wiwlerawat, al, dm, freq. ex wiwlékař. boh. wiwlikowati. wiwléknúť, knul (kel), kňem, V. P. imp. tni, de uno actu: v. wiwlect, boh. wiwli Enúti. wiwléknutí, á, é, p. c. v. wis wolećeni, boh. wiwlétnutí. Wiwléknutí, á, n v. Wiwlečeňí, boh. Wiwléknuťí. Wiwletowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. boh. Wiwlikoφάλι. wiwlekowat, kowal, kugem, freq. ex wiwléknúť. boh, wie wlikowati. + wiwlici (wiwlict), wiwlekl, wiwletu (ću) fut. imp. wi wleć, v. wiwlect. + wiwlíknúti, wiwlikl, wiwli. knu./ut. v. wiwléknúť, wiwlect 2) Nro. + Wiwlitowání, n. v. Wiwle. towání. ducere, aufhören zu führen, megszünni - vezetni. wiwodski adv. ducalı more, herzoglich, hertzegi módon. Syn. powiwodsti. wiwodsti, á, é, adj. ducalis, e: herzoglich, hertzegi. bol. weywodsti. Usus, Wiwoské mesto, civitas ducalis. Wiwodstwi, é, n. ducatus. us, m. das Herzogthum, hertzegség. boh. Weywodstwi. Wiwol, u, m. v. Wiwoleni. Wiwolać, a, m. pronuntiator, proclamator, is, praeco, nis, m. Ausrufer, Herold, Ankün diger: hirdető, kihirdető, ki-kiáltó. Syn. Wiwolawač, Witrikować. 2) evocator, provocator, excitor: Ausfor derer, Ausrufer: ki hivó, ingerlö. wiwolečow, a, e, adj. poss. ex praec. wiwolani, á, é, p. c. proclamatus, pronunciatus, promulgatus, publicatus, a, um: ausgerufen, öffentlich befannt gemacht: ki-kiáltatottki-hirdettetett. Syn. wikričaní. 2) evocatus, herausge rufen, ki - hivatott, ki-hivattatott. 3) excitus, provo calus, evocatus: ausgerufen, ausgefordert, herausgefordert : ki-hivattatott, ingereltetett. boh. wibídnutí, wibizeni. Wiwolání, á, n. proclamatio publicatio, promulgatio, nis, F. Ausrufung ki-hirdetés ki - kiáltas. Syn. Witrićáňí, Wittikowání. 2) evocatio: Herausrufung: ki-hivás. 3) provocatio, incitatio, evocatio: Ausforderung, Herausforderung : bajra - hivás, ki-hivás, reáingerlés. boh. Wibídnuti, Wibízení. Wiwolanka, i, f. duellum, i, n. Cic. Plaut. Horat. cer tamen singulare, pugna singularis: Zweifampf: kettő között való-viadal bajvivás. Syn. Dwochbog, dwoch Zrážřa, wiwoland Bitka, Ruwačká. boh. wibidnutá Rwačka. Usus. Wiwolanku držať, mať: duellum inire, Zweikampf halten, meg - vívni (meg-vivok) valakivel. wiwolat, al, ám, V. P. imp. ag: pronuntiare, proclamare, publicare, promulgare: ausrufen, etwas öffentlich durch Worte bekannt machen: valamit ki-kiáltani, ki-hirdetni, közönségessé tenni. Syn. wittičat. 2) evocare, foras vocare: ausrufen, heraus (hinaus) rufen: ki-hini. 3) excire, provocare, incitare: ausfordern, herausfordern: bajra hinni, ingerleni. boh. wibídnú ti, wibízeti. Usus. Cetoho do Bitti wiwolat: provocare ad certamen, Jemanden zum Streite herausfordern, valakit hartzra hini - ki. Wiwolawać, a, m. v. Wiwolat. wiwolawačow, a, e, adj.poss. ex praec. Wiwóláwáňí, á, n. Nom.Verb. ex seq. wiwoláwat, al, ám, freq. ex wiwolak. wiwolení, á, é, p. c. electus, delectus, lectus, optatus, a, um; erwählt, ausgewählt: kiválasztatott, tétetett. Gá fem za Ronsola wiwolent, a zgewne menowaní: renuntiatus sum Consul, ich bin zum Bürgermeister gewählt, und erklärt worden: én város fő-tiszté (fő bíróvá) választaltam, tétettem. 2) praeoptatus, vorgezogen, lieber gewählt: inkább választatott, egyébb felett (inkabb) kivántatott. 3) prae destinatus, auserwählt, el-választatott. Wiwoleňí, á, n. electio, delectio, electio,, selectio, optatio, nis, f. die Erwählung, Auswählung, Wahl, Auswahl: választás, ki - választás. Syn. Wiwol. 2) praeoptatio, Bors ziehung, inkább (egyéb felett) való kivánás, előbb tévés. 3) Wečné Wiwolení: praedestinatio, die ewige Wahl Auserwählung: Istennek örök rendelése. wiwolit, il, ím, V. P. imp. wiwol: eligere, deligere, seligere, optare: erwählen, választani, ki - választani. Mesto_wiwolić na Ležáňí, na Ležisto: capere locum castris, einen Ort, das Lager zu schlagen, erwählen, helyet választani, a' hová lehessen megszállítani a' tábort. 2) praeoptare, praeeligere: vorzichen, lieber wählen: inkább (egyébb felett) kivánni, választani. Bože mog! Otče mog! wis wolila sem si Sokola pre páwa. 3) praedestinare, ausers wählen, elöl el-rendelni. Wiwolitel, a, m. elector, delector, selector, optator: Er wähler, ki (meg) választó, v. Wiwolenec, Wolenec. wiwolitelow, a, e, adj. poss. ex praec. Wiwolkáňí, á, n. Nom.Verb. ex seq; wiwolkat, al, ám V. P. imp. ag: desinere connivere (favere, iuxta nutum facere) alicui): aufhören Jemanden nachzusehen, seinen Willen in allen zu suchen: meg-szünni valakinek mindenben kedvét (igyekezetét) tenni. Syn. wiwražit. Wiwolowáňí, á, n.Nom.Verb. ex seq. wiwelowat, lowal, lowal, lugem, freq. ex wiwolit. wiwońani, é, é, p. c. ex wis wońat.. Wiwoňáňí, á, n. Nom. Verb. ex sey: wiwonat, al, ám, V. P. imp. ag: odorando exquirere (comperire, detegere): ausriechen, durch Riechen erfinden, aussuchen: kiszagolni. Syn. wis núchat. 2) totum odorari, exodorari: alles durch Riechen in sich ziehen, aufriechen: miud ki - szagolni. a' szagot magához húzni. 3) desinere odorari, aufhören zu riechen, megszünni szagát érzeni, szaglalni. 4) cessare olere, aufhören den Geruch von sich zu geben, ju richen: meg - szünni szagosnak lenni, szagot magából botsátani. 5) exolere, odorem amittere: ausriechen, den Geruch verlieren: szagát elveszteni. Wiwońáwáňí, á, n.Nom. Verb. ex seq. wiwoňáwał, al, ám, freq. ex wiwońat. Wiwońowáni, á, n. Nom. Verb. ex seq. wiwońował, nowal, nugem freq. ex wiwonak. twiworati, al, ám et wiwoti, fut. v. wiorat. † wiworáwati, al, dm, v. wiorawat. wiwosčení, ά, é, p. c. v. woskowani. wiwoskowani, á, n. v. Wostowání. wiwoskowat, kowal, kugem, V. P. imp. tug: v. woskowat. wiwození, á, é, p. c. v. wiwezení. Wiwozęňí, á, n. v. Wiwezení. wiwozit, it, im, V. P. imp. wiwoz: v. wiwezt. 2) ad sacietatem vehere (circumvehere) zur Genüge herumfüh ren: kedve szerént korül vinni, hordozni kotsin. 3) desinere vehere,. aufhören zu führen, megszünni vinni, hordozni kotsin. II. rec. wi wozik sa: v. wiwezt (a. 2) ad sacietatem vehi (circumvehi), zur Genüge herumge führt werden, meg-elégedésig körül vitetni, hordoztatni kotsin, eleget kotsizni, szękerezni. wiwracani, é, é, p. c. v. wis dawení. 2) v. wiwrátení. Wiwracání, á, n. v. Widá. weňí. 2) v. Wiwráteňí. wiwracat, al, ám V. P. imp. ag: widáwit. 2) v. wiwrá. tit. 11. rec. wiwracať sa: v. widówił sa. † Wiwrácení, n. v. Wiwrá» teňí. wiwraceti, cel, cím, v. wi wrátit, wiwracať. Wiwracowání, à, n. Nom.. Verb. ex seq, wiwracować, cowal, cugem, freq, ex wiwracať, et wiwrátit. Wiwosčeňí, á, n. v. Woskowiwrafćeni, á, é, p. c. v. wání. wiwośćić, il, ím, V. P. imp. wiwosči, v. woskowat. Wiwoscowání, ά, n. v. Woskowání. wiwoscowať, čowal, čugem, V. I. imp. čug, v. woskowat. wiwoskowani, á, é, p. c. v. woskowani. Tom. V. wiwrazčení. * Wiwrasčeňí, á, n. v. Wiwrážčeňí. wiwrastit, it, im, V. P. imp. fči: v. wiwražčiť. II. rec. wiwrasčiť sa: v. wiwražćić fa. * wiwraskani, á, í, p. wiwrazkaní. U 11 c. v. * Di. Wiwrest̃áňí, á, n. v. Wi. Wiwrastáwáni, á, n. v. Wi- wiwraskawat, al, ám freq. ex wiwrastat, v. wiwražkáwat. II. rec. wiwrastáwat fa, v. wiwražťáwať sa. Wiwrastowáni, á, n. v. Wis wražłowáňí. * wiwrastowat, towal, kugem v. wiwrastowat. II. rec. wiwraftowat fa, v. wiwraž tował sa. wiwrasteni, á, é, p. c. v. wiwražčení. + wiwraftení, á, n. v. Wiwražčeňí. * wiwrastit, il, ím V. P. imp. fti: v. wiwražčiť. II. rec. wiwrastit sa, v. wiwražčiť sa. Wiwrat, u, m. arbor per ventum eversa (subversa, strata) ein vom Winde umgewor fener Baum, a' szélvész miatt töviből ki- tekertetett (kiforgattatott) fa. Syn. Wiwra teni Strom. boh. Weywrat. 2) vomitus, us, m. egestio, das Erbrechen, Speien: okadás, hányás, ki- okadás. Syn. Dás weni, Widáweni, wracani, Wiwratek. sus, Wiwratek, tku, m. idem 2 Nro. wiwrátení, á, é, p. c. eversubversus, stratus, a um: umgeworfen, umgestürzt, ki- fordíttatott, fel-forgatott. Syn. pretočení. boh. wiwrácen. 2) eversus, prostralus, ruinatus: zerstört, levereltetett, földre le teríttetett, tövéből ki- fordittatott, le- döntetett, le-dültt, el-rontatott, ki - pusztítta tott. Syn. zhladení, wihubes ní. 3( v. widáwení. Wiwráłeňí, á, n. eversio, subversio, stratio, nis, Umwer fung, Umstürzung: ki- forditás, ki-forgatás. Syn. Pres totení. boh. Wiwrácení. 2) eversio, ruinatio: Zerstörung, 1. B. einer Stadt: el- rontás, ki - forditás ki - pusztítás, le döntés, le - düllés. Syn. Zhladení, Zhubeňí. 3) v. Wis daweni, Wiwrat 2 Nro. wiwrátit, il, ím, V. P. imp. wiwtat: evertere, invertere, subvertere, sternere: umstür, zen: el (ki) fordítani, felforgatni. Syn. prekotit. Usus. Pri sameg Wose nás wiwrá. til. 2) evertere, subvertere, ruinare, tollere: zerstören, j. B. Häuser, Städte sc: el' (le) rontani, le-dönteni, ki-pusztítani, ki-forditani. Syn. wibubit, wikazik, zhladiť, shubit, potazit. Usus. Domi 3 Grun tu wiwrátit, wihlasiť: adaequare (aequare) solo tecta, die Häuser niederreißen, dem Boden gleich schleifen: a' házokat földre le-rontani. Mesto do Ronca wiwrátiť, wihubit: urbem funditus tollere, eine Stadt vertilgen, ruiniren: valamelly várost egészen elrontani. Hetoho zdání wis wrátit: frangere alterius sententiam, Jemandes Meinung widerlegen, umstoffen: valaki akarattyát megváltoztatni, meg-előzni. Nekoho ze Stats tu wiwrátiť: evertere aliquem fortunis, Jemanden um Haab und Gut bringen, valakit jószágából ki- fordítani. prátelstwi wiwrátiť: die Freunde schaft aufhehen: a' barátságot egészszen fel-bontani Prá wo, Običag wiwrátiť:' legem, consuetudinem tollere: Wiw Geseze, Gewohnheit aufheben : a' törvényt a' szokást elrontani. 3) v. widáwit. * Wiwraweňí; ά; n. v. Wis Howoreni, Wimluweňí, Wis rozpráwání. wiwrawet, wel, wim V. P. imp: wiwraw, v. wihoworit, wimluwit, wirozpráwať. wiwrážani, á, é, p. c. v. wis wrazení. Wiwrážání, á, n. v. Wiwra zeňi. wiwrážať, al, ám, V. I. imp. ag: v. wiwrazit. II. rec. wiwrážať sa, v. wiwrazit sa. wiwražćení, ά; é; p. c. v. zwražčení. 2) erugatus, rugis liberatus, politus, a, um: glatt gemacht; von Runs jeln befreit: ki- simított, kirántzoltatott. Syn. wiwtażFaní, Usus. Wiwrazčená (hlad. tá) Twár: erugata frons, glattes Geficht, síma kép (ábrázat): Wiwražčení, á, n. v. 3wraž. čení. 2) erugatio, rugarum sublatio, politio: Abglättung von Runzeln, ki-simítás, kirántzolás. Syn. Wiwtažkáňí.. wiwrażćić, il, im, V. P. imp. žći: v. zwražčiť. 2) erugare, a rugis liberare, polire ab glätten, die Runzeln vertreiben : rántzát kifejteni, ki-simftani, kihúzni, rántzolását (sömörgését) el venni. II. rec. wiwražćit fa, v. zwraž, čit fa. Syn. wiwražkat sa. wiwrazení, á, é, p. c. frequenti egressu, et ingressu calore privatus, vel destructus, a, um: ausgefühlt, oder verdor. ben durch den öftern Eingang, und Ausgang: gyakor ki, és bé - járással ki-hültt, vagy megromlott. Wiwrazená Izba. Wiwrazení, d, n. crebro exi 3961 tu, et introitu caloris exmissio, vel destructio rei: Aus kühlung oder Berderbung durch wiederholten Ausgang, und Eingang: ki-hülése, rontása valaminek gyakor nyivagy eltogatás, és járás által. Wiwražeňí, á, n. Nom. Verb. ex wiwražit. wiwraziť, il, ím, V. P. imp. wiwraz reg. accus. Izbu (Swetlicu): saepins intrando, vel egrediendo privare calore, vel destruere cubile: auskühlen, oder verderben durch den ofteren Eingang, und Aus gang, z. B. ein Zimmer: kihülteni, vagy el-rontani sok nyujtogatással (járással). p. o. a' szobát. II. rec. wiwrazit fa desinere saepius aperire, egredi, et ingredi cubile: aufhören öfters aufzumachen, aus, und hinein zu gehen: megszünni gyakran nyitowiwrazit, il, im, V. P. imp. gatni, bé, 's ki - járni. wiwraz, na ňerobo: desinere alicui bene velle (favere), aufhören jemanden hold (günnstig, gewogen) zu seyn: megszünni valakinek kedvezni, kedvére járni, jót kivánni. Syn. prestat ňeťomu práť, wiwoltat. wiwtažkani, á, é, p. c. va wiwražčení. Wiwražkáňí, á, n. v. Wiwraž. čeňí. wiwražkať, al, ám V. P. imp. ag: v. wiwražčiť. II. rec. wiwrazkať sa, v. wiwraż čiť sa. Wiwrážťáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. wiwrážkáwał, al ám, freq ex wiwrastat. II. rec. wi wrážłował sa, freq. ex wi= wražkat sa. |