriosus, gloriabund oder drei Worte, daß er mich nicht prahler, prahlhaft: kérke lobte: ö engemet majd minden dilsekedö. bohi dlubni, szavában ditsértt. II. rec. noini. Usus. Widwalo with walowat Q 3 nečím, Člowek, v. Wichwalownt superbire, gloriari re (de Widwalownica, i, f, glo re), iactare (effere ) se, pla- sa, femina glorians : Pri cere sibi: prahlen, prangen ,

rinn, Pocherinn: dilsekedi etwas von sich rühmen, fich rühs kérkedöné. Syn. Widow inen wegen etwas, fich viel wiss. · watelta. 2) v. Widwalo fen mit ekvas i. e. fich etwas telka. einbilden: valamivel dit seked- wichwalownićčin, a, ni, kérkedni. boh. dlubiti poss. ex Widwalownička widwalowniiiin, a, b, adj. ruch verlieren: a' szagot (illa

poss. ex Widwalownica. tot) el - veszteni. widwalownička, i, f. v. Wis wičidnutí, á, é, p. c. qui walownica. .

(quae, quod ) odorem amiWidwalownít, a, m. iactator, sit; odore privatus, a, um ;

gloriator, ostentator, is, m. verrochen, was den Geruch vers thraso Terent. gloriosus, i, Vohren hat : szag (illat) nél.m. Pocher, Prahler, Prahlhans :

kül való. kérkedő, ditsekedő , maga Wičidnutí, á, n. odoris amisditséretét vidászó. Syn. Wid. . sio, Verriechung, Verlierung walowatel. boh. Chwasta. 2) des Geruchs: a szagnak (illatv. Widwalowatel.

pak) el - vesztése. widwalownítod., a, e, adj. f wičichnúti, øl, onu fut. v.

poss. thrasonis , dem Prahler wićichnúť.
gehörig, kérkedőé. 2) y. wis Wicíchowani, é, n. Nom. Verb.
owalowatelow. .

ex seq.
Widwalovnost, i, f. cupidi- wicichować , dowal, dugem V.

tas gloriandi, die Prahljucht, I. imp. dug, v, wičidnút. kérkedösség. 2) v. Widwalo: + wiciditi, il, im , fut. v. wi. wání 2 Nro.

čist'it. widátani, é, é, p. C. v. wie wicifrowani, á, é, p. c. ornawateni.

tus, exornatus, a, um: auf. wiowátáří, á, n. v. Widwa gepußt, gepußt, geschmücft : felteni.

tzifrázott. Syn. wikrasení, boh. wiowétat, al, ám, V.P. imp. wisperkowani. Usus. Wres ag, v. widmatit.

čeť ge wicifrowani, totus est widowateni, á, é, p. C. v. wie exornatus. diteni.

Wicifrowání, s, n. orpatio , widwateni , &, n. y. Widie. tení.

Schmückung: meg - ékesítés, widowatit, il, im, V. P. imp. fel- tzifrázás. Syne wiťráse. • widowat, v. widitit.

ñí, boh. Wisperkowani. wicicani, á, é, p. c. exsuctus, wicifrowat , towal, rugem, V.

a, um: ausgesaugt, ki - sło P. imp. rug: ornare, exor

pott, ki- szitt. boh, wicecan. nare: aufpußen, pußen, schmůs Wicicání , á, n. exsuctio, nis, cfen: fel - tzifrázni, meg-éke

f. Aussaugung, ki - szívás, ki síteni. Syn, wikrásit. boh. wie szopás. boh. Wicecáni.

sperk owati, wis Lechčiti. II. wicicat , al, am, V. P. imp. rec. wicífrowat ra, se exor

ag: exsugere, aussaugen, kiv nare, sich aufpußen, fel - tzin :: szopni, ki - színi. boho wices frázni magát. Syn. wikrásit sa. cati, wilTati. |

Wicifrowani, á, n. Nom. Verb. Wicicáwání, é, n. Nom. Verb,

ex seq. ex seq.

piciftopipat , at, ám, freq. wicicáwat, al, ám, freq. ex ex wicifrowat. wicicat.

Iwiciğáření, á, é, p. c. mentiwićidnút, donul (del), coñem, tudo (mendaciis, fallaciis )

V. P. imp. dni; odorem amit obtentus, a, um: ahgelogen, tere, odoratu privari; vers durch Falschheit ( Betrügerei ers, riechen, sich verricchen, den Ges worben, durch Lügen erhalten: ha

zug

ex seq.

zugsággal (Lsalfasaggal) meg. Wičiháwáni, á, n. Nom. Ve nyerett (nyertt, nyerettetetett), el-értt. wiluðani, wie wičiháwak, al, ám , freq. rálení.

wičibat. wiciğáření, á, n. per menda- wičiñení, á, é, p. c. stano

cia ( fallaciis ) consecutio rei , ductus (instructus), a, u
das Ablügen, Erlangung einer verzinnt mit Zinn überzogen (
Sache durch Lügen, durch Täus feben : fejér onnan ki- önta
súùng: valaminek hazugság Syn, wičinowani.
által (tsalfasággal), meg-nye- Wicineni, á, n. obductio
rése. Syn. Wilubání, wisa- stano, Berzinnung, Uiberg
leni.

hung mit Binn; fejér one wiciğañit , il, im, V. P. imp.

meg. ( ki) öntés. ğan: mentiendo consequi, wicířit, il, im, V. P. in fallaciis ( mendaciis ) obtine- wiciń: stanno obducere (

re, adsequi, adspici : ablů. struere ) vulg. exstandar 'gen, durch Lügen bekommen, instannare : verzinnen',

durch Falschheit Täuschung) er. Zinn üherziehen (versehen): halten: ki- hazudni, tsalfa- jer ondan meg. (ki) önter sággal), valamit meg - nyerni;. Syn. wicińowat. el érni. Syn, wilubať, wis wiciňowani, á, ė, p. C. V. W pálit.

cíñení. wićihani, á, é, po co insidiose Wiciñowání, á; n. v. Wicin

( speculatione ) deprehensus, ñí. à, um: Durch Lauern erblickt, wicíňow at, ňoval, nugem erwischt: ki (meg) lesett, le- I. imp. ňug, v. wiciñit. selkedve rajta kapott (értt.) wičíráni, á é, p. c. v. wiiten Syn. wistrebnutí, wistrezes Wičírání, á, n. v. Wićreni. ni.

wičírat, al, ám, V. l. im Wičíhání, á, n. insidiosa (per- ag, v, miéret. Bude sa wol insidias, per speculationem) ze Studni wičírat. deprehensio, Erwischung (Eri Wičirawání, á; n. Nom. Ver blickung) durch das Lauern : ki (meg) lesés , leselkedés által wiiírámat, al, ám, freg. rajta érés ( kapás.) Syn. Wi. wičirat. strehnutí, wistrežení. * wicipčení, á, é, p. c. v. " wićihát, al, ám, V. P. imp.

čistení. bag: insidiose (per insidias, wicifcit , il , im, v. wičist' speculatione , observatione, Wiciíčowani, á, n. v. Wie id quod quis speculatus est , ft'ení. boh. Wićiftowani. observabat) deprehendere , wičisiowat, čowal, čugem, speculari, explorare , inves- 1. imp. cug, v. wičiftit, bo tigare : das worauf man gelau

wićiriowati. ert hat, erblicfen, erwischen, * wicitat, al, ám, v. wifista aufspähen: ki (meg) lesni, Wicispán, a, m, Vice-Come leselkedéssel valakit valamin Vicegespann, Vitze-Ispán, A rajta érni ( kapni.) Syn. wi- . Ispán. Syn. Wice-Ifpán, stréçt , wistrebnút, wispehos Ilpán 3. Nro. wat.

wicispančin, a, e, adj. po Vice-Comitis, sem. der Dic

ges

ex seq.

. seq:

gespannin gehdrig, Vitze-Ispán- enumeratus, recensitus : hers néé.

erzählt nach der Reihe, elő számWicispanka, 'i, f. Vice-Comes láltatott. 3) obiectus, expro

fem. Vicegespannin, Vitze-Is bratus: vorgerücft, vorgeworfen, pánné, Vitzispánné.

vorgehalten : szemére vetett, wicispánow, a, e, adj. poss. panaszlott. Syn. dobowárani,

Vice Comitis, dem Vicegespann Somlúwani, nadhošeni, nad. gehörig, Vitze-Ispané, Vitze Haszowani, wiboseni, wis Ispányé.

strčení, wistrkowani. . wicis pánski adv. more Vice- Wičítání, á, n. ad finem le

Comitis, vicegespann mäßig, ctio , perleclio, evolutio, pervicegespannisch: Vitze - Ispán' volutio, nis, f. Auslesuug , módon (modra ).

durchlesung: el - (által – végig) wicispánstí, á,'é, adj. Vice olvasás. Syn. Prečítání. 27

Comitem adtinens, dem Vis enumeratiö, recensitio : Her's cegespann betreffend, Vilze-Is erzählung, elő-számlálás. 3) obpápi illető.

iectio , exprobratio : Verhal. Wicispanstwi, á, n. Vice-Co tung, Vorrückung, Vorwers

milatus, Vice-Comitis munus: fung, der Vorwurf: szemreDicegespannschaft : Vitze-Ispán hányás (vetés ). Syn. Docho. ság.

wárání , Domlúwání, Wi. † wićist, wičtl, wiitu, fut. V. hodení, Wistrčka, Wistrkos wićitat.

wání. + wičisten, Q, o, part. abs. wičítač, al, ám, V. P. imp.

ag: ad finem legere, perlewicist'eni, á, é, p. c. expurga- gere, evoluere, pervolvere :

tus, a, um : ausgereinigt: ki auslesen, durchlesen: el ( által, tisztíttatott. boh, wicisten. U végig) olvasni. Syn. prečítať. sus. Mesto od Trawi wičist'ené, boh. wičíst, wičitati. 2) enulocus exherbatus, ausgejättes merare, recensere : hererzählen ter Ort, ki-gyomláltatott (a' nach der Reihe: elö (el) számfütől meg-nyesett) hely 2) v. lálni. Syn. po porádku wilo. čist'eni.

žit. 3) obiicere, exprobrare : Wičistení, á, n. expurgatio, verhalten, vorrücfen, vorwerfen:

pis, f. Ausreinigung, ki-tiszti szemre hányni (vetni ). Syn. tás. 2) v. Čist'eni.

dobowárat, somlúwat, nads, † Wićil tení, n. idem.

bosit, nadhadzowat, wibao. wičist'it, il, im, V. P. imp. zowat, wiboðit, wistrčiť ,

t'i : expurgare, ausreinigen, wistrkowat. ki-tisztítani. boh. wiciditi. 2) wičitowani, á, é, p. c. .v. wis v. čist'it.

čítani. + Wičistowání, n. v. Wičisčo. Wičitowání, á, n. v. Wičítá.

wani. t wiirtowati , owal, ugi (u), wičitować, towal, tugem V.I. 1. wi pčowat.

imp. tug, freq. ex wičitat. wićitani, á, é, p. c. ad finem Wičitowatel, ai m. perlector,

lectus, perlectus, evolutus, evolutor, pervolutor , is , m. . pervolutus, a, um: ausgeles Ausleser, Durchleser: el (által, jen, durchgelesen: el (állal) ol végig) olvasó. Syn. Prečitač. vaslatott. Syn. prečitani. 2) 2) enumerator , recensitor,

or re

[ocr errors]
[ocr errors]

recensor, enarrator: Herers wicklankowat, kowal, Eugem zähler, elő számlálo. 3) cx- V. P. imf. kug, v. witoonút. probrator, obiector: Vorrü: vicinúseni, et wičmúseni, é cher, Borhalter Vorwerfer: szem- é, p. c. v. witúreni. re hányó (vetö), pirongáló. wicmúseñí, et Wičmúsení, á, Syn.Dohowárač, Domluwač,'.n, v. Wikúreni, nadhadzować, wihadzować, wicmúsiť , et wičmúšik, il, im, Wiftrkować.

V. P. imp. muß: v. wikúrit. wićkani, á, é, p. c. v. wičeka. Usus. Dwanást fagek Tabás ni.

- tu prer Deń wicmúsi, wičs Wičkání, á, n. vi Wičekání. músi... wiikat, ál, am V. P. imp. ag, wicmúlani, é, é, p. C. v, wilo,

V. Wičekat. 11. passive wičs tani. Kat ra, v. wičeťač ra. Prov. Wicmúlání, ď, n. v. Wiloka. tar fa wičkat musi, v. tap ni. 2. Nro.

wicmúlať, al, ám, V. P. imp. Wičkáwání, á, n. Nom. Verb. lag, v. wilotat. ex seq:

wićni , k, é, adj. v. wikowi, wičkawat, al, ám, freq. ex wicofkani, å, é, p. C. V. cofnus wićkat.

. ti. witto, &, n. dem. operculum, Wicoftání, á, n. v. Cofnutí.

i, n. ein fleiner Dedel, fedőts- wicoftat, al, ám, V. P. imp. ke, fedeletske, kis fedője (fe. tag, v. cofnút. dele) az edénynek. Syn. Ots wicodření, , é, p. c. ex seq. ličká, poklička, pokriwka. wicoonit, ili im, V. P. imp. Us'is. Pohár 3 Wíčkem, vi- cúi : verberare, deverberatrim cum operculo, das Des re: abprügeln, meg - pábolni. celalas, fedeles üveg (pohár). Syn. wibit. Usus. Gako pra 2) Wičko Oka, palpebra, ae, bo wicodhnili, tamquain, caf. Cels. das Augenlied, szem nem fustigarunt, man hat ihn héja, mellyen a' szem ször als einen Hund derb abgeprügelt, vagyon. Plur. Nom. Wička, ihm den Pelg ausgestaubt: mint gen. ček : palpebrae Cic. Uus az ebet, úgy meg - páholták. genlieder, szemek héjai. Ali- wicokani, á, é, p. ci v. wibnas ud est Obočí.

. wíčkowi, á, é, adj. palpebra- Wicokání, á, n. v. Wibnání.

lis, palpebraris , e: die Aus wicokat, al, ám, V. P. imp. genlieder betreffend, da besinds ag rv. wihnat. lich: szem héját illető, ott ta- wicpani, á, é, p. c. fartus, lálkozó. Víčkowé Chlupti infartus, diffartus, a, um: ( Wlaiti), palpebrales selae ausgestopft, ausgeschopft : megPrud. i. e. Obočí. Wičko. tömött, tömöttetett. Syn. nacs wá mast, palpebrare collyri- . paní, napbani, wipoani. um Coel. Aur. Augenlieders Wicpání, á, n. farsio , infarfalbe , szem héjara való zsír, sio, diffarsio , nis, f. Ausstokenet.

pfung, Ausschopung: meg - töwičlankowani, á, é, p. c. v. més. Syn.' Hacpání, apes: witonutí.

φάήί, Φιρφάήί. Wičlantowani, Á, n. v. Wito wicpat, al, ám et pem V. P. Onuti.

imp. wicpag : farcire, infar

ci

« PredošláPokračovať »