wihinowak, nowal, nugem,
freq. ex wibinúť.
wihinuli, á, é, adj. v. wis
binutí.

wihinút, nul, ňem, V. P. imp.
wihin: perire, interire, in-
tercidere, emori: umkommen,
ki-halni, ki-veszni. Syn. pom-
ret, wimret. Usus. Dobrí Lú-
Sa boli rowno wsecci Wog.
nami a častími mori wihi.
nuli. 2) exsiccari, mori, emo-
ri, de arboribus, plantis:
ausdürren, sterben, absterben,
von Pflanzen, und Bäumen:
ki-veszni, ki-száradni. Syn.
wibinút. 3) 8 Zimi wihi-
núť, hyeme perire, frigore
interire: auswintern: (neutr.),
im Winter verderben, vergehen:
hidegtől meg-vétetni, ki-fagy-
ni. Syn. wimrznúť. 4) v. wi-
tapát.

ki- mozdítás, ki- mozgatás. Syn. Wibibowáňí. 2) v. Wihnutí. 3) declinatio, aversio, nis, f. Ausweichung, Entweichung, Vermeidung: ki-térés, el-hajlás, el-mellőzés. wihibat, bal, bem, V. P. imp. bag: loco movere, emovere, amovere: verrücken z. B. den Etuhl: ki-mozdítani, ki-mozgatni. Syn. wihibowat. 2) v. wihnút. II. rec. wihibať sa, v. wihnúť sa. 2) cum dat. rei. declinare, vitare, devitare: ausweichen, entweichen, meiden, vermeiden távozní, kerülni. Syn. oddalowat sa, wihibo. wat fa. Usus. Rane, Strele ja wihibat: exire, excedere tela, enses (dicitur, qui ea corporis idonea declinatione devitat) Virg. dem Hiebe, Schuße, Streiche durch Dres hung des Leibes entweichen, entgehen: a' testnek alkalmas elhajlásával a hegyes törtől, kard vágástól magát megszabadítani, ójni ezeket elkerülni. Práci sa wihíbat labores fugere, detrectare: fich der Arbeit entziehen, a' munkát kerülni. 3) elabi, entweichen, ausgleiten: elillantani. Syn. wihibował sa. wihibowani, á, e, p. c. wis bibani. wihibowáňí, á, n. v. Wíhíbáňí. 2) v. Wihnutí. wihibował, bowal, bugem, V. I. imp. bug, v. wihibať. 2) v. wihnút. 3) aufugere,* se subducere: entweichen, forts laufen: el-menni, el-szaladni, el-illantani. II. rec. wihibo. wať sa s Testi c. v. wihnuť Ja. 2) v. wihíbať sa. Wibinání, á, n. v. Wibinutí. wihínať, al, ám, V. I. imp. nag, v. wihnuť.

wihinutí, á, é, p. c. emortuus, a, um: umgekommen, ki-haltt, ki-veszett. Syn. wihinulí, pomrelí. 2) exsiccatus, emortuus; ausgedürrt, abgestorben: ki-veszett, ki-száradtt. Syn. wischli, wischnutí. 3) frigore consumtus, aus gewintert, im Winter verdorben : ki-fagyott. Syn. wimrzlí. 4) v. witapani.

wihinutí, á, n. Nom. Verb. ex wibinút.

* Wihladáňí, á, n. v. Wihles dání.

* wíhlásáňí, á, n. v. Wihlédáňí.

wihladať, al, ám, V. I. imp. ag, v. wihledať. *wihládať, al, ám, V. P. imp. a, v. wihlésat. wihladení, á, é, p. c. politus. expolitus, perpolitus, a, um: auspolirt, ki (meg) simíttatott, ki-pallérozott, palléroztatott. 2) deletus, abolitus, exstinctus, sublatus: vertilget,

ki-töröltetett, le-vágattatott, wihladnutí, á, é, p. c. fameel-pusztíttatott. Syn. wibulicus effectus, a, um: hunbeni, wikazení, wipustačení, grig geworden, meg-éhezett, zbubení, zrusení. éhes. Syn. hladni, wihladli. Wihlasení, á, n. politio, ex- Wihladnutí, á, n. famis conpolitio, perpolitio, nis, f. ceptio, das Hungrigwerden politura, ae, f. Auspolirung, meg-éhezés, éhség. Syn. glad, ki simítás, ki-pallérozás. 2) Wihladlost. abolitio, deletio, exstinctio, Wihladzować, a, m. politor, sublatio: Bertilgung, ki-tör- expolitor, pracpolitor : salés, ki-vágás, ki-írtás. Syn. miator, is, m. Polirer, AusWihubeňí, Wikazeňí, Wi- polirer: ki-simító, pallérozó, pustateňi, Zhubeňí, Zruseňí. tsiszár. Syn. 5ladič, Wihlawihlasit, it, im, V. P. imp. Sitel. 2) abolitor, exstinctor, wihlad: polire, expolire, perdeletor, sublator: Bertilger, polire auspoliren: ki-simíta- ki - törlő, ki - vágó, ki - írtó. ni, ki-pallérozni. Syn. ohla Syn. Stazec, 3rus itel.. Sít, vulg. wipalirowať. 2) Wihladzowání, á, n. v. Wih. abolere, delere, exstinguere, la8eňí. evertere, sufferre: vertilgen, ki-törleni, ki-torülni, ki-vágni, ki-írtani. Syn. stazit, wihubit, wikazit, wipusta fit, wizdwihnúť, zhubiť, 3rufit. Usus. mesto wihlaSit, civitatem abolere, die Stadt zerschleifen, a' várast kitörleni. 3) tropice. Negatu Wec s pamati wihlásít, wimazat: memoriam delere rei alicuius, eine Sache in Bergessenheit bringen, ihr Gedächtniß auslöschen: valamelly dologról el-felejtkezni; az ö emlékezetit sziviböl ki-törleni. Wihlasitel, a, m. v. Wihladzować. wihlade adv. v. hladne. wihladlí, á, é, adj. v. hladni, wihladnutí.

Wihladlost, i, f. v. glad, Wibladnutí.

wihladnúť, dnul (Sel), dňem,

V. P. imp. dni: famelicum fieri, famem concipere: hungrig werden, meg-éhezni. Syn. gladi mret. boh. wihladow'eti.

* wihládnúť, dnul, (del), dňem, V. P. imp. dni, v. wihlédnut.

wihladzował, zowal, zugem freq. ex wihlasit. boh. wis hlazowati.

wihlásení, á, é, p. c. promul-
gatus, poclamatus, publica-
tus, a, um: öffentlich bekannt
gemacht, fund gemacht, verkün
digt: ki- hirdettetett, ki- hi-
resittetett. Syn. ohlásení, wis
hlasowani.

Wihláseňí, á, n. promulgatio,
proclamatio, publicatio, nis,
f. Berkündigung, öffentliche Be-
kanntmachung: ki hirdetés,
-
ki-hiresítés, isméretessé (kö-
zönségessé) tévés. Syn. Ohlás
seňí, Obláska, Oznámení,
Wiblasowaňí.

wihláfit, il, ím, V. P. imp.

wihlaf: promulgare, publicare, proclamare, vulgare, divulgare, evulgare, pervulgare, notum omnibus reddere rem verkündigen, kundbar (öffentlich bekannt) machen, ausruffen: ki- hirdetni, isméreteséteni. Syn. ohlásit, wihlasował, oznámiť. boh. prohlasiti. Usus. Liekoho zá Zlosega wihlásit, aliquem a malefactis publicare, Jeman

den

den als einen Uebelthäter aus ruffen: lopástól (tolvajságtól ) valakit ki-hirdetni. 11. rec.. ́wihlasiť sa, v. prehlásiť sa. Wihlastel, a, m. v. Wihlaso watel.

Wihlásní, ného, m. idem. wihlas owani, á, é, p. c. v. wihlásení.

Wihlasowáňí, á, n. v. Wihláfení.

wihlasował, fowal, fugem V. I. imp. fug, v. wihlásiť. Wihlasowatel, a, m. promulgator, proclamator, publicator, evulgator, divulgator pervulgator, praeco, nis, m. Verkündiger, Kundmacher, Ausruffer: kihirdető, ki-híresítő, közönségessé (isméretessé) tevő. Syn. Oblasitel, Oznámitel, Oznamowatel Wihkasitel. boh. etiam. Bičič. † wihlazowati, owal, ugi (u) v. wihladzowat.

Wihled, u, m. prospectus, us, m. die Aussicht, das Hinaussehen, der Prospekt, das vor sich Hinsehen, oder die Gelegenheit wohin zu sehen: ki-látás, nézés, ki- nézés, meszsze elnézés, Syn. Wihledáňí, WiHlédka. boh. Wihlidka. Usus. Welmi pekni Wihled, pulcherimus prospectus, recht schöne Aussicht, ein schöner Prospeft: kies hely a' honnan meszsze el láthatni.

Wihledać, a, m. v. Wihledáwač.

wihledani, á, é, p. c. exquisitus, delectus, electus, a, um ausgesucht, ausgelesen: fel (ki) keresett, ki- válasz

tatott.

Wihledáňí, á, n. exquisitio,
nis, f. delectus, selectus, us,
m. Aussuchung, Auslesung: ki-
keresés, kiválasztás. Syn.
Powihledáwáňí.
Tom. V.

Wihlédáňí, á, n. spectatio prospectatio, nis, f. prospectus, us, m. das Heraussehen, ki-nézés. Syn. Wihlédnutí. 2) v. Wihled. 2) v. gled, Pohled.

wihledat, al, ám, V. P. imp.
dag: exquirere deligere
eligere aussuchen, auslesen :
fel (ki) keresni, ki - válasz-
tani. Syn. wibrať, powihle.
dawat.

wihlédak, al, ám, V. I. imp.
dag: spectare foras, prospi-
cere, prospectare: herausschen,
ki-nézni. Syn. hleset, wizé-
rat. boh. wihlížeti wihlidati.
Usus. Dom na more (pro-
ti moru) wihlédá, domus
mare ad (in) mare spe-
ctat: das Haus
Haus ficht (hat
sein Aussehen) auf das Meer,
ennek a háznak a' tenger
felé vagyon az eleje. 2) esse
facie specie) prospicere:
sehen neutr. eine Gestalt haben,
aussehen kinézni. Syn. wi
zirat. Usus. Bledi, čerweni,
zeleni, pekni wihlédá: est
specie pallida, rubra, viridi,
pulchra er ficht blaß, roth,
grün, schön aus: halaványon,
veresen, zölden, szépen néz-
ki. Welmi psotno wihledá,
nimis miseré prospicit, er
ficht sehr erbärmlich aus, igen
nyomorúltúl néz ki. To do-
bre wihledd, habet speciem
bonam, hoc decet: das ficht
gut aus, az jól néz ki.
Wihledatel, a, m. v. seq. 1 Nro.
Wihledáwać, a, m. exquisitor,

C 11

delector, elector. is, m. Ausfucher, Ausleser: fel) ki) kereső, el- választó. Syn. Wihledač, Wihledatel. 2) quaesitor, inquisitor, indagator: Sucher, Nachsucher, Untersus cher: kereső, keresgető, tudakozó, visgáló.

wi.

wihledáwani, á, é, p. c. quaesitus, inquisitus, indagatus, a. um: gesucht, nachgesucht, untersucht: keresett, keresgetett, tudakoztatatott, visgáltatott. 2) petitus, gebeten, kértt, kéregetelt. Syn. pita ní, proseni, zádaní. Wihledáwáňí, a, n. quaesitio, inquisitio, indagatio, investigatio, nis, f. Suchung, Nachsuchung, Untersuchung: keresés, keresgetés, tudakozás, értekezés, visgálás. 2) petitio, die Bitte, das Bitten: kérés.

f. Cic. Anhöhe zum Umsch (Achtungsgeben, Lauern), Wa te, Wachthaus auf der k he: örálló-hely. Syn. Poftr ta, Stréžka. Usus. a n hlédkách biť, in speculis e Cic. auf der Lauer seyn, b ern, Achtung geben: öral helyen vigyázni, strázsál 2) v. Powlač. 3) pergula, f. Suet. Boutike, oder an Mauer befestigte Bude zum Un hen: néző hely, erkély. S Wipustek na Dome pri Ze 4) v. Wihled. wihlédnúť, dnul (del), dňa V. I. imp. dni, Oknem: p spicere per fenestram, her (hinaus sehen zum Fens ki- nézni az ablakon, S wíhlédat, wizret. beh. t hledat, wizret. boh. wibli núti. II. rec. wihlédnut (sebe) cum acc. rei necc eligere, sibi prospicere: [ ausersehen, auslesen: ki-kere ni, választani magának. S wibrať, wiwolit. boh. blidnúti fob'e (fi). Ust. Mesto si wihlédnut, elige sibi locum, fich einen Ort au lefen, helyet választani m gának. wihlédnutí, á, n. v. Wihlédáň † wihlídání, n. idem. † wihlídači, al, ám praes. wihledat.

Syn. pitání, proseňí, Žádáň?. wihledáwat, al, ám, V. I. imp. wag: quaerere, indagare, inquirere, investigare, per-, quirere, pervestigare, requirere: suchen, nachsuchen, uns tersuchen: keresni, keresgetni, kereskedni, tudakozni, értekezni, visgálni. Usus. Príležitost' wihledáwať, occasionem quaerere, eine Geles genheit suchen, alkalmatosságot keresni, a mne nemás nič to wihledáwat: apud me nihil, quod quaeras, habes, du hast nichts bei mir zu suchen, rajtam nintsen mit kereskedned. Teho wihledáwám, komu bich mogu úzkost wigewit mobel inquiro, apud quem evomam virus acerbitatis: ich suche, wem ich meines Herzens grossen Schmerzen, und die Bit terkeit des Gemüths offenbaren fönnte: gondolkodom, kinek beszéllyem- meg szivem gyötrelmit, és fájdalmát. 2) petere, bitten, um etwas anhal ten: kérni, kéregetni. Syn. pítať, prosiť, žádat. wihlédáwak, al, am, freq. ex wihledat.

Wihledáwatel, a, m. v. Wihle= δάπαξ.

Wihlédka, i, f. specula, ae,

† wihlédati, al,

wichowat..

ám, fut.

t Wihlídka, i, f. v. Wihled Wiblésta.

+ wiblédnutí, dl, dnu fut.

T

wihlédnúť. II. rec. wiblidni fob'e (fi).v. wihlednúť si. † wihlížeti, žel, zím, v. wi blidat. wihlúbení, á, é, p. c. profun dus redditus, a, um: tief ge macht, ausgetieft: méllyé tell Syn. wihlubocení.

C 11