ní. † zaslepiči, il, ím fut. v. za- zaslani, á, é, p. c. ablegatus, Zasláwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. zasláwať, ál, ám freq. ex zaflat. † zaslecnúči, Hl, œnu fut. v. zaflichnút. † Zaslechnutí, n. v. ZaslichnuEi. zaslepeňe, adv. coece (coecus) temere blindlings, ohne Uis berlegung, und Wahl: vakti ban. vakmerőn. Syn. slept, naslepo. 2) proterve, pelu lanter: frevelhaft, freventlich: vakmerően. Zaflepenec, nca, m. i, coecus m. der verblendet ist ein blinder Mensch: vak. : homo petulans, proler vus, temerarius, praesur ptuosus, i, m. Frevler; vai merő. zaslepení, a, é, p. c. obro catus, coecus, a, um: $0 blendet: vak, meg-vakito, meg-vakúltt. 2) petulans.) tis; temerarius, praesump tuosus, protervus, a, um: blindling, - frevelhaft, freventlich: vakmerö, vak. Zaslepení, á, n. obcoecatio, coecus, nis, Verblendung, meg-rak tás, meg-vakúlás. 2) v. seq. Zaslepenost, i, f. coecitas coecitatio, nis, error, is, Berblendung das Berblin seyn: vakulás meg slepení. 2) protervitas, petu animi, pracstringere, exco care, coecum reddere, ver blenden, blind machen, den Berstande nach: valakit me vakítani, eszét el-venni. zaflepnút, pnul (pel), pňem P. imp. pni: excoecari, co cum reddi : blind werden: weg vakítatni, meg-vakúlni. Syn. oflepnúť. zaslepnutí, á, é, p. a. v. za. flepení, oslepnutí. Zaslepnúťí, á, n. v. Zaslepeňí, Olepnutí. Zaslepowání, á, n. Nom.Verb. ex seq. -zaslepował, powal, pugem, freq. ex zaslepiť. = zasli, á, é, adj. decolor, is; decoloratus, a, um: verblichen, z. B. Tinte: színetlen, rút színű, szinetlenedett. Syn. zafleg Sarbi. t3asl beni, n. v. Zaslúbeňí. t zaslibɔwati,owal, ugi (u), v. zaslubowat. Zaslichnutí, á, n. v. Slisáňí. Zaslon, u, m. velum, siparium i, n. plaga, ae, f ein Borhang firhang. Syn. Pre ft'iradlo, Zaslona. záslona, i, f. idem. zástonni, á, é, adj. v. st'ínawi. Záslonnost, i, f. v, Stín, Stinawost'. géslost, i', f. decoloratio, nis, f. Berbleichung, színetlenség. szinetlenkedés. Syn. záslá Farba. Záslub, u, m. promissum, i. n. promissio, nis, f. Berhei kung, das Versprechen: igéret. Syn. Slúbení, Zaslúbeňí. 2) sponsio, nis, f. votum, i, n. das Gelübde: fogadás. Zaslúbenec, nca, m. v. Odda nec. zaslúbení, á, é, p. c. promissus, a, um: versprochen, verheißen: igértt, meg-igértetett. 2) sponsus, obligatus. voto promissus, votivus: ge= lobt, feierlich versprochen: fogadott. 3) zaslúbení (wiwole. ní, zwoleni, prigati) Sin: adoptivus,angenommener Sohn, fogadott magáévá, sajattyává vett) fi: boh. zasliben. 4) v. oddání. Zaslúbeňí, á, n. n. promissio, pollicitatio, nis, f. Versprechung, Verheißung: igérés. Syn. Slúbení, boh. Zaslibeňí, 2) v. Záslub. 3) v. Oddantí. Zaslúbeňica, i, f. v. Odda. nica. zaslúbiť, il, ím, V. P. imp. 3aflub promittere, policeri; pollicitari: verheißen, versprechen: igérni. Syn. pripo weset, flubit. 2) spondere, geloben, feierlich versprechen: fogadni. 3) vovere, ein Ge lübde thun fogadást tenni. boh. zaslíbiti. II. rec. zaslúbit fa: promittere se, fich versprechen: meg - igérni, igérkezni. Syn. prislúbit fa. Zaslubowání, à, n.Nom. Verb. ex seq. zaslubować, bowal, bugem, freq. ex zaslúbiť. boh. zasli. bowati. zasluchnúť, chnul (cel), cňem V. P. imp dni, v. zaslich. núť. 3aflucnutí, á, n. v. Zaslich. nutí. zasluěkowani, á, é, p. c. nectendo clausus, obligatus adligatus, a, um: zugeknüpft, bé-kötött. Syn. zakosidlení. zasmečkowani, na Užel zawázaní. Zaslučkowání, á, n. obligatio, adligatio, colligatio, per nexum conclusio: Zuknüpfung, durchs Knüpfen: bé-kötés. Syn. Zatosidlení, Zasmečkowáňi, na Uzel Zawázáňí. 3aslučkowak, kowal, kugem V. P. imp. tug: nodum fa ce teba za slúžil? quo modo hoc de te merui? wie habe ich das um dich verdient? hogy érdemlettem én azt te tőled? † zaslúžilí, á, é, adj. v. ži sluzli. záslužlí, á, é, adj. plenus me ritorum: verdienstvoll: érde mes, érdemekkel tellyes.bol. zaslúžili. záslužne, adv merito, merito rie: verdienstlich: érdemessen, méltán. záslúžní, á, é, adj. continens meritum, meritorius, a, um: verdienstlich, ein Verdienst ens haltend: érdemes. Zaslúžnost, i, f. meritoria actio: verdienstliche That, ér demes tselekedet. cere: ligare, colligare, obligare. adligare, claudere uectendo: zuknüpfen, durchs Knüpfen verschließen: bé-kötni. Syn. zakosidliť, zasmećkował. Zásluha, i, f. meritum, i, n. Verdienst, was man verdient, oder verdienet hat, Würdigkeit: érdem. Syn. Zaslúžeňi. Üsus. Nigareg Záslubi nemá, nulla merita habet, er hat keine Verdienste: nints semmi érdeme. Zasluhowáňí, á, n. Nom Verb. ex seq. zasluhowať, howal, hugem, V. I. hug, v. zaslužiť. zaslúžene, adv. merito, meritorie: dem Berdienste gemäß, érdem szerént. zaslúžení, á, é, p. c. meritus, promeritus, a, um: verdient, meg-érdemlet. Zaslúžeňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. v. Zásluha. zaslúžit, il, im, V. P. imp. zasluž: cum et sine genit. merere, mereri, promereri, v. g. rem, reddere se dignum re, emereri: verdienen, fich würdig machen, z. B. der Bez lohnung, Strafe: meg-érdemleni. 2) cum acrus, vel conj. abi: merere, mereri, dignum esse: würdig seyn, meg-érdemleni, méltónak lenni Usus. Zaslúžis, abich ta chwás lil dignus es, quem laudem: (a, V. P. imp. zasmeg sa, du verdienst, daß ich dich lobe: de uno actu: v. fmát sa. megérdemled hogy ditsér- zasmažení, á, é, p. c. v. 3 jelek. 3) merere, parare, lu- pražení. crifacere, luerum facere: ver- Zasmaženi, á, n. v. Zapražení. dienen, erwerben, gewinnen: zasmazit, il, ím, V. P. imp, megérdemleni, szerezni. zasmaž, v. zapražit. Usus. Nechcelbich newim kolko zaslúžiť, abi: nolim merere omnes divitias, ut: ich wollte nicht wie viel verdienen, zasmadnúť, dnul (del), dnem V. P. imp. dni: sitire, du sten, durstig werden: meg-szom juhozni. Syn. fmadnúť.Usus Zafmadel sem, sitio, ich bi durftig, meg-szomjúhoztam. zafmadnutí, á, é, p. c. sitiens, tis; sitibundus, a, um: t ftig, szomjas, szomjuhozó, meg-szómjúhozott. Syn. fm dní. 3afmadnutí, á, n. sitis, is, f ein Durst, das Dursten: szom júság, meg-szomjúhozás, Syn Smas, Smadnutí. zasmát sa, zasmál sa, zasmegen Zasmažta, i, f. v. Zápražka, ex seq. zasmażował, żowal, zugem, daß ich nints az a' kints, V. I. imp. zug, freq. ex 300 mellyért azt meg-tenném.Gato sem ga to u (od) .fmažiť. zasmečkowat, kowal, Eugem, γ. V. P. imp. tug, v. zaslučko. wat. zasmetení, á, é, p. c. quisquiliis (purgamentis) plenus, a, um: voll Kehricht: szemetes. Usus. wsecka Izba ge zasmetená. 3asmeteni, á, n. Nom. Verb. ex seq. zasmetik, il, ím, V. P. imp. 3asmet: quisquiliis (purgamentis) implere, replere, foedare: mit Kehricht bestreuen, voll füllen, beschmuzen: bé-szemetelui. zasmolení, á, é, p. c. piceatus Martial. picatus Colum. pice illitus, a, um: verpicht, mit Pech beschmiert: szurkos, szurkozott, meg - szurkozott. Syn. nasmolení, posmolení. 2) pice clausus: zugepicht: hé-szurkozott, szurokkal bétsináltt. Zasmolení, à, n. picatio. nis, f. das Berpichen, die Berpis chung: meg szurkozás. Syn. Casmolení, posmoleńi. 2) pice clausio: 3upichung: szurokkal bé tsinálás, bé-dugás, zárás. zafmorit, il, ím, V. P. imp. safmol: picare Vitruv. pice Inire: verpichen, mit Pech beschmieren: meg - szurkozni, szurokkal meg-kenni. Syn. nasmolit, posmolit. 2) pice claudere, upichen: meg-szurkozni, szurokkal bé- dugni, zárni. Zasmolowáňí, ά, n. Nom. Verb. ex seq. zasmolowat lowal, lugem, freq. ex zasmolit. zasmrašene, adv. foetide, stins fend: büdössen. Syn. smradLawe. zasmradeni, á, é, p. c. V. smradlawi. 2) v. zasmrad. nutí. Zasmra8eňí, á, n. v. Smrade. ňí. 2) v. Zasmradnutí. zasmrasit, il, ím, V. P. imp. ra8, v. smra8iť. II. rec. zasmradiť sa, v. zasmradnút. zasmradnúť, dnul (del), dňem V. P. imp. dni: putescere, put facere, putifieri, putere: stinkend werden: meg - büdösödni, büszszödni. Syn. za← smradit, zesmradnúť. zasmradnutí, á, é, p. c. putidus. putefactus, foetidus, a, um: stinkend geworden: megbüdösödött, büszszödött. Syn. smradlawi, zasmradení, 3a= smrdnutí. Zasmradnutí, á, n. putescentia, ae, f. putefactio, nis, f. das Stinkendwerden; megbüdösödés, büszszödés. Syn. Zafmra8eňi, Zasmradnutí. Zasmradz wáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. zasmradzował, zowal, zugem, freq. ex zasmradit. 3asmrdení, á, n. v. Smr8ent. zasmrdet, 8el, sim, V. 1. imp. fmr8, v. smrset, zasmradnúť. zasmrdnúť, dnul (del), dnem. V. P. imp. dni. v. zasmradnút. zasmrdnutí, á, é, p. c. v. za• · smradnutí. 3asmrdnutí, á, n. v. Zasmrad. nutí. 3asmušení, á, é, p. c. v. smu8ení. Zasmu8eňí, á, n. v. Smu8eňí. zasmu8it, il, ím, V. P. imp. fmus, v. fmusit. II. rec. 3afmusit sa, v. fmusit sa. zasmudli, á, é, adj. v. (mudlí. Zasmudlost', í, i. v. Smudlina. zasmudnúť, dnul (del) dňem, V. P. imp. dňí: aduri, odorem fumi contrahere: râu cherig, + zasmusile adv. v. zariwe, kis fele, trpko. 3) v. mračne. + zasmusili, á, é, adj v. zuriwi, tifeli, trpří. 2) v. mrační. † Zasmusilost, i, f v. Zuri wost', Riselost', Trpkosť'. 2) v, mračnost'. + zasmusiti se, il fe, im fe, fut. v. zamračiť sá. zafňeténí, á, é, p. c. v. fňetimi. Zafňetení, á, n. Nom. Verb. ex seq. zafňetit, il, ím, V. P. imp. fnet, v. fňetit. II. rec. 3afnetit fa, v. fnetit sa. tzasnúbení, á, é, p. c. v. 65daní 2 Nro. zasnúbení, n. v. Oddantí. + zasnúbiti, il, ím, fut. v. oddat 2 Nro. † zasnubowání, p. v. Oddankí. † zasnubowati, owal, ugi (u) v. oddať (oddáwat) 2 Nro. Zásob, i, f. v. seq. Zásoba, i, f. copia, ae, f. penus, us, et i, m. et f. Cic. Terent. Plaut. Pandect. penum, i, n. penus, oris, n. Colum. Pandect. multitudo v. g. librorum, armorum, victualium etc. Borath, z. B. an Waffen, Büchern, Speisen, Lebensmitteln: sokaság, p. 0. a' könyveknek, fegyvernek, eledelnek sokasága. Syn. 3tomada, Mnoztwi. Zásobení, á, n. instructio, provisio: Bersehung, Bersor gung: meg-szerzés. Syn. Opt. treňí... zásobiť sa, il fa, im sa, V.P. imp. zásob fa: se instruer v. g. libris, armis etc, provisionem sibi facere: fich v sehen, versorgen, mit etwas, 3. B. mit Büchern, Gewehre: szerezni magának könyveket, fegyvert, etc. Syn. opatrit sa, zaopatriť sa. Zasobíwáňí, á, n. Nom.Verb. ex seq. zasobiwat sa, al sa, ám sa, freq. ex zásobit fa. Zásol, u, m. v. Présol. zasoleňe, adv. salite, salse: eingesalzen, mit Salz gesalzen: bé - sózva, sósan. Syn. no solene, posolene. zasoleni, á, é, p. c. salitas sall), salsus, sale conditus conspersus), a, um: einger falzen: sós. meg - sózott, bésózott, sóval meg-hintett. Syn. nafoleni, posoleni, oso lení. boh. zasolen. Zafoleni, á, n. salitio, sallitio. nis, f. Einfalzung, das Einfalien: meg-sózás, sóval bé-hintés. Syn. Nafoleni, Ofolení, Posoleňí. zafolit, il, ím, V. P. imp. 36 fol, salire, sallire, sale condire (conspergere); einsalzen, mit dem Salze bestreuen: megsózni, bé sózni. Syn. nafo liť, osoliť, posolit. 3afólíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq; 3afoliwat, al, ám, freq. ex zasoliť. zafoplení, á, é, p. c. muco infectus (foedatus), mucosus, a: um: roßig, mit Roh beschmuzt: bé-taknyozott, tak nyos. Syn. foplawi. Jafoplení, á, n. muco infec tio: Beschmuzung mit Rog: bétaknyozás. |