sashaweni, á, é, p. c. v. 30= haweni. Zaobaweni, á, n. v. 3ohaweňí. zaohawit, il, im, V. P. imp. haw, v. zochawit. zaopatrení, á, é, p. c. cura tus, procuratus, provisus, a, um: verschaft, versehen, besorgt: szerzett, meg-szereztetett. Syn., opatrení, boh. zaopatření. Usus. Podle Te.. la i Dusi gezaopatrení: est iam omnibus ad mortem provisus, er ist mit Leib, und Seel versehen: már minden szentséget fel-adták reá. 2) instructus, provisus, praeditus: versehen, mit etwas ausgerüstet felkészültt, felkészíttetett. Syn. zachistaní, opatrení. Usus. Dobre on gest w wsecém zaopatrení. Zaopatrení, á, n. curatio, procuratio, administratio, nis, f. Verschaffung, Bersehung, Be forgung: szerzés, meg - szerzés. 2) instructio, provisio, adparatus: Bersehung, Ausrüstung, Ausstaffirung, Zubereitung, der Borrath: fel-készítés, fel-készülés. Syn. Zachistání, Opatrení. boh. Zaopatření. zaopatrit, il, ím, V. P. imp. tri, nekomu ncco curare, videre, procurare, providere, administrare prospicere alicui de re, vel rem: schaf. fen, verschaffen, anschaffen, zurecht machen, machen lassen, versehen, besorgen: szerezni. Syn, opatrit. boh. zaopatři ti. Usus. Obed nekomú za0= pattit, videre alicui randium Cic. Jemanden das Mittagmahl bestellen, valaki számára ebédet késziteni, készítetni. Zaopatři mi nek8e Peñáze, procures mihi ali Tom. V. cubi pecunias, verschaffe mir irgendswo ein Geld, szerezz nékem valaltol pénzt. G ti potrebné kiziweňúProstredEi zaopatrím, sufficiam tuis alimentis Liv. necessaria ad victum tibi procurabo: ich will die die Nahrungsmitteln verschaffen: én néked élelmet szerzek. Nec ta Boch zaopatrí, curet te Deus, Gott versehe (besorge) dich, Isten visellye gondodat. 2) nečím ne tobo: iastruere aliquem re, ausrüsten, verförgen, mit etwas versehen, ausstaffiren: fel-készíteni. Syn. zachistat. II. rec. zaopatriť sa nečím: prospicere (providere) sibi de res fich verschaffen, szerezni magának. Syn. opatriť sa. 2) instruere se fich ausrüsteń, fich ausrüsten, sich versehen, mit ets was, sich austaffiren: fel-készülni. Zaopatrowání, á, n. Nom. Verb. ex seq. zaopatrował, towal, tugem, V. I. imp. rug, freq. ex za. opatrit. II. rec. zaopatro wat sa, freq. ex zaopatriť fa. zaorani, á, é, p. c. inaratus, a, um: eingeackert: bé - szán tott, bé-szántatott. Syn. wo taní. 2) subaratus: unterackett: alája szantott, megszántatott. Syn. podoraní, preo raní. 3aoráňí, à, n. inaratio, nis, f. Einackerung: bé szántás, Syn. Woráňi. 2) subaratio, das Unterackern, Unteracferung: álá - szántás meg - szántás, Syn. Podotání, preorání. zaorat, al, ám et tem V. P. imp. zaor; inarare: einackern: bé ( belé) szántani, Syn. wor tat. 2) subarare: interackern: alája szántani (-tom.) Syn, K 12 pos podorať, preorať. boh. za. worati. 3aordwání, á, n. Nom. Verb. ex seq: zaoráwať, al, ám freq. ex zaorat. Zapácháňí, á, n. foetor, putor, malus (ingratus) odor. der Gestank, das Stinken: büz büdösség. Syn. pádnutí, Razení, Dusení. zapáchať, al, ám V. P. imp. dag, cum instrum. nečím: foetere, putere, olere (redolere) rem;übel riechen stinken nach was: valamitöl szagosnak (bijdösnek lenni. Syn. dufit, páchnúť, raziť. Zapácháwání, á, n. Nom. Verb ex seq. zapácháwat, al, ám, freq. ex zapáchat. V. zapacowani, á, é, p. c. maceratus, muriaticus Plaut. muria conditus, a, um: eingebeizt; in Salzlacke eingemacht, oder liegend: sós vízben ázott, bé - sózatott. 3apacowání, á, n. maceratio: Einbeizung be-sózás, sos vízben áztatás, bé - pátzolás. zapacował, cowal, cugem, P. imp. cug: macerare, muria condire: einbeizen, in Salzlake einmachen: bé-pátzolni, sós vizben áztatni, bé - sózni. Syn. zafolit. Zapacowáwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. zapacowawat, "al, freq. ex za pacowat. Západ, u, m. occasus, us, m. Untergang, z. B. der Sonne, des Mondes, der Sterne: elenyészés meg-hanyatlás, el-veszés. Syn. Zapadáňí, Zachádzání, Spočíwání. U Slunca, praecipitante in occasum die, beim Untergange der Sonne, gegen Abend : estve felé. Západ, a Zahinutí Obci: occasus et interitus reipubli cae, Untergang der Republic, a'köz jónak meg - hanyatlása. Od Wichodu ť Západu, ab ortu (a primo sole) ad occasum, vom Aufgange der Sonne bis zum Untergange; vom Morgen, bis zu dem Abend : napkelettöl (virrad tától) fogva, napnyugotig. 2) occidens. occasus, plaga occidentalis: West, Abend: nap-nyúgott Syn. Západná Stránka. Usus. R Západu sa plawiť; ad occidentem (ad occasum, dentem versus) navigare; na Westen schiffen: nap nyugot felé hajozni. Od Západu, ab (ex) occidente), ab occasu: vom Westen, nap nyugottól. occi Zapadáňí, á, n. v. Západ, zapadať, al, ám, V. I, imp. dag: incidere, introcadere: einfallen, hineinfallen, in eine dazu bestimmte Defnung fallen, von verschiedenen Werkzeugen: bé-esni.Syn.zapadnúť. Ūsus. Rlučka dobre (boh. Alika do bře) nezapadá, pessulus non bene incidit, die Klinke fällt nicht gut ein, a' zár nem esikbé jól. 2) inclinare, advesperascere, occidere, occumbere, de solo, luna etc. untergehen, 3. B. Sonne, Mond, Sterne: el-enyészni, hanyattlani (lok), alkonyodni (-dom). Syn. 3 padnúť, zachádzať. Usus. Slunce zapása, ad vesperascit; sol occumbit: die Sonne geht alunter, hanyattlik a' nap,, konyodik. 3) v. zapadnut. sus. Západ Slunca, occasus 3apadáwání, á, n. Nom.Verb. solis Untergang der Sonne, napnyugot. Okolo Západu ex seq. Зара zapadáwat, al, ám, freq. ex t, západní, adj. omn. gen. idem. zapadnúť, dnul (del), dňem V. P. imp. dni: tegi, obtegi, obduci, oppleri: bedeckt werden: bé - boritatni, el-borítattni. Syn. zapadať. Usus, wseco Prachem zapadlo, omnia sunt pulveribus obsepta, alles ist verstaubt, mit Staube bedeckt: minden bé - van porolva, porral el- lepve. On nekse Snehem zapadne, nivibus alicubi tegetur, obducetur: er wird wo verschneien, mit Schnee bedeckt werden: valahol' a' hó el- lepi ötet. 2) ruere, corruere: einfallen, zusammen fallen, z. B. Haus: le-esni, le- roskadni. Syn. zapadat. 3) introcadere, abdi: einfallen, bé - esni. Usus. Zapadla mú Twár, zapadli mu Oči. 4) et 5) v. zapadat. Zapadnuří, á, n. tectio, obtectio, oppletio, nis, f. Bes deckung, bé-borítás, el-lepés. 2) v. Západ. Zápal, u, m. holocaustum, i, n. victima plane comburenda: Brandopfer: egészen égetendő áldozat. Syn. zápalná Obeta. zapáleňe, adv. accense, incense, inflammate, ardenter: entbrannt, angezunden: meggyújtva, fel-gyulladva, égve. Syn. rozpáleňe. 2) v. začerweňele. zapálení, á, é, p. c. accensus, incensus, inflammatus, a, um, ardens, tis: entbrannt, entzündet, angezunden: meggyújtott, meg gyújtatott, fel gyulladott, égő. Syn. rozpálení, zažatí. boh. rozňícení, zanícení. Usus. 3apálená (černá) Rtw, melancholia: schwarzes Geblüth: fekete (fel-gyulladott) vér, 2) irritatus, incitatus: gereizt, enzündet fel- indúltt, felgerjedtt, ingerlett, gerjesz tett. 3) inflammatus: engündet, inflammirt: forró. 4) v. začerweйeli. Zapálení, á, n. accensio, incensio, inflammatio, nis, f. Enzündung, Anzündung: meggyujtás, meg-gyúllasztás, felgyulladás. Syn. Rozpálení, Zazati. boh. Zaňiceňí. 2) irritatio, incitatio, incensio, inflammatio, irae, amoris, etc. Reizung, Enzündung, 3. B. des Zorns, eines Menschen zur Liebe se: fel - indúlás, felgerjedés. 3) inflammatio, in infirmitate, die Enzündung, Inflammation, bei Krankheiten: forróság a' betegségekben. 4) v. Začerweňeňí. Zapálenost, i, f. v. Začerwe, nelost. K 12 * zapáliť, il, ím, V. P. imp. zapapraní, á, é, p. c. v. zar zapaprať, ral, rem, V.P. imp. zaparení, á, é, p. c. calefa parit, uparit. boh. zapatiči. zapchaní, á, é, p. c. v. ZACO II. rec. zaparit fa: calefieri, fervefieri calescere, fervescere, fervere, calere: fich erhigen, erhigt werden: meg-melegedni, meg-melegülni, felforni. Syn. toзzpáliť sa, rozparit sa, upariť sa. boh. za patiti fe. † zapařiči, il, ím, fut. imp. zapat, v. zaparit. II. rec. zapařit fe, v. 3apariť sa. Záparka, i, f. dem. ex zápara. † Zápas, u, m. v. Zapast. zapásaní, á, é, p. c. v. opás faní, prepáfaní. 2) v. popáfani. zapását, al, ám, V. I. imp. fag, v. popáfat. II. rec. za páfat fa, v. popásat sa. zapásat, fal, fent, V. P. imp. zapas, v. opásať, prepását. II. rec. zapáfat sa, v. opá fat fa, prepásat sa. zapaseni, á, é, p. c. ex zao pást', v. popásaní. Zapas, sow, m. pl. v. pasowani. † zápaseňí, n. v. Pasowání 3 Nro. + zápasiti, il, ím, fut. v. pasowat sa. zápasní, á, é, adj. v. pasow. ni. Usus. Zápasní plac. + zápasní, adj. omn. gen. idem. zápasñidi, adv. v. pasowńici. zápasnicí, á, é, adj. v. pa. sownicí. Zápasníka, m. v. Pafowňít. 2) v. Sarmowňík. zápasňíťow, a, e, adj. poss. v. pasowňítow. zavást', zapáfel, zapasem V. P. imp. zapaf, v. popásat. II. rec. zapást' fa, v. popásatsa. zapat, zapal, sapnem, V. P. imp. zapni, v. zapnúť. Zápat, i, f. v. Opatet. zapati, á, é, p. c. v. zapnutí. paní. Zapchání, d, n. v. Zacpáňí. zapchať, al, ám, V. P. imp. dag, v. zacpat. 3apcháwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq., zápcháwať, al, ám, freq. ex zapchat. zapchnút, chnul (cel), Hňem, V.P, imponi, v. zapichnúť. zapečaření“, á, é, p. c. signatus, obsignatus, obsigillatus, a, um: verfiegelt, bé - petsételtt. boh. Zapečečení, Zapečaťeňí, á, n. signatio, obsignatio, obsigillatio, nis, f. Versiegelung, das Versiegeln, Berpetfchieren: bé - petsételés, boh. Zapečeteňí. zapečatit, il, ím, V. P. imp. zapečať: signare, obsignare obsigillare versiegeln, z. B. Briefe: bé - petsételni, boh. zapečeteti. Zapečatowáňí, á, n. Nom.Verb. ex seq. zapečatował, towal, tugem, freq. ex zapečatit, Zapeček, u, m. v. Zapečka. zapečení, á, é, p. c. coqui in coeptus, semicoctus, semipistns, a, um: halbgebacken, angefangen zu backen: fél-sültt. 2) torreri incoeptus, semitostus: halb gedörrt, angefan gen zu dorren: fél-aszaltt. Syn. zapekli, zapekaní. Zapečeňí, à, n. Nom. Verb. ex zapect. Zapečka, i, f. plane tostum, V. g. prunum, pyrum etc. halbgebackene, oder gedbrrte Bir ne, Pflaume: fél- aszaltt p. o. szilva, alma, körtvély 's a' t. Syn. Zapeček, zapečené Owocí, Zapekanec. zapect, zapetel, zapečem V. P. imp. zapeč: incipere coquere, pinsere: anfangen zu ba= cfen |