shrňował, nowal, nugém, freq. ex seq. = zhrnúť,“ nul, ňem, V. P. imp. 3hrй: congerere, zusammen. häufen, öszve-hordani, rakni, gyüjteni. boh. fhrňúči. 2) convolvere, zusammenrollen, öszve-tekergetni, bah. shrnúťí. 3) v. zhrabat. II. rec. 3hr nút fa, convolvi, sich zusam menrollen, öszve-tekeredzöni. 2) confluere, zahlreich und schnell zusammenkommen, öszvegyülni, futni. boh. fhrnút fe. shrnutí, d, é, p. c. conge stus, a, um: zasammengehäuft, öszve hordattatott, rakott, gyüjtetett. 2) convolutus, jus sammen gerollt: öszve-tekergettetett. 3) confluens, tis: schnell und zahlreich zusammengekommen: öszve-futott. Zhrnutí, à, n. congestio, nis, f. Zusammenhäufung, öszvehordás, rakás, gyüjtés. 2) convolutio, Busammenrollung, öszve-tekergetés, tekerődzés. 3) confluxus, us, m. das schnelle und zahlreiche Zusammenkommen: öszve-futás, öszve-gyűlés. Zhromáždení, á, é, p. c. collectus, congregatus, aggregatus, acervatus, coacervatus, congestus, coactus, cumulatus, a, um: gesammelt, zusammengebracht, zusammenge= häuft, aufgetrieben, versammelt : öszve-gyüjtetett, szerzett, szedett. Syn. 3hrnutí, zebraní, nahromáždení. Usus. Coffr ze dluhi Čas zhromaždené bolo, na Ráz si stratil; dlúho schránené, w Okamžení si 3mthal: diu collecta uno tempore perdidisti: du haft auf einmal eingebißt, was du so lange Zeit gesammelt hattest: a' mit sokáig (sok ideig) gyújtettél, egyszersmind el-vesz tetted. 2) convocatus, congregatus: versammelt, zusammen. geruft: öszve-gyültt, egyben gyüjtetett, öszve jött, Syn. zwolani, powolani. 3hromáždení, á, n. congregatio, collectio, coacervatio cumulatio, congestio, nis, f. das Sammeln, die Sammlung, Bersammlung, Zusammenhäufung, Auftreibung, Zusammenbringung: gyűjtés, szerzés. Syn. 3brnuti, Zebráňí, Nah. romáždení. 2) convocatio, congregatio, coactio: Ber fammlung, Busammenrufung : öszve - gyűjtés, öszve- hívás. Syn. 3wolání, powolání. 3) conventus, coactus, us, m. concilium, i, n. congressio, coucio, nis, f. Bersammlung, Busammenkunft, die versammelte Anzahl, z. B. Menschen: gyülés, gyülekezet, egybe gyültt nép. Syn. Snem, zhlučení, 3hluknutí, 3hrčeňí, Zhrknu ti. boh. ShromážSeňí. Usus. 3bromáždeni Rragini, comin. plur. diaeta, ae, f, Landtag, ország gyülés. Zbromáseňi Radnich Pánom, senatus, us, m. der Rath, Lanáts. zhromáz8iť, il, ím, V. P. imp. 3hromážSi: cogere, colligere, congregare, congerere, coacervare, cumulare, facere: fammeln, bringen, zusammenhäufen, auftreiben: gyüjteni, szerezni, szedni. Syn. 3hrnúť, zebrať, nahromážSit. boh. foromázsiti. Usus. Wogsto 3hromázsit, facere copias, Bolf auftreiben, hadakozó népet (katonát) gyűjteni. Orechi 3hromázsit, do Scomadi znáfat: cogere nuces, Nuß sam meln, diót szedni, gyüjteni öszve. Peňáze ze swich Stat. tow shromáždiť, zberať: peculium tia orum. culium ex fundis reficere, facere e fundis pecunias: Geld aus seinen Gütern sammeln, einholen, machen, zusammen häufen: jószágából (javaibol) pénzt gyüjteni, szerezni. Zlato a Bohatstwi zhromáždiť, zhledawat; cumulare aurum, Geld zusammenhäufen, sammeln, raspeln: aranyat gyüjteni. 2) convocare, congregare, cogere, versammeln, zusammenrufen: öszve-gyüjteni, öszvehinni. Syn. 3zwolał, powo. lat. Usus. Radu radních pá. now) zhromaž8it, cogere senatum, den Rath versammeln, tanátsot gyüjteni, gyülést tartani: II. rec. 3hromáždiť sa, convenire, congregari, colligi, coire (in unum) Virg. congregare se; sich versammeln (sammeln), zusammenkommen • egybe jönni, öszve - gyülni. Syn. spolu sa zist'. Syn. schlug čit sa, zhluknúť sa, zhrnúť fa. boh. zhromáž8it se. 3hromáž8owání, á, n. v. 3hromáž8eňí. 2) conglobatio, nis, f. Rottirung, öszve-verés, öszvegyülés. boh. Roteňí. shromáž8owat, Sowal, Sugem, V. I. imp. Sug, v. zhromážSit. boh. shromážSowati. II. rec. 3hromáž8ował fa, conglobare sese, conglobari: fich rotten (zusammen rotten), rottis ren: öszve verni magát, öszve-gyulni. boh. rotit se. 3hrození, á, n. terrefactio, nis, f. terror, pavor, is, m. das Erschrecken, die Erschreckung: meg-éjedés, el-rettenés. Syn. Strach, Zestraseni, 38eseňí. 2) minae, arum, f. plur. comminatio, minatio, nis, f. das Drohen, die Drohung: fenyegetés, fenéték. Syn. Stozeňí. shroziť sa, il sa, ím sa, V. P. imp. 3hroz fa, cum et sine : genit. terreri, perterreri, exterreri, terrore percuti (percelli): erschrecken, in Schrecken gerathen meg-ijedni. Sy strást' sa, 38ésit sa, zestrasit fa. 2) cum dat. pers. vel accus. et praec. na: nekoms, na nekoho: comminari, mnari minas intentare: drohen, bedrohen fenyegetni, megfenyegetni. Syn. hroziť (po hroziť, wihrážať) sa. † 3hrzeti, zel, zim, v. zhrdei, zhrdzať. † 3hubce, m. v. seq. 3hubec, bca, m. destructor, is m. Berderber, el-rontó. Sz Zhubitel. † zhubeňečí, ňel, ňím, fut. 1. schudnúť. 3bubení, á, é, p. c. destructas a, um: verdorben: el-ronte tott, meg-romlott. Syn. fo zení, nakazeni, pohubení. Zhubeňí, á, n. destructio, ni f: Berderbung, das Berderben: el (meg) rontás, meg-romlis Syn. Stazení, Nalazi Pohubeňí. zhubiť, il, ím V. P. imp. zhub: destruere, verderben, el-ro tani. Syn. nakazit, pohubit, pokaziť, stazit. Usus. Ri ginu zhubit, regionem v stare, das Land öde machen, verwüsten: országot el-rontani, ki- pusztítani. II. rec shubiť sa: destrui, verdorben werden: el (meg) romlani Syn. nakazit (pokazit, pohv bit, staziť) sa. † zhubnúti, zbubl, zhubnu fut. v. schudnúť. Zhubowání, á, n. Nom. Verd. † shumplowani, á, é, p. c. v. zhubení. + 3bumplowáňk, n. v. Zhubeňí. + zhumplowaki, lowal, ugi, (u), v. zhubit. + zbura adv. v. hore. 3husta adv, dense, spisse: dicht, dick: sürön, sürüen. Syn. zhustle. 2) frequenter, copiose: häufig, zahlreich, in Menge: böven, bövségessen, számossan. Syn. bogne. 3) saepe, crebro, frequenter: oft: gyakran, gyakorta. Syn. často. zhust'ení, á, é, p. c. densalus, condensatus, spissatus, conspissatus: verdicht, verdickt, dick gemacht: sürü, meg-sürüdött, sürüdött, sürüitett. Syn. zahust'ení. 3hust'eni, á, n. densatio, condensatio, spissatio, conspissatio, coagulationis, f. Verdichtung, Verdickung, das Berdicken: meg-süröités. Syn. Zahust'ení. 2) densitas, die Dichte, das Dichtwerden: megsiirödés. Syn. Zahustnutí. zhust'it, il, ím V. P. imp. 3hust'i densare, condensare, spissare, conspissare: verdichten, verdicken, dick machen: meg-süröíteni. Syn. zahust'iť. boh. [bust'iti. 3hustle adv. v. zhusta. zhustli, á, é, adj. densus, spissus, densatus, condensatus, a, um: dicht, dick im Ges genfaß, das dünn, oder flüssig: sürö. Syn. zhust'ení, zhust. nutí. boh. fhustli. Zhustlost, i, f. densitas, spissitas, tis, f. spissitudo, densatio, condensatio: die Dichte, Dicke: süröseg, meg-sürödés. Syn. Zhustnutí. zhustnút, tnul (tel), tňem V. P. imp. tni: densescere, spissescere, spissum (densum) fieri, condensari: dicht (dick) werden: sürödni, meg-sürödni. Syn. zahustnút. zhustnutí, á, é, p. c. v. 3hu. st'ení, zhustli. zhustnutí, á, n. v. Zhust'eňí, Zhustlost. 3hustowání, á, n. Nom. Verb. ex seq., 3hustowat, towal, towal, tugem, freq. ex hust’ik. 3hutaní, á', n. adinventio sui, in arena consilium: Besinnung, Findung, das Finden, Befinnen maga fel- találása. Syn. Rozhutání. 3hutat si, al si, ám si V. P. imp. tag fi nečo: se colligegere, ad se redire, se adinvenire, consilium capere : fich finden, sich besinnen, fich faffen: fel-találni magát. Syn. naist sa, rozhodit si, roz. bútat si. Zibet, a, m. viverra Zibetha Linn. die Ziebetkah: Zibetmatska. Aliud est. pizmowi Srnec. zibetowi, á, é, adj. e viverra zibetha, von Bicbetkage: Zibet matskából való. zičení, á, é, p. c. v. dopráňí, dopráti. 2) boh. v. siteni. Žičeňí, á, n. v. Doprání. 2) boh. v. Sitení. žičiť, il, ím V, I. imp. žič ne čo, nekomu: precari, bene velle alicui: jemand etwas vergönnen valakinek jót akarni, kivánni. Syn. doprát. Usus. To mi on nežičí, hoc non precatur mihi, das vergönnet er mir nicht, azt nem kivánnya nékein. † zičliwe, adv. v. pregňe. zičliwi, á, é, adj. v. pregní. 3ičliwost, i, f. v. Pregnost. žičiči se, il se, ím se, v. sis tit fa. zične, židečkow, á, é, adj. poss. ex praec. Židek, dka, m. dem. Judaeo- † Zídka, i, f. v. Múrček. 2) † židki, á, é, adj. v. makí, 2) v. dluhost'iwi, nesnodni. židlow, a, e, adj. poss. ex Zidek. + Židle, f. v. Stolica 1. Nro. † židlička, i, f. v. Stolička. am Kopfe: vak szem, homlok két szegeleti: Syn. Sli chi, Sluchi, Žilowini. židowizna, i, f. v. Zidowli. Zidowňa, i, f. domus jadaica, synagoga, ae, f. Juten haus, Judenschufe: zsidó-bár, zsidó iskola. Syn. žibowli Dom, gidowská Štola. židowfti, adv. iudaice, haebraicae: jüdisch, zsidóül. Sya požidowski. Zidowstí, á, é, adj. haebra Zidowstwi, á, n. Iudaismus, zidow, a, e, adj. poss. Iudaei, Zidowstwo, a, n. collect. I dem Jude gehörig, zsidóé. Syn. Zidowčin, a, e, adj. poss. Iu daei, Hebraei: die Juden: Zsdók. Syn. ži8i, židári. Žihač, a, m. v. Zažihać. Idaeae, der Jüdinn gehörig, Zihadlo, a, n. aculeus, i, m. zsidó aszszonyé. spicalum, i, n der Stadel 3. B. einer Binne, Wepe hegye, fulánkja valaminek boh. Zabadlo et Žihadlo. Židowini, gen. win, f. plur. Žibání, a, n. ioculatio cum tempora, um, n. die Schläfe luce, Zihawat, al, ám, freq. ex zi hat. Linn. Sihawe, adv. v. páliwe. #žihawí, á, é, adj. v. páliwí. Žihawka, i, f. v. Žihlawa. Zihawost, i, f. v. páliwost. Ziblawa, i, f. urtica, ae, f. die Neffel: tsilán, tsilyán, tsulán, tsalán. Syn. Zahawka, Zihawka. boh. Repřiwa. 5la. há, neb mrtwá Žihlawa, urtica mortua, Lamium Linn. Die taube Nessel, holtt tsalán, paréj. Páliwé neb žiwá Zihlawa, urtica urens die Brenneffl, égető (tsípő) (tsalán. Mens Zihlawa, urtica minor, die kleinere Nessel, kis sebb tsalán. Wetsá Žihlawa, urtica maior, die größe re Neffel, nagyobb tsalán. Prov. Wtaf počiná páliť, čo má Žihlawú bit. Zmlasi sa Teň ostri: urit mature, quod vult urtica manere: was zur Nessel werden will, das brennt bei Zeiten korán égetni kezd, a' mi tsalányá lesz. Žihlawecka, i, f. dem. ex seq. Zihlawka, i, f. dem. ex i hlawa. zibličení, á, é, p. c. v. zmo toličení. : Zihličeňi, á, n. Nom. Verb. 3 Ladwen wichádza: ureter, meatus urinarius: Ader das durch das Wasser aus den Nir ren in die Blike geht: ér mellyen a vizellet, húgy kifoly. Na behlá neb krčná Ži ta, varix, icis, f. Krampfa der, das liberbein: érnek megtsomozása az ember lábain. Sucha Zila, nervus, tendo, dinis, m. pannader, Nerven in, ideg, száraz ér. Swe. żowd (zważowa) Zila, okolo Rlubu: tendo, onis et inis, m. ligamentum: Sehne, Schn ader, aderrichtes Band an der Gleichen: szíjas in, az emberek tagjaiknak mozgatójok. Ziwotna (pulzowná) Žila, arteria, Pulsader, Schlagader: élet ér, verő ér. Zlatá Žila (w Zadku), která Časem ze seba wipúsčá: haemorrhois, idis, f. Plin. H. N. goldene (goldne) Ader, arany ér ilu púsčať pust'it, feknut: mittere (e vena detrahere) sanquinem, venam incidere, secare: Ader (zur Ader) lassen, Ader schlagen: eret vágni. Dobré mu idú žili, micant venae, arteriae: die Adern, und Pulsadern schlagen (geben) ihm wohl: fel vernek az erek. 2) taurea, ae, f. Ochsenfehne : ökör börböl tsináltt ostor. Usus. Bikowec, † žila, i, f. idem. žilawí, á, é, adj. v. žílnati. Zilawost, i, f. v. Žilnatost. Zileda, i, f. dem. ex Zilta. Žilina, i, f. solna, ae, f. 3i lein, Zsolna. Žilinčan, a, m. solnensis vir, ein Zileiner, zsolnai ember. Syn. ze Žilini Rodák. Zilinčančin, a, e, adj. poss. ex seq. Žilinčanka, i, f. solnensis femi na, |