Obrázky na stránke
PDF
ePub

ex seq.

1

zugsággal (tsalfasaggal) meg. Wičíßáwáni, á, n. Nom. Verb. nyerett (nyertt, nyerettetetett), el-értt. wilubani, wie wičihávat, el, ám , freq. ex rálení.

wićihat. Wiciğáření, á, n. per menda- wičiñení, á, é, p. c. stano ob

cia (fallaciis ) consecutio rei , ductus ( instructus), a, um: das Ablügen, Erlangung einer verzinnt mit Binn überzogen (vers Sache durch Lügen, durch Tälla sehen : fejér onnan ki- öntött. fúüng: valaminek hazugság Syn, wičinowani. által (tsalfasággal), meg-nye- Wiciñení,

é, n. obductio rei rése. Syn. Wiluhání, wisa. stano, Berzinnung, Uiberzics leni.

hung mit Binn: fejér ondan wiciğañit , il, im, V. P. imp. meg. ( ki) öntés. gan: mentiendo consequi,

wicinit, il, im, V. P. imp. fallaciis (mendaciis ) obtine- wicin: stanno obducere (inre, adsequi, adspici : ablu- struere ) vulg. exstanpare: gen, durch Lügen bekommen, instannare : verzinnen, mit durch Falschheit Täuschung) ers Sinn üherzichen (versehen): fehalten: ki- hazudni, tsalfa- jér onpan meg. (ki) önteni. sággal, valamit meg - nyerni;. Syn. wiciñowat. el érni. Syn, wilubat", wir wiciñowani, á, é, p. c. V. wie félit.

ciñení. wićihani, á, é, p. c. insidiose Wiciñowání, á; n. v. Wicines

( speculatione ) deprehensus , ñí.
à, um : Durch Lauern erblickt, wicíňowat, ňowal, nugem V.
erwischt: ki (meg) lesett, le- I. imp. ñug, v. wicíňič.
selkedve rajta kapott ( értt.) wičíráni, á, é, p. c. v.witrení.
Syn. wistrebnutí, wistrežés Wičírání, á, n. v. Wičreni.
ni.

wičirat, al, ám, V. I. imp. Wičíhání, á, n. insidiosa (per- ag, v, wiğret. Bude sa woda insidias, per speculationem) ze Studni wičírat. deprehensio, Erwischung (Ers wičitawání, á, n. Nom, Werbe blifung) )durch das Lauern : ki (meg) lesés , leselkedés által wičíráwač, al, ám, freg. es rajta érés (kapás.) Syn. Wi. wičirat. strehnutí , wistrežeñí.

wicisčení, á, é, p.c. v. wia wičíhát, al, ám , V. P. imp.

čistení. bag: insidiose (per insidias, * wicisčič, il , ím, v. wičistit. speculatione , observatione , Wicisłowání, á, n. v. Wičia id quod quis speculatus est , fl’ení, boh. Wićiftowani. observabat) deprehendere, wičisiowat, čowal, čugem, y. speculari, explorare, inves

1. imp. cug, v. wičiftit, bol. tigare : das worauf man gelau- wićistowati. ert hat, erblicken, erwischen,

* wicitat, al, ám, v. witiskat. ausspähen: ki meg) lesni, Wicis pan, a, m, Vice-Comes, leselkedéssel valakit valamin

Vicegespann, 'Vitze-Ispán, Allrajta érni ( kapni.) Syn. wir . Ispán." Syn. Wice-Ifpán, V. stréct , wistrebnút, wispebos Ispán 3. Nro. wat.

wicispančin, a, e, adj. poss.

Vice--Comitis fem. der Bices

ex seq.

*

ges

pát illető.

gespannin gehörig, Vitze-Ispán- enumeratus , recensitus: hers néé.

erzählt nach der Reihe, elö számWicispanka ,'i, f. Vice-Comes latatott. 3) obiectus, expro

fem. Dicegespannin, Vize-Is- bratus : vorgerückt, vorgeworfen, pánné, Vitzispánné.

vorgehalten szemére vetett, wicispánow, a, e, adj. poss. panaszlott. Syn. dobowáraní,

Vice Comitis, dem Vicegespann domlúwani, nadhodeni, nad. gehörig, Vitze-Ispané, Vitze- hadzowani, wibodeni, wis Ispányé.

strčeni, wistrkowani. wicis pánski adv. more Vice- Wićitáří, á, n. ad finem le

Comitis, vicegespann mafig, ctio, perleclio, evolutio, pervicegespannisth: Vitze Ispán

volutio, nis, f. Auslesuug, módon (módra);

durchlesung: el - (által – végig) wicispániki, á,'é, adj. Vice- olvasás. Syn. Prečítání. 2

Comitem adtinens, dem Bis enumeratiö, recensitio : Hers cegespann betreffend, Vilze-Is- erzählung, elő-számlálás. 3) ob

iectio, exprobratio : Berhal. Wicispánstwi, á, n. Vice-Co- tung, Vorrückung, Vorwere

mitatus, Vice-Comitis munus: fung, der Vorwurf: szemreDicegespannschaft : Vitze-Ispán- hányás (velés ). Syn. Dodo. ság.

warání, Domlúwáni, Wi. + wićist, wičtl , wiétu , fut. V. hodení, Wistrčka, Wistrkowićitat.

tání. † wičisten, &, 0, part. abs. wičítať, al, ám, V. P. imp.

ag: ad finem legere, perlewičistení, á, é, p. c. expurga- gere, evoluere, pervolvere:

tus, a, um : ausgereinigt: ki- auslesen, durchlesen: el (által, tisztíttatott. boh, wicisten. U- végig) olvasni. Syn. prečítat. sus. Mesto od Trawi wičist'ené, boh. wičíst, wičitati. 2) enuJocus exherbatus, ausgejättes merare, recensere : hererzählen ter Ort, ki-gyomláltatott (a’ nach der Reihe: elö (el) számfütól meg-nyesett) hely 2) v. lálni. Syn. po porastu wilo. cift'ení.

žit, 3) obiicere, exprobrare : Wičistení, á, n. expurgatio , verhalten, vorrücken, vorwerfen:

pis, f. Ausreinigung, ki-tiszti- szemre hányni (vetni ): Syn. tás. 2) v. Cift'eni.

dobowárat“, somlúwat, nads † Wićij tení, n. idem.

bosiť, nadhazo wat, wibas. wićist'it, il, im, V. P. imp. zować, wiboðit, wistrčiť ,

st'i : expurgare, aufreinigen, witrk owat.
ki-tisztítani. boh. wicidiči. 2) wičitowani, á, é, p. c. v. wis
v. čist’it.

čítani. * Wičistowání, n. v. Wičisćo- Wičitowání, á, n. v. Wičítá. wání.

ni. t wiiiftovati, owal, ugi (u), wičitowač, towal, tugem V.I. v. wintower.

imp. tug, freg. ex wičítat. wićitani, á, é, p. c. ad finem Wičitowatel, a, m. perlector,

lectus, perleclus, evolutus, evolutor, pervolutor, is, m. pervolutus, a, um: ausgelee Ausleser, Durchleser: el (által, fen, durchgelesen: el (által) ol- végig) olvasó. Syn. Prečitač. vaslatott. Syn. prečítani. 2) 2) enumerator , recensitor ,

5. seq;

re

3652

.

recensor, enarrator: Herers wicklankowať, Kowal , tug zähler, elő számlálo. 3) cx- V. P. imp. ťug, v. witon probrator, obiector: Borrů: vicmúseni, et wičmúseni cer, Borhalter Vorwerfer: szem- é, p. c. y. witúreni. re hányó (vetö), pirongátó. wicmúdeni, et Wičmúseñí Syn.Dohowárać, Domluwač, n, v. Wikúreni. Hadhadzować, wihadzować, wicmúsiť , et wiśmúšif, il, i wiftrkować.

V. P. imp. mu8: v. witú wićkani, á, é, p. c. v. wičeka- Usus. Dwanást faget Tak ni.

tu pref Deń wicmúsi, Wičkání., á, n. v. Wičekání. músi. witkat, ál, am V. P. imp. ag, wicmúlani, é, é, p. c. v. wit v. wicet af. 11. passive wičs tani. tat ra, v. wičetač ra. Prov. Wicmúlání, &, n. v. Wilor Car Fa wičkač musí, v. tar ñi. 2. Nro.

picmútat, dt , ám,v. P. tr. Wičkáwáni, á, n. Nom. Verb.

lag, v. wilokat. ex seq;

wični, á, é, adj. v. wikowi. Wičkawat, al, ám, freq. ex wicofkani, á, é, p. C. V. cofn

wićkat.
wićko, a, n. dem. operculum, Wicofkání, á, n. v. Cofnut
i, n. ein kleiner Deckel, fedőts- wicoftat, al, ám, V. P. im
ke, fedeletske, kis fedője (fe- tag, v. cofnúť.
dele) az edénynek. Syn. Ots wicocňení, á, é, p. c. ex seq.
ličká, pokličta, pokriwka. wicocrif, ili im, V. P. im
Us'is. pohár 3 Wičkem, vi- cni :

coni: verberare, deverber
trum cum operculo, das Des re: abprügeln, meg - pábor
celglas , fedeles üveg (pohár). Syn. wibit. Usus. Gato p
2) Wičko Oka, palpebra, ae, bo wicognili, tamquan c
f. Cels. das Augenlied, szem nem fustigarunt, man hat il
héja, mellyen a szem ször als einen Hund derb abgeprügel
vagyon. Plur. Nom. Wička, ihm den Pelz ausgestaubt: mi
gen. ček : palpebrae Cic. Aus az ebet, úgy meg - páholtá
genlieder, szemek héjai. Ali- wicokani, á, é, p. č. v. wihr,
ud est Obočí.

ní.
wićkowi, á, é, adj. palpebra- Wicokoří, á, n. v. Wihnání.

lis, palpebraris , e; die Aus wicokat, al, ám, V. P. im
genlieder betreffend, da befinds aga v. wihnat.
lich: szem héját illető, ott ta- wicpaní, á, é, p. c. fartus
lálkozó. Víčkowé Chlupki infartus, diffartus, a, um
( Wlaiti), palpebrales selae ausgestopft, ausgeschopft : meg
Prud. i. e. Oboíí. Wičko. tömött, tömöttetett. Syn. nac
wá mast, palpebrare collyri- paní, napdaní, wipoani.
um Coel. Aur. Augenlieders wicpání, á, n. farsio, infar
falbe , szem héjara való zsír, sio , diffarsio , nis, f. Hussie
kenet.

pfung, Ausschopung: meg - 10
vičlankowani, á, é, p. c. v. més. Syn. Facpáni, Tape
witonutí.

dání , Wippání. Wičlankowáří, á, n. v. Wits wicpat, al, am et pem V. P dnuti.

imp. wicpag : farcire, iufar

Cl

cire, diffarcire : ausstopfen, pirongattatott

ki - szidott. ausschopfen z. B. ein Kufen: Syn. pihrereni. meg - lömni. Syn. nacpat, Wičtení, á, n. v. Wičastowás napoat, wipoat.

ní, 2) obiurgatio, Ausschmäh Wicpawać, a, m, fartor, in- lung, das Schelten: meg-fedfartor, diffartor, is, m. Auss dés, pirongatás,

ki - szidás. stopfer, Ausschopfer : töltö, meg- Syn. Wibreseñi. tömö. Syn. Kacpáwać, rape wicţit , ili im V. P. imp. wis dać, Wapdáwač; widać, cti , y. wičastował. 2) obWipáwać.

iurgure, ausschmählen, auf Jes Wicpáwáni, é, n. Nom.Verb. mand schmählen, (helten : megex seq;

feddeni, ki-szidni, pirongatwicpávat, al, ám, freq. ex ni. Syn. wibresit. wicpat.

Wictiwání, á, n. Nom. Verb. Wicpawta, i, f. fartura, in

ex sey. fartura, diffartura, ae, f. wictiwat, al, ám, freq. ex fartum, i, n. fartus, us, 'm. wuct it. Füllung, womit etwas ausges wičubtani, á, é, p. c. v. wio stopft wird: töltelék, a' mivel biti 1 Nro. valamit ki-löltenek. Syn. Taco Wićubrání, á,ʻn. V. Wibiti i páwka , Hádewka.

Nro. wićreni, á, é, p. c. exhaustus, wičubrať, bral, brem, V. P.

dehaustus, a, um: ausgeschopft, imp. bri, v. wibit' 1 Nro. ki-meríttetett, Syn, wičerpas wicúšení, á, é, p. c. excrini, wiwazení.

bratus, cribro excretus, évanWičtení, á, n. exhaustio, de

natus, excretus, 4, um : auss haustio, nis, f. Ausschöpfung, gereutert, ansgefiebt, durch Sic. ki - merités. Syn. Wičerpání, ben gereinigt: ki- rostálıt, kiWiwáženi,

róståltatott. Syn. witočení. wičret, tel, tem V. P. imp. 2) v. wicist'eni.

wićri : exhaurire, dehaurire: Wicúsení, á, n. excribratio, ausschöpfen, ki-meríteni (tem). cribro excretio , evaónatio ,

Syn. wičerpať, wiwážiť, excretio, nis, f. das Aussies. witretí, éé, p. c. v. wičtení. ben, Ausreutern, Aussiebung: Wićretí , &, n. v. Wičreňí. ki - rostálás. 'boh. Witočení. wiireweni, á, é, p. c. v. pie wicu8it, il, im V. P. imp. wie twani.

cus: cribro excernere, exWičrewení, á, n. v. Pitwání: cribrare , erannare , excernewićremit, il, im . V. P. imp. re (frumenta) Colum. aus. črem , v. pitwat,

fieben, durch Sieben reinigen, Wićrewování, á,

p. Nom.

ausreutern: ki - rostálni. boh. Verb. ex seq.

witočiti. 2) v. wičist'it. boh. wićrew owat, w owal, wugem , wicisiti.

V P. imp. wug, freg. ex Wicu8iwáni, á, n. Nom.Verb. wićremif.

ex seq. wiciení, á, é,p. c. v. wičas wiçú8iwat, al, ám freg. ex

ftowani. 2) obiurgatus, auša wicúsiť.
geschmählt, gescholten : meg- Wicuski, kow, m. pl. v. po.
feddett, meg - piroogatott, custi.

mi

wicukani, á, é, p. C. V. wis

el-fárasztani. 11.rec. wicwálat loťani.

fa, satis velociter currere Wicutáni, á, n. v. Wilokání. genug rennen sich ausgaloppiren : wicuťat, al, am V. P. imp. eleget pyargalni (kalapirozni). ag, v. wilofat.

2) veloci cursu fatigari (laswićupčení, á, é, 7. c. . wis sari, defatigari ), sich müde slabani.

galoppiren, rennen: a' nyarWičupčení, á, n. v. Wislahás galásban ki (el, meg) fáñí.

radni. wićuptit, il, ím. V. P. imp. wićwičení, á, éip. c. exculpči, v. wiflahat.

tus, formatus, efformatus, wicupkani, á, é, p. c. y. Wi- informatus, eruditus, instibiti 1 Nro.

futus, a, uin: gebildet, auss Wicupkání , á, n. v. Wibití 1 gebildet, unterwiesen, verfeinert: Nro.

valamire meg

taníttatott, wicupťať, al ,, ám V. P. imp. szoktatott, formálut, oktatott, ag, v. wibit 1 Nro.

valamiben gyakoroltatott. Syn. wicúraní, á, é, p. C. v. wie wiučeni, Usus. Wicwičeni w curení.

úmení, excultus doctritia, wicúrat fa, al ra, ám a V. P. gelehrt, tudós. Wicwičení k

imp. ag ra, v. wisčat Ta. 38worilosti, excultus ad huwicurení, á, é, p. c. ex seq.

manitatem , recht höflich, igen Syn. wicúraní.

emberséges. Dobre wicwićená wicurit, il, im, V. P. imp. misel, animus bene infor

wicur: canem femellam ca- matus, wohl erzogenes ( gebildes strare , eine Zaug (Hündinn) tes) Gemüth, jóra szoktatott ausschneiden, nyöstén kutyát elme.

ki - herélni. Syn. wicúrat. Wicwičení, á, n. excultio , wićuf, wičul, wičugem V. P. formatio , cfformalio, infor

imp: wičug, Y. wislihat. matio , eruditio, institutio, wicuti, á, é, p. c. v. willis nis, f. Bildung, Ausbildung, iani.

durch unterricht, Unterweisung, Wičuti, á, n. v. Wistirání. Verfeinerung : meg - tanítás Wičúwání, á, n. v. Wiflis á- oktatás, formálás, ki - tanis wání.

tás, ki-mustrálás. Syn. Wius pičúwat, al, em V. I. imp. čení. ag, v. wislisáwat.

wicwičit, it, im, V. P. imp: wicwalaní, s, é, p. c. celeri wiiwić, ñekomu w umeni:

cursu lassatus (defatigatus ), informare , fòrmare, instia, um: durch Rennen ( im Sias tuere aliquem doctrira : bila loppe ermüdet, nyargalásban den, ausbilden durch Unterricht, el - fáradott (ki - fárasztott, unterweisen, verfeinern jemana ki - fárasztatott), ki-nyargal- den in der Kunst: valakit fortatott.

málni, oktatni, tudományrå wicwálat, al, ám, V. P. imp. ad- tanítani , ki - tanitani , ki

missis habenis (celeri cursu) mustrálni. Syn. wiučič. Usus. lassare (defatigare, fatigare) mládež wicwičiť k 38woris equum: durch Staloppiren (Rens Costi, puerileni aetatem innen) ermüden ein Roß, nyarga- formare ad humanitatem Cic. lásban(sebes futásban) a'loval- die Jugend zur Höftlichkeit bilden,

abs

« PredošláPokračovať »