2) Odpori zrážať, refutare (repellere) obiectiones, die Entwürfe entlehnen, widerlegen : meg- hamisítani, meg-tzáfolni az ellenvetést. Syn. od bádat, odolať, odoláwat. boh. 3mitati. II. rec. zrá žať sa, v. zraziť sa. 2) velitare, levi pugna concurrere: Scharmühel halten, scharmuziren: tsatázni (zok), hartzot próbálni (- lok). zrazení, á, é, p. c. collisus,

a, um; zusammengeschlagen, gestoßen, öszve (egybe) vertt, ütött. Syn. 3bití. boh. fraze ní. 2) iunctus, coniunctus, vereinigt, egybe-foglaltt, öszve foglaltatott, kötött. Syn. zložení, spogení. 3) decussus, abgeschlagen, herabgeschlagen: leütött, leverett, levertt. Syn. zbití, zhosení, ftlučení. Usus. Bičem zrazení, boh. fmrftení, verbere (mastige) decussus, abge= peitscht: ostorral leütött. 4) amputatus, abgeschlagen, abs gehauet: elvágott, el-vágattatott. Syn. odseknutí, od rúbani, st'ati. 5) deductus, detractus, subtractus: abges rechnet, abgezogen: le húzott, le-vonott. Syn. stáhnutí, wiňatí, porazení. 6) collisus, zusammengestoßen: öszye-ütödött. Syn. 3bití, 7). coactus, coagulatus, densatus: geron nen, geliefert: alutt, meg-alutt, meg-sürödött, öszvesürösödött. Syn. fadli, fedli. Usus. Zrazené mléto: lac coagulatum, geronnene Milch, alutt tej. 8) minutus, contractus eingelassen, eingekrochen: öszvevonódott, húzó-, dott. Syn. zbehnutí, skrčení. Zrazení, á, n. collisio, nis, f. Busammenstoffung, Zusammen. schlagung: öszve-verés, öszve

ütés. Syn. 3bití. 2) iunctio, coniunctio: Bereinigung: öszve (egybe) foglalás, verés. Syn. Spogeni, zlozeňí. 3) decussio, Abschlagung, Herabschlagung: leütés, le - verés. Syn. 3biti, 3hodeňí, Stlučení. Usus. Bičem zrazení, verbere facta decussio, Ab. peitschung: ostorral való leütés. boh. Smrsteňí. 4) amputatio, Abschlagung, Abhauung: el- vágás. Syn. Obrú báňí, Odsekáňí, Stačí. 5) deductio, detractio, subtractio, supputatio: Abrechnung, Abziehung: le- húzás, le-vonás. Syn. porazení, Stáhnutí, Wiňatí. 6) collisio, Zusammenstoßung, öszve-ütődés. Syn. 3biti, Stlučeňí. 7) coagulatio, Zusammenrinnung, Gerinnung, Gelieferung: megaluvás, öszve-sürösödés. Syn. Sadnutí, Sednutí. 8) minutio, contractio: Einkriechung, das Zusammenlaufen; öszvehúzódás, vonódás. Syn. Sbe. hnutí, Skrčení.

zrazit, il, ím: V. P. imp. zraz: collidere, zusammenschlagen, oder stoffen; öszve-verni, ütni. Syn. zbiť do 5romadi. 2) iungere, coniungere zusammenstoffen, vereinigen : öszve - foglalni, kötni. Syn. fpogit, zložit. 3) decutere, abschlagen, herabschlagen, z. B. Rüffe: le-ütni, le-verni. Syn. 3bit, zhosit, ftluct. Usus. Bičem zrazit, verbere (flagello) decutere, abpeitschen, durch Pei.schen abschlagen: ostorral le- verni, le-ütni. boh. fmrstiti. Wogstem zrazit, concuteré agmine, mit Kriegsvolk zusammenstoßen: haddal leverni. Peni zrazit, fu mował, zesumowat, ofumo. wat; despumare, abschäumen, tajték

tajtékját le venni. Ranu zrazit, propulsare ictum, einem Hieb ausschlagen: az ütést elkerülni, távoztatni, el-mellözni. 4) amputare, abschla gen, abhauen: el- vágni, vágni. Syn. odrúbať, odseknúť, ftat. Usus. Glawu mečem zrazit, caput amputare, den Kopf abschlagen, abhauen: elvágni a fejét. 5) Rrk zvazit, cervicem frangere, rumpere: den Hals brechen, nyakát törni. Syn. zlomit, wilomit. 6) deducere, detrahe

re:

abrechnen, abziehen: lehúzni, le- vonni. Syn. poras zit, wiraziť, wirazit, wiñat wiňat, stáhnút. boh. fraziti. II. rec. zraziť sa, collidi, zusammenstoßen (neutr.) stoßend sich vers einigen: öszve - ütödni. Syn. zbit (ftluck) fa. 2) iungi, coniungi: sich vereinigen, z. B. die Armee mit der andern; öszve - jönni (fogódzni), megegyesülni. Syn. zist' sa, spogit fa. 3) coagulari, densari, congelascere: gerinnen, ge= Liefern meg- alunni, öszvesürösödni, öszve - töpörödni. Syn. fednút (sadnúť) sa. Usus. mléko sa zrazilo, lac est coagulatum, die Milch ist. geronnen, zusammengeflossen : meg-alutt (öszve - töpörödött) a' téj. 4) minui, contrahi: einfriechen, einlaufen: öszve-vonódni, húzódni. Syn. zbehnúť (sťáhnúť, strčiť ) sa. boh. fmrstit se, frazit se. 3rážka, i, f. deductio, detractio, defalcatio, nis, f. Abschlag, Abrechnung, Abzug: levonás, le húzás. Syn. Poráska, Porázeňí, Wiraseni, Stáhnutí, Zrazeň.2) velitatio, pugna levis: Scharmügel, elől próbáló tsata. Syn. 3rázání, vulg. Sar

micel. Usus. Zrážku mať, v. zrážať sa. 3ražowáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. zrazować, żowal, zugem_freq ex zrážať. II. rec. zrazowat fa, freq. ex zrážať sa. † 3readto, a, n. v. Zrkadelko. † Zrcadlňík, a, m. v. Zrkadelník.

† Zrcadlo, a, m. v. Zrkadlo. 3rdz, gen. 3rdze, f. rubigo

(robigo), nis, f. Roft, der sich anlegt: rozsda. bol. Rez. Usus. 3rdz na Železe, ferrugo, Eisenrost, vas rozsda. 3rdz na medi, aerugo, Kupferrost: értz rozsda: 2) a) uredo, rubigo in frugibus, der Brand im Getreide: üszög a' gabonaban. b.) uredo arborum, Brand der Bäume, üszög a' fában.

Zrdzaweňí, á, n. Nom. Verb. ex seq.

3rdzawek, wel, wím V. I. imp. 3aw: rubiginem ducere, rubigine infici: rosten, Rost an fich bekommen: rozsdásodni. boh. rziw'eti, zerzaw'eti. Prov. Stará Láska nezrdzawi, v. Lasta 1 Nro. zrdzawí, á, é, adj. rubiginoa, um: rostig: rozsdás. boh. rziwi, zerzawi. 2) v. risawi.

sus,

Sreba, dia, n. equulus, equuleus, mannulus, pullus equinus, hinulus, i, m. Füllein, ein junges Thier von Pferden: tsikó, tsitkó. boh. 5říb'e. žrebací, á, é, adj. binulinus, a, um: das Füllein betreffend: tsikót illető. Stebátko, a, n. dem, ex žtí. ba. boh. Stibátzo. Zrebátečkɔ, a, u. dem. ex praec. Žrebček, dea, m. pullus equinus mas, Hengstchen, Hengsts

füllein:

füllein: -monyas tsikó. Syn. Žrebeček, Žrebčík. boh. gřebčít. Žrebec, bca, m. equus non castratus, admissarius, Hengst zum Springen, tsikó. Syn. Wagčát. boh. 5řebec. Žrebeček, čka, m. v. Žrebček. boh. 5řebeček.

.

Žrebeňí, á, n. Nom. Verb. ex žrebit sa.

Srebica, i, f. pullus equinus femina: Mütterfüllen, Stut füllen kantza tsikó. Syn. Robilka, boh. Srebice. Srebička, i, f. dem. ex praec. boh. 5řebička.

zrebit fa, il fa, im fa, V. I. imp. žreb fa: pullum parere de equis: füllnen, ein Füllen werfen kantzázni, tsikózni. boh. hrebiti se. žrební, ά, é, adj. gravidus factus, fetus (foetus), a, um: de caballis: trächtig, tragbar von Stuten: meg - súrlott, vemhes, boh. hřební. zrečení, á, é, p. c. condictus,

conventus, a, um : verabredet, öszve szólt. Syn. 3howorení, 3mluwení. 2) coniuratus. a, um: verschworen, zusammenge schworen öszve eskütt. Syn. sprísahani. boh. spiknutí. Zrečeňí, á, n. condictio, conventio, nis, f.

compactum, i, mutuus consensus, us: Berabredung, Bergleich, Uiberinkommen: öszveszóllás, egyet értés, meg-egygyezés. Syn. Zmluweňí, Porozumení, Reklost'. Usus. Podle Zrečeňá v. zrekle. 2) coniuratio, conspiratio, nis. f. Verschwörung, Zusammenschwörung: öszve esküvés, párt-ütés. Syn. Sprísaháňí, boh. Spiknuti.

Zréčisto, a, n. praetextio, titulus, color: der Vorwand

szín, színlett (ki-koholtt, ki - gondoltt) ok. Syn. Zá st'era 4 Nro. zrečňe, adv. v. zrekle. zreční, á, é, adj. v. zreklí. Srečnít, a, m. coniurator, is, m. Verschwörer, Zusammenschwö rer öszve esküvő, párt-ütö. zreck fa, zrekel sa, zrečem sa, V. P. imp. zreč sa, consentire, compacisci, condicere: convenire : übereinkommen übereinstimmen, eines Willens feyn, verabreden, einig werden, einen Vertrag (Vergleich) machen: meg egygyezni, egyet érteni, meg-alkudni. Syn. zmluwit sa, zhɔworiť sa. 2) coniurare, conspirare: sich verschwören, Zusammenschwdrung machen: öszve - esküdni, pártotütni. Syn. sprísahať fa. boh. fpitnúti-se. sredení, á, é, p. c. rarefactus,

rarus, a, um verdünnt, dünn gemacht: meg- ritkúltt, megritkíttatott.

Zreseňí, á, n. extenuatio, dilutio, rarefactio, nis, f. das Berdünnen, Dünnemachen, Ber-. dünnung: meg - ritkítás. 3resit, it, im, V. P. imp.

3re8 tenuare, extenuare: verdünnen, dünn machen, z. B. die Luft: meg-ritkítani, megegyelteni valamivel. 3) rarefacere, v. g. terram Lucr. locker (voneinander) machen, der Dichte berauben, schütter mas chen: meg-ritkítani. boh, ztea Siti. II. rec. zredit sa, va zrednúť.

† zřešiti, il, ím, fut. idem, résta, adv. raro, non saepe, infrequenter: felten, seltsam : ritkán. Syn. 3rídka, nečasto, málokedi, boh. zřídka. Usus, Zrédka do Radi chodí, minus venit in senatum, er kömmt felten in den Rath, rit

kán

kán jön, a' tanáts - házba. Zréská Etnost bez prenasle dowáná bezbožních Lusi bis wa, rara est virtus sine insectatione improborum: es ist selten eine Tugend, die keinen Berfolger hätte ritka az az erkölcs, a' mellynek ótsálói ne légyenek, nem volnának. zrednúť, dnul (del), dňem, V. P. imp. dni: rarefieri Lucr. locker (schütter) werden, die Dichte verlieren, sich von einander geben: meg - ritkúlni. + zřednúti, zředí, zřednu fut. idem.

3regme, adv. v. patrne, wido. me, zretedelne, zregmí, á, é, adj. v. patrní, widomi, zretedelní, boh, we regni, stegmi, 3regmost, i, f. v. Patrnost', Widomost, zretedelnost, boh. Weregnost, 3regmost. Zrékáňí, á, n. v. Zrečeňí. boh. Spitání. zrétat sa, al sa, ám fa, V. I. imp. tag fa, v. zrect fa. boh. spitati se.

zrekle, adv. ex condicto, composito, compacto Cic. de compacto Liv. Plaut. ex compacto Suet. verabredet, abge. redeter Maaßen, der Berabres dung gemäß: szánt szándékkal, el végezett akarattal, öszve szóllalva (szóllalkozva) a' meg-egygyezés (meg-tett alkuvás) szerént. Syn. podle 3rečeňá. 2) coniurate, vers schworen, öszve esküdve. Syn. zrečňe. zrekli, á, é, adj. condictus, a, um: verabredet,

öszve szóllalkozott, öszve beszéltt, meg egygyesültt, meg-alkudtt. 2) coniuratus, vers schworen, öszve-esküdtt. Syn. zreční.

3retlost, i, f. v. 3rečeňí.

zteknúť sa, knul (kel) sa, kňem fa, V. P. imp. tni fa, v. zrect fa.

3retnutí, á, é, p. c. v. zte. čení.

Zreknutí, á, n. v. Zrečeňí. zrele, adv. mature, reif, zeitig:

meg érve, éretten, érettůl. zreli, á, é, adj. maturus, tempestivus, a, um: zeitig, reif, . B. Obst, Getreide: érett. Syn. uzretí, boh. zralí. Zreloft, i, f. maturitas, tempestivitas, tatis, f. Reife, Zei tigkeit, Beitigung : érettség. Syn. Uzreloft. boh. zralost. Usus. R 3relost'i prift, u 3ret: adsequi (pervenire, ad) maturitatem, Zeitigung erlan gen, zur Zeitigung gelangen, kommen: meg-érni. Zreňí, á, n. authoritas, digni

las, tis, f, honor, is. m. Ansehen, darinn man steht, Ansehnlichkeit, Würde: méltóság, tekéntet. Syn. Dostogs nost, Sodnost, wažnost, Gretel, Zretelnost, záležitosť. boh. 3teni, 3retel. 2) reflexio, ratio, nis, f. respectus, us, m. Rücksicht, Anse. hung: tekéntet. Syn. Obled. † 3řeňí, n. idem. † žreňí, n. v. Žrání 3 Nro. 3renica, i, f. pupilla (pupula) oculi, das Augapfel, der Augftern: szem fény. Syn. Gretedelnica, očňá gwizda, boh. Zřítedelnice. 3reňička, i, f. dem. ex praec. ztet, zrel, zrem, et zregem,

V. I. imp. zri, et zreg: maturescere, reifen, reif werden, z. B. Aepfel, Geschwür: érni, boh, zráti,

3retedelne, adv. perspicue, plane, clare, aperte, diserte, nominatim, conceptis verbis, expresse: deutlich, flar, bell, ausdrücklich, verständlich; nyil

ván, világossan, meg-érthetö képpen. Syn. patrne, wi Some, pochopitedelňe, zrozumitedelne, wiflowne, me= nowite. Usus. Ga sem ti zre. tedelne zakázal, atque illud tibi diserte prohibueram: ich habe dir ja dieses ausdrücklich verboten, ezt én nyilván ( világossan, nevezet szerént) meg - tiltottam néked. Comp. Zretedelñegseg: clarius, crassiore musa, pinquiore formula, planius, atque intelligibilius: verständlicher, grob. lich: értelmessebben, gorombássan. boh. zřetedĺňe. zretedelní, á, é, adj. perspicuus, clarus, planus, disertus, expressus, nominatus, explicitus, a, um; intelligibilis, e; deutlich, klar, hell, verständlich: nyilván való, világos, nevezet szerént való. Syn. patrní, widomi, pochopitedelní, zrozumitedelní wilowni. boh. zřetedĺňí. 3retedelnica, i, f. v. Zreňića. Zretedelnost, i, f. perspicuitas, claritas, tis, f. Deutlich feit, Klarheit, Verständlichkeit, Holligkeit nyilván valóság. Syn. Pattňoft, widomost 3regmost, zrozumitedelnost. boh. 3řetedlnost.

† stetediňe adv. zretedelňe. † zřetediní, á, é, adj. v. zte.

tedelní. Zřetedlnost, i, f. v. Zretedelnost.

Gretel, a, m. v. Zreňí. + zřetel, e, m. idem. 3retelne adv. insigniter, cum authoritate (dignitate), valde: ansehnlich sehr: jelessen: Syn. dostogne, wážne, záléžite.

zřetelni, á, é, adj. illustris, insignis, e: amplus, auctoritativus, in dignitate consti

tus, a, um: ansehnlich, An sehen, habend, angesehen; jeles derék, héres. Syn. dostogni, wažní, zaležiti. 3retelnost, i, f. v. 3reňí. 3rezáč, a, m. v. Zrezować. zrezaní, á, é, p. c. conscis-* sus, consectus, a um: auf. geschnitten, zusammengeschnitten; öszve metéltt (metszett.) Syn. porezani. 2) v. odrezaňí. 3) v. rozrezaní. boh. zřezán. 3tezáňí, a, n. conscissio, concisio, consectio, nis. f. Bu sammenschneidung, Aufschnei dung: öszve metélés ( metszés.) 2) v. Odrezáňí. 3) v. Rozrezáňi.

3rezat, zal, gém V. P. imp. 3tež, conscindere, concidere, secure, v. g. stramentum omne: aufschneiden, alles schnei den, zusammenschneiden, z. B. Stroh; öszve metszeni (metélni. Syn. porezať. 2) v. odrezať. 3) rozrezať.

† zřezači, zřezal, zřeži (u) 3řezám fut. imp. stezeg et zrež idem.

Zrezek, zku, m. resex, icis scilicet palmes) m. Colum. Stürzel, z. B. am Weinstocke, geschnittener Gerte: venyike szőlő törül lemetszett veszszö, kis allya fa. Syn. OS. rezek. boh. Zřízek. Zrezować, a, m. consector, concisor, conscissor, is, m. Aufschneider, Zusammenschnei der; öszve metéllö. 2) v. Od. rezować. 3) v. Rozrezować. Zrezewání, á, n. Nom. Verb. ex seq.

3rezował, zowal, zugem, freq.
ex zrezát.

* Žríba, ata, m. v. 3réba.
* zribaci, á, é, adj. v. zrébací.
Sribatto, a, n. v. 3rébatko.
ríbní, á, é, adj. v. grebni.