zwlastnik, il, ím, V. P. imp. stni, v. wlastnit, priwlastnit. zwlažení, á, é, p. c. madefactus, humefactus, a, um: be feuchtet: nedves, meg-nedvesíttetett. Syn. owlažení, powlažení. 2) irriguus, irrigatus, perfusus, rigatus: bes goßen, gegoßen: meg-öntöztetett, meg-vizezelt. Syn. polátí, poléwani. 3) tepefactus Virg. lau (warm) gemacht: meg-melegíttetett, lágy me

3) tepefacere Cic. lau (warm) machen, wärmen, erwärmen: meg-melegíteni. Syn. oter lit, zehrát. 11. rec. 3wlajit fa, v. seq. zwlažnuť, znul (zel), znem, V. P. imp. 3ni: madefieri, humidum reddi, humectari, feucht werden: meg-nedve sedni. Syn. 3wlhnút. 2) tepe fieri Cels. lau werden, meg melegedni. Syn. wlažnút zwlaziť sa, zwlhnúť. 3wlažnutí, á, é, p. c. v. ¿ul, nutí.

zebrátí. Zwlažení, á, n. madefactio, humefactio, nis, f. Befeuch tung: meg nedvesítés. Syn. Owlaženi, powlažení. 2) irrigatio, rigatio: Wässerung, Begießung, z. B. des Gartens, das Begießen: meg vizezés meg-öntözés. Syn. Poláti, Poliwání. boli. Swlažení. 3) tepefactio, Erwärmung, das Laumachen: meg-melegités. 4) tepefactio, das Lauwer den, Erwärmen: meg-melegedés. Syn. Zwlažnuťi. zwlažit, il, ím, V. P. imp. 3wlag: madefacere, humectare: befeuchten: meg-nedvesíteni. Syn. owlažiť, powla šit. 2) irrigare, rigare, perfundere: wässern, begiessen, mit Wasser befeuchten, z. B. Den Garten : meg - vizezni meg-öntözni. loh. fwlažiti.

wizlékaní. 2) detractus, her ter gezogen, herunter geführt: le-húzott, le-vonattatoti. Sy ftáhnutí. Usus. Zwlečenih Sá Roža, exuviae. arum, plur. spolium serpentis, pellis deposita: abgestreifte Salang genhaut, le-nyúzott kigy bör.

Zwlečení, á, n. exuitio, nis, f. das Ausziehen, Ausziehung: levetés. Syn. Wizlečeni, Wizlékání, 2) detractio, runterziehung, Herunterführung: le-húzás, le-vonás. Sy Stáhnutí. 3wlecti, gen. 3wlečer, f. pl. exuviae, arum, f. spolium, i, n. die Bälge, Haut: préda, zsákmány, ellenségtől el-vont ruha, le- nyúzott bör. zwléct, zwlekel, zwlećem, V.P. imp. 3wleč: exuere, detra here: auszicheu, von Kleidungs fas

leťáňí, á, n. v. Zwlečeňí. , ̧n. état, al, ám, imp. tag, .3wlect. boh. swlékati swlí ati. Usus. 5a8i fwu Rožu wlékagú, serpentes senecam exuunt, die Schlangen egen in Alter (ihre alte Haut) b, a' kigyok le-vetkezik a' öröket.

léknúť knul (kel), them V. ?. imp. tni, v. 3wléct. boh. wlitnúti. Usus. Gá mu Sati zwlekňem, exuam illum veste (illi vestem), ich werde ihm fein Kleid ausziehen, aus plündern: én ötet öltözetétől meg-fosztom; le- húzom róla a' köntöst (a' ruhát.) létnutí, á, é, p. c. v. 3wles čení. pleknutí, á, n. v. Zwlečeňí. Thnút, hnul (hel) hňem, V. P. imp. bni: humidum fieri (reddi), humectari humescere Virg. Plin. H. N. feucht werden; meg-nedvesedni. Syn. owlažet, powlhnút, zwlažnút.

vlhnutí, á, é, p. c. humidus Cic. huniefactus Varr. Lucr. uvidus, udus, a, um; feucht geworden: meg-nedvesültt. Syn. powlhnutí. wlhnutí, á, n. humor, is, m Feuchtigkeit: meg- nedvesedés. Syn. Poplynutí, Zwla; žnutí.

Zwos, u, m. inductio, deceptio, nis, f. Einführung, Berführung: meg- tsalás, el-ámítás, el-tsábítas, reá - vévés. Syn. Zwedení, Zwo8eňí. 2) pri Studni, v. studniční zwod. Zwodec, dea, m. sollicitator, seductor: Berführer zu etwas Bösen: roszra szorgalmaztató, ingerlö. 2) corruptor, pestis, Berderber, Berführer, megvesztegető, rontó. Syn. 3wos Sitel, 3wodnit. 3) haereticus, sectarius: Keher, Bere führer: eretnek, tsábító. Syn. Racir. boh. Swůdce, Racit, Sektáť.

Zwo8eňí, á, n. v. zwod. 3wodit, il, ím, V. P. imp.

zw08, v. zwest. boh. (woditi, 3wo8itel, a, m. v. 3wodec. 3wodnateni, á, é, p. c. v. zwodnení.

3wodnateňí, á, n. v. 3wode ňeňí.

:

zwodnatet, tel, čím, V. P. imp. teg, v. 3wodniť sa. wodnatik sa, il sa, im fa V. P. imp. nat fav. zwodniť sa. zwodne, adv. captiose, illece-. brose verführerisch, tsalárdúl, álnokúl, boh. fwodne. zwodnení, á, é, p. c. tamidus, a, um; accrescens, tumescens, tis: angeloffen, ang geschwollen: meg - áradtt. 3wodnení, á, n. tumor aquae, alluvio, nis, f. alluvies, ei, f. Anlauf (Anfluß) des Was fers: viz ár. boh. etiam přis

tot.

3wodní, á, é, adj. captiosus, illecebrosus, a, um: vrrfüh. rerisch, álnok, tsalárd. boh. swodni. 3wodnica, i, f. corruptrix, seductrix, cis, f. Berführerinn: megvesztegető aszszony. 2) lena,

lena, ae, f. Hurenwirthinn, kerítő aszszony. boh. Swod nice. 3wodnictwi, á, n. corruptio, nis, f. Berführung, meg-vesztegetés, el-ámítás. 2) lenocinium, i, n. Hurenwirthschaft, bordélysággal való kereskedés. boh. Swodnictwí. 3wodnik, a, m. corruptor, seductor, is, m. pestis: Ber führer, Verderber: meg - vesztegető, el-ámitó. Syn. Zwodec. 2) leno, nis, m. der Hus renwirth, bordely- tartó-gazda, hitegető. boh. Swodnik. zwodnić fa, il fa, ím sa V. I. imp. dni fa: tumescere, intumescere: anlaufen, schwellen, anschwelleu: meg-áradni. Usus. Réta sa zwodňila, intumuit (accrevit) flumen, der Fluß ist angeloffen, meg-áradtt a' viz. 3wodzowáňí, á, n. v. Zwod. zwodzował, zowal, zugem, freq. ex zwosit. boh. [wo. zowati. zwolani, á, é, p. c.

convo

catus, excitus, a, um: Zll= fammen gerufen, egybe-hivattott, hívattattatott. Syn po wolaní. 2) devocatus, heruntergeruffen: le - hitt, hivattatott.

3woláňí, á, n. convocatio, vocatio, advocatio, nis, f. Busammenruffung, egybe hivás, gyűjtés. Syn. Powolání. 2) devocatio, das Herabruffen, Herunterruffung: le- hívás. zwolat, al, ám, V. P. imp. lag: convocare, concire, excire zusammengeruffen, öszve (egybe) hini, gyüjteni. Syn. powolat. 2) devocare, herun ter rufen, le- híni. Syn. do. lu wolat. boh. [wolati. Zwoláwáňí, á, n. v. 3woláňí.

zwoláwať, al, ám, freq. ex zwolat. boh. swolawati. 3wolen, a, m. Veterosolium. i, n. Altsohl, Zsolyom. Sya Zwoleno. zwolení, á, é, p. c. ex zwolić. Zwoleńi, á, n. consensus, us, m. Einwilligung: reá állás. megengedés. Syn. Pozwo lení. boh. Swoleni. Usus, Zwoleńí Stran, Nazmlar fa: compromissum, cinhellig Bewilligung auf einen Sche, mann: a' két fel-peresnek magok között való megkuvása a bírák felől. Jul ňi Radi, senatus consultum, der Rathschluß, Lanáts végez Zwolení Obce, Obecné Pto wo: plebiscitum, Zunftges, község - törvény. 2) suffra gium, volum, i, n. C. Beifall in der Wahl, Beists mung, Stimme, Botum: vals 2) Zwoleńi za Sing, adeptio, Aufnehmung, fiává foga

-d

dás. zwolenski, á, é, adj. Zwolen, tá Stolica, Comitatus Zliensis, die Solinjer Gespans schaft, zsólyom Vármegy Zwoleno, a, n. v. 3wolen zwolit, il, ím, V. P. imp. 3wol: consentire, adsentire: einwilligen, bewilligen: reá-l lani, meg- engedni. Syn.p wolit, pozwolit. boh. (no lifi. Usus. R nečemu zwoli, cousentire in rem, probare rem, annuere rei: cinwilligen in etwas, valamire reá állani, Bečo mile rád (fcelého Srdca) zwolit, annuere aliquid toto capite, Jemanden etwas gr gern verwilligen: valamire ret hajlani. 3wolil k tomu, id consensit, er hat dazu eins gewilligt, reá állott. K tomt nikdi nezwolim, in id nun

quam concedam, dieses werde ich niemals zugeben (gestatten): azt én soha meg nem engedem. 2) zwolit na nekoho, suffragium (votum) ferre (dare) alicui Cic. auf Jemand votiren, stimmen, Stimme (Bei stimmung) geben: valakire vaksolui. 3) legere, deligere: erwählen, választani. Usus. 3a Sina zwoliť, adoptare, an Kindes statt annehmen, ads optiren fiává fogadni. Zwolowáňí, á, n. v. Zwoleńí. zwolowak, lowal, lugem freq. ex zwolit. boh. 3wolowati. 3won, u, m. campana, ae, f. die Glocke, harang. Usus. 5tubi (welki) Zwon, magna campana, große Glocke, nagy harang. 3wonár, a, m. campanarius, fusor campanarum: der Glocfengießer, harang-öntö. boh. 3wonář. 2) campanator, pulsator (ventilator) campanarum: Glockenläuter, harangozó. boh. Zwoňít. 3) aedituus, aeditimus: Küster, Glöck= ner: egyházfi. Syn. Rostelňík, 3wonit.

t3wonář, e, m. idem 1 Nro. 3wonárčin, a, e, adj. poss. ex 3wonárka.

Zwonáreňí, á, n. v. Zwonárstwi. zwonárit, il, im, V. I. imp. zwonar fusorem campanarum esse, ein Glockengießer feyn, harang - öntö mesterséget üzni.

3wonárka, i, f. uxor campanarum fusoris, die Glocken= gießerinn, harang öntö felesége. boh. 3wonářťa. 3) pulsatrix campanarum, campanatrix: die Glöcknerinn: harangozóné, harengozó felesége. 3) aeditíma, aeditua: Kü.

sterinn, Kirchendienerinn, Glöcknerinn, Meßnerinn: egyházfi felesége, egyházfiné. Syn. Rostelníčka. boh. Zwoňice. † 3wonáčka, i, f. idem. 1.

Nro.

zwondrow, a, e, adj. poss. campanarum fusoris, dem Glocengießer gehörig, harang ön

töé.

3wonárské, á, é, adj. fusores.

campanarum adtinens, die Glockengiefer betreffend, harang öntöket illető.

3wonárstwi, á, n. ars fundendi campanas, die Glockengießerei, harang öntő mesterség. 2) campanatoriatus, us, m. Glockenläuterei, harangozóság harangozó tiszt, hivatal. 3woniek, u, et nečku, m. tintinnabulum, i, n. campanula, nola, nolula, ae, f. Glöckchen, die Schellen: tsengető, harangotska. 2) sacculus (marsupium) tinniens, Klingelbeutel, Klingel, Klingelsack: tsengetyö. Syn. Strkač. 3) Zelina. a) Cerweni 3 wončet: hypericum (con) i, n. Plin. H. N. perforata, ae, f. Sanct Joannes Kraut: Isengö fü, Szent János fűve. Syn. Des ňní Sen, Swatého Gána (swatogánská) Zelina. b) Swetli zwoniet: campanula sylvestris, erdei harang virág. Aliud est aptstek, náprstkwá Zelina. Zwlačec menfi.

zwončekowi, á, é, adj. ex hyperico, von (aus) Glockenblume: tsengő füből való. Zwončekowi (čerweni) Rwet): flos hyperici, Sanct-Johannisblume: tsengö-fü virág. 3wonče towi Oleg: v. Oleg. 3wonee, nca, m. v. 3wončet. 3woneček, iku, m. v. Zwonček.