Obrázky na stránke
PDF
ePub

vernánftig werden , meg-oko- žmurkat, al,, ám V. I. imp. sodni. Syn. wimudret.

kag, v. žmúrit. zmúlení , , é, p. c. v. pomús žmurkár, å, m. v. Žmuran. Leni.

žmurkáwání, á, n. Nom. Verb. Zmúlení, á, n. v. Pomnileñí. ex seq. boh. mhúráwání. Zmúleñisto, a, n. v. seq. žmurká wąt, al, ám freq, ex 3múlisko, a, n. terra obducta žmurkať. 'boh, mbúrawati.

limo, limosum, i, n. et li- žmurkawe, adv. victando: blin. niosa, orum, n. plur. Plin. zend: pillogatva, húnyorgatH.N.schlammige Gegend, schlams va. Syn. žmurawe. boh. mhú. miger Ort, (dlammige Oerter: rawe. zatony, isza ppal be- bordott žmurkawi, á, é, adj. nictans, föld, táj. Syn. Pomúlisko , connivens, tis ; blinzend: pilZmelñisko.

logadó, húnyorgató. Syn. žmu. zmúlit, il, im V. P. imp. zmul, rawi. boh, mbúrawi.

v. pomúlik. Usis. Woda wses žmurkawost, i, f. v; Zmúrení. do Seno na Lúťách zmálila ic. Syn. Mihawost, skulawost, Žmuran, a, m.myops, is: ein boh. mhúrawost. (Uiber) fichtiger; vaklyos, homá- žmurki, rkow, m. plur. v. flepá lyos szenju. Syn. miban, Baba. 6 Nro. Ziurtar. boh, mbúran. zmuseni, á, é, p. c. adactus , Žmurawe, adv. v. žmurtawe. coactus, impulsus, compulžmurawi, á, é, adj. v. žmurs sus, adursus, a,

um: HPtadi.

zwungen, bemufigt: kéntelenítŽmurawort, i, f. v. Žmurkas tetett, reá - hajtott, eröltewolt.

țett. Syn. primuseni, prinú. Žmúrení, é, n. nictatio, nicti tení, prisilení, vulg. 3mo. tatio, nis, f. nictus, us, m.

rení. das Blinzen, Wimpern mit dem Znuseňí, é, n. coactio, adacAuge: pillogatás, húnyorga tio, impulsio, compulsio , tás, húnyorítás, szempillon adursio, nis, f. das Ziringen , tás. Syn. žmurkání, Mcúzes Beinifigen, Bemusiqing: kénni, mibani, Skuleni. boh. telenítés, kénszerítés , reámφίτάήί.

hajtás, eröltetés. Syn. Pri. žmurit, il, im V. I. imp. žmur , museni, Prinútení , Prifile.

Očima : nictare, miclari, con ñí. nivere : Winzen , l'linzeln, wins zmusił, il, im V. P.imp. zmus : fen, wimpern, mit den Augen :

cogere, adigere, adurgere, pillogatni, húuyorgalmi (szem compellere, impellere, strinmel.) Syn. zmrťat, mibat gere , adstringere: zwingen, prílit, mrúžit, boli. mbúra. bemüßigen : kénszeriteni, kén'ti. Usus. I wtedi teb nag teleniteni, reá-nógatni, eröllep'ég misli, Očima žmúri: telni. Syn. primusič, prinú. cum optime cogitat, tum eti tit, prisilit, vulg: zmosit. am dolos animo volvit; mi- zmúteni, a, é, p. c. v. múte. kor leg-jobbat gondol, akkor ni. is 'ra vaszságot szívében gon- 3mútení, á, n. v. Múteñi. dol.

zmútiť , il, im V. P. imp. zmut, žmurkání, á, n. v. Žmúre. ni.

Smua

V. mútit.

ex seq.

zmužení, á, e, p. c. v. zmu. ban) alábh hagyni. Gå bid žili, frangti.

efče wic 3mužilost'i, a Srd. 3mužení, e, n, v. Srdnatení, ca dodal, kes bi to bolo o gmužitost.

Wlast'mu: iuberem macte zmužile, adv. fortiter, animo virtute esse, si pro mea pa

se, generose, viriliter, ma trja ista virtus staret : ich würs çte (animo), intrepide, stre de sie noch weiters aufmuntern , nue, magnanimiter : tapfer, wenn diese Tapferkeit für mein brav, muthig, männlich: bátor Baterland stünde, und stritte szívvel, emberül, bátran, még inkább reá bátorítanám, lesen, frisen, eröser. Syn. ha ezen vitézség az én hazáfronate, múzki, pomužti , mat illetné (a' hazámért rólmužóne, udatne, podlapti.

na.) Usus. Zmužile sá držat, for- zmužit sa, il sa, ím sa V.P. imp. tem se praebere, fich brav hals zmuž sa ,, v. zestonatet.

ten, emberül viselni magát. Zmužování, 6, n. Nom. Verb. zmužili, á, é, adj. fortis, ma

gnanimis , virilis, e; gene- zmužowat ra , 'jowa!fa, žugem rosus, animosus, strenuus , ra freq. ex zmužit ra. intrepidus, imperterritus, a, značeni, á, é, p. c. signatus, um : tapfer, brav, männlich, notatus, a, um: gezeichnet : aufgemuntert, munter : erös, jegyzett, meg - jegyeztetett. fris, jeles, bátor, nagy szi Syn. poznačení, naznačení, vü. Syn. mužtí, mužní, sts znamenaní, vulg. cagdowa. Onatí, údatni, chlapíti, po: ni, 2) canteriatus, canterisadlapení, popacholčení, Usus. tus , stigmaticus, stigmosus, Bu8 zmužili Sintu! macte stigmale notatus (stigmatisanova virtute ( virtute et vir tus: mit einem Brandzeichen oder tutis) puer! führ dich brav auf, Brandmahl gezeichnet: sütovasmein Sohn ! auf (frisch auf) sal meg - jegyeztetett billyemein Sohn! ember légy fiam; ges, billyegezett, vulg. cago nosza emberkedgyil !

chowani. boh. cegdowani, Jmužiloft, i, f. fortitudo , Usus. 3načeni Ron, equus

iuis, f. magnanimitas, gene canterialos, stigmosus, gebrands rositas, animositas , strenui marftes Pferd, billyeges ló. 3) tas, virilitas, intrepiditas, lis , delineatus, designatus, adumf. Tapferfrit, Munterfeit : em bratus. descriptus : gezcionet, berkedés, kedv, bátor szív, vi abgezeichnet, abgebildet: rajzoltézség, bátorság, nagy szívü tatott, le- írtt. Syn. wiobraség, erósség, rettenetlenség. zeni, wiobrazowani, wizna. Syn. Mužnost, Sranatort čení, wiznačowani, wizng. Smeloft, Sráce. Usus. Os menaní. (weg,predesleg Zmužiloft'i oda Značení, 6, n. signalio, nostúpit"; maxim (bogazliwim tatio, nis, f. Zeichung: jegy6:3 Srdca ) počinač bit : ex zés. Syn. Znamenáři. 2) virtute pristina

remittere canterisatio: das Bezeichnen Caes. von siiner vorigen Tap. init Brennzeichen : billyegeferkeit abweichen; weich (frig, zés, jegy - sülés. vulg. Taj zaghaft ) werden: ez elöbbeni dowání. 3) delinealio, deemberkedésében. (bátorsági signatio, adumbratio, descrip

tio: Zeichnung, der Abriß: raj

f. Par. Pap. Brennwertzeug, zolás , le-írás. Syn. Wiobras ein eisernes Werkzeug zum Bren. zení, Wiobrazowani, wi. nen, Brenneisen: billyegző značeni, Wiznamenání. vulg. (billyegsütö) vas. 2) delineRagzowání.

atorius, designatorius, adznačiť, il , im V. I. imp. znač: umbratorius, a, um: zeich.

signare, notare: zeichnen, init nend, abzeichnend; rsjzoló, leeinem Zeiden versehen : jegyez író. vulg. raggowní. Usus. pi. Syn. znamenat. 2) sig Značné umení, v. seq. nare, tudiculare canterio no- Značňičtwí, á, n. ars delinetare, canteriare Hieron, can andi (designandi, adumbranterizare Veget. de re vet. di): Zeichnenkunst: rajzoló tucanterium adhibere: brands domány. Syn. Značné Ume. marfen: billyegezni (ezem), ří, vulg. Ragzownictwí. jegyet sülni (-tök.) 3) deli- Značnit, a, m. delineator , deneare , designare, adumbra signator, adumbrator, is, m. re, describere, deformare : Abbilder, Abreißer, Beichner: zeichnen, malerisch abreisen, abs rajzoló , vulg. Ragzownit. bilden, abzeichnen: rajzolni, le- znáhla, adv. repente, subito, rajzolni, le- írni, ki – jedze praepropere : plößlich: hérteni. Syn, wiobrazit , wiobras lenül. Syn. naravne, znena. zować, wiznačit, wiznačos Sála. wat, wiznamenat, vulg. rags znáhlení, á, e, p. c. accelera30wat.

tus , de properalus, ' a, um: znački, adv. retro, retrorsum ; geeilt, übereilt: süttetett.

rüflinge, rückwärts: hátra, Znábleñí, á, n. acceleratio, viszsza, hátra felé, boh. znak. deproperațio, nis, f, llibercis Usus. 5ore znački (na znať,

lung; sjettetés, na Chrbte, hore Bruchem, znáhlit, il, im V. P. imp. hli: bore Twáru ) Leži: iacet su accelerare , deproperare; über. piņus, er liegt rücklings, ha eilen : siettetni. nyat fekszik. Dolu znački spí, Znak, u, m. signum, signadormit pronus, er schläft vors culum , vestigium, i, n. stigwärts, artzal le-borulva alu

ma, atis, n. nota , ae,

f. chaszik.

racter, is, m. Zeichen, ein značne, adv. signatorie, sig Ding, daran zu erfennen: Kennnanter: bezeichnend : jegyezve. zeichen ; das, womit man etwas 2) delineatorie, designatorie, bezeichnet; Stämpel, Stempel, adumbrate : zeichnend, abzeich. das Gepräge: jegy, jel, bilnend, gezeichnet, abgezeichnet : lyeg. Syn. Znamení, znam. rajzolva, le - rajzolva, le ťa. vulg. Cagch. Usus. Pris írva, ki-jegyezve. vulg. raga pálení Znať, stigma Quint. zowne.

Mart, Brandmahl, Brandzei. znační, é, é, adj. signatori chen, ein eingebrantes Zeichen:

us, a, um: bezeichnend: jegyzö, jegyező, Usus. Značné + znať, adv. v. znački. ( pripalowacé) Železo , cau- známe, adv. note, cognite : terium , i, n. Veget. cau bekannt, bewufit: nyilván, Syn. ter, eris, n. Pallad. signato powesome, webome. rius marculus, tudicula , ae ,

300

billyeg.

že to

f.

n.

znamenaní, á, é, p. c. signi feyn : kitsiny tekéntetben len

ficatus, notatus, designatus, ni. Celá Wec nemnobo 30 bedeutet, angezeigt: jelentett, mená , res est levis , mit der jegyzett, magyarázott. 2) v. Sache hats nicht viel zu bedeus badani, merkowani, rozume. ten, az egész dolog nem soni, wirozumeni, 3) boh. v. kat ér. 5) animadvertere, obznačení.

servare, sentire : merken, wahrs Znamenání, á, n. significatio, nehmen: észre - venni, sajdi

indicatio, designatio, nis, f. tani. Syn. padat, merkovat, nis, valor potestas verborum : porozumet, rozumet, wiro: das Bedeuten, Bedeutung, Ans zumeč, zbadat, zrozumet. zeigung, Sinn, Begriff in Wor.

Usus. Znamenám, ten: jelentés, jegyzés , ma ocer: animadverto te id velgyarázat. 2) v. Badani, mer. le : ich merke , daß du dieses vers fowání, Rozumeni, Wiros langest: jól észre vészem, hogy

zumení. 3) boh. v. Značeři. te azt kivánod. 6) bol. V. znamenat, al, ám, V. I. imp. značit.

nag : significare , notare, de- Znamení, á, n. indicium, sisignare, indicare, valere, so gnum, i, nota, ae, nare; bedeuten, anzeigen, heis character, is, m. Anzeige ken, von Wörtern : jelenteni , Beichen, Kennzeichen: jegy, jel. jegyszeni, tenni. Syn. wizna, Syn. Znak. boh. námestí. menať. Usus. Čo znamená Usus. materinité (rodné, Ratechizmus? quid significat prirodné) Znamení: naevus, Cutechismus? was beißt States genitiva nota: Geburtszeichen: chismus? mit tesz a' Katekis születéssel lött jegyek; bilmus? 2) sibi velle : bedeuten, lyeg, mely velünk születik. heißen, feyn, vorstellen: tenni, Znamení, Ran, v. Pruba, jelenteni, akarni. Usus. tó Šrám. Śčastá, neb Gafias znamená tento Rrik ? quid frá znamení, omen,

inis, sibi vult hic clamor? was bea n. Anzeige einer fünftigen Gas deutet der Lärın ? mit tesz ez che , Glücf8s Unglücksrath : jó, a' kiabálás? 3) valere , esse :

vagy, rosz jel (jelentés). Wis bedeuten, zu bedeuten haben: tazné znamení, trophaeum, tenni, érni. Syn. stat. Usus. i, n. das Siegeszeichen: gyözemálo, mnoho znamená (ftos delem emlékezelére való tégi), parum, multum valet : tetelt je). Wogenské Znamení, es bedeutet wenig, viel: keveset, boh. Berlo, tessera, ae, f. sokat tészen. 4) esse aucto

Feldzeichen: hadi ismérleto jel. ritate, gravem esse: Ansehen Zemaniké Znamení, v. Ci. haben, bedeuten: érni, tekén mer. 2) nucus, us, m. Wint, tetben lenni. Syn. wážit, we fövel - intés. boh. Wáwesti. wážnost'i bit. Usus. Mno: Usus: Znamení sat, innueho znamenat (wážiť ), au re, significare, monere : einen ctoritate magna (gravem) es Sinf gelen, zu Berstehen gro se : viel Ansehen haben, wichtig ben, anzeigen, andeuten: reá Teyn: nagy tekéntetben lenni. inteni. jelt adni. málo znamenat, auctoritate znamenite', adv. notabiliter, parva (levem ) esse, wenig manifesto, cospicue: merflich, Anschen haben, nicht wichtig nyilván. Syn. zregme, wido.

[ocr errors]

me ,

me ; powebome. 2) notabili tur: e8 ift weltfündig; jeder. ter, insiguiter, memorabilia man weiß es, redet davon : azt ter, notatu digne, notande: minnyáján tudgyák. Bez to: merkwürdig: emlékeztetökép bo mi bolo známo: eo 3cpen, meg - jegyezhetőképpen. cedit, quod mihi non est noSyn. Pamati bodne. 3) egre vum: neben dem ist mir frine gie, exiinie, praecipue, ap neue (unbekannte) Sache: azon prime, insigniter , praeclare, kivül az én nálam semmi ujexcellenter: vortrefflich, vors ság nems Prov. Čo komu nes züglich, auf vorzügliche Art : je Ří známé, nemože biť vzáca lesen derekasan. Syn. oba né (milé): res non habet ztástře, hlawne.

osorem, nisi ignorantem. Iznameñití, á, é, adj. notabilis, gnoti nulla cupido : was man

e; manifestus, conspicuus, nicht fann, dem ist er nicht a , um: merflich: nyilván va hold: a' mit az ember nem ló. Syn. zregmi, widomí, po ismér, azt nem kedvelheti. wedomí. 2) potabilis, ipsi 2) notus, familiaris, e: bco gnis, memorabilis, notatu di fannt mit jemand, vertraut, gnus, notandus: merkwürdig: mit dem man Umgang hat: jsemlékezetre (megʻ- jegyzésre) mérős, jó barát. Usus. Zná. méltó, emlékeztető. Syn. Pas mi mog, notus mihi, famimátki bodni. 3) excellens, liaris men's, mein Befannter, praestans, insignis, eximius, ismérösem jó barátom. egregius praecipuus : vorzüg: Známka, i, f. signum, i, n. lich), vortrefflich, treflic), ansehna Zeichen, ein Ding, daran wies lid: jeles, derék. Syn. obs der zu erfennen, dergleichen 3. B. zlafini, hlawní.

der Färber ausgiebt, die Persos Znamenitost, i, f. notabilitas, nen, welche ihm etwas zu fär

conspicuitas, tis, f. Merflicha ben gebracht haben, daran wiefeit: nyilván - valóság. Syn.' der zu erfennen: jegy, jel. Syn. Zregmost , widomost. 2) no znať, X. P. plésít og far. tabilitas, memorabilitas : Merfa bára, Garbára ac. 2) písmewürdigkeit : emlékeztetöség,

na Litera. meg - jegyezendöség, meg- známočiňení, á, é, p. c. v. tetszöség. 3) excellentia, prae známosaní. stantia : Borzüglichfeit : derég- Známočinení, á, 1. V. Zná. ség : jelesség. Syn. Obzlást. modini. nost5lawnort.

známočinit, il, im, V. I. imp. známí, &, é, (abs. známo, čiš, v. známodat.

boh. etiam znắm), adj. no- známodani, á, é, p. c. annuntus, cognitus, a, um: bes ciatus, notificatus, etc. fannt, bewust, was ich oder aijs um: angekündigt, fund (ber dere kennen, oder wissen: es fannt) gemacht: tudósíttatott, méretes, tudva - való. Syn. tudtára adatott. Syn. známo. powedomí. Usus. Wec tato čiñení, oznámeni; oznamo. celému Swetu gelt známá; wani. o neg wsecci wegá; o tom známodání, i, n. annunciaťaždi wi : constat inter (apud) tio, notificatio, publicatio, omnes Liv. constante fama promulgatio, nis, f. das Stund et omnium sermone celebra machen, Undeuten, An fündi.

gung:

« PredošláPokračovať »