But Bus But Buw Buz Bzd 160 Aufstand: párt-ütés, háború, támadás, zendülés, fel-hábórodás. Syn. 3bor, zbúreňí. boh. Bute. Usus. Búrku 3dwichnúť, v. búriť 2-do Nro. 4) tumultus, strepitus, ûs, m. turba, ae, f. Aufruhr, das Lärmen zenebona, zendülés, tsatépaté, lármázás zűrzavar, zérzúr, zivatar. Syn. Lomot. Usus. ale hle nowá Búrka, i Zwada (Dohádka)! ecce autem nova turba, atque rixa! und da ist eine neue Aufruhr und Empörung! ihol pedig új zür zavar, és veszekedés támad. † Búčka, i, f. idem. 1. et 2-0 Nro. búrliwe adv. turbulente, tumultuose. turbate, confuse, confusim unruhig, unordentlich, bestürzt, verwirrt, ungestümm, ungestümmig, ungestümmlich : zűrzavarúl,' zavarossan, fel (seditiosa) conditio (natura): cine ungestüme (unruhige, aufrührische) Beschaffenheit: zürzavaros (nyughatatlan) tulajdonság. Burfet, u, m. v. Uksamet pla ní. Búsow, a, m. 5orní Búsow, Superior Busovia, Oberpaugen ein Dorf im Bunzlauer Kreise, Felsö Busó. Dolní Búfow, inferior Busovia (oppidum), Unterpaußen, ein Städtchen: Alsó Busó. † bůsti, bodl, bodu, v. pichať, pichnúť. Butelia, e, f. lagena (rotunda), Bouteille, butela. Syn. Stle nica, Slasta okruhla. Butelka, i, f. dem. ex praec. Butín, u, m. massa rotunda cum uvis passis et zemelis praeparata, ac cum embammate vinaceo dari solita: Bo * Buziťáň, a, m. v. Čakan. háborodottúl, fel-háborodtúl, din, Boutain: butín. zenebonásan, fel-háborodtan. † Bůwol, a, m. v. Biwol. 2) seditiose, aufrührisch, pár- † Bůžek, gen. Božťa, m. dem. tolkodva, támadásképen. Syn. v. Božek. odtrženliwe, rozbrogňe. 3) procellose, stürmisch, ungestüm, fergetegesen. boh. búčliwe. búrliwi, á, é, adj. turbulentus, tumultuosus, seditiosus, a, um: unruhig, stürmisch, Unruhe erregend, ungestüm, aufrührisch: fel-háborodott, háboruság-szerző, háborúság, (háborúságra) indító, támadásra készítő, nyughatatlán. Syn. fwárliwi, odtrženliwi, tozbrogni, nespokogní, podzbudzowni. 2) procellosus, a, um Liv. stürmisch, voller Stürme, oder Sturm erregend: szélvészszel rakva, fergeteges. 3) turbulentus, turbidus, turbatus, confusus, a, um: verwirrt, zürzavaros, zavaros. t bútlimi, á, é, adj. idem. Búrliwost, i, f. turbalenta bombizator, is, m. ein Farzer, Furzer fingó, poszogó, a' pap tyúkját elütő. Syn. Ptdák, Prdlawec, Poprdát, Frfotač, 3ab38ec, Pr8och, Prdúch, Poprdač. B38eňí, á, n. crepitus (crepitatio) ventris, peditum, i, n. Catull. vulg. bombizatio: das Farzen, Furzen: poszogás, fingás. Syn. Pršeňí, Uprdnutí, Zabzdeňí. 638et, Sel, 8m V. I. 6381: pedere (pědo, pěpēdi, peditum) Horat. crepitare; crepitum ventris emittere, visire, vulg. bombizare: farzen, furzen, Blähungen von sich geben (ge hen lassen): poszogni (-gok). fingani, a' szeleket ki - botsá tani, a' pap tyukját el – ütni. Syn, prset, zab38et, uprdJa, poprdat, frfotat. boh. 638iti. 证 Bina, i, f. peditum, i, n. crepitus ventris, vulg. bombus, i, m. pedor, is, m. Furz, herausgelassene Blähung: fing, posz. Syn. Pro, Trt. BSince, genit. nec, f. plur. Botthfalva, Bidieng, Botfalu. B38inet, nca, m. locus pedito (crepitai ventris) idoneus, vulg. bombizatorium, i, n. Furort, Farzenort: fingó hely. Binta, i, f. dem. ex Bzsina. 638inti, á, é, adj. t. P. B3Sinte Wino, crepitum ventris causans (vulg. bombizatoriam) vinum, Furzwein, fingó bor. besiti, Sel, Sim, y. b38et. B38ipání, à, n. Nom. Verb, ex seq. bySimet, al, ám, freq. ex b3 Set. Soch, a, m. crepitum ventris c, emittens, crepans, pedens, vulg. bombizator, is, m. FarFurjer: fingó, poszogó. Sya Lapusa, Prdlawec, Prdlát, prdát, poprdát, Trtek, Tito, Trttár. Usus. Odeg Si preć, (mradlawi (capowi) 638odu! apage, foetide hirce! weiche ab, du garstiger Geißbef vakarj tovabb (menny-el) búdos bak! Bt, &, m. petulcus, i, m. nequam indecl. der MuthwilLeichtfertige: tsintalan, furisa. Syn. 3ec, Wefnade nit, Neposední, Tiefpotog. ňít, prec. Bzení, á, n. nequitia, petulantia, ae, f. der Muthwillen, die Leichtfertigkeit: tsintalanság, furtsaság Syn. Gzeňí, Že fnadení, Cespotognoft. bziť sa, il fa, im fa V. I. imp. bzi fa: petulcire, nequiculari, nequam esse, vulg. nequisare: muthwillig muthwillig handeln (fenn); tsintalankodni. Syn. ģziť sa, nesnašiť, Nesnádki robit (wiwádzať), pfit sa. Bzíwání, á, n. Nom. Verb. ex seq. bziwat ss, al fa, ám sa, fréq. ex bzit fa. bziwe, wi, wost': v. ģziwe, wi, wost'. Bzowićan, a, m. bozokiensis vir (homo), ein Bzowiker, bozóki ember. bzowičančin, a, e, adj. poss. bo zokiensis feminae, einer Bzo, wikerinn gehörig, bozóki aszszonyé. Bzowičanka, i, f. bozokiensis femina, eine Bzomikerinn, bozóki aszszony. bzowičánow, a, e, adj. poss. bozokiensis viri, einem Bzowiker gehörig, bozóki emberé. bzowicki adv. more bozokoviensi, bzowikermäßig, bozóki módon. bzowicki, á, é, adj. bozokiensis, e: von (aus) Bzowik, bzowifer: bozóki, bozókról-való. Bzowit, u, m. Bozók, oppidum Kis-Honthense: Bzowif, ein Städtchen in Ungarn Bozók, Mező- Város. C. Tom. I. L abrak, a, m. v. Čarbák. * Čabrak, u, m. v. Šabrak. * čabraní, á, é, p. c. v. čarbaní. * Cabráňí, á, n. v. Čarbáňí. čabrať, ral, rem V. I. imp. ri: v. čarbať. * Čabráwání, á, n. v. Čarbáwání. labráwat, al, ám, freq. v. čarbáwat. * Čabrinkání, á, n. v. Blúdeňí 2-do Nro. * Čabrinkár, a, m. v. Bludár. * čabrinkárčin, a, e, adj. poss. v. bludárčin. Cabrinkáreňí, á, n. v. Bludarstwi. * čabrinkáriť, il, ím V. I. imp. tar: v. bludáriť. • Cabrinkárka, i, f. v. Bludár ta. C. * čabrinkárow, a, e, adj. poss. v. bludarow. • čabrinkárski adv. v. bludár Fi. * čabrinkárstí, á, é, adj. v. bludárití. Čabrinkárstwí, á, n. v. Bludarstwi. * Cabrinkarstwo, a, n. idem. *čabrinkat al, ám V. I. imp. ag: v. blúsiť 3-tio Nro. Labrintáwání, á, n. v. BluSíwání. * čabrinkawat, al, ám, freq. v. blusiwat. čabrinkawe adv. v. bludárski. * čabrinkawi, á, é, adj. v. bludárití. * Cabrinkawost', i, f. v. Bludárstwí. * Čača, i, f. v. krása. * čačane adv. v. trásne. * čačaní, á, é, adj. v. krásní. * Čačanosť, i, f. v. krása. * Čacher, chrú, m. v. Čaros wání 3-tio Nro. * čachrení, á, é, p. c. v. čaro yani 3-tio Nro. * Čadceňí, á, n. v. Čarowání 3-tio Nro. * cachrit, il, ím V. I. imp. cti: v. čarowat 3-tio Nro. II.rec. čachrit sa: v. čarowat sa. * čarowani, á, é, p. c. v. ča rowani 3-tio Nro. * Čachrowání, á, n. v. Čarowá, ní 3-tio Nro. *tachrował, rowal, rugem I. imp. rug: v. čarowat 11 rec.cachromat sa :v. čarować ja cachrowne adv. v. čarown 3-tio Nro. V. * cachrowni, á, é. adj. v. ča rowni 3-tio Nro. Čachtice, tic, f. pl. Csejthe.oppidum Provinciae Nittriensis: Tschachtig, Tsejte, mezo város. † Čačka, i, f. v. krása. 2) v. Wibornost. † čačří, á, é, adj. v. krásní. 2) v. wíborní. časení, á, é, p. c. fumificatus, suffumigatus, fumo (fuligi ne) infectus, fumosus, fuliginosus, a, um beräuchert, geräuchert, rufig gemacht (g) worden): füstös, kormos, megfüstöltetett, füstölödett, füstösödett, kormoztatott. Syn tadení, Dimem začerňeni od Dimu četní. ta. Častní, á, n. fumificatio, suf- * Cagchmagster, tra, m. fumigatio, fumo (fuligine) 3brogničnít. * čení. Cagchowání, d, n. v. Znače ňí. infectio: das Räuchern, Beräuscagchowani, á, é, p. c. v. zna hern, Rufigmachen, die Räuherung, Beräucherung: megfustoles, fustöltetés, kormozás. Syn. Rasení, Dimem (ta dením) Začerňení. 2) Nom. Verb. ex cadit fa: v. Čad nutí. casit, il, im V. I. imp. čas: ex seq. ladnút, dnul (del), dňem V. I. imp. cadni: fumificari, suffumigari, fumo (fuligine) infici, fuliginem fumum contrahere, fuliginosum (fumosum) fieri, reddi: rußig, (vom Rauche schwarz) werden megfüstölödni füstösodni kormosodni, a füstöl feketedai. Syn. od Dimu sa čer nit, časit sa. Cadnutí, 4, n. fumificatio, fuliginis (fumi) contractio, a fumo nigrescentia: das Rufigwerden, Schwarzwerden vom Rauche: megfüstölődés, füstosidės, kormoskodás, a' füsttol-való feketedes. Syn. od Dinu Černení, Čašeňí. Cagh, u, m. materia, ae, f. * á, n. V. cagchował, chowal, chugem Cagta, i, f. pták: v. Bíbic. lanea, sericea, panno nonni- * Čáka, i, f. v. Dúfáňí rá. hil subtilior: der Zeug, etwas Seg. Gewirktes, das dünner ist als Čakan, a, et u aclis, idis (a clys, ydis). f. Virg. cambuca, clava Cic. ae, f. caestus, ûs, m. rudis, is, f. die Keu Far: v. kolačťáriť. le, Kolbe zum Schlagen, Streits* caletkáriť, il, ím V. I. imp. kolbe, der Kolb, das Rappir, Rappier, köpfiger Knittel: fejes* bot, buzgány, buzogány, fokos Pár. Bozo Páp. vulg. B030= * caletkárow, a, e, adj. poss. kolačkárow. ģáň, Buzogáň, Buzikáň, V. boh. Rončit, Palcát, Palice, * caletkárskí, á, é, adj. v. toRapit. Usus. Tažti Catan: lačkárstí. kárstwí. Calettárstwo, a, n. idem. * caletkowi, á, é, adj. v. to láčkowi. Čalokez, i, f. Insula Cituatum, seu Cituorum: dieSchütt: Tsallóköz. w dalokezi in Insula Cituorum, in der Schütt, Tsalló közben. Do Čaloteze: ad Insulam Cituorum, in die Schütt, Tsallóközbe. Čalotezan, a, m. insulanus, gravis clava, schwere Keule, * Caletkárstwi, á, n. v. Polai, nehéz buzogány Pár. Páp. Troklincowi Cakan: trinodis* clava, dreinagelige Kolbe, három szegű vagy tollúfejes bot. Par. Pap. Catanem sa bit, bogowat: bellare caestu, mit der (auf die) Keule streiten, buzogánnyal hadakozni, megütközni. 2) boh. v. Šibenica. Catančet, á el nečťa, vel u, m. dem. ex Čakaneť. * Čatanec, nca, m. v. Čekanec. Catanet, nta et neu, m. dem. clavula, clavella, ae, f. das Keulchen, Kolbchen: buzogányotska, fejes bototska, kisbuzogány. vulg. Bozogánek, Buzogánek, Buzikánek. * čakani, á, é, p. c. v. čekaní. * Čatání, á, n. v. Čekáňí. * Čatanica, i, f. v. Čekanica. Catanisto, a, n. contemt. et exaggerat. ex Catan. vulg. Bozogáňisko, Buzoģáňisko, Buzikáńisto. * Čakanka, i, f. v. Čekanka. * Čaťáwáňí, á, n. v. Čekáwás * čaťáwať, al, ám, freq. v. čes *čatawe adv. v. čekawe. Caletkáreňí, á, m. v. talať- cituus, i, m. cituas, atis, m. ein Schüttler, Tsallóközi em ber. čalokezančin, a, e, adj. poss insulanae (cituae, cituatis feminae, der Schüttlerinn ge hörig, Tsallóközi aszszonyé. Calotezanta, i, f. insulana, ci tua, ae, f. cituas femina: d ne Schüttlerinn, Tsallóközi asz szony. čalokezanow, a, e, adj. poss insulani, citui, cituatis: den Schüttler gehörig, Tsallóköz emberé. Ča okezanstwo, a, n. collect. čalotez ti adv. v. čalořezki. čalotezti adv. more insulano (ci |