le, witazitt, witaznici, boh. hronate, hrdinski: 5) v. wi taziti. 6) v. weleslawňe. Witazné, ného, n. palmarium, i, n. Pandect. Ulp. merces Advocati: was man dem Advocaten gibt, nach gewonnenem Proceffe: győzedelmért való ajándék. Siegeszeichen, eine Tropie (Trophäe), öffentliches. Siegszeichen: bestand ehemals aus einem abge. stuzten und mit den erbeuteten Waffen behängten Baume; nach her machte man sie aus Stein ɔ: győzedelmi (győzedelem emlékezetire tétetett) jel, jegyi épület. wíťazné Známe: ní klást', wistawit: tropaeum statuerc (ponere) Cic. Siegszeichen errichten, győzedelem emlékezetére jelt tenni, győzedelmi jelt fel-állitani. Witazné Známení ma gici, nofici: tropaeatus Ammian. tropaeophorus Apul. mit Tropäen geschmückt, Trepäen tragend fiegreich: gyözedelmi jelekkel fel-ékesíttetett. 3) palmaris, e Cic. palmarius, a, um den Preis verdienend, vorzüglich: pálmafára (győzedelem jutalmára) való, leg-föbb, leg-fövebb (legnagyobb) ditséretre, és tekéntetre méltó. Syn. znás menití. Usus. Witazni Skytet: palmarium facinus, palmarium Ter. i. e. insigne, ac triumpho dignum: das Hauptwerk, leg-föbb dolog. Potom to druhé, a toto sit gest, čo si ga za wíťazné dr. žím: tum hoc alterum, id vero est, quod mihi puto palmarium Ter. 4) heroicus, et herous Cic. heroisch, föemberi, nagy-uri, nemes elméjü. wíťazní Wersowe: poeta epicus, Heldendichter, fö emberi vers zö. Witazné Čas, Osobi: heroica tempora Cic. heroicae aetates. personae Heldenzeit, Heldenpersonen, hes roische Zeiten, Personen: nagyúri idők, személyek. Witaz né Werse: carmen epicum, heroicúm Serv. heroici ver wíťazní, á, é, adj. potentis- sus szer Cic. 1 3 sus Quintil. herous versus Cic. herous (scil. versus Ovid. Heldengedicht, heroische Reimen der Heroum befingt: fő emberi versek. 5) animosus, fortis: heldenmüthig, bátor, jó szívű, szives. Syn. smeli, srdnati, zmužili, witaziti, witazničří, boh. hrdnatí, hrdinsti. Wiťazné Wogffo, exercitus heroum, Heldenheer, bátor vitézek. Wie tazni Skutet: facinus heroicum (forte), die Heldenthat, -bátor tselekedet. 6) v. witaziti. 7) v. weleslawni. Witaznica, i, f. v. Wíťaznička. witazniččin, a, e, adj. poss. ex wíťaznička. witazničin, a, e, adj. poss. ex wiłaznica. wiłaznička, i, f. heroina, ae, f. herois, idis, f. femina heroica (fortis): Heldinn, Heldenweib: fő (nagy úri) aszszony. Syn. wíťaznica. witaznici, adv. v. wíťazsti. witaznicí, á, é, adj. v. wís taziti. witaznictwí, á, n. v. Wikazstwi. Witazník, a, m. v. Witaz. wiłazňíkow, a, e, adj. poss. ex praec. v. witazow. wíťazki adv. v. wíťazsti. wíťazki, á, é, adj. v. wíťaz stí. wiłazow, a, e, adj. poss. victoris, dem Sieger gehörig, gyözedelmeskedőé. Syn. witazitelow, witazníkom. Witazowání, ά, Verb. ex seq. wiłazował, żowal, zugem, freq. ex witazit. n. Nom. witaziti adv. heroice convenienter heroi: heldenmäßig, heldenhaft vitézen. Syn. powi tazi, witaznici, wíťazne, 2) v. wíťazne 4 Nro. wíťazskí, á, é, adj. conveniens heroi, heldenhaft, heldenmäßig, vitéz (fő, nagy, nevezetes) embert illö. Syn. witazni, witazničí. 2) v. wí» tazni 5 Nro. Witazstwi, á, n, victoria, ae, f. triumphatio, nis, f. triumphus, i, m. der Sieg, Obfieg győzedelem, diadalom. Syn. Premáhání, premožeňí, Prewifeňí, boh. Witezstwi, 3r8instwi. Usus. Witazstwi ge nafé: w Rutách ho máme; mi do ista wihráme, zwiła 3íme: explorata nobis victoria est; victoria in manibus est der Sieg ist gewiß unser; schier werden wir das Felder halten; wir haben den Sieg in der Hand: bizonyos a' mi részünkről a nyereség; minden bizonnyal mi fogunk nyertesek lenni. To Witaz stwi mnoho Rewi (Rrwilátá) stálo victoria illa multo sanguine stetit, dieser Sieg hat uns viel Blutvergießen ge= fostet: abban a' győzedelemben sok embert vesztettünkel. O tem obdržaném Wíťazstwi wždici z Radost'ú mluweno buse: semper feretur, et praedicabitur illa victoria: von diesem erhaltenen Siege wird man jederzeit frohlocken: und reden (erzählen): mindenkor fogják hiresíteni, és ditsérni azt a' győzedelmet ; meg nem fognak szünni annak fel- magasztalasától. Me dzi prwňím, a druhím Witazstwím tri Roki (Leta) presli, pominuli : inter utramquae victoriam tres anni interfuere, von ersten bis zum andern Siege seyn drei Jahre entzwischen verloffen, az első győzedelemtől fogva a' másodikig három esztendő múltt múltt-el. Prov. Wiłazstwi pisné (naduté, brdné) geft: victoria insolens, et superba est der Sieg ist übermüthig, und stolz: a' győzedelem ke gyetlen, és kemény szokott lenni. 2) animus heroicus (fortis) heroismus, fortitudo animi, magnanimitas : Heldenherz, Heldenmuth: hátor sziv, nemes elme. Syn. witaznictwí, boh. 5r8in. ftwí. wiłaztwi, á, n. idem. witchnút, cnul (Hel), dñem, V. P. imp. ni: v. wimtnúť. witchnuti, á, é, p. c. v. wim. knutí. Witchnutí, á, n. v, Wimknutí. Witečení, á, n. effluxio, emanatio, nis, f. effluxus, us m. Ausfließung, das Ausfließen, der Ausfluß: ki - folyás, kitsurgás. Syn. Witek, witok, Wiplwání, boh. Wiplinuti. twiteci, witetl, witeku (ču) fut. imp. witeč: v. seq. witect, witekel, witečem, V. P. imp. witec: effluere, eina nare: ausfließen, herausfließen: ki-folyni, ki-tsurogni. Syn. witerat, wiplwat, boh. wi plinúti, wipliwati, witeci. witek, u, m. v. Witečeňí. Witek, tka, m. dem. parvus Vitus, der kleine Beif, kis Vitus. Wit̃ekáňí, á, n. v. Witečeňí. wiketat, al, ám, V. I. imp. ag: v. witect, boh. witerati. Wit̃ekáwáňí, á, n. Nom.Verb. witekował towal, kugem, freq. ex witetnút. twitelení, á, é, p. c. v. očes lení. † Witeleňí, n. v. Oteleňí. wičeleni, á, é, p. c. t. p. wis telená Krawa: effoeta (effeta) vacca, eine Kuh, die nicht mehr kälbt (trächtig ist), ellestöl megszüntt tehény. 2) v. otelení. Witelení, á, n. cessatio ab enixione vituli, Auskalbung, Auf hörung vom Kalben: elléstől (borjazástol) való meg-szünés, 2) v. Oteleňí. witelit se, il se, im se fut. v. otelit fa. wítelik sa, il sa, ím sa, V. P. imp. witel fa desinere parere (eniti) vitulum, aub kalben, aufhören zu kalben: meg-szünni borjazní (elleni). 2) v. otelit sa. † witelowání, n. v. Okeleňí. Witelowání, á, n. v. Wife, lení. † witelowati se, owal se, ugi (u) se, v. otelit fa. witelowat fa, lowal sa, lugem fa, freq. ex witelik sa. witenčení, á, é, p. c. v. t'ens čení. Witenčení, á, n. v. St'encení. witenčič, il, im, V. P. imp. witenči: v. st'enčiť. Wikenčowáňí, Verb. ex seq. witencowat, cowal, čugem, freq. ex witencit. *Witer, gen. Wetru, m. Weter. witeraní, á, é, p. c. v. wi trení. Witéráňí, á, n. v. Mitrení. witerat, at, ám, V. P. imp. ag: v. witret. Usus. of wi térat, utérat: nares emungere, die Nase schneüzen, orrát kifúni, meg-törül az a ni. Rozlátú na Pláci ̧ (na Witéráwáňí, á, n. Nom. Verb. witeráwat, al, ám ex witet rat. re: aushauen, durch Hauen, Witesáwáňí, á, n. Nom. Verb. * witesl'ení, ¿, í, p. c. v. wi- * . Witeslení, á, n. v. Witefání. wites lit, il, im, V. P. imp. witefli: v. witefat. * Witeslowání, á, n. v. Wi *witeslowak, lowal, lugem, witesowat, sowal, fugem, freq. twiteytaní, á, é, p. c. v. wi- † Witeykání, n. v. Wistrčka. twitefani, á, é, p. c. v. wi. tesaní. twitefání, n. v. Witesáňí. wikefaní, á', é, p. c. excisus; a, um: ausgehaut, durch Hauen ausgehält, oder gemacht, 3. B. der Trog: kivágatott, vagással ki- vájott, p. o. a' teknő. Syn. witresant, wirú bani, wisekani. 2) caelatus, scalptus, sculptus, excissus; ausgehaut, durch Hauen, oder durch den Meißel gebildet: kifaragott, ki- metszett, kivésett. Syn. wirezani. Witéfání, excisio, nis, f. Aus hauung, Ausholung, oder Ma† chung durchs Hauen: ki-vágás ki-vájás. Syn. Witrefáňí, Wirúbáňí, Wisełáňí. † witez ki, il, ím, v. wíťaził. 2) sculptio, caelatio, exscis-witez ki, il, witesti, il, im, fut. v. sio: das Aushauen, Bildung utržit. durchs Hauen, oder durch den Meißel: ki- faragás, ki-metszés, ki-vésés. Syn. Wirezání. twitefati, al, ám, fut. v, seq. witesat, fal, sem, V. P. imp. wites: excidere, aushauen, durch Hauen ausholen, oder ma= chen, z. B. einen Trog: kivágni, ki- vájni, p. o. az ivó - valút, a' teknőt. Syn. witresat, wirúbat, wifekat. 2) scalpere, sculpere, exsculpere, caelare, exscinde Witez, u, m. v. Witaz. + witezní, á, é, adj. v. wis xus, a, um: geflochten, kö- fonás. fonas. 2) involutio, convolu- witítáwat, al, ám, freq. ex tio, glomeratio: Aufwickelung, witirat. tisknutí. witískáňí, á, n. v. Wičistnutí. witískať, al, ám, V. I. imp. eg: v. witisknúť. Wiťiskáwáňí, á, n. Nom. Verb. Aufwindung, Zusammenwickes witískaní, á, é, p. c. v. wi lung: fel (öszve) gombolyitás, gömbölygetés. Syn. 3wis gáňí, 3motáwání. 3) Nom. Verb. ex wit: ululatus, ejulatus, ejulatio: das Heulen der Wölfe, Hunde: orditás. boh. wyti. twiti et wátí, wil et wál, w'egi (u), v. wát. + wifi, wil, wigi, v. wit. witikani, á, é, p. c. v. wistrčení. 4. Nro. Witíkáňí, á, n. v. Wistrčka. witíkat, al, ám, V. I. imp. ag: wiftrčit 4. Nro. Wiříkáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. Eugem, witikawat, al, ám, freq. ex witináwat, al, ám, freq. ex Wikinowání, á, n. Nom. Verb. ex seq. witískáwat, al, ám, freq. ex witistat. witisknut, knul (kel), kñem, V. P. imp. tni: exprimere, ausdrücken, herausdrücken, kinyomni, ki fatsarni. Syn. witlačit. 2) extrudere, protrudere herausdrücken, hers ausstoßen: ki- taszítani, kitolni. Syn. wifořit, wistrčit, witlačit. twitistnút (witisknúči), kl, fnu fut. idem per 2. Nros. 3) v. witlačiť 3. et 4. Nris. witisknutí, á, é, p. c. expres sus, a, um: ausgedrückt, hers ausgedrückt: ki-nyomatott, kifatsartatott. Syn. witlatení. 2) extrusus, protrusus: he ausgestoffen, ausgestossen : kitaszíttatott, ki-toltt, ki-tolattatott. Syn. wifotení, wistries ni, witlačení. 3) boh. v. wit lačení 3. et 4. Nris. witiftnuti, á, n. expressio, nis, f. Ausdrückung, Heraus, drückung: ki-nyomás, ki-fatsarás. Syn. Witlačení. 2) extrusio, protrusio: Ausstos sung, Herausstoffung: ki-taszítás, ki-tolás. Syn. Wisote ňí, Wistrčeňí, Witlačeni. 3) boh. v. Witlačeňí 3. et 4. Nris. Witiskowání, á, n. Nom. Verb. ex seq. witiskowat, kowal, Eugem, freq. ex witiftnúť, + witistení, á, é, p. c. v. wit laćeni 4. Nro. t witi. |