zadúwat, al, ám, freq. ex za dut. Syn. zafutowat. zafačlowani, p. c. v. zafas Lowani.

* zafačlowat; lowal, lugem, V. zafallowat.

bi: inficere, incolorare, fingere: färben, einfärben: béfesteni. boh. zabarwíti. II. rec. zafarbiť sa: inficere (incolorare) se fich färben, eins färben bé- festeni magát. Zafarbowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq.

zafarbował, bowal, bugem, V. L. imp. bug: colorem ducere, recipere: fich färben, die Farbe annehmen: bé (magába) venni a' festéket. zafaslówani, á, é, p. c. ex

sey.

3afaslowat, lowal, lugem, V.
P. imp. lug: infasciare, fa-
scia vincere (involvere): mit
Binden umbinden, einwickeln :
bé - pólálni (- lom.)
Zafatinkowání, á, n. v. Fas
tintowání.

zafatinkowat sa, kowal sa, tu
gem fa, V. P. imp. Eug (2.
reg. dat. netomu. v. fatin
towat sa.
záfedrowani, á, é, p. c. v. ft-
drowani per 4 Nros.
Zafeḍrowáňi, á, n. v. Fedro.
wání.
zafedrował, rowal, rugem, V.
P. imp. tug, cum accus. v.
fedrował.
zafercowani, á, é, p. c. ex seq.
zafercowat, cowal, cugem,
P. imp. cug: consuere
sarciare zusammen heften durch
Nähen: öszve fértzölni.

zafafrat, ral, rem, V. zas ftramrat. Zafagčení, á, n. v. Sagčeňí, zafageit, it, im, V. P. imp. záfagci fi (febe), v. fagčit. zafatani, á, é, p. c. v. po frani. Zafákáňí, á, n. v. Postání. zafákať, al, ám, V. P. imp. tag, postať. zafaldowani, á, é, p. c. ex seq. zafaldowat, dowal, dugem, V. P. imp. dug: complicare, coactare, corrugare, zusam= men falten, einfalten: öszve türni (-röm), rántzba szed-*

ni.

zafarbení, á, é, p. c. infectus,
tinctus, coloratus, incolora-
tus, a, um: gefärbt, bé-feste-
tett. boh. zabarwení.
Zafarbeňí, á, n. infectio, in-
coloratio, coloratio, tinetio,
nis, f. das Farben, Einfärben,
Einfärbung: bé - festés. boh.
Zabarwení.
zafarbiť, il, im, V. P. imp.

con

3afifrat, ral, rem, V. P. imp.
ri v. zaskamrat.
Zafikáňí, á, n. v. Fitáňí.
3afitat, al, am, V. P. imp.
tag: v. fitat.

Zafír, u, m. drahi Ramen:
saphyrus, cyanus, i, m. Sa-
firstein, Edelgestein: sáfir,
drága kö.
zafirnagsowani, é, é, p. c. v.
firnagsowani.
3afit-

V.P.

Zafitnagfowání, á, n. v. - §ic. * zafefňawiť, il, ím, V. P. ¿mp,

nagfowání. safirnagsowat, sowal, fugem, V. P. imp. fug. v. firnagfowat. zafírowi, ć, ¿, adj. saphyre us, saphyrinus, a, um, de saphyro: aus (von) Safirstein, safirsteinfärbig: zafír köves. saflakowat, towal, kugem, v. zafletowat. zafléckowani, á, é, p. c. v. flécowani.

Zafléčkowáňí, áp n. v. Fléč. towání. zaflectowat, kowal, tugem, V. P. imp. tug: v. flécko wat. =zafletowání, á, é, p. c. consarcinatus, consutus, plicitus, resartus, a, um: zusammen geflicht: meg (bé) foltozott, foltos, öszvevarrott. Syn. zaplatani, obsití, zasiti. zaflekowat, kowal, tugem, V.

P. fug: consarcinare, consuere plicare: zusammen fli efen: meg - foltozni. Syn. 3a platat, obfit, zasit, vulg. zafiatowat. 2) claudere sarciendo (suendo), obsuere, resarcire: zuflicken, zunähen 3. B. ein Loch, ausbessern: béž foltozni, fóldozni. 3) commaculare, beflecken, besudeln, bé-motskolni, bé-szennyezni. Syn. zaspiňit, postwri nit, pofletowat. zafcdani, á, é, p. c. ex seq. zafræat, al, ám, V. P. impr Lag: tag frustis corspergere: Stückweise bestreuen: darabokkal meghintezni, meg-hinteni. Syn. poftcat, zafttat. 2) v. pochwistat. *safrflat, lal, lem, V. P. imp. Ali. v. zabudlat. 2) v. zaStamrat. safefnaweni, á, é, p. e. zafopleni, foplawi.

Tom. V.

naw. v. safoplit.

* zafrfotať, al', am, et cem, V. P. tag et foc, v. 30* skamrat.

* zafrfrať, ral; rem, V. P. imp.
ri, v, saframrať, zadudlať.
zafrkani, á, é, p. c. ex seq.
zafrkat, ál, ám, V. I. imp. Fag.
v. zafrkak. 2) pochwistat. 3)
v. frtat.

zafučať, čal, čím, V. P. imp.
fuc. v. fučat.
zafúkaní, á, é, p. c. ex ža■
fútat. Syn. zafúknutí, za
furowani, zadutí.

zafúkáňí, á, D. exstinctio per flatum, das Ausblasen, Aus❤ blasung, Auslöschung durch Bla fen: el fúvás, el- oltás. 2) adspiratio, adflatio: das Bus wehen: fúvás, fújdogálás. Syn Zafuknutí, Zafukowáňí, Zas duti, Zadi owáňí. zafúkať, al, ám, V. P. imp. Fags cum acc. flando imple re, opplere, replere: durch Wehen, oder Blasen zufüllen voll füllen: bé - fúni, fúvással bé-tölteni, bé-hordani. Usus. Weter wfecté Gárki, Prékvpi zafúkal. 2) flando claudere: ublasen durch Blasen zu machen: bé-fúni, fúvással bé tenni, zárni. 3) flando exstinguere ausblasen, durch Blasen auslöschen: el fúni. Weter zafúká Switu. 4) adflare, adspirare: uwehen > zublasen : fújni, fújdogálni. Syn. pofutowat. 5) nečo, 3 nečím, Oro (prástem: Hando immittere, inspirare: et was hinein blafen bé fúni. Syn. zaduchowat. 3afúknuť, knul, (kel) kňem, V. P. imp. Eňi. zafúknuti, d, é, p. c. v. zafús

t.

F 12

taní.

Safú.

Zafúknutí, à, n. v. Zafúkáňí.
Zafukowáňí, á, n. Nom, Verb.
ex seq.

zafukowak, kowal, Eugem, V.
I. imp. tug, freq. ex zafúť-
núť. Syn. zaduchowat.
zafúznatet, tel, tím, V. P.
imp. nat, v. fúznatet.
Zagác, a, m. lepus, oris, m.
der Hase, ein Thier, nyúl.
boh. Zagic. Usus. Morsti 3a=
gác, cuniculus, dasypus,
(odis) Lepus cuniculus Linn.
Meerhase, tengeri nyúl.
Zagačáňí, á, n. v. Gačáňí.
zagačak, čal, čím, V. P. imp.
zagač, v. gačať.

"

Zagáček, čka, m. dem, lepuscu-
lus, i, m. das Häschen: nyú-
latska. Syn. 3agacit. boh.
Zagíček.
zagači, á, é, adj. leporinus

a,

na,

um: vom Hasen: nyúli nyúlból való. boh. zagečí. Usus. Zagača Rožťa (boh. zagečí Ruže), pellis leporiHasenbalg, Hafenfell : nyúl bör. Jagacé Sadlo, adeps leporinus, Hafenfett, nyúl haj. Prov. Mnoho Chrtow, sagača Smrt: unus multis facile succumbit: viel Hunde find des Hasen Tod: sok lúd disznót gyöz. Má zagačé Srdce: lepus timidus, meticulosus est: er ist hasenherzig, furchtsam, läppischer (furchtsamer, pofferlicher) Mensch: igen félénk, nyúl szívü. ia zagačem Chwost'e, pánská Lafta (Gratia) rost'e: gratia magnatum tenui concluditur orbe (leporino tergore fertur): bei den großen Herren daurt, die Gnade nicht lang: nyúl farka, lova a' nagy urak kegyelmének. 2) leporarius,

um: die Hafen betreffend: nyulakat illető. Usus. Zagáčí Grel (kteri Zagáce hoňí),

aquila leporaria, Geieradler, Geierbak: nyúl sas. Zagací Salát, sonchus oleraceus Linn. Hafenkohl, nyúl - fü, nyulkék, nyúl - saláta. Zagaći Slez, malva sylvestris Linn. Hasenpappel, vad - málva fü. Zagači (lesní) Ščáwiť (boh. zageči Stowék) rumex`sylvestris: Hafen ampfer, oxalis acetosella Linn. nyúl sóska. Zagača Gatelina (boh, zager či, neb kifeli Detel): v. Zas gačć Noha (Nožka), Zelina: lagopus (odis), Plin. H. N. pes leporinus, lagopodium, Trifolium arvense Linn. Haz senflee: nyúl lab-fü. Zaga čá Sit (boh. 3agečí Tento) cassis leporarius, der Hasengarn, nyúl háló. Zagačá Zahrada, leporarium, Hasens garten, nyúlas kert, vad kert. Zagacé Ropicko, leporarium telum, der Hasenknabel : nyúlat lövő nyil. 3agačé úsko, Zelina, v. úsko, Rotri. Zagáchtáňí, á, n. v. Gachtáňí. zagachtat, al, ám, V. P. imp. ag. v. gachtat. Zagáčik, a, m. dem. v. Zagá. čet.

Zagačina, i, f. caro leporina:

Hafenfleisch, ein gebratener oder
gefottener Hase: nyúl hús.
Syn. zagacé maso, zagacá
Pečenka.
Zağagdowáňí, á, n. v. Gag.

dowání.

zağagsował, dowal, dugem,
V. P. imp. dug, v. gagdo
wat.
zagahawe, adv. v. skohlawe.
zagahawi, á, é, adj. v. sto
hlawi.

Gagahawost', i, v. Škohlawost'.
3agaťáňí, á, n. v. Gachtáňí.
zagakať sa, al sa, am sa,
V. I. imp. tag sa: v. gad
tat.

zagas

zagakawcow, a, e, adj. poss.
v. gachtawcow.
zagakawe, adv. v. gachtawe.
Zagakawec, wca, m. v. Gach-
tač.

zagakawi, á, é, adj. v. gach-
tawi.

Zagakawost', i, f. v. Gachta-
wost'.
zagakliwe, adv. v. gachtawe.
zagaklimi, á, é, adj. v. gac-
tawi.

Zagakliwost', i, f. v. Gachta-
wost'.
Zagakówáňí, á, Nom. Verb.
ex seq. v. Gachtáwáňí.
zagatowať sa, kowal sa, ku.
gem fa. freg. ex zagatat sa.
v. gachtáwať.

zagat, zagal, zagmem, V. P.
imp. zagmi: capere, com-
prehendere, intercipere: ge=
fangen nehmen: meg - fogni,
el-fogni. Syn. citit. 2) Lich-
wu zagat: pignerari (pig-
norari) Cic. pignerare (pig-
norare Suet. Liv. sumere
pignori, invagiare: pfänden,
zum Pfande nehmen das Bich
auf dem Lande, wenn es an
verbotenen Orten weidet: tilal-
masról bé-hajtani, p. o. a'
marhát. boh. zagíti, et zag-
múti.

zagati, á, é, p. c. captus, captivus, interceptus, a, um: gefangen: elfogott, fogoly, rab. Syn. diteni. Usus. Za gatá Lo8, captiva navis, gefangenes Schiff, el- fogott hajó. Zagati Lu8i, Wezni: captivi, die Gefangene, foglyok. 2) pigneratus (pignoratus), Liv. invagiatus: gepfändet: tilalmasról bé-hajtatott. Syn. do zálohu wzátí. Zagati, á, n. captio, interceptio, prehensio, comprehensio, nis; das Gefangennehmen, die Gefangennehmung :

meg-fogás, meg-ragadás, elkapás. Syn. 3égem, Zagímá. ňí, Chičení. 2) captivitas, tis, f. Gefangenschaft, rabság, fogság. Syn. Wezení. boh. 3ageti. 3) pignoriscapio, nis, f. Gell. pigneratio (pignoratio) Pandect. invagiatio, nis, f. die Pfändung, das Pfänden: tilalmasrol, bé - hajtás. Syn. 3agem, Zagímání. Sagdlíček, čtu, m. dem. sextariolus, i, m. Suet. Geidelchen, Seidlein Seidlein, Nößelchen: meszszelyetske. Syn. pol golbički, boh. Žegdlíček. Žagslík, a, et u, m. sextarius, i. m. Cic. Horat. Scidel, Noßel: meszszely Syn. Potholba. boh. Žegslit. Usus. Pol Zagdlíka, hemina, ae, f. Plaut. Cels. halbes Nosel, fél meszszely, egy verdung. žagdlíkowí, á, é, adj. unius sextarii, ein Seidel (Ndfel) in fich enthaltend, egy meszszelyes. boh. žegdlikowi. Usus. Zagdlikowi Hrnček ollula sextarii, sextarius Cato. ein Töpfchen von einem_Nossel, Ndfelgeschier: meszszelyes pohár, bögre, fazékatska, gebre. tzagečí, adj. omn. gen. v. 3a= gačí.

3ageɣáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq.

zagedat, al, ám, V. I. imp. dag, v. zagest'. boh. zagida.

ti. Zagedáwáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq..

zagesáwať, al, ám, freq, ex zagedat.

3ágedek, dku, v. Pochútka. zagesení, á, é, p. c. post esus, comestus , a, um: da= rauf (darnach) gegessen, fala

tozott.

F 12 *

Zage8r.