rare) massam pro coquendo pane, den Teig ausarbeiten zum Brodbacken: a' kenyeret ki szakajtani, ki-dagasztani. Syn. wiwálat. II. rec. zawálatja: inficere (sordidare, inquina re, foedare) se; infici, foedari, maculari: sich wild (schmuzig) machen, sich beschmuzen: 3 öszve piszkolni magát, meg szennyesedni, meg-motskolódni, meg-szurtosodni. Sy zábabrať (zaneċíst’iť, zapiskai) sa. zawaleni, á, é, p. c. obrutus, p, tectus, a, um: verschüttet, w deckt a' föld oda ütötte, fedezett (fedett), bé-hányt, be- borított. Syn. zasipani, zarútení 2) distentus, distri ctus, occupatus: beschäftigt: foglalatos, elfoglaltt. Syn zaneprázňení. Zawalení, á, n. obrutio, ctio, nis, f. Berschüttung, B 3 deckung: a' föld oda ütés, b 13 fedezés, bé-hányás, bé-ben tás. Syn. Zasipáňí, Zarút ní. 2) distentio, occupatio: Beschäftigung foglalatossi el-foglalás. Syn. Zanepráz ňí. weggewälzt: el-hengerített. Syn. odwalení. 2) expletus, oppletus: zugeworfen, ausgefüllt : bé-hánytt. 3) sordidatus Cic. infectus, sordidus, smucidus, a, um: beschmuzt, schmuzig: meg-motskoltt, szurtos, piszkos. Syn. zanečistení, zapistani, zababraní. 4) zawálani (wiwálani) Chléb, sphaerica elaborata massa coquendi panis fugelförmiger (ausgearbeiteter) Teich zum Brodbachen, ki-szakajtatott (dagasztatott) kenyér. Zawáláňí, á, n. provolutio, nis, f. Wegwälzung, el-hengerétés. Syn. Odwalení. 2) expletio, oppletio: Zuwer fung, Ausfüllung, z. B. der Grube: béhányás. Syn. 3as hádzaní. 3) infectio, inquinatio, foedatio: Beschmuzung, meg-motskolás, motskosítás, motskítás, piszkolás, szurtosság, szennyesítés. Syn. 3ababrání, Zanečist'eňí, Zapi stání, Zaspiñeňí. 1) Zawalání Chleba: praeparatio massae pro coquendo pane, Auss arbeitung des Teigs: ki-szakajtás (dagasztás). zawálat, al, ám, V. P. imp. lag, Bulu, Rameň sc. provolvere, revolvere: wegwal zen: el-hengeríteni. Syn. od. walit. boh. zawáleki. 2) Gamu sc. explere, implere, opplere v. g. fossam: zuwerfen, zumachen ausfüllen 3. B. Grube: bé-hányni. Syn. 3a= hádzať. 3) Sati . sordidare Lactant. inficere, foedare, iuquinare: beschmuzen, voller Schmuz (schmuzig) machen: meg-motskolni, piszkolni, piszkítani, szennyesíteni, szurtozni. Syn. zababrať, zanečistiť, zapiskat. 1) Chléb sawálat: praeparare (elabo : be † zawáleti, lel, Lim, f freq. v. zawálat 1. Nro. zawaliť, il, ím, V. P. im zawal, cum acc. obruere, tegere: verschütten, bedecken bé-hányni, bé- fedezni, bel borítani. Syn. zasipat, zat tit. boh. zatititi, zasuti. cum acc. pers. et instrum rei, nekoho prácú zawalit: occupare aliquem, negotium dare (laborem creare) alicui: Jemanden Mühe machen, vala kit munkába fogni, foglalni 3) Rragec Chleba zawalit,} uttogit. 4) cum praep. do genit. invadere, incessere anfallen: bé-tsúszni, valami be 3 3 " be esni, Syn. bak sa do sc. Usus. Hiečo mi do grdla zawalilo; nečo sa mi dalo do Rrku, v. dať sa. 5. Nros. sub d. 5) v. zawálať 1. Nro. II. rec. zawalit sa: obrui: verschüttet werden: bé- borítatni. boh. zatitit se. jawalowání, á, u. Nom. Verb. ex seq. awalowat lowal lugem, freq. ex sawalit. II. rec. zas walowat, la, freq. ex 3awalit fa. wápeñení, á, é, p. c. ex seq. wápenit, il, ím, V. P. imp. zawapen: calce inquinare, inficere mit Kalk beschmuzen: meg-mészezni. II. rec. za wápeňit fa, inquiuare se calce, sich mit Kalk beschmuzen meg-meszezni magát. warani, á, é, p. c. v. zawa. rení. Hawátáňí, á, n. v. Zawareňí. wárat, al, ám, V. I. imp. rag, v. zawariť. wareni, á, é, p. c. incoctus, decoctus, a, um einge= focht, abgefocht: bé-fözött. awareňí, á, n. incoctio, decoclio, nis, f. das Einkochen, die Einkochung, Abkochung: béfőzés. warit, il, ím, V. P. imp. 3awar: incoquere, decoquere: einkochen, abfochen: bé-főzni. Usus. Rezance (Slíže) do polewki zawarit, incofundulos iuri, die Nus quere deln in der Suppen, einföchen: metéltett bé- főzni, a' levesbe. boh. zawačiti. awarowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. awarował, rowal, rugem, V. I. imp. tug, freq. ex za warit. boh. zawałowati. 2) compos. ex praep. 3a el was rował, v. zachował 4. Nro, et opatrowat. zawát, zawál, zawegem V. P. imp. zaweg: paululum ventilare, ein wenig blasen, wannen, egy kevessé szórni. Syn. powát. 2) perflare, wehen, meg-fújni. Syn. prefúkať. 3) flando auferre, verwehen, elfújni. 4) tegere, obstruere, de nivibus: verstöbern: béborítani, bé havazni. Usus. Snech zawege Cestu, nives tegent (obstruent) viam, der Schnee wird den Weg verstdbern, bedecken: a' hó el lepi (béboritya bé- fúja) az útat. Syn. zadut, zafutat. II. rec. zawát fa: tegi (obstrui) nivibus volaticis: verstöbert werden durch Schnee: hóval béborítatni, bé-fedeztetni. Zawati, á, é, p. c. ex zawát. Zawati, á, n. Nom. Verb. ex eodem. † zawáti et zawili, zawal et zawil, zaw'egi (u) fut. v. zawát. II. rec. zawát se, v. zawať sa. zawaž, i, f. plaga transvagana (trans vagum fluvium sita), das Land jenseits des Wagfluffes, vágontúl való föld. Syn. Zawaži. Zawazadlo, á, n. v. Záwazek. Zawažanec, nča, m. incola, transvaganus, ein Wohner jen- . seits des Wagflußes: vágontúl lakó ember. Syn. Powažanec. zawázaní, ¿, é, p. c. ligatus, colligatus, adligatus, obligatus, a, um: verbunden, z. B. die Wunde: bé (meg) kötött, köttetett, kötözött, kötözletett. Syn. uwázaní. 2) obligatus, devinctus, obstrictus: verpflichtet: köteles, le-kötelezett. Syn. podlužní. Usus. Za to ti setugem, a mnoho zawázaní zostáwám: amo te O 12 * hac གབ་ས་ hac de re Ter. dieses Dings wegen bin ich dir einen Dank fchuldig ezen dologért én te néked köteles vagyok; néked hála-adással tartozom. Zawázáňí, á, n. ligatio, adligatio, obligatio, colligatio, nis, f. Berbindung, das Bers binden, z. B. der Wunde: bé (meg) kötés, kötözés. Syn. uwázání, záwazek. 2) obligatio, obstrictio, devinctio: Berpflichtung Verbindung zu etwas: le-kötelezés. Syn. Podlužnost'. zawážaní, á, é, p. c. v. 3a. wození. Zawazek, zku, m. ligatur, † zawážeti, el, ím, v. zawezi. Zawážáňí, á, n. v. Zawozeňí. ex seq. Uwáy zawazował, zowal, zugem, freq. ex zawázat. II. re zawazował sa, freq. ex wázať sa. zawdani, á, é, p. c. v. daní. Zawdáňí, u. v. Zadáňí, zawdati, al, ám, fut." zadat + 3awdawati, al, ám, v. 3 dawat. † záwdawek, wku, m. 1. 3 danek, Zádawek. † záwdawňí, adj. omn. ge v. zádawní. Úsus. 3and wňí Peňíz, v. Zádawek. zawážať, al, ám, V. I. imp. * Zaw8ačeňí, á, n. v. Zaws zag, v. zawozit. † Zawazedla, gen. že81, n. plur. v. Zawadzadlo. čeňí. V. P. imp. w8ač sa, v. zawSečit fa. Zaw8ečení, ¿ n. v. Wsečení. zaw8ečiť sa, it fa, im fa, V. P. imp. w8eč fa, v. w8ečiť sa. Usus. Cheel fi sa s tím zaw Sečit? voluisti hac re complacere? hast du dich damit einschmeicheln (gefällig machen) wollen? kedveskedni akartál ezzel? zawedení, á, é, p. c. dednclus, abductus, à, um: weg, geführt, abgeführt, hingeführt: el-vezetett, el-vezettetett, elvitetelt. 2) in errorem inductus, a via recta aversus, deceptus verführt, betrogen, ge= täuscht: meg-tsalattatott, megtsalatkozott. Syn. osaleni, zawádzaní. 3aweseni, á, n. deductio, abductio, nis, f. Wegführung, Abführung, Hinführung: elyezetés, el-vivés. Syn. OS. wešení. 2) in errorem inductio, aversio a vera via, deceptio: Verführung, Täuschung, Betriegung, das Betriegen: megtsalás. Syn. Zawádzáńi, Osá. Leňí. Záweg, e, f. nives per ventum congestae, die Windwebe, Windwehe, der von dem Winde zu= fammen gewehete Schnee: hó rakás, mellyet a szél egy rakásra öszve hordott. † Záw'eg, e, f. idem. + zaw'egi (u), v, zawáť. zawenowani, á, é, p. c. v. wenswani. Zawenowáňí, á, n. v. Weno. wáňí. zawenował, nowal, nugem, V. P. imp. nug, v. weno. wat. Zéwer, u, m. v. Záwora. Zawérac, a, m. clausor, clau dens, qui claudit, v. g. portam: Schließer, der schließt z. B. die Thür: bézáró, bé-tévö. Syn. Zawirać. † zawerać, e, m. idem. Zawéráček, čtu, m. dem. ex 3awérát. Syn. Kriwáček, Zawiráček. Zawéračisto, a, n. cont. et exagger, ex 3awérák: v. Rriwacisto. Zawérá, u, m. v. Rriwák. zawéraní, á, é, p. c. v. 3awreni. Syn. zawirani. Zawéráňí, á, n. v. 3awteňí. Syn. Zawírání. zawérat, al, ám, V. I. imp. rag, v. zawret. Syn., zawi tat. II. rec. zawérať sa, v. zawret fa. Syn. zawirat fa. zawerbował, bowál, bugem, V. P. imp. bug, v. zwerbowat. Zéwéret, rtu, m. clansula, ae, f. der Schluß: bé-zárás. 2) conclusio, peroratio, epilogus, i, m. finis. is, m. Schluß der Rede, das Ende: be-fejezés, vége a' beszédnek. Syn. Ronec Reči, Záwirek, 3a. wérka, Zawirka. Zawereni, á, n. v. Wereňí. zawerit fa, il fa, im fa, V. P. imp. zawer fa, v. werit sa. Usus. 3awerit fa: a' bizonyt el-fújta, el-mondotta. Zawérka, i, f. v. Záwérek. 2) Zawirka pri Woze: catena retinens, sufflamen, inis, n. Sperrfette: kötö lántz, kerékkötő a' lejtön. Syn. wozná Retaz, gamowńik, Zawirka. † zaw'erowati se, owal, ugi (u), fut. v. w'erowati se. zawésani, á, é, p. c. v. zawis fení. Zawéfání, á, n. v. Zawesení. zawéfat, al, ám, V. I. imp. fag, v. zawesit. II. rec. za wesat fa, freq. ex zawesit fa. Zawéfáwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. zawésáwał, al, ám, freq. ex Syn. obefení, oweseni, boh. á n. Nom. Hause, rezesd el őtet haza 3) a via véra øvertere, ia errorem inducere, deciper,. fallere: verführen, vom recht Wege abführen, betriegen, ti fchen: reá szedni. meg-tsalní. Syn. ofáliť, oklame, flamat. Usus. Galo mi Scaft'i zawesel! zawedla i Scaft'i: fortunae iacturam f cit: fie hat ihr Glück verhin dert, verdorben: szerentséjét el (meg) rontotta, meg-gátolt II. rec. zawest sa: decipi, defraudari, in errorem ind ci: betrogen (verführt) werden, meg-tsalatkozni, meg-ts latatni. Usus. Zawedel f. defraudavit se! deceptus est; er hat sich betrogen: meg-st latkozott, meg-tsaltan gát. zawezení, á, é, p. c. avects, devectus, a, um: abgeführt szekeren el- vitt, el-vitete Syn. odwezení. 2) exports tus, a, um verführt, aufs führt bé-hordatott. S wiwezaňí. Zawezeňí, á, n. avectio, de vectio, nis, f. Abführung; s keren el-vétel, el-véres Syn. Odwození, Zwezení.? exportatio, Berführung, Aus führung: ki-hordás. S Wiwezení. zawezł, zawezel, zawezem, P. imp. 3awez: devehere. avehere: hinführen, wegführen, abführen: el-vinni szekeren. vagy hajón. Syn. odwezi, Usus. Wfat gá ho tám zar wezem sc. 2) exportare, eve here: verführen, z. B. Waa ten: el hordani, ki-vinni, Syn. wiwest. zawgerak, a, m. v. 3aur rát. zawgeraní, á, zawgeraní, á, é, p. c. v. 32o wérani, zawitani. * |