patefieri, revelari: offenbar (fund) werden, ki-nyilatkoz tattatni. 3gewňe, adv. aperte, manifeste, manifesto, liquido, palam, publice, publicitus Apul. clare. perspicue: offenbar, offentlich, vor Jedermann, offenbarlich, augenscheinlich, fichtbar klar: nyilván, szemlátomast, világossan. Syn. wes regne, swetle, zretedelne, pred wsectími. vulg. zgawne. Usus. Necat sa zgewne wis Set medzi Lusi ist: proce dere (prodire) in publicum, fich öffentlich sehen lassen; uns ter die Leute gehen: ki-menni az emberek közzé. 3gewnie powím, aperte, palamque dicam: ich will es öffentlich fagen: világossan ki-mondani. Swe Zločinstwi_zgewňe uznat fmel, palam facinus suum confiteri ausus est, er hat seis ne Uibelthat (böse That) öffentlich bekennen dörfen: nyilván meg-ésmérte maga rosz tselekedetét. 3gewňe sa bláz ňí. wsecim ge powe domo, že ge Blézen: apertissime insanit; est manifestó stultus; manifestum est eum esse stultum: er ist offenbar ein Thor; seine Thorheit ist weltkündig; jedermann weiß, daß er närrisch handle: nyilvánvaló (sültt) bolond. 3gewňe mňa nenáwisi. Do Oči mi Liatisti robi: aperte me odit, er verdekt gar nicht den Haß, den er wider mich trägt engem nyilván gyülöl. Wec zgewne falesná (nesprawedliwá), resaperte falsa, eine augenschein lich falsche Sache, nyilván való hamisság. 2) note, cognite: offenbar, bekannt: tudva. Syn. známo. 3gewni, á, é, adj. manifestus, : patulus, propatulus, clarus, perspicuus, liquidus, publicus, a, um: evidens prae sens tis offentlich, offenbar, fundbar, bekannt, augenschein lich, sichtbar, klar, nyilván való, világos. Syn. weregni, fwetli, patrní, wigeweni, 3geweni, zretedelní. vulg. 3gawni. Usus. 3gewnd Ra dez, furtum manifestum, Offentlicher Diebstahl, nyilván való lopás, tolvajság. Nájl nosť (Moc) zgewná, vis publica, öffentlicher Gewalt, nyil ván való erőszak. 3gewni (patrné) Nebezpečenstwi, + pertum periculum Virg. tint augenscheinliche Gefahr, bizo nyos (el-kerülhetetlen) reszedelem. 3gewwé Srdce, & pertum pectus, ein offenhers ziges (redliches) Gemüth, teltetés nélkül való (magát kiadó) szív. 3gewné gest, patet adparet. manifestum (+ pertum) est; nemo nou det: es ist offenbar: uyilsin való dolog. Sccho 3gewne gest; sieho patrná Wec gest: ex quo manifestum est, her erhellt (erscheint) hell, und flar: a' honnét ki- tetszik világossan. 2) notus, cognitus, offenbar, bekannt: tudva való, isméretes. Syn. známi. 3gewnost, i, f. claritas, perspicuitas, publicitas, notorietas, tis, f. evidentia, ae, f. offenbare Beschaffenheit: világosság, nyilvánvalóság. Syn. Weregnoft. 3gewowáňí, á, n. Nom. Verb ex sey; 3gewował, wowal, wugem, freq. ex 3gewit. II. rec. 39 wował fa, freq. ex 3gewit fa. † 3gezd, u, m. v. Schod. 3ge 3gi 3gl 3gr 3gu - tímaťi, al, ám, fut. freq. fnímať. ginačení, á, é, p. c. v. ziičení. ginačení, n. v. Zinačeňí. jinačiti, il, ím fut. v. zi ačit. zinačowaki, owal, ugi (u), zinačował. jisčení, á, é, p. c. v. zis ní. gistowáňí, n. v. Zist'owá 4303 3ğlegeňí, á, n conglutinatio, nis, f. Zusammenleimung : öszve-enyvezés. 3ğlegit, il, ím, V. P. zģleg : conglutinare, glutine coniungere zusammenleimen, öszve enyvezni. boh. tlížiti. 3ğlegowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq., zğlegował, gowal, gugem, freq. ex sğlegit. 5ğlegowatel, a, m, conglutinator, is, m. Zusammenleis mer, öszve-enyvező. Zárģáňí, á, n. v. 3ģrģnutí. zģrğat, al, ám V. I. imp. ģag, v. 3ğrģnúť. Zğrģáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. sgrģáwat, al, ám, freq.. ex 3grgat. 3ğrgnut, gnul (gel), ģňem V. P. imp. gni, contemtive, v. zemret. 3ğrgnuti, á, é, p. c. v. zems reli, umrli. 3ğrğnutí, á, n. v. 3emretí. umreti. Žģripeňí, n. v. Škripeňí. fitowati, owal, ugi (u), * ripenestownání, Stripeni. zistowat. jiti, zesel, zegdu, v. zisť. rec. 3git fe, v. zist sa. gitteňí, n. v. Sprímoteňí, nogeni. jitřiči, il, ím, v. sprimot, 3bnogit. II. rec. 3git t fe, v. fprímotiť sa, zhnoit fa. gittowati, owal, ugi (u) •fprímocowat, 3bnogowať. gizseti, el, ím, v. zisť na toni. gizwiti gizwifi, il, im fut. v. 3ge egeni, á, é, p. c. conglutiatus, glutine inunctus, a, im zusammengeleimt: öszve e enyvezett, enyveztetett. * 2) y. nost. žģripet, pel, pím V. P imp. grip, v. stripet. 2) v. nezrownat sa. zğúlani, á, é, p. c. v. odwa= lení. 2) v. skrútení. 3ğúláňí, á, n. v. Odwaleňí, 2) v. Skrútení. zģúlat, al, ám V. P. imp. lag, v. odwalit. 2) v. skrútit. 3ğuleni, á, é, p. c. v. 3ğúlaní. 3ğuleňí, á, n. v. Zģúláňí. 3ğulit, il, ím V. P. imp. 3ğul, v. zğúlat. 3ğultowani, á, é, p. c. conglobatus Cic. contortus, a, um: geründet, rund (kugelförmig) gemacht: öszve gömbölyíttetett. 3ğulkowáňí, á, n. conglobatio, nis, f. Tacit. das Zusammenrunden, die Rundung: öszvegömbölyítés. 3ğulkowat, kowal, kugem V. P. imp. tug: conglobare Cic. kugelförmig machen, zusammen runden, meg (öszve) gömböIvíteni. Zğulowáňí, á, n. Nom. l ́erb. ex seq zģulował, lowal, lugem freq. ex 3gulat. zhabani, á, é, p. c. corrasus, collectus, a, um: zusammen geraft (gescharrt, genommen): öszveszedett, fel szedett, bé-szedett, el-hirgaltt. Zhabání, á, n. corrasio, collectio, nis, f. Zusammenraffung, Zusammenscharrung, Zu fammennehmung: öszve-szedés, fel (bé) szedés, el-hirgálás. zbabat, bal, bem V. P. imp. 3babag corradere, colligere: zusammenraffen (scharren, nehmen): öszve szedni, felszedni, bé-szedni, el-hirgál ni. Zhabowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq: zhabowat, bowal, bugem V. I. imp. bug, v. zhabať. zháčení, á, é, p. c. v. zdrá. hawi. 3háčení, á, n. v. 3dráháňí. zháčit fa, il fa, im fa V. P. imp. bač sa, v. zdrábať sa. zhádnúť, dnul (del), dňem V. V. P. imp. Sňi: divinare Cic, ahnden, errathen: kitalálni. Usus. zhádňi to, divina rem, du sollst es errathen: találdd ki. 3bádel fi, rem divinasti, du hast es errathen, ki-találtad. zhádnutí, á, é, p. c. divinatus. a, um errathen, ki találtt. Zþádnutí, á, n. divinatio, nis, f. das Errathen, ki-ta lálas. zhádzaní, á, é, p. c. v. zho Seni. zhádzáňí, á, n. v. Zhodení. zþádzať, dzal, džem V. P. ¿ng, zhadz, v. zhosit. zhadzowani, á, n. Nom. Verb. ex seq. zhadzował, zowal, Zugem, freq. ex zhádzať. † zhafowani, á, é, p. c. v. 3rownani. † Zhafowáňí, n. v. Growndńi. † zhafowati, owal, ugi (u), v. zrownat. II. rec. befo wat se, v.zist sa, zrownatse 3bágeni, á, é, p. c. v. zahá, geni. Zhageňí, á, n. v. Zaþágeňí. 3hágit, il, ím V. P. imp. zbag, v. zahágit. 3hagowání, á, n. Nom. Verb. ex seq., 3hagował, gowal, gugem V. I. imp. gug, v. zahagoud. 3hákliwení, á, é, p. c. v. 35 haweni. 3hákliweňí, d, n. v. Zdraha weňí. 3hákliwet, wel, wím V. P. imp. liw, v. zdrahaweł. zhákliwik, il, ím, V. P. imp. lim, v. 3drahawit. II. rec. zhákliwíť sa, uzdrahaweł. zhaknúť sa, knul (kel) sa, kým fa, V. P. imp. v. zdráhať sa. zháknutí, á, é, p. c. v. zdia hawi. 3háknutí, á, n. v. Zdráhání. Zhaňač, a, m. coaetor, com pulsor, is, m. Zusammentris ber, Bersammler: egybe-gyujtö, kergető, öszve - hajtó, hajtogató. zhaňaččin, a, e, adj. poss. ex seg. vulg. 3baňačkin. Zhaňačka, i, f. coactrix, compellens fem. 3Zusammentreides rinn: egybegyüjtő ( kergetô), zhañaćow, a, e, adj. poss. compulsoris, coactoris, compellentis: dem Zusammentreiber gehörig, egybe - gyüjtőé (kergetőé), öszve hajtóć, hajtogatóé. zháňání, á, é, p. c. v. zehna, ni. Zháňáňí, á, n. v. Zehnáňí. zháňať, al, ám, V. I. imp. ňag, v. zehnať. boh. sbáňeti. Usus. Peñáze zháňať, conglomerare (cogere) pecuniam, Geld zusammenraffen, pénzt szedni - fel. zhanení, á, é, p. c. vilitatus, vituperatus, a, um: verringert, herabgefeht, schlecht (niedrig gemacht: ótsáltt, megótsáltatott, meg-gyaláztatott, betsméreltetett, meg-kissebbíttetett. 2) v. zhanobení. Zhaňeňí, á, n. vilitatio, vituperatio, derogatio, nis, f. die Berringerung, Herabschung: ótsállás, betsmérelés, ótsárlás, meg-ótsállás, meg - kissebbítés. 2) v. Zhanobeňí. † zhaňeči, ňel, ňím fut. v. seq. zhanit, il, ím V. P. imp. zhaň, vilitare Turpil. vilipeudere, vituperare, derogare: schlecht (gering, niedrig machen, ver ringern, herabsehen: betsmérelni, ótsálni (-állom), ótsárlani (-lom), ótsárolní (-lom), meg-ótsálni, meg-kissebbiteni. Syn. zahaňiť, boh. zhaneti, v. hañit. 2) v. 3ha be= nobit. II. rec. zhañit sa, vilescere Avien. schlecht (ge= ring) werden, meg-ótsálodni.. zhanobeni, á, é, p. c. dedecoratus, ignomia adfectus, dehonestatus, a, um: schimpft, geschändet: meg-gyaláztatott. 2) corruptus, defloratus geschändet: meg-szepplösíttetett. Syn. postwrnení, fprzňení. 3hanobeňí, á, n. dedecoratio, dehonestatio, nis, f. ignominia: Bejchimpfung, Schändung: meggyalázás. Syn. Zhanení. 2) corruptio, defloratio, pudoris violatio: das Schänden, die Schändung: meg-szeplösítés. Syn Postwrňeňí, Sprzñení. zhanobiť, il, ím V. P. imp. zhanob: dedecorare, dehonestare, ignomia adficere: beschimpfen schänden, verunehren : meg-gyalázni, meg-betsteleníteni. Syn. zhañit. 2) corrumpere, deflorare: schänden : meg szeplősíteni. Syn. [po stweňit, sprzňit. Usus. Pannu zhanobiť, 30hawit: virgini vitium offerre Ter. eius pudicitiae adferre vilium Plaut. eine Jungfrau schänden, meg szeplösiteni a' szüzet, a' leányt. Zhať, e, m. v. Palač, Podpalat. zhásať, al, ám V. 1. imp. fag, v. zbasit, boh. zhasínači. zhafeni, á, é, p. c. exstinctus, a, um, ausgelöscht, ausloschen: el óltatt, eloltatott. Syn. zabasení, uhásení, uduseni, zadusení. 3haseni, á, n. exstinctio, nis, f. Auslöschung, das Auslöschen, 3. B. des Feuers: el- oltás. Syn. Zabaseňí, uhaseni, uduseňí, zaduseňí. + 34a, † zhasínaťi, al, ám, v. zþá. zheģáwał, al, ám freq. ex fat, zhasnúť, snut (sel), fňem V. Zhasowáňí, á, n. Nom. Verb. † 3ḥażowáňí, n. v. Zhadzo- + zhazowati, swal, ugi (u), v. t Zheftowáňí, n. Sfercowání. zbeğani, á, é, p. c. v. zhe. Zheģáňí, á, n. v. zheğnuť. zbegat. sheğlí, á, é, adj. zģablí, 3ģa 3beģút, ģnul (ģel), ģňem, V. v. Zehnutí. zhibnut, bnul (bel), ben V. P. imp. bni, v. zehnút. II. rec. bibnúť sa, v. 3 bnúť sa. zhibnutí, á, é, p. c. v. nutí. 3hibnutí, á, n. v. Zehnuti. Zhibowáňí, á, n. Nom, Verb ex seq: zhibował, bowal, bugem, freq. ex 3hibnúť. II. rec. 3pito wat sa, v. zehnúť sa. zbinut, nul, nem, V. P. imp. 3bin interire, perire, per di: vergehen, zu Grunde ( loren) gehen: el-veszni, oda lenni. Syn. ftapat, stratil se Usus. Uffem 3binul a zaiste ne, len bus dobreg misli: perii (absumtus sum) Plaut. |