bus, gehe nicht barfuß (bloffuß) hinaus, ki ne menny mezét láb. Ram ale pog8em bosa? quorsum, obsecro, nudis pedibus eam? wo kann ich denn barfuß hingehen? hová mennyek, kérlek, nezét láb? Bost, u, m. osculum, basium, suavium, savium, i, n. der Kuß, tsók. Syn. Zubička. Usus. Bot dat, v. bo kať. Bostáňí, á, n. basiatio, osculatio, deosculatio, suaviatio, saviatio, nis, f. das Küssen, wenn man küsset: sókolás meg-tsókolás, tsókolgatás, meg-tsókolgatás. Syn. Bo tá wačka, Bo táwání, Lúbáňí, Polúbení, boh. Celowás ňí, Líbání. bostat, al, ám V. P. imp. tag: basiari, osculari, deoscnlari, exosculari suaviari, saviari, osculum dare, oscula (basia) figere küssen, Kuß geben: tsókolni, megtsókolni, tsókot adni, tsókolgatni, meg-tsókolgatni. Syn. [ůbat, polúbit, Subičku (Bost) dat, boh. celowati, líbati. II. rec. bo tat fa: oscula iungere, osculari se invicem (inter se) fich untereinander küssen: egy mást meg tsókolni, tsókolgatni, meg tsókolgatni. Syn. bos kawať sa, poboskáwať sa. Bostávač, a, m. osculator, is, m. der Küsser, Küffender: tsókoló, tsókolgató, meg-tsókolgató. Bostawačka, i, f. osculatrix, cis, f. die Küfferinn, tsókolóné, tsókolgatoné, meg-tsókolgatóné 2) v. Bostáňí. Bostawán, á, n. v. Bostáňí. boh 'bawan'. bostáwat, al, ám. V. I. imp. wag, v. bostat, boh. líbá wat. Usus. Bostáwám Gim Kuti, exosculor manus Do minationis Vestrae. ich füffe Ihnen die Hände, kezeit tsokolom. bofti adv. v. bost bostí, á, é, adj. v. bosi. bosňaččin, a, e, adj. poss. bosnensis feminae, der Bosnierinn gchirig, bosniai aszszonyé. Bosňačka, i, f. bosnensis femina, eine Bosnerinn, bosniai asz-zony, személy. bo nadi adv, bosniace, bosnensi more: bosnierisch, nach der Art der Bosnier: bosniáúl. bosniai módon. Syn. pobos ňaci. bosňáďí, á, é, adj. bosnensis, e; bosniacus, a, um: bosnier, aus Bosnien, dahin gehörig: bosniai. Usus. Boj ňaďká Zem, v. Bosnia. Bosňák, a, m. bosnensis homo, bosniacus, i, m. ein Bosnier, Bosnack, Bosnyák, bosniai ember. bosňát̃ow, a, e, adj. poss. bosnensis viri, bosniací: dem Bosnier gehörig, bosnyáké, bosniai emberé. Bosnia, e, f. Bosnia, a, f. die Bosnien, ein Land: Bosnia Ország. Syn. Bofňaté Zem. Bosoráček, čka, m. dem. ex Bosorák. bosoráckow, a, e, adj. poss. ex praec. v. bosorákow. Bosorak, a, m. magus, sortilegus, veneficus, i, m. incantator, praestigiator, is: nigromanta, ae, m. ein Bauberer, Schwarzkünstler: bübájos, babonás, garabantzia, bábonáskodó, boszorkányos, bűvölő (bájoló) ember, yaraszló, ördöngös. Syn. Čas rownit, Carodelník, Stri ğan, Strigon, Wesčec, Wra zec, Wražedelňíť. boh. Čas rodegňit, Rúžedlňík, Wrajedinít. forka. Bojori, row, m. pl. v. Bo= forstw. Boforiko, a, n. v. Bosorčisto. Boforte, i, f. maga, saga, venefica, incuba, pharmaceutria, ae, f. incantatrix, infascinatrix, praestigiatrix, cis, f. strix, gis, f. Ovid, striga, ae, f. Apul. die Here, Zauberina, Glücksprecherinn, Unhel: boszorkány, babonáskodó (bájoló, bűbájos, büvolo, ördöngös, varaszló) aszszony, Syn. Carodelnica, Čatodelnička, Čarownica, Catownicka, Rańičnica, Wesči ca, Wraiedelnica, Striga, tatowná Baba, boh. Cárodeğnice, Rúžedlnice, Wra=' sednice, Westkiňe. Usus. Stará Boforka, anus eriphus Zenod. mulier venefica et fascinatrix senex (vetula) stris: alte here, vén boszor kány. um : boforowani, à, è, p. c. bájoltt. Syn. čarowaní, mámení, omámení, wesčení, boh. túžlowaní. Bosorowání, á, n. fascinatio, incantatio, nis, f. das Heren, Zaubern, die Beschreiung, Bezauberung: babonálás, bájolás, bo-zorkányozás, bűbájolás, büvölés, meg-büvölés. Syn. Carowání, mámení, Wesčeňí, Wražeňí, Omámení, boh. Rúžlowáňí. bosorowat, rowal, rugem V. I. imp. tug: fascinare, in fascinaré, incantare, incantamentis uti, artem magicam exercere: heren, zaubern, Zauberey treiben babonálni, babonáskodni, bájolni, boszorkányozni, bűvölni, bübájolni. Syn. carował, mámiť, omámiť, wesčit, wražit.boh. řúžlowaťi. Bosorowáwáňí, ά, n. nom. Verb. ex seq. Rúžlowáwáňí. bosorowawat, al, ám, freq. ex bosorowat, boh. kúzlowáwati. boforti adv. magice, incanta torie, praestigiatorie, venefice: zauberisch, babonásan, babonáskodva, bájolva, boszorkányúl, bűbájolva, ördöngösön. Syn. čarodelne, čarodelnici, čarownici, poboforsti, wesčičňe, wražedelňe, boh. kúžedlňici. bosorski, á, é, adj. fascinatorius, infascinatorius, incantatorius, magicus, praestigiatorius, veneficus, a, um. jauberisch, babonás, boszorkányos, ördöngös, varaszlási. Syn. čarodelní, čaro8elňicí, čarownici, we č'cni, wrazedelnici, boh. čarodegní, kú. žedlňick', wražedlňidí. Úsus. Bosorské Mrnčáňí, zoroastraei susurri, zauberisches Murmeln, babanás börbitelés. Boforstwi, ά, n. magia, nigro man mantiae, ae, f. incantamentum, magium, fascinum, praestigium, sortilegium, veneficium, i, n. magice, es; ars magica, incantatio: die Here= rey, Zauberey, Schwarzekunst, Zaubereykunst, das Zauberwerk: babonaság, bájolás, boszorkányság, boszorkányozás, babonálás, bűbájolás, ördöngös tudomány, varaszlás, bűvölés. Syn. Bofori, Bosorowáňí, Cára, Carodelnictwí, Čas rowáni, Ćarownictwí, boh. Carodegňictwi, Rúžedlňictwi, Rúžla, Rúžle, Wraždelnictw. Bota, i, f. ocrea (slavica, ungarica) dupplicatis soleis: der (flavische, ungarische) Stiefel: sok talpú saru, szekernye. Syn. Storňa, boh. Štorne, Bota. Usus. Čo ģe, to len za Robota? gedna Čižma, druhá Bota. Prov. Chwáli sa i podsítíma Boti: imperitus subligaculo indutus, omnibus id ostentat. Propter insolentiam etiam ineptissimis rebus effertur. Aliud est Čižma, et Štible. Botár, a, m. ocrearius, i, m. et Stiefelmacher, szekernye-tsináló. Syn. Swec (flowenstí). Botečka, i, f. dem. ex Botka. Botička, i, f. idem. Botiskko, a, n. contemt. exaggerat. ex Bota. Botta, i, f. dem. ocreola slavica (ungarica), ein kleiner slavischer (ungarischer) Stiefel, das Stiefelchen: sarutska, kis Jemand etwas: nyalni, meg nyalni valakinek valamijet. Syn. lizat, oblizat, polubić.. Bozáwać, a, m. lambens (lin gens) homo, der Lecker, nyaló. Syn. Lizač, Oblizować. bozáwaččin, a,e, adj. poss. ex seq. Bozáwacka, i, f. lambens (lin-. gens) femira, die Leckerien,. nyaló aszszony. Syn. Lizas čka, Oblizowačka. 2) v. Bozání, Bozáwáňí. bozáwacow, a, e, adj. poss. ex Bozáwać. Bozáwání, á, n. nom. Verb. ex seq. 2) v. Božáňí. bozáwať, ál, ám V. I. imp. wag, freq. ex bozať. II. rec. bozáwat sa w ňečo, iubere quidpiam sibi lambi (lingi), sich etwas lecken heißen; valamijet valakivel nyalattatni. Božec, zca, m. epilepsia, ae,. f. Lamprid. morbus caducus (conitialis, S. Valentini) Apul. die fallende Sucht, hins fallende Krankheit, Epilepsie, der Fraiß, Fraisch: kórság, nyavalya-törés, nehéz nyavalya. Syn.paducnica, paducă (tažřć, Swatého Walentina) Nemoc, Protina, Plotnik, Wred, Wres 8isko, Zratkina; boh. paducí emoc, Paducnice. Usus. Detinski Božec (Wred etc.) epilepsia infantilis (puerilis), Kinderfrais, a' kitsinyekenlévő nehéz nyavalya. Božet (Nesčasti, Wres etc.) máwá, epilepsia laborat, die fallende Sucht hat er, a' nyavalya töri (bántya) ötet. Božec (Wred) ho shitil, hádzal (metal): epilepsia correptus est: dic fallende Sucht hat ihn angegrifs fen: a' nyavalya ki-törte ötet. Božec (Wred etc.) máwagici, epilepticus, a, um. der die fal lende Sucht hat, kórságos. Aliud est phrenesis, Ottesčes die Hi, Otresčenost, et phreneticus, Otresčenec, otresčení. † Božedřewco, a, n. Artemisiá Abrotanum Linn. Stabwurzel, Abrotanum officin. v. Drewina. Bożegow, a, m. Bozciovium, i, n. Bozejow, ein Städtchen im Bechiner Kreise, Taborer Antheile: Bozsejov, tsek-mezőváros. Bojet, ita, m. dem. idolum, simulacrum, deus fictus (fictitius, commentitius): Abgott, bálvány. Syn. modia. Bojeni, d, n. Dei in testimonium vocatio, adfirmatio per Deum: Betheuerung durch Gött: az Istennek bizonyságúl hivása; valaminek az Istennel-való bizonyitása. Syn. Zabožeňí. bożeńičin, a, e, adj. poss. ex seq. Syn. prifažňiččín. Bojenieta, i, f. iurassoris (iurati) uxor, die Geschwornerinn, eskuttné, eskütt felesége. Syn. Priežnička. bojeidi adv. more iurassorum, geschwornermäßig, eskütt módon. Syn. pobožeňicki, príJainidi. boženiďí, á, é, adj. iurassores adtinens, die Geschworner betreffend eskütteket illető. Syn. prijaznic. Usus. Bože nidi úrad, v. seq. Boženictwí, á, n. jurassoratus, ûs, m. die Geschwornerei, das Geschwornersamt: eskuttseg. Syn. Prifaznictwí.. Bozenit, a, jurassor, m. iuratus, i, m. iuratus adsessor : ein Geschworner, eskütt. Syn. Pražní, Prísažňík. bojen kowo, a, e, adj. poss. jurassoris dem Geschworner gehörig, eskütté. Syn. prísaž nitow. boží, á, e, adj. Dei, divinus, a, um: Gottes, göttlich, iste ni. Syn. Bohow, bozří. Usus. Sin Boží, Filius Dei, Gottes Sohn, Isten Fia. Boží Dre. wec, v. Drewec, Drewina. Boža Drewina (Drewinka), v. Drewina. Matka Boža, Mater Dei, Mutter Gottes, Isten Annya. Služba Božć, cultus Dei (divinus), religio Gottesdienst, isteni szolgálat. Prov. Božé meno newez= mes nadarmo, in annulo figuram Dei ne gestato, du sollst den Gottes Namen nicht eitel nennen, Istennek nevét soha hijában ne-vedd. Do božeg wóle, v. do pána Boha sub Boh. † boží, adj. omn, gen. idem. Boží dřewce, n. v. Dre. winka. božiť sa, il sa, im sa V. I. imp. boz fa: per Deum aliquid innuere (adfirmare) Deum in testem vocare: Gott zum Zeugen ruffen, durch Gott etwas betheuern: valamit az Istennel bizonyítani az Istent bizonyságúl hínni; istenkedni. Syn. zabožiť sa. Božíwáňí, á, n. nom. Verb. ex seq. božiwať sa, al sa, ám sa, freq. ex božit sa. bozki adv. divine, dive: göttlich, istenessen. Syn. bozsti, boh. božsti. bozkí, á, é, adj. divinus, divus, a, um: göttlich), isteni, istenes. Syn. boží, boziti, boh. božiří. Usus. moc boztá, vis (potestas) divina, numen: göttliche Macht, isteni hatalom (erő). Ruka bozká, virgula divína Cic. die Gottes Hand, Isten akaratja, isteni végezés. Bozku Reč ́wigímám (wiňímám), divinum excipio sermonem Plato. qui nihil non potest, et cui nemo prae praescribit. Bozká Wolá: voluntas Dei, der göttliche Willen, Isten akarattya. Weckého ma= gú do bozteg Woli: omnibus ad satietatem abundant, fie haben an allem Ueberfluk, nindenek elég Isten untáig. 230zki učitel (Mudrc), v. Bohomluwnik, umení Bozte v. Bohomluwnost. * Bozoģáň, a, m. v. Čatan. *Bozoģánček, nečku, m. dem. ex seq. v. Catanček. *Bozoģánek, ntu, m. dem. v. Catanet. * Bozoğáňisto, a, n. v. Čas tanisto. bozri adv. v. bozki. boziti, á, é, adj. v. boztí. Bozstwi, á, n. v. Boztwí. † Božstwi, n. v. seq. Boztwí, á, n. deitas, divinitás, tis, f. Gottheit, Göttlichfeit, istenség. Syn. Bozstwi, boh. Božstwi. Brabancia, e, f. Brabantia, ae f. Brabanz, Brabanterland, Brabantzia tartomány. Syn. brabantská Žem. brabantsti adv. brabantice, brabantisch, brabantziáúl, brabantziai módon. brabantski, á, é, adj. brabanticus, a, um. brabantisch, bra= banter brabantziai, brabantziakat illető. Usus. Brabante fti Oleg, oleum brabanticum, das Brabanzeröl, Brabanteröl, braban tziai olaj. Brabantská Zem, v. Brabancia. Braček, čka, m. v. seq. Brach, a:, m. sodes Cic. Ter. : amicus ein lieber, guter Freund : barát (barátom), lélek (lelkem). Syn. Braček. Ūsus. mili Brachu, prosim ta, powec mi dic sodes, amabo Ter. ich bitte dich, guter Freund, fage mirs: kérlek barátom (lelkem), mondd-meg. Brasa, i, f. mentam, i, . Cic. das Kinn, ál, áll. Syn. Podbradek, Podbradník. Usus. Dwogá Brada (dwe Bradi), mentum edupplicatum, mey faches Kinn, tokája (álla) kövérsége. 2) barba, ae, f. Cic. barbitium, i, n. Apul. mentum Petron. Virg. Hen., der Bart, an Menschen und Thies ren: boh. Súfi. Usus. Dluhá Brada, barba promissa, lans. ger Bart, hoszszú szakál. Dlu hu Bradu nosiť; nechat si dluho Bradu roft': promittere barbam Cic. den Bart lang wachsen laffen: hoszszú (nagy) szakált viselni: a' szakállát sokáig meg-hagyni. Brada mu rost'e; lanugo per malas eius serpit: barba ipsius lanuginem emittit; barba illi crescit: der Bart wächst ihm, nyől a szakálla; a' szakálla pihet (mohot) botsát. Es če Bradi nemá, necdum habet barbam; adhuc est imberbis: er hat noch keinen Bart: még nintsen szakálla; még ö szakállatlan. Rozá Brada: a) na Rozi: barba caprina, aruncus, i, m. Plin. H. N. Ziegenbart, Bocksbart: keiske (ketske-bak) Szakálla. b) 3ts lina: tragopogon, ōnis, n. pratense Linn. barba hirci: Bocksbart, Habermilch, ein Kraut bak-szakállú fü, erdei haraszt káposzta Aliud est frkof ta Prov. Brada nečiní (nero bi) mudrca, barba non facit philosophum, das auferliche Ansehen macht keinen Gelehrten aus, a' szakálban nem áll az okosság. 3) v. Wera, vulg. Borg. Usus. La Bradu dat, ňečo nekomu: mutuo dare rem alicui, Jemanden etwas borgen, hitelre adni valakinek vala mit. |