piam, etwas zu nichts bringen valamit semmivé tenni. wnosení, á, ¿, p. c. v. wňe[ení. Wnoseňí, á, n. v. Wňeseňí. wnofit, it, im, V. P. imp. wnos: : v. mneft. II. rec. wnosiť sa: v. wňest fa. wnowe, adv. nove, recens: neu, új módra, új formán. Syn. znowu. vulg. oznowec. twnowe adv. idem. Wnúča, cała, n. čaťa, n. dem. ex Wnuk et Wnučka. Plur.Nom. ata, v. Wnuček et Wnúčička. Wnúčatko, a, n dem. ex praec. ex m. wnúččin, a, e, adj. poss. neptis (genit.) der Enkelinn ge hörig, leány unokáé, fiam leányáé. Wnuček, čka, m. dem. Wnut nepotulus, i, Plaut. das Enkelchen: unokátska, onokatska (férfi gyermek). Wnúčička, i, f. dem. ex seq. nepticula, ae, f. Symmah. kleine Nichte, das Nichtlein: unokátska ( leányka). Wnučka, i, f. neptis, is, f. Cic. Ovid. Enfelinn, Nichte, Nince: unoka, onoka (leányka). wnučkin, a, e, adj. poss. v. wnuččin. Wnut, a, n, nepos, lis, m. Cic. Tacit. der Enkel, Neffe, Neveu: unoka, onoka (férfi gyermek). boh. Sinowec. Usus. Wnut od Brata, nepos fratris (ex fratre), Brudersohn, bátyám (ötsém) fia. Wnut od Sestri; nepos sororis (ex sorore), Schwesters Sohn, néném (hugom) leánya. Wnut od Sina: nepos ex filio, Sohneskind, fiam gyermeke. Wnut od Céri, po Cére, Cérin Sin: nepos ex filia, Tochterskind: leányom fia. 2) nepos, unus e poste ris: einer von den Nachkommen, unoka. Plur. Wnuci, tows nepotes, die Nachkommen, unokák. Wnutáňí, á, n. v. Wnuknutí. wnukał, al, ám V. I. imp. eg: v. seq: wnuknut, knul (kel), knem, V. P. imp. Eni: subiicere, monere. suggerere: eingeben in den Sinn: inteni, eszébe juttatni. Syn. wnuknit. Wnuknutí, á, n. instinctus. monitus, us, m. monitio, suggestio, inspiratio, nis, f. monitum, i, n. Eingebung, das Eingeben in den Einn: eszébe juttatás, emlékeztetés. Syn. Wnutáňí. wnutow, a, e, adj. poss. ne~ potis, tem Enkel gehörig, unokáé, onokáé. wnukówstwi, á, n. nepotismus, amor congenerationalium: die Liebe der Blutsfreundschaft, vér szerént valóknak szeretete, unokaság. Wnukowstwo, a, n. collect. nepotes, die Enfeln, unokák. onokák. wnutkaní, á, é, p. c. nuta ni, pehaní. † wnuttání, á, n. v. Nuká ňi, poháňí. † wnutkati, el, ém, fut. ňes to do nekobo: v. nutat, pchat. wnuter, adv. intro, introrsum, introrsus: einwärts, hinein: be- felé. Syn. do nutre, nu ter. boh. Sownitř. wnuterňe, adv. interne, intrinsece: inwendig, innerlich: belöl, belsőképpen. Syn. mus tragsne. boh. whittňe. Usus. Wňuterne, ne wentagne (ne zwenku, ne zgewne): intrin sece, non extrinsece, in recessu, non in fronte Quint. Innerhalb, nicht auswärts: belső, nem külsőképen; a' közepe felé, nem külső részén (az elein), wnuterní, á, é, adj. comp. wnuternegsi, superl. nags wnutecnegsi: internus, intrinsecus, intestinus, a, um: interior, interius: innerlich, inwendig: helöl- való, belső. Svn. nutragsi, nutragini, wnutragfí, boh. wñitini. Usus. Wnuterní Pribitek: penetrale, is, n. das innere Ges mach: belső kamara, rejtek hely. Wnuternost, f. interiora, intrinseca, pars interior: das inwendige einer Sache, valaminek belső része. Syn. Wnutrek. boh. Whitček, Wňitčnost. wnutragsi, á, é, adj. v. wnu. terní, znuterní. Wnutret, gen. terka, et tertu, m. v. Wnuternost, 3nutrek. boh. Wnittet. wnutri, adv. intus, intra, intrinsecus: inwendig, innerlich, innerhalb, drinn, darinn: benu, belöl, oda bé. Syn. 3nuter, znutra. boh. wňitř. Usus. Wnutri a Wenku ( boh. wňis tči zewňité): intrà et extra, inwendig, und auswendig: benn, és kinn. Gestli wnutri? Tam gest: anne est intus? . intus est Ter. soll er dann darinnen seyn? . ja er ist darinn vallyon ott benn vané? . igen is ott benn vagyon. Wnuteň, a, m. w Postred Ze= mi ležícé Mote: mare mediterraneum, das mittelländische Meer, közép tenger. boh. Wňitŕň. wobec, adv. vulgo, communiter, in commuui : insgemein, közönségessen. Syn. obecne, nagwiceg, boh, wůbec. † Wochle, f. v. Čefačka, Čefát, Sachla, Stetta. † Wochlowání, á, n. v. Čeľá. ňí, Sachlowáňí. twochlowati, owal, ugi (u), v. česať, pachlował. woda, i, f. aqua, nympha, unda, ae, f. das Wasser im Flusse, Meere 3c: viz. Usus. DefSowa (boh. destowá) Wóda, v. DesSowňica. Ger dowatá Woda: styx, igis, f. das giftige Wasser: mérges viz. Rrwná (w Rewe) Wo. da, lympha, ae, f. das Waffer im Blute, vérben való viz. Pálená Woda, i. e. WosSička, Wodka: aqua destillata, abgezognes Wasser, Geist: leszivárgott viz. Prameňitá (žiwá) Woda, i. e. Prameň: scaturigo, aqua scaturiens : Quellewasser, das hervorquillt,aus der Quelle geschöpftes Waffer: forrás, forrásból való víz. Réčná (potočná, boh. říčná) Woda: aqua fluvialis, Fluf wasser, folyó viz. Sladká wɔda: aqua dulcis, füßes Waffer, édes víz: Stogaca Wo da: qua stagnans, stehendes Wasser, álló viz. Studničná Woda: aqua fontana, Brune nenwasser, kút - viz. Swatend Woda: aqua lustralis, 28eichwaffer, szenteltt viz. Ectúcá (boh. tekutá) Woda: aqua profluens, fließendes Wasser, folyó viz. Gest weliká Woda, weité Wodi fú: magnae aquae sunt, es ist groß Wasser, 3. B. durch Austretung der Flüsfe: nagy a' viz. Wodi (eu) pitat: petere aquam, Wasser begehren, bitten, vizet kivánni, kérni. Pre Wodu ist, osit: pro aqua ire, aquari, petere aquam: Waffer holen: vizért menui. Wodu wážiť, čret: aquam haurire, Wasser Y 11 * schöpfen, fchöpfen, vizet meriteni. Wodi Sonest: aquam ferre, Waffer bringen, holen, vizet hozni. Do wodi hosiť: in aquam coniicere, ad aquam proiicere: ins Wasser werfen, z. B. in einen Fluß: vizbe vetni. pod wodú co8iť, plwat: urinari: unter Wasser sich tauchen: buvárkodni (-dom), fövel le-bukni (kom) a' vízbe. wodu táhat, pit: aquam subducere, Wasser ziehen, 3. B. wie die Sonne, vizet húzni, fel-színni. Tam dolu za Wahem Duha Wodu pige sc. wodu zdržat: aquam tolerare, Wasser halten, wie z. B. ein Schiff: a' vizet meg-tartani. Na Wodu (na nic) sa obtátit ad irritum cadere, zu Waffer (zu nichte) werden: vizzé (semmivé) lenni. Na Wodu obrátit: irritum reddere, evertere, subvertere: zu Was ser machen, semmivé tenni. Sama (čistá) Woda sem: permadeo, ich bin durch und durch nak, tsupa (tsur) viz vagyok. Prov. Tieňí mu hoden Wodi podať: est longe inferior illo, er reicht ihm das Wasser nicht; ist weit unter ihm: sokkal alább való nálánál. To ge Woda na geho mlin: hoc ei favet, das ist Wasser auf seine Mühle, ez szája ízíre vagyon, ez az ö malmára vizet hajt. Stogacá Woda hňige, a smradne: concipiunt vitium, ni moveantur aquae: stehende Wasser stinken, az álló viz posvad. Tichá Woda Brehi mige (podmíwá, bere), Tiché wodi Brehi migú, betú: aquae silentes plerumque sunt altae quo minus est murmur, plerumque est altior unda. Magis nocent insidiae quae latent: stille Wasser find tief: lassú viz partot mos. Alázatos matska nagyot ugrik. Do Dunaga Wodu nosiť, v. Dunag. Do Unowáňá Wodu preléwat: movendo non promovere, fich umsonst bemü hen, hijába fáradni. Gatobi Ramen do Wodi uhodil, v. Rameň. Takim sa robi, ga, kobi ani Wodi zamutit ne we8el: innocentior Metello, innocentissimus Cic. unschul diges Blut, ártatlán bárány. Gee Lagno, pi Wodu, ne wises na psotu: nihil consumes, si nihil manduces: wenn man nichts ist, so verzehrt man nichts ha semmit sem eszik az ember, semmit sem költ Od Wodi Brucho boli, multa aqua maceratur barba, vom vielen Wasser thut der Magen wch, viz italtól nád terem orrodban. Dag Pozor, abi la do Wodi nest'ábel: nequis te a tergo fugientem cuspide figat, nimm dich in Acht, meglásdd, a' vizre ne vigyen. Proti wose plwat, proti Wetruscat: dirigere brachia (niti) contra torrentem Juv. wieder den Strom schwimmen; höherer Gewalt wiederstehen: viz ellenébe hajókázni. v. wiffi Wrchní (naposledi w Posmech zawasi sc. 2) aqua, fluvius, amnis, mare: Wasser, Fluk, Meer sc. viz, folyó viz, pa tak etc. Usus. po wose i po Zemi: terra marique, ju Wasser und zu Lande, B. j. Krieg führen: a' vizen és a' szárazon. Wodák, a, m. v. Wodar. wodákow, a, e, e, adj. poss. ex marhaltató. Syn. Wodát. boh. Wodať. + Wodat, e, m. idem 1mo. 2) aquilex, Wasserleiter, Wasserführer: viz vévő mester. Wodáreň, rňe, f. v. Wodárňa. wodárčin, a, e, adj. poss. ex seq. Wodarka, i, f. aquaria, aquatrix: Wasserträgerinn, Wasser holerinn: viz hordóné. Wodárňa, i, f. turris aquatiça, hydrotechnica, exstructio in aqua, aquae ductus, aquae ductio, aquagium. aquiductium: Wasserbau, Wasserkunst, Wasserthurm, Wassermaschine: viz bé-vitel valahová, viz hajtó eszköz, malom. Syn. Wod. ňí Strog, mlin. * Wodda, i, f. v. Opratka. wodcow, a, e, adj. poss. ducis, dem Anführer gehörig, vezéré. Wodec, Sca, m. dux, cis, ductor, deductor, is, m. Führer, Anführer: vezér, vezető, vezérlő. Syn Wosič, Wo8itel. boh. Wůdce. Usus. Nagwissi polní, wogenski WoSec, celého Wogska Sprawec: imperator, generalissimus, summus armorum Praefectus: Generaliffimus: fő hadi vezér. Newestní Wodec, v. Druž ba. wosení, á, é, p. c. v. wešení. Wodení, á, n. v. Weseňí. wo8iččin, a, e, adj. poss, ex seq. v. wositelčin. Wosička, i, f. dem. aquula, undula, aquata, ae, f. das Wässerlein, Wässerchen: vizetske. 2) v. Wositelka. + Wosisko, a, n. v. Opratta. Wodidlo, a, n. v. Oprata et Opratka. wosit, it, ím, V. I. imp. wo8: freq. ex weft. Usus. Kiekoho za osem wosiť, za Blázna držať, Bláznem robiť: ductare (dementare) aliquem, Jemanden bei der Nase herumführen, valakit orrán hordozni; bolondnak tartani. v. of. Okolo wo8it, circumducere, herumführen, környül vezetni. II. rec. wosiť sa, v. west fa. Usus. Gato sa ti wosi? quomodo res tuae pergunt? qui tibi fortuna favet? wie gehts? mint szolgál a' szerentséd? mint folynak a' dolgaid? Prov. Lahko sa Clowek modlí, k8iž sa mu dobre wosi: suaviter equitat, quem gratia Dei portat. wôsitel, a, m. v. Wodec. woditelčin, a, e, adj. poss. ex seq. Syn. wodiččin. Wositelta, i, f. ductrix, icis, f. Anführerinn, Führerinn, vezetőné, vezérlőné. Syn. WoSička. Wisitelkiňa, i, f. idem. * Woder, dru, m. v. Powalwositelkin, a, e, adj. poss. na mastali. Na Wodre ge Seno c. Woderád, a, m. hydrophylus, i, m. Wasserlieb, viz szeretö, bor nem-iszsza. Woderadi, gen, rad, f. pl. Vedröd, possessio Comitatus Posoniensis: ein Dorf in Preßburger Gespannschaft, Vedröd, Posony Vármegye béli falu. We Woderadoch, in Vedröd. V. wositelčin. wositelkinin, a, e, p. c. v. idem. woSitelow, a, e, adj. poss. v. wodcow. Wo8iwání, á, n. Nom. Verb. ex seg. woSiwať, al, ám, freq. ex wosit. II. rec. wosiwat fa, freq. ex wosit fa. Wosiwatel, a, m. v. Wodec. kórságba esni. Wodnačku mať: esse hydropicum, laborare hydrope: waffersüchtig seyn: viz kórságosnak (-ságban) len ni. Wodnár; a, m. 3nameni nebeté aquarius, i, m. Wassermann am Himmel, itató, mennyei (égi) tsillagzat, boh. Wodnáť. 2) wodni &lower: v. Molet 2. Nro. Wodnár, u, m. v. Čingit. † woonát, e, m. v. Wodnár. 1. Nro. wodnatedelne adv. v. wodna. telne. wodnatedelni, á, é, adj. v. wodnatelní. Wodnatedelnosť, i, f. v. Wod, 'natelnost', wodnačka. Wodnatelka, i, f. v. wod. načka. Wodkáreňí, á, n. negotiatio aquarum destillatarum, Geist handlerei, Geisthandel: le-tsepegett (égetett) vizzel való wodnatelne adv. hydropice, kereskedés. Syn. Wodkárstwi. ・ wasfersüchtig, viz korságossan. wodkárik, il, ím, V. I. imp. wodnatelni, á, é, adj. hydrowodkar: aquis destillatis ne- picus, a, um: Hural. hygatiari, mit Geistwässern han= drope laborans: wassetsüchtig, deln: le-tsepegelt (égett) viz- viz kórságos, viz kórságban zel kereskedni. való vizibetegségben lévő, Wodkárka, i, f. negotiatrix wodňatedelní, boh. wodno aquarum destillatarum, Geist tedelní. händlerinn, égett vizzel keres- wodnatelnik, a, m. hydrokedänó. picus, i, m. Wassersüchtiger, viz kórságos ember. Syn. Wodnač. Wodnatedelnost, i, f. v. Wode *wodkárkin, a, o, adj. poss. |