cken (act.) el - kezdeni sütni. 2) incipere torrere: anfangen zu dorren: el- kezdeni aszalni. Syn. zapekat. boh. zapeci (act.) 11. rec. zapect fa: incipere coqui, pinsi: anfan gen zu backen: sülni kezdeni. 2) incipere torreri: anfangen zu dorren: aszalódni kezdeni. Syn. zapekať sa. boh. zapeci (neutr.) Zapekanec, nca, m. v. Zápečka. zapekani, á, é, p. c. v. zape= čení. Zapekáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. zapekať, al, ám, V. P. imp. ex seq. zapekawat, al, ám, freq. ex Zapeklost, i, f. v. Rarpawost. Zápich, u, m.' infixio, nis, f. Zapichání, á, n. v. Zapich- zapichať, al, ám, V. I. imp. zapicháwat, al, ám, freq. ex pichał, zapchnút. boh. zabo Zapígáňí, á, n. v. Zapití. ex seq. zapigáwať, al, ám, freq. ex † zapigeti, gel, gím, v. 36: pígat. zapílení, á, é, p. c. serratus Tacit. serra incisus, a, um: eingesägt, gesägt, zackig, g zackt, mit einer Säge bezeichnet, fűrészeltt, fogas. Syn. 3ap lowani. Zapílení, á, n. serratio. serm incisio: das Sägen, Bezeic nung mit der Säge, Einfägung: fürészelés. Syn. Zapilowani, zapíliť, il, ím, V. P. imp. zapil: serrare Veget. incidere: fägen, einfägen, mi einer Sage bezeichnen: füré szelni (fürészlek). Syn. 3 pilowaf. serra zapilowaní, á, é, p. c. v. zapílení. Zapílení. Zapilowáňí, á, n. v. zapilowat, lowal, lugem V. L imp. lug: v. zapilit. Zápina, i, f. fibula, ae, f. Spange, Schnalle: tsat, ka pots, Syn. Spinaslo, Spin ka, Zapinadlo, Zápinka. 2) monile, is, n. torques, et quis, is, m. et f. Liv. Cic. Prop. die Schmuckkette, Kett band: nyaki drága ékesség, köves ex seq. zapínáwał, al, ám, freq. ex zapínať. Zápineda, i, f. dem. ex seq. 3ápínka, i, f. parva fibula: eine kleine Spange, das Schnällchen: kapots, tsatotka. 2) parva (parvus) torques: Schmuckkettchen, Kettbändchen: kis arany lánız. boh. 3áponta. 3) v. Zást❜erka. zapírani, á, é, p. c. v. zaprení. Zapírání, á, n. v. 3ápreňí. zapírat, al, ám, V. I. imp. tag: v. zapret. Usus. esce to budes zapírať (tagiť): etiamne illud negabis? darfst du darzu noch dieses läugnen? tagadhatod e' még azt - is? Zapírasli (tagisli)? . zapírám (neuznáwám): negasne? . nego enim vero (enimvero nego): läugnest du dieses ? B. Ja, ich läugne es rund: tagadod ezt? . tagadom bizony, mert nem igaz. wfedo, S čeho gest obwinen (w com gest obžalowan), zapírá (tagi, neuznáwá): de objectis non confitetur er läugnet alles, dessen man ihn beschuldiget : azokat, a' mellyek felöle mondottak, tagadgya, nem vallya. 2) Wždí do mňa zapírá, v. zapret. 3) boh. v. zapéráwał. 3apíráwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. zapíráwat, al, ám, freq. ex zapírat. † Zapíčeňí, n. v. Zapáleňí. + zapftiti se, il se, im se, v. zapáliť sa. 3ápif, u, m. inscriptio, consignatio, nis, f. Einschreibung: bé-írás. Syn. Zapísáňí. 2) transscriptio, v. g. domus: Berschreibung eines Hauses Ackers an Jemand: valaki részére bé-írás, bé-iratás, másra vetés, más kezébe botsátás. 3) syngrapha (chartabianca) ae, f. Cic. syngraphus, i, m. Plaut. syngraphum, i, n. chirographum, i, n. et chirographus, i, m. Cic. Gell. Suet. Pandect. literae obligatoriales: Berschreibung, Schuldverschreibung, Handschrift, schriftlicher Contract, Obligation, Wechfel: tulajdon kéz írás, adósságrol való levél, írás. vulg. Obligátor, Rartabianka, Üsus. Straniwa Dluhú Zápis wzať od nekoho: facere syngraphas cum aliquo Cic. fich Wechsel geben lassen über eine Schuld: adósságról való levelet valakitöl ki-venni. mog wlastní Zápis: cautio chirographi mei Cic. zapisani, á, é, p. c. inscriptus, literis illatus, a, um. eingeschrieben: bé-iratott, írásha tett. 2) transscriptus: ver schrieben: valakinek bé-írt, béirattatott, által adatott, botsátott. 3apífáňí, á, n. v. Zápis. zapisak, zapisal, zapisem, V. P. imp. zapis cum accus. nečo, nekobo: inscribere, inferre (committere, mandare) literis, aliquem; alicuius nomen, aliquid einschreiben, jemand, etwas: bé-írni valakit, valaki nevét, valamit. boh. zapfatí. Usus. Do Dó. codku zapísať, acceptum (in acceptum) referre, in die Einnahme (Einkünfte) aufschreiben: jövedelmek közé bé - írni. Dat sa zapísať, se inscribendum (inscribi) curare; nomen (suum) profiteri vel dare ad rem: fich einschreiben lasfen: bé-íratni magát. 2) netomu nečo: transscribere alicui aliquid verschreiben, schriftlich zueignen, oder anweisen: valamit más kezébe hotsáttani írás szerént, valamit valakinek bé-irni. Syn. písebne odewzdat. Usus. etomu Stater zapisał: a) bonum alicui transscribere, Jemanden ein Gut verschreiben, valamelly jószágot más kezébe adni, botsátani. b) bonum pignore transscribere, oppignerare, obligare: Jemand ein Gut zur Pfande verschreiben: valamelly jószágot zálogba adni, bé-zálogítani. 3) consignare. perscribere: verzeich nen, niederschreiben meg-jegyezni. Syn. poznačit, naznamenat, naznačiť. II. rec. zapísať fa: inscribere se: fich einschreiben bé-irni magát. 2) se obligare nomine praedis; fide jubere, cavere pro aliquo: fich verschreiben, z. B. als Bürge: bé-írni magát kezes nek. Zapíláwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq zapífámat, at, ám, freq, ex sapifat. II. rec. zapífáwat fa, freq. ex zapísať sa. zapitaní, á, é, p. c. v. 3ababrani, zamazani, zanes čist'ení. Zavistáňí, à, n. v. Zababráňí, Zamazání, Zanečist'eňí. 3apitání, d, n. fistulatio, nis, á, f. cantus fistulae (tibiae): das Pfeifen auf der Flotte: sipolás. Syn. pitnutí. zapiskat, al, ám, V. P. im. ffag, v. sababrať, zamazať, sanečist'it. II. rec. zapistal fa, v. zababrał (zamazať, zanečist'it) sa. zapískať, al, ám, V. P. imp. Fag: de uno actu, fistulare, tibia canere semel: pfeifen einmal auf der Flötte sipolni egyszer. Syn. zapisknúť, pi. fnút 3apiskáwáňí, á, n. Nom,Verb. ex zapistat. Zapiskáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex zapistat. zapistáwat, al, ám, freq. ex sapiftat. II .rec. zapistamsi fa, freq. ex zapiskat (a. zapískawat, al, ám freq. ex zapistat. zapisknúť, knul (kel), knem, V. P. imp. tni, v. zapitat Zapisknutí, á, n. v. Žapískání. zápisní, á, é, adj. inscriptio nalis, transscríptionalis, & inscriptorius transscriptorius, a, um. die Einschreibung, oder Berschreibung betreffend: bé- írást (által írást, által engedést, által adást) illető. Usus. Lift zápisní, literae inscriptionales, által, engedő (által adó) levél, Einschrá▪ bungsbrief. Zápisnica, i, f. inscriptrix, cis, f. Unterschreiberinn, Einschrei berinn: bé-íróné, bé-író (ál tal engedő, által adó) asz szony. Syn. 3ápisníčká, 30. pisowacka, Zapisowatelka. 2) subscripta (femina), Un terschriebene, Endesgefertigte: alá íratott aszszony. Syn. ni de podpísaná. zápisňíččin, a, e, adj. poss. ex Zápisnička. zápisnicin, a, e, adj. pass. ex Zápisnica. Zápisñička, i, f. v. Zápisnice. Zápisnít, a, m. inscriptor, is m. Einschreiber, Unterschreiber: bé-író, által engedő, által adó. ex seq. Zapisowatelka, i, f. v. Zápl ĺňica. zapisowatelow, a, e, adj. poss. ex Zapisowatel. zapit, zapil, zapigem (boh. zapigi et sapigu fut.) V. P. imp. zapi: postes (supra) bibere darauf trinken: utánna (reá) inni. Syn. zapígat, na. to pit. Usus. 3apime tu Otázku, bibamus supra hanc quaestionem, laffet uns trin ken auf diese Frage, igyunk erre a kérdésre. II. zapiť si, idem. Usus. Zapime si mas tegto, msat ge toto dobré Winko. zapiti, á, é, p. c. post (supra) bibitus, potus, a, um: darauf getrunken, utánna (reá) ivott. Zapiti, á, n. supra (post) bibitio, nis, f. das darauf Trinfen, utánna (reá) ivás. + zaplacení, n. v. zaplateňí. Zaplakáňí, á, n. fletus, us, m. das Weinen, pityergés. 2) initium (inchoatio) fletus: der Anfang des Weinens: könybe lábbolás. zaplakať, zavlakal, zaplačem (boh. zapláči et u) fut. V. P. imp. zaplač : paululum flere, plorare: weinen: pityeregni, egy kevessé sírni, flere, ploratum edere: weinen: sírni, könyvezni. Usus. Ramen bi zaplakal nad mogú úzkostú, že sem f tat wes litú, stlačení Tazkost'ú. Res. bi Ramen wesel Srdca mého Bolest', werubi mi podal wes selu Ratolest Lisek. Od= strelil geg Krídlo, i prawu Nožičku, horko zaplakala, sedla na Wo8ičku. 3) incipere flere, anfangen zu weis nen, könyvbe lábbolni. Syn. počínať plakať. Zaplakáwáňí, ά, n. Nom. Verb. ex seq. zaplakáwat, al, ám freq. ex zaplakat. * Záplat, i, f. v. seq. Zaplata, i, f. v. Zaplaťeňí, 2) merces, diş f. pretium, i, n. solutio, nis, f. Lohn, f. B. für die Arbeit, für Verbre then sc. fizetés. Syn. plat. U-. sus. Záplata Rúpelná (od Rúpelu, boh. od Lázňe): pretium balneare: Badegeld: fördö pénz, fördő fizetés. 3) praemium, i, n. Belohnung, jutalom. Syn. Odplata, 4) lacinia, plica, ae, f. segmentum, i, n. Fleck, ein Stück, 3. B. Leder, Tuch se. fólt. Syn. Slet, plata. zaplatani, á, é, p. c. v. 34. flekowani. zaplatak, al, ám et cem V. P. imp. tag. v. zafletowat. Zaplatáwáňí, Verb. ex seq. n. Nom. 1 zaplatáwąť, al, ám, freq. ex zapléskáwak, al, ám, freq. ex zapléstat. zaplátať. zaplatení, á, é, p. c. solutus, zaplesknút, knul (kel), kňem exsolutus, persolutus, a, um: bezahlt meg fizetett. Syn. fplatení, boh. zapla cen. Zaplatení, á, n. solutio, per solutio, exsolutio, satisfactio, nis, f. Bezahlung Jemands des Geldes, der Schuld; meg-fizetés. Syn. Splateňí: boh. Zaplacení. zaplatit, il, im V. P. imp 3a= plat nečo, netomu: solvere (exsolvere, dissolvere, persolvere) alicui debitum, satisfacere cuipiam, Jemanden bezahlen, etwas z. B. Geld: megfizetni valakinek valamit. Usus. Towar (boh. 3b0ží) vel za Towar (za Rupu, za Partéku) zaplaťiť: solvere pro mercibus (merces), die Waaren bezahlen, még-fizetni (tek) a' portékáért. moct zaplatit, esse solvendo, bezahlen können, megfizethetni. emoct zaplatiť, non esse solvendo, nicht bezahlen können, meg- nem fizethetni Prov. Zaplatím ti to. Neuñeses teho. To ti tak nepregse. Neodpust'im ti to: hoc non sinam inultum; vicem pro vice reddam tibi amice: ich will dirs gedenken (vergelten): ezt nem hagyom büntelen; el-nem viszed azt szárazon. Záplaw, u, m. v. Okalek. Záplawa, i, f. idem. zaplenit, il, ím, V. P. imp. zaplen Železo v. uhasit. Zapléskání, á, n. v. Pléstání. zapléskať, al, ám, V. P. imp. tag, de uno actu, v. pléstat. Zapléskáwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. V. P. imp. tni, v. pletnút. 3aplesknutí, á, n. v. plesknu tí. zapleft', zapletel, zapletem V. P. imp. zaplet: innectere, intorquere, implectere: tin flechten, hineinflechten, verflechten, verwickeln in etwas, umschlingen, zuflechten: bé - (öszve) fonni, fel-sodorítani békötni. Syn. wplest'. Usus. Zaplet si wlast: implecte tibi capillos: flechte dir die Haare ein: fondd bé a' hajadot. 2) implicare, impedire: verwickeln: meg-bontani, meg-bomlítani, öszve keverni. Syn. zamotať. 3) illaqueare, irretire verstricken: bé - köte lezni, törbe ejteni, tsalárdsággal megfogni. Syn. 3 ložit zapletat. Usus. Este i mňa do toho zapletel. 4) v. plest. : V. 30 † saplest'i, zapletl, zapletu, fut. idem. zapletani, á, é, p. c. pletení. zapletaňí, á, n. ňí. n. v. v. Zaplete. zapletať, al, ám, V. P. imp. tag, v. 3aplest'. Usus. Lies borák lentak 3 Nohámi zas pletá. zapletáwáňí, á, n. Nom.Verb. ex seq. zapletáwat, al, ám, freg.ex zapletat. zapletení, á, é, p. c. innexus, intortus, implexus, a. um: verflochten, geflochten, hineins geflochten, umschlungen, um wunden, umwickelt: bé-fonott, fel - sodorított, öszve kötött bé-kötött. Syn. zakrúcaní, zakrútení, zapletani. Csus. Zapletené Wlasi: implexi, |