Obrázky na stránke
PDF
ePub
[ocr errors]

nút.

wihádzaří, i, n. v. Wiho. faulenzt: semmit sem érde

seni. 2) 'Wibádzání Rlasu, mel magának , tsak otthon spicatio, spicarum emissio : hever (henyél). das Schossen : kalászolás, ka- wibaleni, á, é, p. 6. nudatus, lász - hányás. Syn. Wihnání denudatus , apertus, retectus,

Rlarow. boh. metání.. a, um; entblokt, bloß gemacht: wibádzat, dzal, 8žem, V. P. meg - mezíteleníltetett. Syn.

imp. wibas, v. wihodit. odkriti, utrčení, witrčeni, boh. wibázeti. II. rec, wis wibrnutí. hádzat ra, v. wibosit ra. 2) Wibalení, á, n. nadatio , dev. Klasi: spicari, spicas e nudalio, retectio, apertio, mittere : fchossen, Lehren beo nis, f. Entblosung, das Bloka kommen: kalászolni, kalászt machen: meg - mezítelenítés. hanyni (vetni). Syn. Rlasi wis Syn. Odkriti , utrčení, Wis bnat, boh. metat ( wimetat ) trčení , Wibrnutí. fr. 3) pustulescere. pustulas wibalit, il, im, V. P. imp. wis accipere : ausfahren, einen Aus. bal : nudare, denudare, refhlag auf der Haut bekommen:

tegere, aperire : entbloßen, ki-hányodni, pöffedéket kap bloß inachen z. B. den Leib : ni. Syn. wiputát ra. Usus. meg-mezíteleníteni. Syn. 08. Wibádzal sem fa na Tvári, trit, utrčič, witrčiť, wihrpustulae erumpunt in facie mea , ich fahre aus im Gesich. Wihalování, á, n. Nom.Verb. te.

ex seq. Wibaszowání, á, D. Nom. wihalowat, lowal, lugem, freq.

Verb. ex seq. v. Wibádzás ni. Usus. Ta Oči Wibad30s Wihanač, Q , m. pulsor, ex wání, exprobratio, nis, 1. pulsor, eiector, exturbalor, Terent. Porrůckung, Vorwer is, m. Austreiber, ki - hajló, fung : szemre - vetés, szemre- ki-üzö. Syn. Wibaňatel.: való hányás.

wibaňaččin, a, e, adj. poss. ex wibadzowat 30wal, zugem seg.

freq. ex wibászat. boh. wi. Wibaňačka, i, f. eiectrix , exbazowati, wimitati. Usus. turbatrix, icis, f. Austreibes ta Oči wibaszowat, ex- rinn, ki - hajtóné, ki - üzöné. probrare, vorrücken, vorwera Syn. Wibaňatelka. fen: szemre hányni (vetoi). wibaňačow, a, e, adj. poss, ex Róń Zadkem wihadzuge, é Wibaňač. quus recalcitrat , das Roß wiháňani, á, é, p. c. v. wis fchlägt auf, a' ló rúg, rugdal, hnani. 11. rec. wibaszowat Ta, Wiháñání, á, n. y. Wihnání.

freq. ex wihádzať 'ra. w wibáñat, al, ám, V. I. imp. Wibalání, á, n. v. Zabálání. ñag, v. wibnat. boh. wiháwihálat, al, ám, V. P. imp. ñeti. Usus. Rrawi wibáñat ,

ag, v. zahálat. Usus K7ič si expellere vaccas, die Kühe auda nezaslúži , len doma wibála : treiben, a' teheneket ki -hajnihil sibi promeretur , domi tani. Zwer 3 Jeskiñ wibáňať, duntaxat stertit (oliatur): er feras excitare, das Wild ( die verdient sich nichts, nur zu Haus wilden Thiere ) aus seinem Laje geht er måstig herum , und ger treiben, a’ vadakut hajhász

[ocr errors]

tól.

ni. Bekobo z Domu wibánat, wibasnutí, s, é, p. C. exstindomo aliquem excludere : Ies ctus, a, um: ausgegangen, bet, manden aus dem Hause jagen, loshen: el-alutt, el-oltódolt, valakit a' házból ki- üzni, el-oltatott. ki-kergetni. Insu Príčinu chce Wibasnutí, á, n. exstinctio , we8eč, pre kteru mňa z Dos nis, f. das Áusgehen, Berlas mu wibáñá: aliam causam schen: el-aluvás, el - oltódás, quaerit, quam ob rem me el-oltás. domo pellat Ter, er sucht eis Wibarowani, á, n..Nom. Verb. nen andern Vorwand, damit er ex seq. mich aus dem Hause schaffe : wibalowat, lowal, sugem, más okot keres, a' mellyre freq. ex wibasit. nézve engem el-üzzön a' ház- f'wiházeti, zel, zím fut. freg.

ve wibászat. Wibaňatel, a, m. v. Wibaňač. wihazowati, owal, ugi (u), v. wibaňatelčin, a, e, adj. poss. wibadzovať, wibosit. ex seg.

wibegani, á, é, p. C. exagitaWibaňatelka, i, f. v. Wibai

tus, quassalus, succussus, a, načka.

um : erschüttert, in die Höhe wibaňatelow, a, e, adj. poss. geschüttelt: meg-rázódott, megex Wibanatel.

hányadott. Syn. wisekani... * wihandlowani, á, é, P. C. V. Wibeğání, á, n. exagitatio, wikupčení.

quassatio, conquassalio, suc* wibandlowat, lowal, lugem cussio, pis, f. succussus, us," V. P. imp. Olug, V. wiťups m. Erschütterung, meg - razó

dás, meg-hányás. Syn. Wires of wibáñeti , ñel, ñím, V. wis kání , Witraseni. bánat..

wifegat, al, ám, V. P. imp. wihárání, á, n. v. Dohárás ag: exagitare, quassare, con

quassare, quatere, succutepibetat, at, ón, v. I. imp.

re: erschüttern, in die udhe ag, v, dohárat, .

(aufwärts) schütteln: meg (fel) ribarení, á, é, P. C. v. uhares rázni , meg-hányni. Syn. Wir ní, zbareni.

Peťat, witrást. II. rec. wibes Wihaseñí, á, n. v. Uhaseni, ğat ra, exagitari , quassari , 3balení.

conquassari, quati , succuti : wibasit, il, im, V. P. imp. wla erschüttern (neutr), erschüttert har, v. ubasit, zbasit.

werden : meg-rendülni, megwihasnúť, snul (rel), sńem, V. hányatni, meg-rázódni. Syn.

P. imp. při: exstingui, auss wisekat ra, v. witrást ra. Usus, gehen, verloschen, z. B. das Feus Wibegal (a to secet na Kori, er: el-alunni, el- oltatni. U totus est in curru concussus, sus. We wibarắe tu Oheň, a wibeň, bňe, f. v. Wihna. predca gest Zima : hic non ex- wihi! interj. v. wigo. stinguitur (continuo ardet) wibibani, á, é, p. c. loco moignis, et tamen est frigus: tus, emotus, a, um : verrückt, hier geht das Feuer nie aus, und ki-mozdíttatott, ki-mozgatott. ist doch falt: itten szüntelen Syn. wibibowani. ég a' tüz, még-is hideg va- Wihibáñí, á, n. loco motio ,

emotio , nis, 'f. Verrückung:

čit.

[ocr errors]

gyon.

ki- mozdítás, ki - mozgatás, wihinowat, nowal, nugem, Syn. Wihibowání. 2) v. Wie freq. ex wibinút. hnuti. 3) declinatio ,'aversio, wibinuli, á, é, adj. v. wis nis, f. Ausweichung, Entweis binuti. chung, Vermeidung : ki-lérés, wihínút, nul, nem , V. P. imp. el-hajlás , el-mellözés.

wibiń: perire, interire, in- , wihibat, bal, bem, V. P. imp. tercidere, emori : umkommen,

bag: loco movere, emovere, ki-halni, ki-veszni. Syn. poms amovere : verrücken 3. B. den ret, wimret. Usus. Dobri Lús Stuhl: ki-mozdítani, ki-moz 8a boļi rowno w secci Wogs gatni. Syn, wibibowat. 2) v. nami a častími mori wibi. wibnút. II. rec. wibibat ra, nuli. 2) exsiccari, mori, emov. wihnút ía. 2) cum dat. rei. ri, de arboribus, plantis : declinare, vitare, devitare: ausdürren, sterben, absterben, ausweichen, entweichen, meiden, von Pflanzen, und Bäumen : yermeiden : távozní, kerülni. ki-veszni, ki-száradni. Syn. Syn. oddalowat ra, wihibos. wibinút.“ 3) 08 Zimi wibis. wat la. Usus. Rañe, Strele nút, hyeme perire, frigore Ta wibibat : exire, excedere interire: auswintern : (neutr.), tela, enses ( dicitur, qui ea im Winter verderben, vergehen : corporis idonea declinatione hidegtől meg-vétetni, ki-fagydesitat) Pirg. dem Hiebe, ni. Syn. wimrznút. 4) v. wie Schuße, Streiche durch Dres kapåt. hung des Leibes entweichen, ent- wibinutí, å, é, p. c. emorgehen : a' testnek alkalmas el luus, a, um: uingekommen, hajlásával a' hegyes törtöl, ki-haltt, ki-reszett. Syn. wis kard vágástól magát meg binuli, pomreli. 2) exsiccaszabadítani, ojni ezeket el tus, emortuus; ausgedürrt, kerüloi. Práci sa wibibat, abgestorben : ki-veszett, kj-szálabores fugere, detrectare: radtt. Syn. wisdlí, wilonus fich der Arbeit entziehen, a' mun. tí. 3) frigore consumtus, auss kát kerüln:. 3) elabi , entweis gewintert, in Winter verdorben: den, ausgleiten: el - illantani. $i-fagyott. Syn. wimrzli. 4) Syn, wibibowat ra.

v. wikapani. wihibowani, á, e, p. c. wis Wibinuti, á, n. Nom. Verb. bíbani.

ex wibinut. wibibowáni, á, n. v. wihi: * wihládání, á, n. v. Wihles báni. 2) v. Wihnutí.

dání. wibibowat, bowal, bugem, * wihlásáñí, é, n. v. Wihlés

V. I, imp, þug, v. wibibat. dání. 2) v. wibnút. 3) aufugere, * wibladat, al, gm, V. I. imp. se subducere : entweichen, forts ag, v. wibledat. laufen: el-menni, el-szaladni, * wihládat, al, ám, V.P. imp. el-illantani. Il. rec. wihibo, ao, v. wihlédat. wač ra Testi 36. v. wihnut wibladeni, á, é, p. c. politus . Ya. 2) v. wibibat ra.

expolitus , perpolitus, a, um: Wibinání, á, n. v. wihinutí. auspolirt, ki (meg) simíttawibinać, al, ám, V. I. imp. tott, ki-pallérozott, palléroznag, v. wihnut.

tatott. 2) deletus, abolitus, exstinctus, sublatus : vertilget,

[ocr errors]
[ocr errors]
[ocr errors]

ki-töröltetett, le-vágattatott, wihladnutí, á, é, p. c. fa el-pusztíttatott. Syn. wibus licus effectus, a, um: beni, wikazení , wipustateni, grig geworden, meg- éhez zhubení, zruseni.

hes. Syn, hladni, wible wihlasení, á, n. politio, ex- Wihladnutí, å, n. famis

politio, perpolitio, nis, f. ceptio , das Hungrigwer politura , ae, f. Uuspolirung meg-éhezés, éhség. Syn. kiasimítás, ki-pallérozás. 2) wiblastoit. abolitio, deletio, exstinctio, wibladzować, a, m. poli sublatio: Bertilgung, ki-tör- expolitor , praepolitor : lés, ki-vágás , ki-írtás. Syn. miator, is, m. Polirer, Wihubení, wikazení, Wis polirer : ki- simító, pallér

pustateni , Zhubení, zruseni. tsiszár. Syn. 5lasič, w wihlasit, il, im, V. P. imp. Sitel. 2) abolitor, exstin

wiblad: polire, expolire, per- delelor, sublator: Bertil polire : auspoliren : ki-simita- ki - törlö, ki - vágó, kini, ki-pallérozni. Syn. obla. Syn. Skazec, Zrus itel. Sit, vulg: wipalirowař. 2) wihladzowání, & , 'D. v. V abolere, delere , exstinguere, laseñí. evertere, sufferre: vertilgen, wihlaszowač; zowal, zu ki-lörleni, ki-torülni, ki-vá- freg. ex wihlasit. bon. gni, ki-írtani. Syn. stazit, hlazowati. wihubit, wikazit, wipusta: wihlásení, á, é, p. c. prom tit', wizdwihnúť, zhubit , gatus, poclamatus , publi zrusit. Usus. mesto wihla- tus, a, um: Offentlich beko Sit; civitatem abolere, die gemacht, fund gemacht, per Stadt zerschleifen, a' várast ki- digt: ki- hirdetteteit, kitörleni. 3) tropice. Kegaku resíttetett. Syn. ohláseni, Wec s pamati wihlasit, wis hlasowani. mazat : memoriam delere rei wihlásení, á, n. promulga alicuius, eine Sache in Berges- proclamatio, publicatio, fenheit bringen, ihr Gedächtniß f. Verfündigung, öffentliche auslöschen: valamelly dolog- kanntmachung : kï - hirde ról el-felejtkezni; az ö em- ki-biresítés, isméretessé

lékezetit sziviböl ki-törleni. zönségessé tévés. Syn. ( Wihlasitel, , m. v. Wihlas. feňí, Oblárka, Oznám zować.

Wihlasowani. wiblade adv. v. hladne. wihláfit , il, im, V. P. 1 wihladli, á, é, adj. v. hlad: wihlas: promulgare, publ ni, wibladnutí.

re, proclamare , vulgare, Wihladlost, i, f. v. 5lad, wi. vulgare, evulgare, per bladnuti.

gare , notum omnibus red wihladnúť, anul (Sel), Sńem , re rem : verfündigen, fun

V. P. imp. Sni: famelicum ( Offentlich bekannt) mach fieri , famem concipere: hun

ausruffen: ki - hirdetni, is grig werden ,, meg-éhezni. Syn. reteséteni. Syn. ohlásit , Sladi mref. boh. wiblado. hlasowat , w'eti.

prohlasiti. Usus. Kiekoho wibládnút, Onul, (del), dnem, Zlodega wihlásit, aliquer 1. P. imp. dňi, vo wihlédnut. malefactis publicare, Jem

[ocr errors]

oznámit.

de

ki-nézés. m. das Hera

watet:el, , m.v.wintem

den als einen Uebelthäter aus. Wihlébáni, á, n. spectatio, ruffen: lopástól (tolvajságtól) prospectatio, nis, f. prospecvalakit ki- hirdetni. II. rec. tas, us, m. das Heraussehen, *wihlasit ra, V. prehlásit ra. ki-nézés. Syn. Wiblésnutí, Wihlasitel, á, m. v. Wihlasos 2) v. Wihleb. 2) . sled,

pohled. Wihláiní , nébo, m. idem. wihledat, al, ám, V. P. imp. wiblarowani, á, é, p. c. V. dag: exquirere, deligere, wihláseni..

eligere : aussuchen, auslesen : Wihlafowani, á, n. V. Wihlás fel (ki) keresni, ki – válasz reñi.

tani. Syn. wibrat, powible. wiblarowat, fowal, sugem, dáwat.

v. j. imp. rug, v. wihlásiť. wihlédat, al, ám, V. I. imp. wiblarowatel, å, m. promul dag : spectare foras, prospi

gator, proclamator, publica cere, prospectare : herausschen, tor, evulgator, divulgator , ki - nézni. Syn. ble8et, wizé. pervulgator, praeco, nis, m. tat, boh. wibližeti wiblidati. Berfündiger, Kundmacher, Ause Usus. Dom na more (pro. ruffer : ki - hirdető, ki - híre ti moru ) wihlébá, domus sitö, közönségessé ( ismére mare ad (in) mare spetessé tevő. Syn. Ohlasitel, ctat: das Haus fieht (hat Oznamitel, Oznamowatel, sein Aussehen ) auf das Meer, Wihtasitel. boh. etiam. Bićić. ennek a háznak a' tenger 4 wihlazowati , owal, ugi (u) felé vagyon az eleje. 2) esse V. wibladzowat.

facie ( specie) prospicere : wibled, u, m. prospectus, us, sehen neutr. cine Gestalt haben,

m. die Aussicht, das Sinausse aussehen : ki - nézni. Syn. wie hen, der Prospekt, das vor fich zirat. Usus. Bledi, čerwení,

ģinsehen, oder die Gelegenheit zeleni, pekni wihlédá : est wohin zu sehen: ki-látás, né specie pallida, rubra, viridi, zés, ki - nézés, meszsze el pulchra : er ficht blaß, roth, nézés, Syn. Wihledání, Wi grün, schon aus: halaványon, bléska, boh. Wihlista. Usus. veresen , zölden, szépen nézWelmi pekni Wihled, pul ki. Welmi protno wibtédá, cherimus prospectus , recht nimis miseré prospicit, er schöne Aussicht, ein schöner Pross fieht sehr erbärmlich aus, igen peft: kies hely a' honnan mesz nyomorúltúl néz - ki. To do. sze el – láthatni.

bre wiblése, habet speciem Wihlebać, a, m. v. Wihledás bonam , hoc decet: das fichi. wač.

gut aus, az jól néz- ki. wibledani, á, é, p. c. exqui- Wihledatel ,a , m. V. seq. 1 Nro.

silus, delectus, electus, a, Wihledawać, a, m. exquisitor, um : ausgesucht, ausgelesen :

wht ausrelesen : delector, elector, is, m. Auss fel (ki) keresett, ki . válasz sucher, Ausleser : fel ) ki) ketatott.

resö, el - választó. Syn. Wia wibledání, á, n. exquisitio , bledač, Wihledatel. 2) quae

nis, f. delectus , selectus , us, sitor, inquisitor, indagator : m. Aussuchung, Uuslesung: ki Sucher, Nachsucher, lintersus keresés, 'ki - választás. Syn. cher : kereső, keresgelö, tu. Powihledáwáři.

dakozó, visgáló. Tom. V. C 11

wi.

« PredošláPokračovať »