Obrázky na stránke
PDF
ePub

2) Odpori zrážač, refulare ütés. Syn. 3bití. 2) iunctio, (repellere) obiectiones, die coniunctio: Vereinigung: öszEntwürfe entlehnen, widerlegen : ve (egybe ) foglalás , verés. meg - hamisítani, meg - tza Syn. Spogeňí, zlozeni. 3) folni az ellenvetést. Syn. od. decussio, Abschlagung, Herabs bádat, odolat, odoláwat. schlagung : le - ülés, le - yerés. boh. zmitati. II. rec. zrá. Syn. zbití, 3908ení, Stlu. žat ra, v. zraziť fa. 2) ve čení. Usus. Bićem Zrazení, litare , levi pugna concurre

verbere facta decussio, Ab. re: Scharmügel halten, schar peitschung: ostorral való lemuziren : tsatázni (zok), har ütés. boh. Smrsteni. 4) amtzot próbályi (- lok).

putatio, Abschlagung, Ábhau. zrazení, á, é, p. c. collisus, ung: el- vágás. Syn. Osrú.

a, um ; zusammengeschlagen, bání, Osretání, stačí, 5) gestoßen, öszve (egybe) verlt, deductio , detractio , subtraütött. Syn. zbiti. boh. frazes ctio, supputatio : Abrechnung, ni. 2) iunctus, coniunctus , Abziehung : le - húzás , le-vovereinigt, egybe-foglaltt, ösz nás. Syn. Porazení, stá. ve foglaltatott, kötött. Syn. bnutí , wiñati. 6) collisio, zloženi , Ipogeni. 3) decus Zusammenstokung , öszve-ütösus, abgeschlagen, herabgeschla. dés. Syn. Zbiti, Stlučení, 7) gen: le - ütölt, le - verett, le coagulatio, Zusammenrinnung, yertt. Syn. 36iti, 3bo8eni, Gerinnung, Gelieferung : megstlučení. Usus. Bičem zraze. aluvás , öszve-sürösödés. Syn.

, boh. (mríteni, verbère Sadnutí, Sednuti. 8) mi* ( mastige ) decussus , abger nutio, contractio : Einfriechung,

peitscht: ostorral le - ütött. 4) das Zusammenlaufen; öszveamputatus, abgeschlagen, abs húzódás, vonódás. Syn. Sbe. gehauet: e! - vágott, el-vágat bnutí, Skrčení. tatott. Syn. ogrebnutí, od zrazit, il, im : V. P. imp. rúbani, ft'ati. 5) deductus, zraz : collidere, zusammenschla. detractus, subtractus : abge: gen, oder stoffen; öszve - verrechnet , abgezogen : le - húzott, ni , ütni. Syn, 3bič do 5to. le-vonott. Syn. stáhnutí, wie madi. 2) iungere, coniungenatí, porazení. 6) collisus , re: zusaminenstoffen, vereinigen: zusammengestoßen: öszye - ütö öszve - foglalni, kötni. Syn. dött. Syn. zbití, 7 ) coactus, (pogit , zložit. 3) decutere, coagulatus, densatus: geron. abschlagen, herabschlagen, z. B. nen, geliefert: alutt, meg - a Rasse : le-ülni, le-verni. Syn. lutt, meg - sürödött, öszve zbiť, zhodit, ftlúck. Usus. sürösödölt. Syn. radlí, sedli. Bičem zrazit, verbere (flaOsus. Zrazené mléko: lac co gello ) decutere, abpeitschen, agulatum, geronnene Milch, durch Peisschen abschlagen : ostoralutt tej. 8) minulus, con ral le - verni, le- ütni. boh. tractus : eingelassen, eingefros smrftiti. Wogskem zraziť , chen: öszve - vonódott, húzó-, concuteré agmine, mit Kriegs.

dott. Syn. zbehnutí, skrčení. volf zusammenstoken : haddal zrazení, á n. collisio, nis , le - verni. peni zrazit, sus 'f. Zufainmenstoffung, Zusammen, mował, zefüm owat, osumo. dlagung: öszve- erés, öszve wat ; despumare, abschäumen,

tajték

re:

tajtékját le - venni. Ranu zra micel. Usus. Zrážku mat, zit, propulsare ictum, einem v. zrážač ra. Hieb ausschlagen: az ütést el- Zražowání, á, n. Nom. Verb. kerüloi , távoztatni, el-mel

ex seq. lözni. 4) amputare, abschla- zražowat, jowal, žugem freq; gen, abhauen: el - vágni, vág tx zrážat. II.rec. zrazowat ni. Syn. odrúbať, odseknúť, ra, freq. ex zrážat ja. stat. Usus. 5lawu Tiečem + Zrcátko, a, 11. y. Zrkadetko. zraziť , caput ampılare, den + Zrcadiñíť, , m. 9. ZrkaKopf abschlagen, abhauen: el-. delník. vágni a fejét. 5) Rr® 360- + Zrcadlo, &, m, v. zrkadlo. zit, cervicem frangere, rum- 3rdz, gen. Zroze, f. rubigo pere: den Hals brechen, nya (robigo), nis, f. Rost, der sich kát törni. Syn, zlomiť, wilos anlegt : rozsda. bol. Rez. mit. 6) deducere, detrahe Usus. 3r83 na železe, fer

abrechnen, abziehen : le rugo, Eisenrost, vas rozsda. húzni, le - vonniSyn. pora 3r83 na miesi, aerugo, fius - zit ,, wirazit, wiñat ; ítá. pferrost: értz rozsda: 2) a )

hnút. boh. sraziti. Is. rec. uredo, rubigo in frugibus, zrazit ra, collidi, zusammens der Brand im Getreide: üszög stofen (neutr.) stoßend sich vers a' gabonaban. b. , uredo areinigen: öszve - ütödni. Syn. borum , Brand der Bäume, 3bit ( flúct) sa. 2) iungi, üszög a fában. coniungi : sich vereinigen, z. B. 3rdzawení, áin. Nom. Verb. die Irmee mit der andern: öszve – jönni (fogódzni), meg- zrozawet, wel, wii V. I. imp. egyesülni. Syn. zist''ra, (pos zaw: rubiginem ducere , rugit fa. 3) coagulari, densa Higiné infici: rosten, Rost an ri, congelascere: gerinnen, ge sich bekommen : rozsdásodni. liefern : meg - alunni, öszve boh. rziw'eti, zerzaw’eti. Prov. sürösödni, öszve- töpörödni. Stară Láita nezrozapi, v. Syn. rednút (radnút) ra. Láta 1 Nro. Usus. Iléko sa zrazilo, lac zrzawi, á, é, adj. rubigino est coagulatum , die Milch ist şus, a, um: rostig : rozsdás. geronnen, zusammengeflosten : boh. rziwi, zerzawi. 2) v. meg - alutt. (öszve-löpörö risawí. dött ) a' téj. 4) minui , con Šróba , cia, n. equulus, equutrahi : cinfriechen, einlaufen : leus, mannulus, pullus equiöszve-vonódni, húzódni. Syn. nus, hinulus, i, m. Füllein, zbehnúť (stáhnúť, skrčiť ) Ta. cin junges Thier von Pferden : boh. fmrftit se, frazit re. tsikó, tsitko. boh. 5říb'e. Grážka, i , f. deductio , detra- žrebaci, á, é, adj. binalinus ,

clio, defalcatio, nis, f. 96 a, um: das Füllein betreffend : schlag, Abrechnung Abzug : tsikót. ilielo. Je - vonás", le - húzás. Šyn. Žrebetto ; a , n. dem, ex Žré. Poráska, Porázení, Wira br. boh. 5říbátio. zení, Stibnutí, zrazení.2) Zrebatečës, Q, 11. dem. ex praec. velitátio , pugna levis : Shar: Žrebček, sca, m. pullus equimüßel, elől próbáló tsata. nus mas, Hengsthen, Hengsts Syn. Zrázání, vulg. Sar:

füllein:

ex sca

[ocr errors]

füllein: “ monyas tsikó. Syn. szín, szinlett (ki - kohollt, Žrebeček, žrebčík. boh. 5řeb: ki - gondolit ) ok. Syn. zá. čík.

st'era 4 Nro. Žrebec, bia, m. equus non ca- zrečňe, adv. v. zrekle.

stratus, admissarius, Hengst zrečni, á, é, adj. v. zrekli. zum Springen, tsikó. Syn. Zrečniť , & m. coniurator, is, Wagčák. boh. 5řebec.

m. Verschwörer, Zusammenschw8a Žrebeček, čka , m. v. Srebček. rer: öszie esküvő, párt-ülö. boh. 5řebeček.

Zrect ra , zrekel (a , zrećem ra, Žrebení, i, n. Nom. Verb. V. P. imp. zreč ra , consenex žrebit ra.

tire, compacisci, condicere: Žrebica, i, f. pullus eqninus convenire : übereinfommen

femina : Mütterfüllen, Stuts übereinstimmen, eines Willens füllen: kantza tsikó. Syn. Ros feyn , verabreden, cinig werden, bilka, boh. Srebice.

einen Vertrag ( Vergleich) mas Žrebička, i, f. dem. ex praec. chen: meg - egygyezni, egyet boh. 5řebička.

érteni,, meg

-alkudni. Syn. žrebič fa, il fa, im ra, V. I. zmluwiť sa, zboworit ra. 2)

imp. žreb ra: pullum pare conjurare, conspirare : fich re de equis: füllnen, ein Fül verschworen, Bujammenfchwos len werfen: kantzázni, tsikóz

rung machen : öszve - esküdni, ni, boh. břebiti se.

pártot - ütni. Syn. sprísahat žrebni, á, é, adj. gravidus fa. boh. spiknúti se.

factus, fetus (foelus), a, umi: zrešení, á, é, p. c. rarefuctus, de caballis : trächtig'i tragbar rarus, a, um : verdünnt, dünn von Stuten : meg - sárlolt, gemacht: meg - ritkulit, megvemhes, boh. břební.

ritkíttatott. zrečení, á, é, p. c. condictus, Zreseňí, á, n. extenuatio, diconventus, a, um ; verabredet,

lutio, rarefactio, nis , f. das oszve szólt. Syn. 3howorení, Verdünnen, Dünnemachen, Véro. zmluweni. 2) coniuratus, a, dünnung: meg - ritkítás. um : verschworen, zusammenge- zredit, il, im, v. P. imp. schworen: öszve eskütt. Syn. zre8 : tentare, extenuare :

sprílabani. boh. spiknutí. verdünnen, dann machen, z. B. Zrečení, á, n. condictio, con die Luft: meg-ritkítani, megventio

f.
compa-

egyeltieni valamivel. 3) rašė, i, mutuus

facere, v. g. terram Lucr. sus, us: Berabredung, Bers locker (voneinander ) inachen, der gleich, Wiberinkommen: öszve Dichte berauben, schütter inas szóllás, egyet értés, meg-egy chen: meg-ritkítani. boh, ztea gyezés. Syn. Zmluwení, pos siti. II. rec. zredit fa, V. rozument Reklost'. - Usus. podle Zrelená v. zretle. 2) † zřešiti, il, im, fut. idem. coniuratio, conspiratio, nis zréta, adv. raro, non saepe, f. Verschwörung, Zusammen infrequenter: fetten, feltsam; schw8rung: öszve esküvés, ritkán. Syn. zrídia , incčasto, párt - lilés. Syn. Sprírování, inálokedi. boh. zřídka. Usus, boh. Spiknuti.

Zrédka do Radi choßi, mia Zréčisto, a, n. praetextio, ti nus venit in senatum , er tulus, color: der Vorwand kömmt folten in den Rath, rit

hún

nis ,

ctum ,

consen

zrednič.

.

kán jön, a' tanáts - házba. ztetnút ra, tnul (tel) ra, tńcm Zréská ttnost bez prenasles ra, V. P. imp. tři ra, F. dowáñá bezbožnido Luši bis zrecť sa. wá, rara est virtus sine in- zreknutí, á, é, p. c. v. ZTC. sectatione improborum : es ist čení. selten eine Tugend, die feinen Zreknutí, á, n. v. Zrečení. Verfolger hätte : ritka uz az zrele, adv. matore, reif, zeitig : erkölcs , a' mellynek ótsálói meg - érre, éretten, éretlül.

ne legyenek, nem volnának. zreli, á, é, adj. maturus, temzrednút, Inul (del), dřem, pestivus, a, um: zeitig, reif,

V. P. imp. Sni: rarefieri ž. B, Obst, Getreide : érelt. Lucr. locker (schütter) werden, Syn, uzretí, boh. zrali. die Dichte verlieren, sich von Zreloft, i, f. maturitas, tem

cinander geben: meg - ritkúlni. pestivitas, tatis , f. Reife, Beia + zřednúti, zředl, žřednu fut. tigkeit Zeitigung : érettség. idem.

Syn. Uzrelost. boh. Zçaloft. zregme, adv. v. patrne, wido. Úsus, R Zrelost'i prist, 20 me, zretedelne,

zret : adsequi (pervenire, ad) zregmí, á, é, adj. v. patrní, maturitatem, Beitigung erlan widomi, zretedelní, boh, weo gen, zur Beitigung gelangen, regni , ztegmie

kommen: meg- érni. Bregmost, i, f. Patrnosti, zreni, á, n. authoritas, digai

wipomost, Zretedelnost. boh. las , tis, f, honor, is, mWeregnost, Zćegmost.

Ansehen, darinn man steht Zréťáni, á, n. r. Zrečení. Ansehnlichkeit, Würde: méltóboh. Spikáři.

ság, tekéntet. Syn. Dostogs zrétat la, alla, em fa, V. I. nost, sodnost wåžnost, imp. tag ra, v. zrect fa.boh.

Gretel, Gretelnost, záležitost. spitati se.

boh. Zčeří, zretel. 2) rezrekle, adv. ex condicto , ex flexio, rațio, pis, f. respe

composito, compacto Cic. de ctus, us, m. Rücksicht, Anje. compacto Liv. Plaut. ex com hung: tekéntet. Syn. Obled. pacto Suet. verabredet , abge + Zření, n. idem, redeter Maaßen, der Verabres + Zrení, n. v. žráni 3 Nro. dung gemäß: szánt szándék- Zrenica, i, f. 'pupilla (pupukal, el - végezett akarattal, la) oculi, baš Augapfel, der öszve szóllalva (szóllalkozva) Augstern: szem fény. Syn. a' meg - egygyezés (meg-telt Zretedelnica, očná swizda, alkuvás) szerént. Syn. podle boh. 3čítedelnice. Zrečená. 2) coniurate, vers Zreňička, i, for dem, ex praec. schworen , öszve esküdve. Syn. zret , zrel, zrem, et zregem, zrečne.

V. 1. imp. zri, et zreg: mazrekli, á, é, adj. condictus, turescere , reifen, reif werden, a,

verabredet, öszve 3. B. Aepfel, Geschwür : érni, szóllalkozott, öszve beszéltt, boh. zráti, meg - egygyesültt, meg-al- zretedelñe, adv. perspicue, plakudtt. 2) conjuratus, vers ne, clare, aperte, diserte, schworen, öszve-esküdtt. Syn. nominatim , conceptis verbis, zrečni.

expresse : deutlich, flar, bell, Greklost, i, f. v. Zrečení.

ausdrücklich, verständlich: nyil

[ocr errors]

um :

mes

ván, világossan, meg - érthe tus, a, um: ansehnlich! An. tö képpen. Syn. patrne , wie sehen, habend, angesehen; jeles Some, podopitederne, 300. derék, héres. Syn. Dostogni, zumitedeľňe, wislowne ważni, zaleziti. nowite. Tsus. Ga sem ti zre. Zretelnort, i, f. v. Zreñí. tedelne zakázal, alque illud Zrezáč, a, m. v. Zrezować. tibi diserte prohibueram : ich zrezaní, á, é, p. c. conscishabe dir ja diefes ausdrücklich sus, consectus, a, um: auf. verboten, ezt én nyilván ( vi geschnitten, zusammengesahntten; lágossan, nevezet szerént )

öszve metéltt (metszett.) Syn. meg - tiltoltam néked. Comp. porezani. 2 y. odrezaní. 3) Zretedelňegseg: clarius, cras v. rozrezani. boh, zřezán. siore musa, pinquiore for- Grezání, á, n.conscissio, conmula, planius, atque intel cisio , consectio, nis, f. Zu. ligibilius : verständlicher, gr8b. sammenschneidung Aufschncis lich: értelmessebben, gorom dung: öszve metélés (metbássan., boh. zřetelne.

szés.) 2), v. Odrezání. 3) v. 3 tetedelní, á, é, adj. perspi Rozrezáři.

cuus, clarus, planus , diser- zrezat, zal, zém V. P. imp. tus, expressus, nominatus, zrez, conscindere, concideexplicitus, a, um; intelligi re , secare , v. g. stramentum bilis, é ; deutlich, flar, hell,

omne : aufschneiden, alles schneia verständlich: nyilván való, vi den, zusammenschneiden, 3. B. lágos, nevezet szerént való.

Stroh; öszve metszeni (meSyn. patrni, widomi, po.

télni. ). Syn. poreząt. 2) v. dopitedelní, zrozumitedelni, odrezat. 3) rozrezat,

wisowní, boh. 3řetediñí. + zřezati zřezal , zřeži (u) Zretebelnica, i, f. v. Zreñića. zčezám fut. imp. 3řezeg et Zretedelnort, i, f. perspicui

tas, claritas , tis, f. Deutlich. Zrezeł, zku, m. resex, icis feit, Klarheit, Berständlichkeit, scilicet palmes ) m. Colum. Holligkeit : nyilván valóság. Stürzel , z. B. am Weinstock, Syn. Patrắort, widomost geschnittener Gerte : venyike Gregmort , Zrozumitedelnort.

szoló törül lemetszelt veszboli. Zřetedlnost.

szö, kis allya fa. Syn. 08. zřetedine adv. zretedelne.

rezek. boh. Žřízet. + zřetedlni, é, é, adj. v. zre. Zrezować, a, m. consector, tedelní.

concisor, conscissor, is, m. Zřetedlnost, i, f. v. Zretebel. Aufschneider, Busammenschncis nost.

der; öszve metéllő. 2) v. OdGretel, &, m. v. Zrení.

rezować. 3) v. Xozrezo wać. + zřetel, i, m. idem.

Zrezewání, á, n. Nom. Verb. zretelňe adv. insigniter, cum

ex seq; authoritate (dignitate), val- zrezowat,,,3owal, zugem, freq. de: ansehnlich sehr : jelessen: ex zrezát. Syn, dostogne, wážne, zás * Zriba, ata , m.' v. Gréba. téžite.

zribaci, á, é, adj. v. zrébaci. zretelni, á, é, adj. illustris, Zribatko , a n. v. Grébatko.

insignis, e; amplus, auctori * šribni, é, é, adj. v. Žrebni. tativus, in dignitate consti

† 3rí:

zrež idem.

« PredošláPokračovať »