Schlosser

zámečničkin, a, o, adj.puss, v. zámečniččin. Zámečnictwí, á, n. opificium serarium (claustrarium), ars fabri serarii (claustrarii): Schlösserhandwerk, handwerk, Schlossermetier: lakatosság, lakatos mesterség. Syn. zámečnické Remeslo. Zámečník, a, m. faber serarius (claustrarius), i, m. Schlösser, Schloffer: lakatos. vulg. Zámočník. zámečňítow, a, e, adj. poss.

fabri serarii (claustrarii), dem Schlösser gehörig, lakatosé. zamedzení, á, é, p. c. impeditus, praepeditus, a, um: verhindert, meg-gátoltt, meggátoltatott, akadályoztatott, hátráltatott. 2) limilatus, metis (limitibus) definitus (instructus, circumscriptus): meghatározott, meg-hantsikoltatott. Syn. obmedzení, omedzení.

zamedzení, á, n, impedimen-
tum, obstaculum, i, n, prae-
peditio, impeditio, nis, f.
Verhinderung: meg - gátlás,
akadály, akadályoztatás. Syn.
prekážka. 2) metarum (li-
mitum) defixio, limitibus
circumscriptio: meghatáro-
zás, határ ki - mérés, meg-
hántsikolás. Syn. Obmedzení,
Omedzení.

Zámedzí, á, n. v. Prekážka.
zamedzit, il, im, V. P. imp.
zamedz impedire, praepedi-
re, obicem (obstaculum) po-
nere verhindern, ein Verhin
derniß machen: meggátolni,
gátlást tenni, akadályoztatní,
akadályozni, hátráltatni, el-
lenkezni. boh. zameziti. 2)
limitibus (metis) circumscri-
bere, instruere,
instruere, definire:
meg g-határozni, határt ki-
mérni (vetni), meg - hán-

tsikolai, Syn. obmedziť, o.
medziť.

Zámedzowáňí, á, n. Nom
Verb. ex seq.
zamedzował, zowal, zugem,
V. I. imp. sug: freq. ex za
medziť.

Zámek, mtu, m. sera, ae, f.
claustrum, i, n. Schloß, die
durch etwas geschlossen wird, j.
B. an dem Gewehre, an der
Thüre: lakat. Wisuti (wisací)
Zámek, sera pensilis, Anhängs
schloß, függö lakat. Svn. Zám
ta. 2) arx, cis, f. claustrum,
i, n. das Schloß, die Burg,
Festung, ein befestigter Ort:
vár, erősség. Syn. Grad,
Pewnost', Twrdz. boh. Twiz.

owi Zámek, nowé Zámkí: Ersek Ujvarinum, Neuhäusch, Érsek- Ujvár, mező város. Spiffti Zámek, arx Scepusiensis, Zipserhaus, Zipferfchlof, Szepes - Vár. Zámek wistawit, condere arcem Virg. Schloß (eine Citadelle) erbaus en várat építeni, fel-építeni. † zam'erení, á, é, p. c. v. za mírení.

† Zam'ečeňí, n. v. Zamíteňí.
† zam'ečiti, il, im, fut. v. 39o
mirit.

† zam'erowałi, owal, ugi (u),
idem. v. 3merował.
zamésani, á, é, p. c. commi-
stus, immistus, immixtas (in-
mixtus), a, um: eingemischt,
eingemengt: belé (hozzá) ele-
gyittetett, közzé elegyedett.
boh. 3amidani, 2) v. pomi
faní. 3) v. méfani.
Zamésáňí, a, n. immistio, im-
mixtio (ium.), nis, f. Ein
mischung, Einmengung: belé
hozzá elegyítés, közzé elegye
dés, bé-keverés. boh. Zamis
chání. 2) v. Pomésáňí. 3)r.
mésáňí.

Saméfat, at, ám, V. P. imp.
fag: neco, do neteho: im-
miscere (inmiscere) aliquid
rei: hineinmischen,. einmischen,
einmengen közzé (hozzá, be-
lé) elegyíteni (-tem), bé-
keverni, boh. zamíchati.vulg.
zamísať. 2) v. poméfat. 3
v. méfat. 11. rec. zamisať
sa, do nečeho: immisceri,
immiscere se alicui rei fich
einmischen: bé - keverni ma
gát, belé-avatkozni, belé-
elegyedni, bé-keveredzni.
boh. zamíchati se. vulg, zaz
mifat fa. Usus. Do wseceho
fa zaméfá: ad omnia se in-
gerit, omnium scrutator: er
mischt sich überall eint minden
be belé avattya magát, min-
den szarban kanál, v. méfat
sa. 2) v. pomésať (a. 3) v.
mésať sa.
Zaméfáwani, á, n. Nom. Verb.

ex seq.

zaméfáwat, al, ám, freq. ex
zaméfat. II. rec. zaměsáwat
fa, freq. ex 3amésať sa.
zamésení, é, é, p. c. subactus,
a, um: gefnetet, durchgearbei
tet durch Kneten: kézzel da-
gasztatott, gyúratott, Svn. zas
miseni.
Zaméfeňí, á, n, subactio, nis,
f. Vitruv. subactus, us, m.
Durcharbeitung durch Kneten,
das Durcharbeiten, Kneren:
dagasztas, gyúrás. Syn 3a=
miseni.

zamésit, il, im, V. P. imp. zas
mef: subigere farinam Cato.
Plin. H. N, durcharbeiten, be
arbeiten durch Kneten: dagasz-
tani, gyúrni. Syn. zamisit.
Usus. Slinu zamesit, subi-
gere lutum, das Koth bearbei
ten, kneten: sárt nyomni,
gyúrni.
zamestani, á, i, p. c. negle-
ctus, praeteritus, non cura-

tus, a, um: versäumt, hint. angeseßt, nicht abgewartet: elhenyéltt, hivalkodott, el-hagyatott, el-mulattatott. Syn. zanedbani: 2) impeditus, retardatus: verhindert, versäumt : akadályoztatott, akadályos, meg tartóztatott. zamestání, á, n. neglectio, praeteritio, negligentia, neglectus, us, m. Bersäumung, Hintanfeßung: el-henyélés, hivalkodás, el- hagyás, elmulatás. Syn. 3anedbáňí. 2) impeditio, retardatio, moratio: Verhinderung, Versäumung akadályoztatás, meg-tartóztatás. 3) cessatio, negligentia e Bersäumniß: meg-szűnés, veszteglés henye hivalkodás. Syn. Zameskanliwoft'. Zameskanliwost', i, f. v. 30. mestání.

zamestat, al, ám, V. P. imp.
tag cum accus. nečo, neko.
bo: negligere,, praetermitte-
re, non curare aliquid, ali-
quem: etwas versäumen, nicht
abwarten, hintansehen, z. B.
Sache, Zeit, Jemanden: el-
henyélni (-lem), hivalkodni
(-dom), el hagyni (-gyom),
meg vetni (tem) valamit
valakit; valamivel, valakivel
nem gondolni. Syn. zaned
bat. 2) ekoho netím zames
tat. impedire, morari, re-
morari: versäumen, verhindern z
meg-gátolni, meg-tartóztat-
ni, akadályt vetni, akadá-
lyoztatni. II. rec. zamestat
t. p. w Robote, w Práci:
cessare: fich versäumen in der
Arbeit: abbau hagyni a' mun-
kát, megszűnni a' munká-
tól.

3ameskáwáňí, á, n. Num.
Verb. ex seq.
zamestáwał, al, ám, freq. ex
zamestat. II. rec. zamestá
wat

I 12

wat ja, freq. ex zamestat † zametakt, als ám et zameci

[a. samest', zametel, zamekem, V. P. imp. 3amet: averrere, depulverare, purgare: auskehren, . B. Staub, Unflath: el (le) söpörni. Syn. odmest, zmest'. 2) everrere, scopis mundare, scopare, auskehren, mit dem Besen reinigen, z. B. ein Zimmer, das Haus: söpörni, ki (meg) söpörni. Syn. zametal, wimest'.

† zam'esttnaní, ά, é, p. c. v.
zaneprázňení.

† 3am'estknání, n. v. 3ane.
prázňeňí.
tzam'estenati, al, ám fut. v.
zaneprázňik.

+ sam'estṛnáwati, al, ám v.
zaneprázňowat.

3ámet, u, m. v. Wichor. Zametač, a, m. verrens, aver

rens, everrens, expurgans, tis; scopator, is, m. Auskehrer, söprő, söprögető. zametaččin, a, e, adj. poss. ex

seq.

Zametačka, i, f. scopatrix, cis
f. Auskehrerinn, söprő; söp-
rögető aszszony.
zametacow, a, e, adj. poss.
ex zametač.

zametani, á, é, p. c. v. zame-
tení. 2) boh. v. zahádzaní.
Zametání, á, n. v. 3ameteňí.
2) boh. v. Zahádzáňí.
zametat, al, ám, V. I. imp.
tag, v. zamest'. Prov. Zames
tag, pro pred twími, nezli
pred cudzími Dwermi: medi-
ce cura (inspice) te ipsum:
kehre eher vor deiner eigener, als
vor deines Nachbars Thüre: sö-
pörd elöbb a' te szobádat
hogy sem a' szomszéd házát,
söpörd-meg elsöbben a' ma-
gad szennyedékét, azután a'
másét. II. tropice, v. utekať,

fut. v. zahádzał. zametáwać, a, m. v. Zame.

tač.
Zametawacka, i, f. v. 3ame
tačka.

Zametawáňí, á, n. Nom.
Verb. ex seq.
zametáwať, al, ám, freq. ex
zametat.

zameteni, á, é, p. c. ex 3 mest aversus (ex averro), 1 exscopatus, a, um ausgekehrt, weggekehrt: el (ki) söprőtt, Syn. odmetení 2) eversus. scopatus, scopis purgatus, ausgekehrt: ki (meg) söprött: Syn. zametani, wimetení. 3ameteni, á, n. aversio (ex averro), exscopatio: Ausfch rung, Wegkehrung, Wegpfle gung: el-(ki) söprés. Syn. Odmeteňí, 3meteňí. 2) e versio (ex everro), scopis purgatio: Auskehrung: ki (meg) söprés. Syn. 3ametáňi, Wi metaňí.

† zamezení, á, é, p. c. v. zûs medzení.

† 3amezeňi, n. v. Zamedzení. † zameziti, il, im, fut. 3 medzit.

t3amezowání, n. v. Gamed zowaňí.

*

† zamezowati, owal, ugi (v),
v. zamedzował.
zamgefant, á, é, p. c. v.
* zamgesani, á, é, p. c. v. 3o
mésani.

*

* Zamgeséňí, á, n. v. Zamés fáňí.

*

*

zamgesat, al, ám, v. zaméfat. II. rec. 3amgesat sa, v. zamésat sa.

3amgefáwání, á, n. v. 34 mésáwání.

zamgesawat, al, ám, v.39 méfawat. II. rec. 3amges wat sa, v. zamésáwať sa.

*

zamgefaní, á, é, p, c. v. za-
méfaní.
3amgesant, á, n. v. Zamé.
faňí.

zamgesit, il, im, v. zamésiť.
zamgest, zametól, zametem,
v. zamest.

† zambúčení, á, é, p. c. v.
zažmúrení.

Zambúrení, n. v. Zažmureňí. ↑ Zambúčiči, it, im fut. imp. zamhuť, v. zažmúriť. t zamburowati, owal, ugi, (u), v. zažmurowať. zamikani, á, é, p. c. v. zamEnutí.

3amitaňí, á, n. v. Zamknutí. zamikat, al, ám, V. I. imp. Fag, v. zamknút. 2) paululum vellicare, vibrare, raptare: ein wenig rupfen, zlls pfen, raufen, schnell hin und her bewegen, schütteln, erschüt» · tern, beunruhigen: egy kevessé rántzigálni. Syn. pomikaf. Zamikáwáňí, B. Nom.

Verb. ex seq. zamikáwať, al, ám, freq. ex zamitat.

zamilowane, adv. amorose amatorie, inamorate: verliebt, szerelmesen, szerelmeskedve, meg-szeretve. Syn. zaľúbeňe. Zamilowanec, nca, m. amore captus, inamoratus: verlieb=" ter Mersch belé-szerető halálban szeretö. Syn. Zalúbe

nec.

::

4) amatorius, venerius, vère
liebt, 3. B. Gedicht, Miene,
Worte Gedanke: szerelmes.
Zamilowání, á, n. amatio, a-
damatio, nis, f. das Berlieben,
Liebgewinnen: meg - szeretés.
2) inamoratio in aliquem,
deperitio alicuius: das Ber
liebtseyn, eine große Liebe, be-
lé-szeretés, halálban szeretés,
felette nagy szeretet. Syn. wel
ká Lúbosť, Zalúbeňí, Zlás-
taweňí.
zamilowat, lowal, lugem V.
P. imp. lug, cum accus. ňe
čo, nekoho: capi amore rei,
hominis; adamare: lieb ge=
winnen, sich verlieben in etwas,
in Jemand: meg-szeretni. Syn
3alúbit. II. rec. zamilowat
sa w ňečo (do nečeho), w ne
kobo (do nekobo): capi (ca-
ptum esse amore alicuius
aliquem deperire amore Plaut.
amore alicuius deperire Liv.
fich sterblich verlieben, fich sterb
lich verliebt haben, sterblich ver
liebt seyn in etwas, in Jemand:
valamit vagy valakit halálban
(mód nélkül, igen) szeret-
ni. Syn. zalúbiť sa, zláska-
wit fa, zláskawet. Usus. W
tu Wec sa celého zamilowal;
má w neg swé nagwetse Po
teseňí, a Obweselení: cap-
tus est ea re, ac delinitus:
er hat sich in jene Sach auser-
ordentlich verliebt: azon dolgot
igen meg-szerette, azt min-
den mulatságanak, és vigasz-
talásának tartya.
zamíření, á, ě, p. c. v. umí.
ňení.

Zamíňení, á, n. v. Umíňeňí.
zamiňit, il, im, V. P. imp.
zamiň, v. umíniť.
Zaminka, i, f. v. Zámisel.
zamíteni, á, é, p. c. v. col-

lineatus, directus, a, um:

де

gezielt, tzélba vett, red tzélozott. boh. 3am'érení. Zamireni, á, n. collineatio, directio, nis, f, das Zielen, reá tzélozás. tzélha vévés, boh. Zam'éřeňí. zamirit, il, im, V. P. imp. zamir, nečemu, nečím: petere rem re: collineare, dirigere quidpiam ad aliquid: zielen mit etwas z. B. mit Get wehr), auf etwas: tzélozni, tzélba venni. Syn. zamerowat. boh. zam'ečiti k neče. mu nečím.

+ Zamis, i, f. v. Ircha.
zamisani, á, é, p. c. samé.
fani.

Zamí áňí, á, n. v. Zaméfáňí.
zamifat, al, ám
al, am, V. P. imp.
fag, v. zamés at.
Zamifawání, á, n. v. Zamé.
fawání.
zamiféwat, al, ám, freq. ex
zaméfat, v. zamés áwat.
Zámisel, flu, m. praetextus,

sm. praetextuatio, nis,
f. causa, ae, f. species, ei,
f. color, titulus, fictus: der
Berwand, Borschein, szín, fo-
gás. Syn. Preds'éra, Zámín.
řa, Zádrapka, Zást'era, Zrok.
bok. Zámifl.,
zamijení, d, é, p. c. v. zamé.
fení.
Zamiseni, a, n. v. Zaméséňí.
samisit, il, im, fut. v. 3a
mésit,

† Zámis, 4, m. v. Zamisel,
zamisleni, á, é • P. c. mersus
(immersus abreptus.
abreptus, ab-
sorptus) cogitationibus ; vertieft
in Gedanken: gondollattyában
elmerültt. Usus. wsecet ge
zamislení.
Zamisleňí, á n. immersio,
meditando, Bertiefung in Ge-
danfen, elmélkedésbe való
elmerülés.
zamislet sa, lel fa, lím sa, V.

P. imp. fli fa! mergi, (im mergi, abripi, absorberi) meditando, cogitationibus fich vertiefen in Gedanken, im Nachdenken über etwas; gondolatokban elmélkedésben) · el-merölni, Usus, to si sa tak zamislel?

† zamítani, á, é, p. c. v. za hosení.

3amítáňi, n. v. Žahodeňi. zamítati, al, ám, v. zaþor Sit.

† zamítáwati, al, ám, v, ja
hadzował.

•Zamka, i, E. v. Zámek 1 Nro.
zamknúť, knut (kel), knem,
V. P. imp. tni: claudere,
occludere, seram obducere:
verschließen, einschließen, ju
schließen, verfperen, z. B. die
Thüre: bé- tsukni, Syn. 3
mitat. II. rec. zamknúť sa:
clau-
occludere (praecludere,
dere) se, ich einschließen, ver
schließen: bé- tsukni magát
Syn. zamitat fa, zawret sa.
zamknutí, á, é, p. e. clausus,
occlusus, observatus, a, umi
verschlossen, eingeschlossen, zuges
schlossen, versperrt: bé-tsukott.
Syn. 3amitaní, boh, zamčen.
Zamknúťí, á, n. clausio, oc-
&
clusio, obseratio, nis,
Verschließung, Buschließung,
Einschließung, Bersperrung:
bé tsukás. Syn. Zemikání,
boh. Zamčeni.
zamlátení, á, é, p. c. fasti
bus occisus, a, um, ju To
geprügelt, halálra vertt. Sy

umláteni, zabití, na Smit abití. 3amlátení, á, n. fuste facta occisio, das zu Tode Prügeln, halálra verés. Syn. Umláteni, Zabiti.

3emlatiť, il, ím, V. P. imp. mlat: fustibus (fuste) occi dere, zu Tode prügeln, ra

Jakit