Obrázky na stránke
PDF
ePub
[ocr errors]

nepowis: tamdiu manebo, leb, was ich gelesen, in frisder dum tu iubebis, ut abeam: Gedachtnuß: a' mellyeket olich werde da so lang bleiben, vastam, mind jól todom; bis du mir befehlen wirft, von azokról jól meg - emlékezem. hier weg zu gehen : mind addig 2) habitare, wohnen, lakbi. itt maradok, valameddig te Syn. biwat, prebiwat. Usus. nem parantsolod, hogy el wčil w Trnawe zostáwá, nunc mennyek. málo (nič) na Tyrnaviae habitat, ißt wohnt tom nezáleží, čili tu zostas er in Tyrnau, most Nagy Szomńcp, neb preč o begsef: ad rem bat ban lakik. nihil interest, utrum mane- zostawení, é, é, poc. relictus, as, an non: es liegt nichts das a, um: übrig gelassen, hinter. ran, ob du da bleibest, oder gelaffen: meg - hagyott, megnicht : tsak annyi, akár itt hagyattatott, meg - maradott maradgy, akár nen. Trochu Syn. zanedani. (len tar Slúho) tu zostań, Zostaweni, á, n. relictio, nis, doká8 Pa ngwrátím : tantisper f. das Uibrig lassen, die Hinters mane, dum redeo : bleibe hier lassung : meg - hagyás, megein wenig, bis ich zurückkomme : maradás. maradgy egy kevessé méglen zostawit, il, im V. P. imp. viszsza jövök. Zostań tu pro. 30flaw: relinquere : übrig lastím to B. polonce ne: ma fen, hinterlassen: meg-hagyni. ne hic quaeso. H. Nihil mi Syn. zanedat. boh. zůstawiti. nus: bleibe da, ich

Usus. Umrel, zostawiwse po thue es nicht: kérlek, muradgy rebe Desiča, kteremuž bolo itt. . Azt éppen nem tselek méno Ule. Umrela , tteraz szem. Len ned to, čo medzi mnoho pamati bolného pos nami ustanoweno geft, ftété rebe zostawila Haj. a pewne zostane : modo no- zostawowat, wowal, bugem, bis stet illud : wenn nur dieses freq. ex zostawił, boh. zůstas zwischen und richtig, und fest wowati. beschlossen verbleibet : tsak az zostreni , á, é, p. c. v. ostre erössen el - végezve marad ni, naostreni. gyon köztünk. Prov. Zostań 30skrit , il, im V. P. imp. 3ostri: fi rám; bu8 pre seba pán : v. ostrit, naostrif. quin propriam calcans' ter- † 30stéiti, il, im fut. idem. ram, querceta teneto : vers Zostrování, á, n. Nom. Verb. bleibe dir allein : légy magadnak bátya.

3ostrowat, towal, rugem freq. Zostawani, á, n. v. zostání. ex 30ftrit. Usus. Te meci

2) habitatio commoratio, 30strugu (občerstwugú) wtip, statio, nis, f. das Wohnen, pilnost, misel : haec acuunt die Wohnung : lakás. Syn, Bi. ingenium , industriam , menwání. Prebíwání.

tem: diese Sachen erfrijden zostáwat, al, ám. V. I. imp. (scharfen) den Verstand, das

wag, v. zostať. boh. Zůstá. Gemüth, den Fleiß: ezen dolwati. Usus. Zostáwámi w gok élesílik (meg - újjíttyák) Pamati wredo, do rem čítal : az elmét, szorgalmatosságot, haerent in memoria, quae kedet. cungue legi : (8 bleibt mie al.

* 3014

[graphic]

ex seq;

[ocr errors]

wit ra

301 3ot 303 3pa 3pe 3pi 3po 3p

4395 * 30fumowat, mowal, mugem, ť splafit, il, tm fut. v.splasit. v. Zesumowat.

+ zlefñím'eti,, w'el, wim fut. * 3otat", 3otal, 3otńem , .. v. fplesňiwet, splesnet. ft'at, zetat.

+ 3plositi, il, im fut. V. fplo. * zotati, á, é, v. st'ati, Sit.

Zotati, á, n. v. Stačí. + Zplozeńi, n. v. Splošení. zotawit sa , il fa, im fa, V. | Zpodet, óta , et diu , m. V. P. imp. zotaw ra, v. ota. Spodel,

† 3pooni, adj. omn. gen. V. * Zotinání, á, n.v. Stínání, spodní, Zetinání,

† 3pohaneti, net , ním fut. V. * zotinat ; al , ám, v. rfinat, (pobanet. Zetinat.

† 3pomenúti, spomenul et 3pom. + zotwirati, al, ám fut, freg. nel, spomenu fut, imp. 3po. v. otewret.

meň, v. spomenúť. * 3ožať ; 3ožal, 3ožnem, v. t spomínatí, al, ám, v. (po. zezat.

minat, 3ozrač, zožral, 3ožerem, v; + Zpotwočiti, il, im fut. Ve sežrat.

(potwoțit, † 3pam'eți adv. v. fpamati.

+ Zpow'ed, i, f. v. Spowes. + zpátkem adv. v. fpátkem. † 3poweóni, adj. omn. gen. T. + zp'ečiti se, il se, im re, v, spopeoní,

(pečit ra , sprotivit ra. + Zpom'eonice, f. v. Spowe. † 3p'ečowati se, owal je, ugi Selnica,

(u)re, v. spečowat ra. + 3pow'édñit, a, m, v. Spo. † 3p'epet , rku, m.v. Speret, wedelník. † 3p'et adv. v. spát, naspát. + zpovídati, al, ám, v. fpo. + Zp'ew , u m. v. Spew. wedat. II. rec. 3powisat se, † 3p'ewat, a, m. v. Spevát. v. (powebat ra.

Zp'ewatiñe. f. v. Spewárka, t_38038ile adv. v. spoz8ile. † 3p'ewawi, á, é, adj. v. spewa: + zpoždili, á, é, adj. v. spoz. wi.

Bili. + Zpevňení, n. v. Spevneni. + 3p038ilost, i, f. v. Spoz8i. + zpewriti, il, im fut. v. spewa Tort. nit.

+ zprádniw'eli, á, é, adj. v. + 3pigači, al, ám fut. v. spis (prádñiweli, φαt, popίφαt.

+ Zprachniq'elost, i, f. v. Sprád. + zpínati pe, al re, ám re, V, niweloft. spinat Tao

+ zprádniweți, p'el, wim fut. † 3pisng adv. v. spesna, pifńc. v. fprafiwet + zpisneti, nel , "nim fut. V. † Zpráma, i ; fi vSpráwa. spirnet,

† Zprawce, m. v, Sprawec. 3pitatel, é, m. v. Spitatel, of sprawiti, il, im fut. v. fpta. # 3píti, spil, zpigi (u), v. opo:

4 zprawne adv. v. správne. + žpitom'eti, m'el, mím fut, † 3prémní, á é, adj. v. spráwní. v. (pitomet, skrotnút.

† 3prawowati, owal, úg (u), + zpito wati, oval, ugi (u), v. (prawowat. v. spitowat ra.

+ zpronew'erili, á, é, adj. v. † 3piwatí, al, ám, r. fpéw at. sprenewerili.

[ocr errors]

wit.

git.

Rorbel.

+ 3pronew'etiloft, i, f. v. Spres Grábaní, á, n.v. Zrobení. boh. neweriloft'.

38eļáwání. + zpronew'etiti re, il re, im se zrábat, al, ám, V. I. imp. fut. v. fpreneweriť ra.

bag, v. zrobit. boh. 38ela. + zpronew'ečowati se, owal se,

wati. ugi (u), v. sprenewerowat fa. Žráč, a, m. vorax, edax, cis; t zprotiwiti re, il se, im se, v. vorator, is; voro, nis, m. (protiwit A.

Fresser, nyelő, faló, zabáló, + Zprzneni, n. v. Sprzření. nagyehető. Syn. Chlastač, + zprzniti, il, im fut. v. (prz vulg. Papáč. boh. Žrut. 2) v.

nit. + zprzňowati, owal, ugi (u), žraččin, a, e, adj. poss. vorasprzňowať.

cis fem. der Fresserinn gchdrig, + zpadnúti, 3pudl , 3puchnu nagyehetônié. Syn. Qlastais

fut. v: fpucnút, otect. čin, vulg. papáčkin, zrács +ozpupňe adv. v. boremiselne. kin. † 3pupni, á, é, adj. v. hore: Žráčka, i, f. vorax, edax, miselni,

fem. Frefferinn, nagyehetőné. + 3pupnost, i, f. v. 5oremi Syn. Thlastačka, žráčkina, selnort.

vulg. Papáčka. 2).v. Rorhel+ Zpúra, i, f. v. Blawatort.

tina. + zpurne adv. v. hlawate. žráčki adv. more voratorum, * zpurni, s, é, adj. v. hla fressermäßig, nagy ehetők módwatí.

gyára. Syn. požráčti, 2) v. + Zpurnost, i, f. v. 5lawa. žrawe. tort.

žrăčtí, á, é, adj. voraces ad† 3působ, u, m. v. Sposob. tinens, die Fresser betreffend, + Způsoba, i, f. v. Spóroba. nagy ehetöket illető. 2) v. * způsobile adv. v. sposobile., žrawi. + způsobilí, á, é, adj. v. spo= + žráčkin, Q.0, adj. poss. V. robili.

žráččin. + Způsobilost, i, f. v. Spóro- Šráčtina, i, f. v. Zračka. bilori.

zráčňe, adv. v. žrawe, + způsobiti, il, im fut. v. spó. žráčni, á, é adj. v. žrawi. robiť.

Žráčnost, i, f. v. Žrawort. + způsohňe adv. v. spórobře. žráčow, a, e, adj. poss. vo+ způsobní, á, é, adj. v. (pós ronis, edacis; dem Fresser ges robni.

hörig, nagy ehetöé. + Způsobnost, i, f.v. Spórob. Žráčtwí, á, n. v. Žrawost. nort,

Zrasa, i, f. v. proditio , nis, + způsobowati, owal, ugi (u), f. Verrätherei, árulkodás, elv. sporobowať.

arulás, ki-jelentés, ki- nyi+ 3pustení, n. v. Spustaření. Jatkoztatás, ki- vallás. Syn. * zpust'iti, il, im fut. v. 3pu GraSeñi, 5apredání, Grada ftatit.

zowani, wizraseñí. † 3púzeti se, zel re, ziw re, v. + Zrádce, m. v. seq.

spúdzat ra, ynfivat (a; háls Gradec, din, m. proditor, is , zat raq

m. Verräther, el - áruló. Syn. zrábaní, á, é, p. c. v. zrobe Zapresawači, Grasitel, Grass ní, boh. 3Seláwani.

nik, boh. Grádce.

zres

zrađeni, á, é, p. c. proditus, áruló, árulţató. Syn. wizrade

a, um : verrathen, e] - árúllt, ni, Usus. Zradni meč (boh.
el-árúltatott, ki-jelentetett, Tuli) pobočnik : sica, ae,
ki - nyilatkoztatott". ki- val f. ein Dolch, Sticher : rövid
lott. Syn. wizrasení. boh. kard , dúkos, handsár. 2) per-
zrazen. 2) dissvasus, widerra fidus, perfidiosus: treulos,
then: nem tanátsoltatott, nem hite szegelt. Syn. newerní.
javaslott. Syn. odhoworení, ť zrádni, á, é, adj. idem.
odmluwení.

zradowat 1a, dowal Ta, Dugem
Zraseñí, á, n. v. Zrada. 2) ra, V, P. imp. Qug sa: lae-

dissvasio, nis, f. das Wieders tari, laetitia ad fici (efferri),
rathen: nem tanátsolás,' nem gaudere: fich erfreuen, mega
javasolás. Syn. Odbowocení, örülni. Syn. zaradowat la.
Osmluweni.

Usus. Zradowal la, tsiz ma
zrádení, á, é, p.c. V. gríše:

3azrel.
ni.

Gradzowání, á, n. v. grad.
Zrásení, á, n. v. Zríšení. Prov. Zraszowańí ledsgaké
zradit, il, im, V. P. imp. zr«8. Rupčení, proditio mala, die

prodere, verrathen, el - árul Berrätherei ist eine schlechte Hands
ni, ki – jelenteni, ki – nyilat lerei, hitván kereset az árul-
koztatni, ki - vóllani. "Syn. kodás.
wizradič. 2) dissvadere , wi-

zradzowat , 30 wal , zugem,
derrathen, nem lanátsolni, nem V. I. imp, zug, v. zrasit.
javallani. Syn. oboworit, Usus. Belen sem mu nerasit

Omluwit. II. rec. zrasit sa, ale spolu 3 nagwetsú Bedli-
prodere se, sich verratlen, wostú zraszowal, abi sio to
magát el- árulni, ki – jelente 5lewi nelámal (abi to neči.
ni, ki- nyilatkoztatni. Syn. ñil, abi ra do toho nepúss
wizradiť sa. Prov. Razdí vám čal): adeo non suasi, ut sum-
Ta zrasi, suo ipsius iudicio pe mo studio dissuadere conatus
rit sorex, ein jeder verrathet sim, ne id moliretur: so weit
sich selbst, a harist - is maga ware ich ihin solches zu rathen,
szaván fogják – meg. v. Mech. daß ich hingegen nichts gesparet
2) consultare , consilium ini habe ihm zu widerraten, der
re : fidh berathschlagen, lanáts selbigen sich zu unterfangen:
kozni. Syn. poradit ra.

nem tsak nem javallottam,
zrásik, il, im, V. P. imp. 3148, hanem inkább minden eröm-
v. zrisit.

böl (igyekezetemböl) azon
žrádio, Q , n. cibus, i, m. das voltam, hogy azt né tsele-
Fressen, die Speise : étek. Syn.

kedgye.
Žranice. 2) v. Zrání 1 Nro. Zrak, u, m, visus, us, m.
zradne adv. proditorie ; vers oculi, orum, m. plur. acies

rätherisch: el - árulva, ki - je oculorum : das Gesicht, die Fäs
lenive, Syn. wipradňe. 2) bigfrit ju fehen: lálás, szem
perfide, perfidiose : treulos, fény. Usus. Bistri Zrak, a-
hitetlenül hitet szegve. Syn. cres (lincei) oculi , acies
newerne.

oculorum : ein scharfes Gesicht,
+ zrádňe adv. idem.

éles szem. Krátti (tupi)
zradní, á, é, adj. proditori Grať, acies oculorum non
us, a, um : verrätherisch, el procul tendens, oculi hebe-

tes;

:

va

OCU

tes; stumpfes , kurzes Gesicht: boh. ztáři. 2) torquere, crahomályos szem. Ostrí, a moco ciare, angere: plagen, quá. ni zrak mat, linceis oculis len: gyötreni, emészteni, kévidere, ein scharfes Geficht ha. nozni. Syn. križowat, rue ben, élessen látni. mog Grat žovať; folet. Usus. ge trátti, a temní; neptám Bruduma zere , tormina þrube (dobre widím: parum (corrosiones ) habeo (paoculi prospiciunt Ter. ocu tior), ich leide auf die Kolik, lis non prospicio satis Plaut. kólikám vagyon. To bo žere, ich sehe nicht gar wohl ; mein hoc ipsum cruciat ( torquet, Geficht ist blod ( kurz, dunkel) angit), das plagt (quält ) ihn, nem jól látok. Zrak stratif : az syötri ( emészti) ölet. oculos (visum) amittere, das zrátať, al, ám, V. P. imp. Geficht verlieren, meg

tag: computare, computum kúlni. O Grak prisel ; Oči inire : zusammenrechnen, számftratil : lumina amisit ,

ba venni, meg (öszve) számlist captus est : er ist um lálni. Syn. (počtowat, zra. sein Gericht (um seine Augen ) domat, Usus. Zrátag to wfee gekommen, el-vesztette a sze do. me fényét.

Grátenica, i, f, v. Božec. + zcali, á, é, adj. v. zreli. + zráti, zral, zragi, v. Zret. + Zralost, i, f. v. Zrelost. † žráți, žrál, žeru, zetes, zrána, adv. matutino tempore, imp. zer, v. Žrat.

morgens, regvel, v. Ráno. Grattina, i, f. v. Božec. zraneni, á, é, p. c. v. raňení, žrawe, adv. voraciter, edaciporanení.

ter: gefräßig, torkossan, nagy zranení, å, n. v. Raňení, ehetössen, Syn. žtáčki, žtais poranení.

me , objetác. zrani, á, é, p. c. voratus, a, zrawi, á, é, adj. porax, edax,

um: gefressen: erett, faltt. cis : gefräßig, nagy ehető, Syn. olastani,

torkos, Syn. žráčkt, žráini, Zrání, å, n. voratio, nis, f. obžerni. Usus. Zrawi Wred

das Fressen, sie Handlung: nye-' (DIE), lupus, ulcus exelés, zabálás, falás, evés. Syn. dens, gangrena, ae , f. Cels. Chlastání , Žranica, žráðlo. wildes Fleisch, der fressende Wolf, vulg. Papáni. 2) v. Žras Krebs (falter ) Brand, wodurch wost. 3) tormina (corrosio der Cheil des störpers erstirbt : nes) alvi, passio illiaca ; das fene , vad hús. Syn. ziwé Grimmen im Leibe, Darmgicht:

maro. bas tekerés, kólika, rágás, žravost, i, f. edaçitos, voraSyn. Śčípání, boh. (střewní) citas, tis, f. Gefräßigkeit, Zření. Usus, má welké Zrás nagy chetöség, torkosság. ñi.

Syn. Žráčtwí, žráčnost, žrá. Branica , i, f. r. Šrásto, ni. boh. Srutstwi. zranit , il, im, V. P. imp. zrážaní, i,ė, p. c. v. zraz

zran, v. ranit, poranit, ní. 2) v. osolani, odbádani. žrát, žrál, žerem v. I. imp. Grázání, á, n. v. Zrazení.

žer : vorare , fressen, nagyon 2) v. Zrážka. enni, fulni, zabálni. Syn. zrážat, aliam

Syn. zrážat, aliam, V. I. imp. dlaftač, bitx, vulg. papač. žag, v. zrazit. boh. stažiti.

2) L`po

« PredošláPokračovať »