treflichen schönen Verstande best włíti, wtal, wetnufut. imp.

gabt elméjével el-híresedik ; igen nagy elméjünek tartyák. wtipnost, i, f. acumen ingenii, sagacitas, ingeniositas, inventiositas : Scharfsinn, Scharfsinnigkeit, Spizßndigkeit, Wis: éles elméssig, élesség, serény fel-találás. Syn. Domiselnost', Dowcipnost', Zmiselnost'.

wtirani, á, é, p. c. v. wtre-
ní.

wtírání, á, n. v. Wtreňí.
wtírat, al, ám, V. I. imp.
ag: v. wtret, II. rec. wei-
rat fa: v. wetret fa.
Włíráwáňí, á, n. Nom. Verb.
ex seq;
wtíráwať, al, ám freq. ex
wtirat. 11. rec. wřítáwat sa:
freq. ex wtírat sa.
wtistani, á, é, p. c. v. wtis-
tnutí.

rotistáňí, á, n. v. Wřisknutí.
wtistat, al, ám, V. I. imp.
ag: v. włistnúť. II. rec.
wtistat sa: v. wtisknut sa.
wřistáwáňí, á, n. Nom.Verb.
ex seq.

wřistáwak, al, ám, freq. ex
wtistat,
wtisknut, knul (kel), kñem,
V. P. imp. Ent: intrudere,
hineindrücken: bé-tolyni. Syn.
wtiftat, wtlačit. II. rec. wfi
stnúť sa:
se intrudere, se
ingerere: fich hineindrängen:
bé-tolni (fúrni) magát. Syn.
wtiskať sa, wstrčiť sa, wtla-
čit fa.

wtisknutí, á, é, p. c. intrusus,
a, um hineingedrenckt, bé - to-
lott (tolatott.) Syn. wtie
Fani, wtlačení.
wřistnutí, á, n. intrusio, nis,
f. Eindrückung, Hineindruckung,
hé-tolás. Syn. wtistáňí
Wtlačení.

wtni: v. wfat. wtláčaní, á, é, p. c. v. wtlas čení. Wtláčáňí, á, n. v. Wtlačeňí. wtlačak, al, ám, V. I. imp. ag: v. wtlačiť. wtlačení, á, é, p. c. impres sus, a, um eingedrückt, his neingedrückt: bé (belé, reá) nyomtatott, nyomattatott. 2) v. wtiftnutí.

Wtlačení, á, n. inpressio, nis,
f. die Eindrückung, Hineindrüs
cfung: bé (belé, reá) nyo-
más, nyomtatás. 2) v. wti
ftnutí.

wtlačit, il, ím V. P. imp.
wtlač: imprimere: eindrücken,
hineindrücken: bé (belé, reá)
nyomui. 2) wtistnút. II. rec.
wtlačit sa se ingerere (ob-
trudere): fich eindrängen, sich
eindringen: bé (bele) tolni
magát. Syn. wtistnúť sa, wstr
čit sa, na Silu sa nabigat
(nakistať, wtisknút, wstv
čič.
Wtlačíwáňí, à, n. Nom.Verb.
ex sey

wtlaćiwat, al, ám, freq. ex
wtlačit. II. rec. wtlačiwat
fa: freq. ex wtlačił fa.
wtlčení, á, é, p. c. v. wtlu.
čení.

wtlčeňí, á, n. v. Wtlučeňí. wtlct, weltl, wtlčem, V. I. imp.

wtlč: v. wtlúck. wtlučení, á ́, é, p. c. incussus, a, um eingeschlagen, hinein geschlagen: bé (belé) vertt, veretett, üttetett. Syn. wtis tání. Wtlúčeňí, á, n. incussio, nis, f. Einschlagung, Hineinschlas gung: bé (belé) verés, ütés. Syn. Wtítaní. wtluck, wtlutel, wklúčem, V. P. wtlue: incutere, einschla gen,

Wtl Wtr Wtw Wub Wue Wud Wuề Wul Wùn Wuz Wy W3 4053

gen, hineinschlägen: be (belé) verní, ütni. Syn. wtitat. wtlúťení, á, é, p. c. v. mtlus čení.

Wtlúkáňí, á, n. v. Wtlučeňí.
wtlukat, al, ám, V. I. imp.
ag: v. wtluck.
wtlukáwáňí, á, n. Nom.Verb.

ex seq.

wtlukáwať, al, ám freq. ex wtlútat.

wtrení, á, ép. c. v. wetrení. Wtreňí, á, n. v. Wetteňí. wtret, wtrel, wtrem V. P. imp.

wuć susurrare: fummen, fumsen, z. B. Bienen: ein teis ses Getöse machen, murmeln, fäuseln, zischeln: suttogui, zúgni, zuhogni, zorgedezni. Wčeli wuča sc. boh. wučeti. † Wučeňí, n. v. Wučáňí. † wučett, el, ím, v. wučať. Wučíwání, d, n. Nom. Verb. ex seg.

wučiwat, al, ám, freq. ex wučať.

wučne, adv. susurratim Mart.
Cap. fummig, fumfig, mur-
melnd: suttogva, zörgedezve,
zuhogva.

wuční, á, é, adj. susurrans,
tis: fummend, sumsend, fäu-
seld, lispelnd: suttogó, zuho-
gó, zörgedező.
Wučnost', i, f. susurrans con-
ditio, fumfende Beschaffenheit
suttogó (zuhogó ) állapot. 2)
v. Wučáňí.

wtri: v. wettet. II. rec. wttet sa: v. wetret fa. wtrhnút, hnul (hel), hňem, V. P. imp. hni: intrare (ingredi) cum exercitu, exercitum introducere (inducere): einrücken mit der Armee: bé-rohanni, bé - ütni, bé - menni a' hadi sereggel, bé hozni (bé-vinni) a hadi sereget. vulg. be- rukolni, wtrhnutí, á, é, p. c. ingressus, a, um eingerückt, bérohantt, bé - ütött, bé-mentt, vulg. hé - rukoltt. boh. wtt žen. wirhnuti, á, n. introitus (in-† gressus cum exercitu, iuductio exercitus: Einrückung mit der Armee, bé-menetel, bé menés, bé - rohanás, béűtés, vulg. bé- rukolás. boh. Wtržeňí.

t wtwotifi, il, im, fut. v. wstworit.

t wůbec, adv. v. wobec. Wučáňí, á, n. susurratio, nis, f. Coel. Cic. susurrus, i, m. Virg. et us, m. Apul. susurrum, i. n. Ovid. Summung, Sumfung, das leise Ge tos, Lispeln, Säuseln, Murmeln, Zischeln: suttogás, súgás, zörgedezés, zukogás. Syn. Dučnost. boh. Wučení. wučat, tal, tim, V. I. imp.

t wůdce, m. v. Wodec.
† wůdců et ůw, v. wodcow.
t wůtol, adv. v. wokol.
† wůtoli, n. v. Wokolí.

wil, gen. Wola, m. v. Wol. + Wile, f. v, wóla.

Wůle, n. v. Wola, Stwol † wůne, v. Wóňa. † wůňička, i, f. v. Wóňička. wůz, gen. Wozu, m. v. wóz. twy, v. mi.

† wyb'ehati, wyb’ehlík, ic:

v. wib'ehati, Wib'ehlik, c. wz, inseparabilis particula: ante ctet t in wf transfor mata: suprá, sursum elc: auf, er, mit: reá, meg etc. wzácne, adv. grate, accepte, chare, iucunde, suaviter angenehm, annehmlich: kedvessen, kellemetessen, hálándó szivvel. Syn. w8ečne, mile. 2) raro, seltsam, selten: ritkán. Syn, zredta. 3) insigniter, ample: ansehnlich, tekéntetessen, jelessen, méltósá

{gos

zátňe wáže

lesség, nagyság, tisztesség, nevezetesség. Syn. 3retel.

gossan. Usus.
ní Pán: maximopere colen-
dus (amplissimus Dominus, † wzáctňe, adv. v. wzácne,
Hochgeehrtester Herr, fö tekén-
tetre (betsületre, tiszteletre)
méltó úr.

wzácní, á, ¿, adj. gratus,
acceptus, charus, iucundus,
a, um; suavis, e: annehm
lich, angenehm: kedves, kel-
lemetes, szives. Syn. wseční,
mili. Usus. Wzácní (nag-
wsácńegsi) 5ost': hospes gra-
tus (gratissimus), angenehmer
(der angenehmste) Gast, kedves
(legkedvessebb) vendég.
Sem mu wzácní; u neho sem
w milost'i: apud illum gra-
tia valeo, bei ihm gelte ich viel,
stehe wohl in Gnaden: nála nagy
kedvben (kelletben, kelle-
metben, kegyelemben) va-
gyok. U nekoho wzácním sa
robit, Prizen hledať: gratiam
alicuius aucupari, fich bei ei
nem einschmeicheln, zumachen:
valaki kedvét hajházni, ke-
resni. 2) rarus, felten, ritka.
Prov. to ge wzácné, není
lácné: quod rarum, carum:
feltene Dinge find angenehm
minden újság kedves; a' mi
kedves, az kellemetes. 3) il-
lustris, insignis, amplus: an=
sehnlich, Ansehen habend, ange-
nehm, z. B. Mann: hires, is-
méretes, tekéntetes, neveze-
tes. Syn. známeňití.
† wzacnost, i, f. v. seq.
Wzácnost', i, f. gratia, ae, f.

jucunditas, suavitas, tis, f.
Annehmlichkeit, angenehme Be-
schaffenheit: kedv, kellemet,
kellemetesség. Syn. Wsečnost,
milost'. 2) raritas, Seltenheit,
ritkaság. Syn. Rédkost'. 3)
illustritas, insignitas, aucto-
ritas, amplitudo: das Ansehen,
darinn man steht: tekintet, je-

† wzáctní, á, é, adj. v. wzácní.

† wzáctnost, i, f. v. Wzác nost'.

re,

wzał, wzal, wezmem, V. P. imp. wezmi: accipere, capesumere: nehmen, annchmen, aufnehmen, anfassen, an greifen: fogni, fel (el) fogni, venni, fel (el) venni (felvészem). boh. wziti. Usus. Slowo wzat, i. e. za ňeřím mluwit das Wort nehmen, reden nach Jemanden: valaki után szóllanı, beszélleni. He toho Slowa wzat: i. e. na nekoho Slowa ňečo držať: apprehendere verba alicuius, niti verbis alicuius: einen beim Worte nehmen, valaki szaván építeni valamit. Srdce (Sme Lost') si wzat: capere animum, Herz fassen, sich ein Herz nehmen: szivet (bátorságot) venni, neki bátorodni. Do Srdca (k Srdcu) siwzeł; moveri re, zu Herzen nehmen, szivére venni valamit, megindúlni valamin. Do Ruki wzat (citit): aliquid manu (in manum) sumere, capere in manum: in die Hand nehmen, valamit kezébe venni, kézben fogni. Do Usi wzał, i. e. flisat: audire, hören, zu Ohren nehmen: hallani. Wzal (Hikil) ma za Wlesi: capillos mihi vulsit, accepit (arripuit) me per crines: t hat mich beim Harre genommen, hajamnál fogott. 2) accipere, suscipere, capere, sumere: nehmen, annehmen, an sich nchmen in Empfang nehmen: venni, felvenni, el-vinni. Syn. 3Swihnút, prigať, do stat. Usus. Las si wzat na ňe