to ge to? Woff? numquid hoc nihil est? ist denn das nichts? hát ez semmi? + wofteruse, f. v. Oftorusa. twofterusowi, á, é, adj. v. of torusowi. viasz (halavány) szín. Wosta. weg, Farbi Sliwi (Sliwki) ináč Špendlíki žlté: pruna cerea, gelbe Pflaumen, Spindling: sárga szilva. + wostro, u, m. Ostrs. † wostina, i, f. v. Wosći. na. † Wostři, n. v. Ostrost. wostowani, á, é, p1 c. ceratus, cera obductus (inunctus) a, um: gewichst, mit Wachse überzogen (beschmiert): víaszozott, viaszkal meg - kenetett. Syn. wosčení, wiwosčení, + Wotawa, i, f. v. Otawo. wostowání. Usus. Wostowa. † wotež, i, f. v. Otaž. né plátno: linteum ceratum, † Wotta, i, f. v. Otta. tela cerata: Wachsleinward Wachsleinwärd, † Wowej, wsa, m. v. Owef. gewichste Leinwand: viaszkos + Woztec, a, m. v. Adala gyolts (vászony). Woskowání, á, n. ceratio, cera obductio (inunetio): das Wichsen, Ueberzies hung (Beschmierung) mit Wachfe: viaszozás, viaszszal való meg kenés (öntés). Syn. Wos čeňí, Wiwos čeňi, Wiwosko wáňí. woskować, kowal, kugem V. I. t woskowati, owal, ugi (u), Verb. ex seq. bert. twostiser, fta, m. demin. v. Udalbertet. Woz gen. Woza, m. currus, fo fogott lá. Dos Drewa, Se na, Wina: vehes ligni, foeni, vini. ein Wagen Holz, Heu, Wein: szekér-fa, széna, bor. zadek Wozu: postica pars currus, der hintere Theil des Wagens, szekér fark. Prov.Woz táhňe Rañe, Beda temu, Domowi, tse rozkazu ge Tela Wolowi: currus bovem trahit Lucian. res praepostere geritur : man spannt den Wagen vor die Pferde, simon biró hajtya a' lovat. Woz (nečo) pretotiť: plaustrum percellere Plaut. rem male gerere: den Wagen umwerfen, i. e. die Sache schlecht machen: büdös fát rakni (rakatt) a' tüzre. Woz must ist' za Ogem: accessorium sequitur principale. 3 Woza točil de curru delapsus, Aristoph. Oblitus propositi alio se transfert. In sententia labascit. Ab asino delapsus. Lia cudzém wozi seset. Tudzé Cizmi nosit: v. cudzí. 2) Woz na Hebi: a) wetsi: ursa maior, arctos et arctus, i, f. Cic. helice, es, f. Cic. plaustrum, i, p. Ovid. septentriones septemtriones Cic. septemtrio Virg. septentrio maior Vitruv. der Wagen am Himmel, Himmelswagen, die fieben Sterne im großen Bare (am Nordpole), die den großen Bär ausmachen: göntzöl szekere, hét tsillagból álló tsillagzat. Sya. me dwesica. b) mensi arctos et tus, i, f. Cic. ursa minor, cynosura, ae, f. Cic. der kleine Bär am Himmel, der Leitstern: kis göntzöl szekere. c) Wetsi a mensi woz: triopes Virg. die beiden Bären am Himmel, nagy és kis göntzöl szekere. Wozat, a, m. v. seq. Dozár, a, m. auriga, ae, vehicularius, aurigarius, esvedarius, i, agitator, vehicularis: Fuhrmann, der einen Wagen fährt, der für Lohn Waaren, und Personen führt: szekeres, fuvarozó, Syn. Sur man, Powozni, wozić, wo. zitel, boh. Wozka, Forman, Wozatag. Wozáreň, rne, f. currule, tectum vehiculariam, Wagenremise, Wegenschauer, Wagenschoppen, vulg. Wagenschüpfe: szekér szén. Syn.Wazárňa, Utol Síň. Wozáreňí, á, n. v. Wozárst= wi. wozárik, il, ím, V. 1. imp. wo3ar: vehicularium agere, cin Fuhrman seyn, kotsiskodni, szekereskedni, fuvarozni. Wozárňa, i, f. v. Wozáreň. Wozárstwi, á, n. res vehicularis, das Fuhrwesen, szeke reskedés, fuvarozás, boh. Wo zatagstwi, Formanstwi, † wozatag, e, m. v. Wozát, Furman. † Wozatagstwi, n. v. Wozárftwi, Surmanstwi. Wozba, i, f. vectura, ae, f. das Fuhrwerk, vitel, fuvar. Syn. Furmanka. 2) v. Wozeňí. 3) v. Wozárstwi. Wozek, zku, m. dem. v, wo. zít. wození, á, é, p. c. ex wozit: v. wezení. wození, á, n. v. Wezeňí, boh. Gezdeňí. † Wozepček, čku, m. dem. v. Woziček. Wozger, ğru, m, v. Ozger, woзgriwí, á, é, adj. v. ozģri + Wozher, hru, m. v. Ozģer. † wozhřiwi, á, í, adj. v. 03a griwi. + Wozhřiwost, i, f. v. Ozģri- Wozić, a, (boh. e), m. v. Wo- woziček, čka, m. dem. ex seq. ta. wozíkáňí, á, n. v. Wozeňí. wozitat, al, ám, V. I. imp. ag: v. seq. wozit, il, ím, V. I. imp. w03: freq. ex west. Usus. Sem i tam wozit: circumcirca vehere, hin und her führen: környül vinni (hordozni) a' szekéren, a' kotsin. Resta wez mem, busem ta bit, nebu. dem ta w koci wozit. II. rec. wozit fa: freq. ex west fa boh. gezdit, get. Usus. Roňmi sa wozit: equis vehi, mit Pferden fahren, lovakon vitetni. Wozit sa na Woze (na Losi): curru (navi) vehi: auf einem Wagen (Schiffe) geführt werden: szekéren (hajón) vitetni. 2) labi, lubri care, declinare, rutschen, tsúszni, tsuszamodni. Usus. Noha sa mu wozi: labitur (lubricat) illi pes, es rutscht ihm der lába. 3) po nekom sa woził: omnia derivare (trudere) in aliquem, continuo insectari (male tractare) aliquem: Jes månden immer anpacken, angrei fen, stats (immer) übel behandeln: valakin szüntelen koptatni nyelvét. wzdi sa po Wždi (na) mňe wozi: me constanter insectatur; omnia in me trudit: mich packt er immer an, übel behandelt: szüntelen rajtam koptattya nyelvét; mindent nyakamba vet. Wozíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. boh. Gez8íwáňí. wozíwát, al, ám, freq. ex wo ziwat sa: freq. ex wozit sa. boh. gezsiwat. † Wozka, i, m. v. Wozár. wozni, á, é, adj. currulis, ve hicularis, plaustralis, e: die Wägen betreffend, zum Wagen gehörig szekeres, szekérhez való. Syn. wozowi. Usus. Wozní úkol, i. e. wozáren: tectum vehicularium, nubilar, nubilare, currule: Was genremise, Wagenschoppen, szekér féj-haj. Wozna Plachta: tegmentum vehicularium, segestre (is, n.) segestrum. Lucian. stragulum, siparium, velarium, involucrum currule: Wagendecke, Wagenhülle alles, darinn man etwas einpackt: ponyva. Wozné Roleso: rota vehicularis (currulis), Wagenrad, szeker kerék. † wozni, adj. omn. gen. idem. Woznica, i, f. vas vehiculare, Wagenfaß, szekér-hordó. † Woznice, f. idem. wozowi, á, é, adj. v. wozni. Usus. Wozowa Cesta: via plaustralis (currulis), Fuhr weg, Wagenweg: szekér-út. Wpad, u, m. irruptio, incur sio. invasio, illapsio, impeFus, tsúszik (tsuszamodik) a' titio, irruitio, nis, f. incur sus, sus, impetus, assultus, us, m. der Einfall, Anfall, Angriff, Sturm, das Hineinfallen, z. B. der Feinde ins Land: reá (néki) rohanás, meg (reá) támadás, reá-ütés (menés), bé - ütés. Syn. Nábeh, Nápad, Skok, útok, Wpadání, Wpadnú. ti, Wstočení. boh. Wpád. 2) influxus, ingressus, illapsus, incursus, influxio, illapsio, ostium, Einfall, Hineinfallen (der Ausgang) des Flukes ins Meer sc. a víznek valamibe (p. o. tengerbe) szakadása, bé folyása. Syn. Włek, Wtok. † Wpás, u, m. idem. wpadagici, á, é, p. praes. ex wpadat. Wpadáňí, á, n. v. Wpad per 2 Nros. : wpadať, al, ám, V. I. imp. ag, nenadále, do Gami illabi incidere, irruere inadvertenter : hineinfallen, unversehens: bele (bé) esni vélet enül. 2) irruere, irrumvéletenül. pere, invadere, impetere, aggredi, adoriri: hineinfallen, mit Fleiß, z. B. ins Land; angreifen, einbrechen: bé (néki) rohanni, meg (reá) támadni, reá (bé) ütni. Syn. uderiť na ňekohó, upadnúť, wpadnúť, wist. Wpádáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. wpadáwat, al, ám, freq. ex wpadat. wpadlí, á, é, adj. illapsns, a, um: was hineingefallen ist, bé (belé) esett, belé folytt. wpadnutí. 2) Wpadlé Oči: dehiscentes (intro hiantes) oculi, eingefallene Augen, béesett szemek. wpadnúť, dnul (del), dňem V. P. imp. dni: v. wpadał per 2 Nros. Usus adimum a nekoho wpadnút; gemu do Wlasow (do Dii) wiko. tit: invadere aliquem Virg. involare (impetum facere) in aliquem, in eius collum, in oculos Plaut. anfallen, ci nen beim Kragen erwischen (er greifen, ihm in die Haare, in das Geficht fallen: valakire támadni (menni, ütni) reá rohanni; nyakába, szemébe kapni. wpadnutí, á, é, p. c. v. wpadli. Wpadnutí, á, n. v. Wpad. † wpadnúki, dl, Snufut. imp. dni: v. wpadnúť. Wpadowáňí, á, n. idem. wpadował, dowal, dugem, V. I. imp. Sug: freq. ex wpadnúť, v. wpadał. wpchani, á, é, p. c. v. wstičení. wpchať, al, ám, V. P. imp. ag: v. wstrčit. II. rec. wpchat sa: v. wstrčiť sa. wpichaňi, á, é, p. c. v. wpichnutí. wpichání, á, n. v. Wpich. nutí. wpíchat, al, ám, V. P. imp. ag: v. wpichnúť. Wpicháwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq., wpicháwať, at, ám, freq. ex wpichat. wpichnút, chnul (chel), Hňem V. P. imp. ni: infigere, hineinstehen, bé (belé) szúrní. boh. wbust'i. 2) v. wstr fit, wrazit. wpichnutí, á, é, p. c. infixus, a, um: hineingestochen, belé-szuratott. boh. wb08ení. 2) v. wstrčeni, wrazení. pichnutí, á, n. infixio, nis, f. Hineinstechung, belé-szúrás. boh. Wbo8eňi, Wbod. nuči. 2) v. Wstrčeňí, Wrozent. wpichowat, chowal, cugem, freq. ex wpichnúť. wpí tus wpigat, al, ám, V I. imp. ex seq. wpisowat, fowal, fugem, V. Wplwáňi, † Wpliňeňí, n. v. Wolwani. + Wplinutí, á, n. v. Wplwás + wplinowáňí, n. v. Wplwá. wplutí, á, é, p c. introspu tus, a, um: hincingespien, kez Wplučí, á, n. introspuitio, das wpúsčať, al, ám, V. I. imp. Wpust'eňí, á, n. immissio čat. nus, passereus, a, um: von Sper |