Ich fürchte, daß es nicht regnen möchte: attól félek, hogy nem fog esni. 6) Post nepohibowat, že, coniunctioni latinorum quin correspondet, Usus. Nepochibugem, že pri Se non dubito, quin veniat (venturus sit): ich zweifle nicht, daß er kommen werde : nem kételkedtem rajta, hogy el - fog jönni. Cepochibugem, že neprise: non dubito, quin non venturus sit: ich zweifle nicht ich glaube gewiß), daß er nicht kommen, werde: nints abban ketségem, hogy el-nem jön. Post pochibowat vero, Ze apud Latinos per an redditur. Pochibugem, sebi Otec prifel: dubito (dubium est) patrem venturum (an pater venturus sit): ich zweifle, daß (ob der Vater kommen werde: kételkedem arról, Ha eljönné az atyám. 7) Post tak, tak welmi, tak welki sc. že, in latino effertur per ut. Usus. Tak zlost’ú sem zapálení, že sa sotwa cítím. Tat 3lost'ú sem zapálení, že sa fotwa citim. Tak sem 5ňewem rozňíteni, ze fem storo bez seba: ardeo exarsi, ut vix sim mihi compos. Vix sum compos animi, ita ardeo iracundia Ter. ich weiß nicht recht, wo ich bin von lauter Gift, und 3orn haragomba alig tudom, hol vagyok, mit mivelek. + zebe, v. zabst. zebírani, á, é, p. c. v. zebra ni, vulg, sobirani. Zebíráňí, á, n. v. Zebráňí. zebírat, al, ám, V. I. imp. rag, v. zebrat, vulg. zobi. tat.

zebíráwat, al, ám freq. ex zes brat.

žebraččin, a, e, adj. poss. men

dicae, der Bettlerinn gehörig,

kóldus aszszonyė. vulg. že bractin. Žebráček, čřu, m. dem. ex Že1

bráť.
Sebračína, i, f. v.
f. v. Žebračnica.
Žebráčisto, a, n. cont. et ex-
agg. ex Žebrák.
žebračit, il, ím V. I. imp. brač,
v. žebrat.

Žebračka, i, f. mendica, ae,
f. Bettlerinn, Bettlerfrau: kól-
dus aszszony, kóldús leányzó.
žebráci, adv. mendice, more
mendicorum: bettlerisch, bea
telhaft: koldúsossau, koldú-
sok modgyára.
žébrácí, á, é, adj. mendicus,
mendicó dignus, a, um: bets
telhaft, bettelmäßig: koldús,
koldúsi.

žebráčkín, á, é, adj. poss.
v. žebraččíň.
zebračňe, adv. mendicando, sti-
pem petendo: bettelhaft, bet
telnd koldulva. Syn. žebra,
we, żebrotňe.
žebrační, á, é, adj. mendi-
cans, tis: bettelnd: koldúló.
Syn. Zebrawi, zebrotni.
Zebračnica, i, f. vestibulum
(atrium, propylaeum, por-
ticus) templi Cic. Borhof,
Eingang in die Kirche, Bortem
pel: koldúsház, tornátz.
Žebractwi, á, n. mendicitas,
egestas, paupertas, tis, f.
Bettlerei, Armseligkeit, Bedürf-
tigfcit: köldússág, szegénység.
Syn. Chudoba, Žebráňí, Ze-

brota.

žebráť, a, m. mendicus. i, m. mendicabulum, i, n. Bettler, Bettelmann: kóldús, zsobrák. vulg. Zobráť. Usus. Gekoho Žebrákem učíňit (boh. ňekoho na Žebráka přiwest): ad mendicitatem quempiam redigere jemand zum Bettler machen: valakit kóldússágba hozni, kóldússá tenni. Prou.

ras.

* Žebrakiňa, i, f. v. Žebračka. Žebrákow, a, e, adj. poss. men

dici, dem Bettelman gehörig, kóldúsé.

Zebranec, nca, m. infans expositus: Findelkind :

találtt

Gestli ġe Žebrák fití, ale Ra▪ žebraní, d, é, p. c. mendipfa není: mendici pera in- catus, a um: gebetelt: kolsatiabilis: der Bettler ist nie- dúltt. mals fatt: koldúsnak a' tás- Žebrání, á, n. mendicatio, nist kaja soha sem telik meg. 2) f. das Betteln; kóldúlás. Sya civitas Bohemiae: eine Stadt Žebráetwi, Zebrota, Pítani. im Berauner Kreise: tseh vá- zebrať, zebral, zeberem, e zberem, V. P. imp. zber & zeber: conquirere, aufflauben, nach und nach zusammen suchen: öszve keresni, öszve gyüjtem szerezni. Syn. zhledat. be febrati. 2) colligere, congre gare: auflesen, zusammen: ö ve-szedni, fel-szedni. S zhromaždiť. boh. sebrati. auferre, demere, tollere: wegnehmen el-vinni, 4) abri pere: wegraffen: el-ragada 5) diripere, spoliare, dep pulari ausplündern, Haus, Vermögen: el-ragadoz ni, ki-rabolui. Syn. obret vulg. zobrat. II. rec. zett fa: conquiri, se conquirere: fich aufklauben felkeresöds, öszve-gyülni. 2) colligi coadanari: sich auslesen (aufsammeln): öszve-szedődni. 3) matrime nio jungi, matrimonium it vicem contrahere: öszve hizasúlni, öszva kelni. Usus Zebrali fa, matrimonium inire, fie haben einander geheur thet, öszve keltek. 4) supp rare, abire in pus: schwär meg-evesedni, mog - gyûla. boh. febrati se. žebrať, žebral, žebrem, V. I. imp. žebri: mendicare. ht teln, kóldúlni. Syn. po pite ní cosit, vulg. zobrať. 3ebráwáňí, á, n. Nom. Ver ex zehrawat. Zebrawáňí, á, n. Nom. Verb. ex žebráwat. zebrawat, al, ám, freq. zebrat. žebráwať, al, ám, freq. ex žebrať. Žebra

gyermek, el-vettetett tsetsemö. boh. Sebrance. Plur. nom. Zebranci, infantes expositi, Findelfinder, el-vettetett tsetsemök, találtt gyermekek. boh. Sebránci. zebraní, á, é, p. c. conquisitus, a, um aufgeklaubt, nach und nach zusammen gesucht: öszve- gyüjtött, szerzett. Syn. zhledani. 2) collectus, coadunatus, aggregatus: aufgelöst, aufgesammelt: egybe - gyüjtetett, szedetett. Syn. 3hromáždení. 3) ablatus, damtus: weggenommen: el-vittetett, el-szedettetett. 4) abreptus, weggeraft, erővel el-ragadtatott. 5) direptus, spoliatus: ausgeplündert: ki-raboltt, el-ragadoztatott. Zebrání, á, n. conquisatio, nis, f. Aufflaubung: oszve gyűjtés, szerzés. öszve-keresés. Syn. 3hledání. 2) collectio, coa dunatio, congregatio: Auflesung, Aufsammlung: öszve-szedés, szedegetés, egybe-gyüjtés. 3) ablatio, demtio: Weg nehmung, el-vitel, el-vévés. 4) abreptio, Wegraumung, el-ragadás, el-szedés. 5) direptio, spoliatio, depopulatio: Ausplünderung: el-ragadozás, ki-rabolás.

ex

Žebrawe, adv. v. zebračňe. Zebrawi, á, é, adj. v. žebrační.

Zebro, a, n. v. Rebro. Zebrota, i, f. v. Žebráctwi, Žebráňí.

zebrotňe, adv. v. žebračne.
zebrotni, á, ép adj. v. žebra-
ční.

† zed (3e8), gen. 38i, f. v.
múr. 2) v. Steňa.
zeseni, á, é, p. c. ex zest':
comestus, absumtus, consum-
tus, devoratus, a, um: ges
geffen, abgegessen, verschlungen,
verschluckt: meg-eyett.
Ze8eňí, á', n. comestio, ab-

zedret: zedrel, zedtem, V. P. imp. 3edri: detrahere, deglubere: abschinden, z. B. die Haut: meg-nyúzni, le-nyúzni. boh. fedtiti.

sumtio, consumtio, devora- † Segdliček, eku, m. dem. v. tio, nis, f. das Essen, Abessen,

Berfressen, Verschlingen, Beregdliť, u, m. v. Žagdlik. schlucken, üng: meg-evés. t zeggmistr, a, m. v. 3brog3e8iráňí, á, n. v. 3edreňí, et ničnít. Zedráňí. zedírat, al, ám, V. I. imp rag, v. zedret, et zedrak. + zední, adj. omn. gen. v: múrowi.

R 12

zehnałow, a, e, adj. poss. ex
Zehnat, nulg. zehnatow.
* Zehnat, a, m. v. Žehnať.
* žehnákow, a, e, v. zehna-
čow.
zehnaní, á, é, p. c. compul-
sus, coactus, a,
um: zusam
men, getrieben: öszve (egybe)
hajtatott. 2) depulsus, deje
ctus, deturbatus: herabgetrie
ben: le-üzött, le-kergettetett,
le-verett, le-hajtatott.
Zehnání, á, n. compulsio, co-
actio, nis, f. Busammentrei-
bung: egybe (öszve) hajtás. 2)
depulsio: dejectio, deturba
tio: Herabtreibung: le-üzés,
le-kergetés. le-hajtás, le-ve-

rés.

zehnaní, á, é, p. c. fortuna-
tus, beatus, benedictus, a,
um gesegnet, beglückt: sze-
rentsésített. 2) exoptatus, de-
sideratus: angewünscht: ki-
vántt,
szerentsézett. Syn.
winsowani. 3) cruce signatus:
mit dem Kreuze bezeichnet: ke-
resztel meg-jelöltetett. Syn.
prežehnaní.
Žehnání, d, n. fortnnatio, bea-
tio, benedictio, nis, f. Seg
nung, Beglückung, das Segnen:
szerentsésség, boldogitás, ál-
dás. Syn. Požehnání. 2) pre-
catio bonorum 9 conceptio
votorum; Anwünschung des Se-
gens: szerentse kivánás, sze-
rentsézés. Syn. Winfowání.
3) abitus, decessus, discessus,
us, m, abitio, nis, f. Abschied,
das Fortgehen: el-menés, el-
távozás, bútsu, bütsúzás. Syn.
Lúčení, Odberáňí, Odchód,
Odchádzáňí.
sehnať, zehnal, zežeňem, V. P.
praes. 3háňám, imp. zežeň:
compellere, cogere: jufams
mentreiben: Menschen, Thiere,
leblose Dinge: egybe (öszve)
hajtani. 2) depellere, dejice-

re, deturbare: herabtreiben, auch mit Gewalt: el-verni, le üzni, le-hajtani. vulg. zoh nat. loh. jehnati. II. re zehnat fa: confluere, coadunari, congregari: zusammen: kommen, sich versammeln: ösz ve jönni, gyülekezni, futni Syn. zhromazsit (a. žehnat, al, ám, V. I. imp. hnag: fortunare, beare, benedicere: fegnen, beglücken, þ B. von Gott: szerentsésitenni, áldani. Syn. požehnat Usus. Zéhnag ta Bob! ave! sey gegrüßt! grüffe dich Gott! Gott beglücke dich! üdvözlégy Hozott Isten! Isten hozta!?) precari alicui bona, gutes et wünschen, fegnen: valakinek jót kívánni. Syn. winfowat. 3) cruce signare, mit dem Krew je bezeichnen, keresztel megjelölni. Syn. prežehnał. Il rec. žehnať sa: cruce se s gnare: fich mit dem Kreuze l jeichnen, keresztet vetni gára. Syn. prežehnat sa. ?) valedicere abire discedere: Abschied nehmen, el menni, távozni, bútsúzni, bútsút venni. Syn. lúčiť (to lucowat, odberat) fa, od cádzať.

9

Zehnawáňí, á, n. Nom. Verb
ex zehnawat.
Žehnáwáňí, á, n. Nom. Verb.
ex žehnáwat.
zehnáwat, al, ám, freq, e
sehnat. II. rec. žehnáwat
fa, freq. ex zehnať sa.
žehnáwat, al, ám, freq. ex
sebnat. II. rec. žehnáwat se,
freq. ex žehnať sa.
zehnút, hnul, hñem V. P. imp.
bni: flectere, inflectere, cur-
vare, incurvare, inclinare:
beugen, biegen, krummen, z. B.
einen Aft: meg-hajtani, gör-
bíteni, horgasítani. vulg. 30
pnút.

لا

Bnúť, boh. sehnúťi. II. rec.
johnúť fat flecti, inflecti, in-
curvari, inclinari: fich beugen,
meg – görbülni, meg-hor
gadni, bé-horgadni, meg-
hajolni. 2) inclinari, demitti,
incurvari, se inclinare (de-

† žel, adv. reg. dat. v. žál.
t Zelenáť, e, in, v. 3elinár.
† Zelenáčka, i, f.v. Zelínárka.
zelenastí, á, é, adj. v. zele
nawi.
Zelenastost, i, f. v. Zelena.

wost.

zeleňet sa.

mittere, incurvare): fid) büt zelenati se, at se, ám se, v. cfen: meghajúlni. vulg. 30= hnúť sa. boh. sehnút se. zehraní, á, é, p. c. v. zehrátí. Gehrání, á, n. v. zehráti.

Žebrání, n. v. Rathání. zehrát, zehrál, zehregem, V.P. imp. zehreg: calefacere, wärmen, erwärmen: meg-melegíteni. Syn. oteplit. vulg. 30. hrát. II. rec. zehrát sa: callescere, calere, calefieri, incalere, incalescere: fich wäre men, erwärmen: megmelegedni, meg-melegülni. zehráti, al, ám, et žehří, reg. dat. v. tarhat. zehrátí, á, é, p. c. calefactus, a, um: erwärmt, warm ge. macht : meg melegíttetelt, meg-melegedett, meg-melegültt. Syn. oteplení. vulg. zobrátí.

Zehrátí, á, n. calefactio, nis, f. Erwärmung, das Warmwer= den: meg melegítés, megmelegülés, melegedés. Syn. Oteplení. vulg, Zohráti. Zehrawati, al, am, freq. ex žehrati, v. karháwať. Zehréwáni, á, n. Nom. Verb. ex seq

zehréwat, al, ám, freq. ex zehrát. II. rec. zehréwat sa, freq. ex zebrát sa. Zehríwáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq. vulg. 3ohréwáňí. zehriwał, al, ám, freq; ex zehrát. vulg. 30hréwat. II. rec. zehriwat sa, freq. ex zehrát fa. vulg. 30hriwat sa. =† zeift, zesel, zegsem, v. zisť. žel, u, m. v. Žál.

zelenawe, adv. subviridi colore, grünlich: zöldelőssen. Syn. zelenast'e, nazelenast’e. zelenawi, á, é, adj. subviridis, e grünlich: zöldellö. Syn. zelenasti, názelení, nazele nastí, nazelenawi, prízelení. Zelenawost, i, f. subviridis color, Grünlichkeit, grünliche Farbe, valamennyire zöld (zöldellö) szín. Syn. Zelenastost, Nazelenastost, Nazelenawosť, Prízelenastost.

zeleňe, adv. colore viridi, grün, zölden.

Zelenec, nca, m. a.) mensi: vinca minor Linn. vinca pervinca officinalis. Ingrün, Sins grün, kleines Wintergrün, eine Pflanze: téli zöld. b.) Wetsí: vinca, ae, f. vinca maior Linn. großes Wintergrün, Sinngrün ; téli zöld, egy földön el-terjedő borostyán levelű szabású fü. Syn. Brñeg, Zimozel, boh. Barwinek, v. Brňeg. zeleňení, á, é, p. c. ex zeleňiť, Zeleňeňí, á, n. Nom. Verb. ex eodem et seq. zeleňet sa, nel fa, ním sa V. I.

imp. zeleň fa: virere: grün feyn zöldelleni, zöldülni. 2) frondere grüne Laub haben, ágazni, nöni. 3) virescere, anfangen zu grünen: zöldellni, 4) virescere, viridem fieri: grün werden, zöldülni. zeleni, é, é (abs. zeleno) adj. viridis, e: der Farbe nach grün, zöld. Usus. Gako Trawa zetent, graminei coloris, grass

R 12 *

grün: