(má Čepec); není wieg Pan▪

na: iam est vittata, desiit esse virgo: sie hat schon die Haube, ist nicht mehr eine Jungfrau : fökötője van, már nem leány. Začepčení, á, n. vittatio, vittae impositio: das Behauben, Die Behaubung, Aufschung ter Haube: fökötöztetés, fökötö, fel-tévés. Syn. Začepcowání, Očepceňí. zacepčit, il, ím, V. P. imp. začepci: vittare, vitta insignire, vittam apponere (imponere): behauben, die Haube aufsehen: meg - fökötözni, valaki fejére fökötöt teni. Syn. očepciť, očepčował, začepcowat.

začepení, á, é, p. c. v. začepowant.

Začepení, á, n. v. Začepowáni.

začepič, il, ím, V. P. imp. čep, v. začipowat. zaćepowani, á, é, p. c. ex seq. začepowai, powal, pugem, V. P. imp. pug: epistomio clandere mit dem Zapfen versto pfen, zujapfen: bé - tsapolni. Syn. začepit.

Začepowáňí. á, n. Nom.Verb. ex sey.

zaćepowáwať, al, ám, freg. ex začepit.

začérat, al, ám V. I. imp. rag, v. začírať, začret. † začernale, adv. náčerňe. † začernali, á, é, adj. v. náčerní.

začérňeňe adv. nigre, denigrate: verschwärßt,_ schwärzlich : meg-feketétve. Syn. terne. začerňeni, á, é, p. c. denigratus, atratus, nigrefactus, nigratus, niger, a, um: vers schwärzt, schwarz gemacht (ge worden): meg-feketültt, megfeketíttetett.

Začerňeňi, á, n. nigřatio, nia grefactio, denigratio, nis. f Berschwärzung, das Schwarzmtas then meg-feketités. 2) nigrefactio, das Schwarzwerden? nteg feketedés. meg - feke tülés Syn Očerňení. začerňet, ňel, Kím, V. P. imp. fi, nigrescere, bigrum fieri t schwarz werden: meg-feketedni. meg-feketülni, Syn. Očers net.

začerňiť, nil, ím, V. P. imp. ni, nigrare, denigrare, ni÷ grefacere, atrare: verschwärs zen, schwarz machen: megfeketíteni, feketévé tenni. II. rec. začernit fa: se nigrefacere, nigrefieri: sich verschwärs zen, schwarz machen, schwarz werden: meg-fekétíteni ma gát. Syn. dočerňiť (à. 2) v. začerňeť.

Začerňowáňí, á, n.Nom: Verb: ex seq.

začerňowat, howal, nugem, freq. ex začerňlt. Začertowáňí, á, n. v. Certowani. začertował, towal, tugem, V. I. imp. tug, de uno actu, v. certowat.

† začerwenale, adv. v. náčerwene.

† začerwenali, ¿, é, adj. v. náčetwení.

† Začerwenáňí, n. v. Zaćerwe. ňeňí.

t saterwenati fe, al fe, am fe v. zaćerwenet. začerwenale adv. rubre, rubi= cunde: toth, veressen, pirossan. Syn. čerwene, zapá Pene, boh. zardele. začerweňeli, á, é, adj. ruber, rubicundus. a, um: roth, veres, piros. Syn. čerweni, zapálení, boh. zarbelí.

30

den, ein Narr werden: bolondúlni, eszében bódúlni. Syn. blázniť sa. boh. zacházeti. Zachádzáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. zachádzáwať, ál, ám, freq. ex zachádzať.

† zacházeti, zel, zim, v. zas chádzať.

Zachcení, á, n. adpetitio, eupiditas rei: die Begierde, Neigung, Trachten nach etwas: valaminek meg - kivánása. Syn. Zažádáňí.

zachcel sa, zachcelo sa, zachce

fa, V.l. imp. nech sa zachce, cum dat. pers. mi, ti (te be), et genit. rei ňečeho: adpetere rem, cupidum esse rei, cupiditate rei ardere; cubido (cupiditas) incessit me, te etc rei nach ́etwas lüstern werden, etwas heftig (inbrünstig) verlangen: valamit megkívánni, óhajtani, valami utánn ásítozni, vágyadni. Syn. zažádať sa, et si. boh. zachtiti fe. Usus. Zachcelo sa mi Chleba gest'.

a,

zachistani, á, é, p. c. paratus, instructus, um: gerüstet, zubereitet: elkészültt, elkészíttetett, fel - készültt. 2) provisus, instructus: ausstaffirt, felkészültt. Zachistáňí, á, n. adparatio, 'instractio. nis, f. adparatus, us, m. Rüstung, Bubereitung: készület, készítés. 2) provisio, instructio: Ausstaffirung, Ausrüstung: fel - készülés. zachistať, al, ám, V. P. imp. tag: parare, adparare: rüs ften, zubereiten: el - készíteni, 2) instruere, rüsten, ausrüsten, mit dem Nöthigen verse= hen: felkésziteni. II. rec. zachistat fa: parare, adparare se: fich rusten, készülni, el készülni. 2) instruere

(providere) se sich ausrüsten (ausstaffiren), fel-készülni. v. zaopatriť.

Zachitač, a, m. deprehensor, is, m. Erwischer, rajta - érő. Syn. Prist'ichać, Zast’ichać, Zachopitel.

zachiteni, á, é, p. c. deprehensus, arreptus, a, um : erwischt, rajta - kapott, rajta értt, valamiben találtatott, megfogott. Syn. zastihnu ti, prist'ihnutí, zachopení. 2) retentus, sustentus, a, um: erhalten, zurückgehalten: meg-tartoztattatott. Syn. zas držaní, zdržaní. 3) v. uchitení.

achiteňí, á, n. deprehensio, arreptio, nis, f. Erwischung meg fogás, rajta - kapás, rajta érés, valamiben találás. Syn. Prist'ibnutí, Zast’ihnutí, Zachopení. 2) retentio, sustentio, nis, f. retenLus, sustentus, us, m. Erhaltung, Zurückhaltung: meg-tartóztatás. Syn. Zadržáňí, Zdržáňí. 3) v. uchiteňí. 4) Nom. Verb. ex zachítiť sa. Syn. Zachopení. boh. Wztičeňí.

zachitit, il, ím, V. P. imp. zacit: deprehendere, arripere: erwischen, rajta kapni, utól érni. Syn. prist'ihnúť zast'ihnúť, zachopit. boh. u

watiti. 2) retinere, sustinere: erhalten, zurückhalten, 3. B. Jemand, der fallen wollte: megtartóztatni. Syn. 3a držať, zdržať. 3) v. uchitit. II. rec. zachitiť sa: proripere pedes Ovid. proripere se Liv. fich eilend (schnell) fortmachen (hervormachen), wohin laufen, weglaufen, 401 fullfen, hurtig weggeh n: néki kapni magát, hértelen elmenni, el-oroszkodni, el (ki)

ex seq.

zachopował, powal, pugem, freq. ex zachopit. II. rec. zachopowat fa, freq. ex chopiť sa..

3 Nro.

Záchod, u, m. circuitus, us, m. circuitio, nis, f. der Ums weg, Umgang, das Ungehen : kerület. kerülés. Syn. 3a hádzáňí. boh. Zágezo. 2) occasus, obitus, us; m. ttn tergang, z. B. per Sonne: el- nyugovás el - enyészés. Syn. Zachádzání. 3) latrina, cloaca, ae, f. loca secreta; orum, n. pl. secessus, us, m. der Abtritt, heimliches Ges mach, Scheißhäusel: árnyékszék. Syn. Budár, Sráč, Sron, Tratiwod. boh. Pres wit. Usus. Obecní Záchod forica, communis secessus gemeiner Abtritt, közönséges úrnyék szék. Lodní (w gas gowe) Záchod; sentina, havalis cloaca: Schiffabtritt, ein Ort im Schiffe, wo sich ber Unflath sammelt hajóban való árnyék szék: Záchodek, dku, m. dem. ex praec. boh. 3ágezdek. Zachodeňí, á, n. v. Zachád. záňí:

zachodiť, il, ím, V. P. imp. zachos, v. zachádzať. Zabosíwání, á, n. Nom.

Verb. ex seq. v. Zachádzáňí. zachosiwat, al, ám, freq. ex zachodit. v. zachádzať. Zachopeni, á, n. v. Zachiteňí. zachopit, il, im V. P. imp. hop, v. zachitit per omnes Nros. II. rec. zachopit fa, v. zachitiť sa.

† zachowací, adj. omn. gen.v seq:

zachowaci, á, é, adj. List za thowaci, i. e. pas, Wiswedi čení: litterae passuales (de itineris securitate), Geleit brief, igazság, levél, paksus. zachowani, á, é, p. c. retentus, servatus, conservatus; custoditus, a, umi: bewahren, erhalten, behalten, beibehalten: megtartatult, megörzött. megőriztetett. Syn. zadr ňení, zadržaní. 2) servatus, adservatus; conservatus, reconditus: aufbewahren, aufge hoben, bewahren: meg - tartatott, el tett. 3) servatus, observatus, adimpletus: g halten, beobachtet; erfüllt: megtartatott, bė - tellyessíttetett, bé - tellyesített. 4) custoditus, praeservatus, servatus: bewahren, behütet, beschüßt: meg-tartatott; meg-mentelt 5) notatus, memoria relenLus: gemerkt, behalten: eszé ben tartott, meg-tartatolt Zachowáňí, ά, 0. retentio;

servatio, conservatio. nis; f. Bewahrung, Berwahrung Aufbewahrung, Behaltung: megtartás, megörzés. Syn. 30 crañeňí, zadržáňí. 2) custodia, observatio, adimpletio: Beobachtung, meg-tar tás. 3) custodia, tuitio, conservatio, praeservatio: B wahrung, Beschügung: megtartás, meg-oltalmazás, megmentés. 4) notatio, recordatio, retentio in memoria: das Merken, eszében tartás, megtartás.