Empfindung, unbeweglich, ers tödtet: el-zsibbadott, megalutt. Syn. frehli, zmrtweni, mrtwi, necitedelní. boh. zmr tw'eli. 3mrtwelost, i, f. torpor, stupor, is, m. indolentia, ae, f. Unempfindlichkeit, Erstarrung, Empfindungslosigkeit: el-zsibbadás meg-aluvás. Syn. Str ploft, zmrtweňí, Recitedel nost, mrtwost. boh. 3mt= tw'elost. 3mrtweňe, adv. v. zmrtwele. 3mrtweni, á, é, p. c. v. zmrt. weli. 2) v. mrtwení. 3mrtweni, á, n. v. 3mrtwelost. Usus. udow 3mrtwęňí, stupor membrorum, das Schlafen (Einschlaffen) der Glieder, lagoknak zsibadások, meg-aluvások. Syn. údná mrtwosť. 2) v. Metweňí. zmrtwet, wel, wím V.P. imp. twi: obstupescere, torpescere, obrigescere: erstarren, Empfindungslos werden, erstere ben: meg-sibbadni, el-zsibbadni. Syn. strehnúť. 3mrtw'eti, w'el, wim, fut. idem. zmetwit, il, ím V. P. imp. twi; v metwit. II. rec. 3mrtwit fa, v. mrtwit (trúzňiť) sa. 3mrweni, á, é, p. c. v. zmel= není, trusent. 3mrweňí, á, n. v. Zmelňeňí, Skrúfeňí. 3mrwit, il, im V. I. imp. zmrw, v. zmelniť, skrúfit. II. rec. 3mrwit sa, v. zmelnit sa, skrúfit sa. zmrzení, á, é, p. c. indignans, tis; indignatus, indiguabundus, iratus, stomachosus, a, um, verdrießlich, zornig, uns willig haragos, mérges, minden kitsinyen meg - indúló, megharagutt, boszszonko dó, el-boszszonkodott. Syn. mrzuti, omrzli. 3mrzení, á, n. molestia, ira, ae, f. indignatio, nis, f. stomachus, i, m. Berdrießlichkeit, Beschwerlichkeit, Unannehm lichkeit, Unlust, Aergerniß, der Gram, Unwillen: boszszonkodás, harag. Syn. Mrzutost, Omrzlost. zmrzet, zel, zím V. P. imp. zmrz: cum accus. pers. et nom. rei vel pers. taedere, molestum (molestiam adferre; movere indignationem (stomachum), ingrate ferre: verdrießen, Unlust (Grauen, Gram, Aergerniß, oder Unwillen) verursachen, zuwider seyn, ärgern: meg (el) únni valamit, megboszszonkodni valamin; zörgölödve szenvedni, neheztelni valamit. Syn. mrzet. Usus. 3mrzel ma Žiwot, taedet me vitae, mich verdrießt mein Leben, megúntam életemet. 3mrzel ma, succenseo (irascor) ei, mich verdrießts von ihm, el-úntam ötet. 3mrzelo ma to, res mihi fuit molesta (molestiae), moleste tuli rem, indignabar: die Sache hat mich verdrossen, geärgert: megboszszonkodtam azon (rajta.) Stim ma zmrzel, mihi hoc aspersit molestiae, damit hat er mich verdrossen, engem ebben búsított - meg, v. mrzet. 3mrzka, i, f. v. Zmrzlina. zmrzle, adv. conglaciate, congelate gefroren, eiskalt: fagyosan, meg (be, öszve) fagyvá. 2) rigide, gelide: starr, hidegen. zmrzlí, á, é, adj. congelatus, conglaciatus, gelatus, glacieadstrictus, a, um gefroren zu Eise geworden: meg (öszve bé) fagyott. Syn. zamrzlí, zmrazení, Z 12* zení, zmrznutí, Usus. Zmrzlá woda, aqua conglaciata frigore, gefrornes Wasser, meg (be) fagyott víz. 2) congelatus, qui (quae, quod) frigore periit erfroren, was durch den Frost umgekommen : meg-fagyott. 3) rigidus, starr, von der Kälte: hideg vette. Zmrzlina, i, f. res conglaciata, gefrornes Wesen, meg-fagyott dolog, Syn. 3mrzka. zmrznúť, znul (zel), zňem imp. 3ni: conglaciare Cic. congelare, glacie adstringi: gefrieren, zu Eise werden meg (öszve) fagyni, bé-fayni. U sus. Woda zmrzla, aqua geJu est adstricta, das Wasser ist gefroren: meg - fagyott a' viz. Hinc tropice. Od zahál Ei skoro zmrzel, congelavit (conglaciavit) otio, ist une thätig: el-lúnyúltt, alig mozdúl. Gábich mobel pri mém Úrase zmrznúť; málo mi Prá. ce naháňa; nedáwá mi žád. neg práci mihi officium (munus) conglaciat: ich möchte gefriren bei meinem Amte; es ist ganz müssig; es giebt nicht zu verrichten (keine Beschäftigung): az én tisztem alább száll; nékem abban semmi álkalmatosság adatik a' dolgok rendelésére (végezésére); nékem semmi foglalatosságot nem ád én hivatalom. 2) frigore perire, congelare: erfrieren, durch den Frost umkommen: hideg miatt elveszni, megfagyni. Usus. Do póla (s polowice) zmrzel, ex dimidio congelavit, er ist halb er froren, félig meg - fagyott. 3) frigore rigere, sehr frieren, erstarren: hideg miatt megkeményedni, meg - merevedni, meg-fagyni. zmrznutí, é, é, p. c. v_zmrzli, 3mrznutí, á, n. conglaciatio, nis, f. das Gefrieren, zu Ei Werden: bé meg, öszve) fagyás. 2) congelatio, das Erfric ren, ung: meg - fagyás, hideg - miatt el- veszés. 3) frigore obrigescentia, Erstarrung vor Kälte meg-fagyás, hideg míátt meg-keményedés, megmerevedés. 3muceni, a, i, p. c. v. excruciatus; cruciatus, tortus, excarnificatus, a, um: abgemare tert, gemartert, gefoltert, ges peinigt: kénzott, gyötrött, kinoztatott. Syn. umučení, fø towani. Zmučeňí, á, n. excruciatio, 3múčení, á, é, p. c. v. um Zmúčeňí, á, n. v. Úmúčeňí. 3muč: excruciare, cruciare, torquere excarnificare: ab martern, martern, foltern, pris nigen gyötreni (gyötröm). kénozni, (kénzom.) Svл. umu čit, statowat. Usus. Tu web mi ho kazawse zmučit, pus pustili. múcit, il, ím V. P. imp. zmúť, v. umúčiť. 3mučitel, a, m. v. Mučitel. zmúdrení, á, é, p. c. prudens (sapiens, intelligens) factus, vernünftig geworden: meg-okoa, um gescheid (flug) gemacht, sodott Syn. wimudrení. Zmúdreňí, á, n. acquisitio pradentiae (sapientiae), das Klug3múdreť, rel, rím V. P. Sri: werden, meg- okosodás: sapere, prudentem (doctum, fieri (reddi), gefcheid (flug, vernünf vernünftig werden, meg-okosodni. Syn. wimudret. zmúlení, á, é, p. c. v. pomúlení. 3múlení, á, n. v. Pomúleňí. 3múleňisko, a, n. v. seq. 3múlisto, a, n. terra obducta limo, limosum, i, n. et limosa, orum, n. plur. Plin. H.N. schlammige Gegend, schlam miger Ort, schlammige Oerter: zatony, iszappal bé-hordott föld, táj. Syn. Pomúlisto, Zmelnisks. 3múlit, it, im V. P. imp. zmul, v. pomútiť. Usus. Woda wose do Seno na Lúkách zmúlila se. 3muran, a, m. myops, is: ein (Uiber) fichtiger, vaklyos, homályos szemu. Syn. mihan, Žmurkár. boh. Mbúran. Žmurawe, adv. v. žmurkáwe. žmurawi, á, é, adj. v. žmurkawi. Žmurawost, i, f. v. Žmurkawost. Žmúrení, á, n. nictatio, nictitatio, nis, f. nictus, us, m. das Blinzen, Wimpern mit dem Auge pillogatás, húnyorgatás, húnyorítás, szempillontás. Syn. Smurfáňí, Mrúžeňí, Miháňí, Štuleňí. boh. mhúráňí. žmúrit, il, ím V. I. imp. žmur, Očima: nictare, nictari, connivere blinzen, blinzeln, win fen, wimpern, mit den Augen : pillogatni, húnyorgatni (szemmel.) Syn. zmrkat, mihat, frútik, mrúžit. boh. mbúra ti. Usus. I wtedi ked naglepfeg misli, Očima žmúti: cum optime cogitat, tum etiam dolos animo volvit; mikor leg-jobbat gondol, akkoris ravaszságot szívében gon dol. Žmurkáňí, á, n. v. Žmúre. ní. murkat, al, ám V. I. imp. tag, v. múrit. 3murtár, &, m. v. Žmuran. Žmurkáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. boh. mhúráwání. žmurkáwał, al, ám freq. ex žmurkat. boh, mbúráwati. žmurkawe, adv. niclando: blin zend: pillogatva, húnyorgatva. Syn. 3murawe. boh. mbú rawe. žmurkawi, á, é, adj. nictans, connivens, tis: blinzend: pillogató, húnyorgató. Syn. žmurawi. boh. mhúrawi. murkawost, i, f. v. Zmúreňí. Syn. mihawost, Skulawost, boh. mhúrawost. 3murti, rtow, m. plur. v. slepá Baba. 6 Nro. zmuseni, á, é, p. c. adactus coactus, impulsus, compulsus, adursus, a, um: ge= zwungen, bemäßigt: kénteleníttetett, reá- hajtott, eröltetett. Syn. primuseňí, prinúteni, prisilení, vulg. zm0fení. 3museňí, á, n. coactio, adactio, impulsio, compulsio, adursio, nis, f. das Zwingen, Bemüßigen, Bemüßigung: kéntelenítés, kénszerítés, reáhajtás, erőltetés. Syn. Pri. museňí, prinúteňí, Prifile. ňí. zmusit, il, im V. P. imp. 3mus : cogere, adigere, adurgere, compellere, impellere, stringere, adstringere: zwingen, bemüßigen : kénszeríteni, kénteleniteni, reá-nógatni, erőltelni. Syn. primusiť, prinútit, prisilit, vulg. zmofit. 3mútení, á, é, p. c. v. múte ní. 3múťeňí, á, n. v. Múteňí. zmúčiť, il, ím V. P. imp. zmuť, v. mútiť. 3mu. 3mužení, á, é, p. c. v. zmu žili, frdnatí. 3muženi, á, n. v. Srdnateňí, 3mužilost. 3mužile, adv. fortiter, animose, generose, viriliter, macte (animo), intrepide, strenue, magnanimiter: tapfer, brav, muthig, männlich: bátor szívvel, emberül, bátran, jelesen, frisen, erősen. Syn. fronate, múžki, pomužki, mužne, udatne, pochlapiti. Usus. 3mužile sa držat, fortem se praebere, sich brav halten, emberül viselni magát. zmužilí, á, é, adj. fortis, magnanimis, virilis, e; generosus, animosus, strenuus, intrepidus, imperterritus, a, um: tapfer, brav, männlich, aufgemuntert, munter: erős, fris, jeles, bátor, nagy szivü. Syn. mužti, mužni, stdnatí, údatni, chlapski, pochlapení, popacholčení. Usus. Bu8 zmužili Sinku! macte nova virtute (virtute et virtutis) puer! führ dich brav auf, mein Sohn auf (frisch auf) mein Sohn ember légy fiam; nosza emberkedgyíl! 3mužilosť, i, f. fortitudo, inis, f. magnanimitas, generositas, animositas strenuitas, virilitas, intrepiditas, tis, f. Tapferkeit, Munterkeit: emberkedés, kedv, bátor szív, vitézség, bátorság, nagy szívüség, erősség, rettenetlenség. Syn. mužnost, Srdnatost, Smelost, Srdce. Usus. Od fweg predesleg 3múžilost'i od stúpiť; makim (bogazliwim bez Srdca) počínat bit: ex virtute pristina remittere Caes. von seiner vorigen Tapferkeit abweichen; weich (feig, zaghaft) werden: ez elöbbeni eiherkedésében (bátorságá→ ban) alább hagyni. Gá bið esie wie Zmužilost'i, a Sid ca dodal, kes bi to bolo Wlast'mu: iuberem macte virtute esse, si pro mea patria ista virtus staret: ich wür de sie noch weiters aufmuntern, wenn diese Tapferkeit für mein Baterland stünde, und stritte: még inkább reá bátorítanám, ha ezen vitézség az én hazámat illetné (a' hazámért vol na.) zmužit sa, il sa, ím sa V. P. imp. zmuž sa, v. zesrdnačeť. 3mužowání, á, n. Nom. Verb. ex seq. zmużował sa, 'żowal sa, Zugen fa freq. ex 3mužiť sa. značení, á, é, p. c. signatus, notatus, a, um : gezeichnet: jegyzett, meg - jegyeztetett. Syn. poznačení, naznačení, znamenaní. vulg. cagdowe ní. 2) canteriatus, canterisatus, stigmaticus, stigmosus, stigmate notatus (stigmatisttus: mit einem Brandzeichen ser Brandmahl gezeichnet: sütôvassal megjegyeztetett billyeges, billyegezett. vulg. cag chowani. boh. cegchowani. Usus. 3načení Ron, equ canteriatus, stigmosus, gebrand marktes Pferd, billyeges ló. 3) delineatus, designatus, adumbratus. descriptus: gezeichnet, abgezeichnet, abgebildet: rajzol tatott, leírtt. Syn, wiobte zení, miobrazowani, wizne čení, wiznałowani, wizne menaní, Značeni, á, n. signatio, notatio, nis, f. Reichung: jegyzés. Syn. Znamenáňí. 2) canterisatio: das Bezeichnen mit Brennzeichen: billyegezés, jegy - sütés. vulg. Ce chowání. 3) delineatio, de signatio, adumbratio, descrip tio: Zeichnung, der Abriß: rajzolás, le-írás. Syn. Wiobrazení, Wiobrazowáňí, Wiznačení, Wiznamenání. vulg. Ragzowáňí. značiť, il, ím V. I. imp. znač: signare, notare: zeichnen, mit einem Zeichen verschen: jegyezni. Syn. znamenat. 2) signare, tudiculare canterio notare, canteriare Hieron. canterizare Veget. de re vet. canterium adhibere: brandmarken billyegezni (ezem), jegyet sütni (-tök,) 3) delineare, designare, adumbrare, describere, deformare: zeichnen, malerisch abreißen, abbilden, abzeichnen: rajzolni, lerajzolni, le- írni, ki- jedzeni. Syn. wiobraziť, wiobrazował, wiznačit, wiznačowat, wiznamenat. vulg. rage 30wat. znački, adv. retro, retrorsum ; rüklings, rückwärts: hátra, viszsza, hátra felé. boh. znak. Usus. Gore znački (na znak, na Chrbte, hore Bruchem, hore Twáru) leží: iacet supinus, er liegt rücklings, hanyat fekszik. Dolu znački spí, dormit pronus, er schläft vor= wärts, artzal le-borulva aluszik. značne, adv. signatorie, signanter: bezeichnend: jegyezve. 2) delineator ie, designatorie, adumbrate zeichnend, abzeich nend, gezeichnet, abgezeichnet: rajzolva, le- rajzolva, leírva, ki-jegyezve. vulg. tagzowňe. znační, á, é, adj. signatorius, a, um: bezeichnend: jegyzö, jegyező. Usus. 3načné (pripalowacé) Železo, cauterium, i, n. Veget. cauter, eris, n. Pallad. signatorius marculus, tudicula, ae, f. Par. Páp. Brennwerkzeug, ein eisernes Werkzeug zum Bren nen, Brenneisen: billyegző (billyegsütő) vas. 2) delineatorius, designatorius, adumbratorius, a, um zeich nend, abzeichnend; rajzoló, leíró. vulg. tagzowni. Usus. Značné umení. v. seq. 3načňictwí, á, n. ars delineandi (designandi, adumbrandi): Zeichnenkunst: rajzoló tudomány. Syn. Značné Ume ňí, vulg. Ragzownictwí. Značník, a, m. delineator, designator, adumbrator, is, m. Abbilder, Abreißer, Zeichner: rajzoló, vulg. Ragzownik. 3náhla, adv. repente, subito, praepropere: plöglich: hértelenül. Syn. narawňe, znenadála. znáhlení, á, e, p. c. accelera tus, deproperatus, a, um: geeilt, übereilt: süttetett. Znáhlení, á, n. acceleratio, deproperatio, nis, f. Uibereiz Tung: siettetés, znáhliť, il, im V. P. imp. bli: accelerare, deproperare; übers eifen: siettetni, ma, znať, u, m. signum, signaculum, vestigium, i, n. stigatis, n. nota, ae, f. character, is, m. Zeichen, ein Ding, daran zu erkennen: Kenns zeichen; das, womit man etwas bezeichnet; Stämpel, Stempel, das Gepräge: jegy, jel, billyeg. Syn. Znamení, znamta. vulg. Cagch. Usus. Pri-pálení Znak, stigma Quint. Mart. Brandmahl, Brandzeichen, ein eingebrantes Zeichen: billyeg. † znať, adv. v. znački. známe, adv. note, cognite: bekannt, bewußt: nyilván. Syn. powedome, wedome. 1 |