tium), minimo daturus qui sis? biete deine Waare an, wie du sie am wohlfeilesten geben willst? mondd-ki a' leg-kisebb (alsóbb) árát. Hogy adod ezt? mondd-meg egy szóval az utólsó árát. Twoga ge kupa, ti gu cenit más (musis): tua merx est, tua est indicatio: die Waarre ist dein, dir gehört es, sie zu bieten: a' te marhád ez, néked kell meg-mondanod az árát (mint tartod ). Wezmi (mag) si gu za Sesat, Grofi: habe tibi denis grossis, behalte es um zehn Groschen, tartsdd magadnak (vedd - el) tíz garasért. Ináć (lacňegseg) nedáte? secus (viliori pretio) non dabis? sonsten (wohlfeiler) geben sie es nicht? hát külömbön (óltsobban) nem adgya kend? 3) boh. v. dáwať 2-do Nro. † Centrum, i, n. v. Cíl, Pro- Cep, u, m. v. Cepík. 2) boh. v. Lep, u, m. i. e. kohútek (Rúr ka, Trúbka, Točka) na SuSe: epistomium, i, n. embolus, i, m. der Hahn am Faße, Fashahn, die Pippen der Zapfen, zum Verstopfen, z. B. im Fas fe: tsap, eresztő tsap. Syn. Točka, točná Trúbka. Na Čep userit, načepował: epistomiare, ad epistomium. dare: anzapfen: tsapra ütni. Prov. a Čepe Wino dobré. R8e ge Stusenka, Woda ge chutnegs: gratius ex ipso fonte bibuntur aquae, beffer zum Smied, als zum Schmit del: jobb a' bor a' tsapnál. 2) na Dwerách: Cardo, inis. m. Thürnagel, ajto sark. Syn. dwerni 5 ák, na kterém Dwe re chosa, wisá, boh. Stežes ge. 3) w 5rdle: v. Čepi 1-0 Nro. 4) na Wretene, a neb na 5ráseli. v. tepi 2) Nro. Cepat, a, m. v. Črpát. čepárčin, a, e, adj. poss. ex Čepčárka. Ceňitel, a, m. aestimator, ta- Cent, u, m. Centenarius, i, Čepčáreňí, á, n. v. Čepčárst čepčáriť, il, ím, V. I. imp. čat: conficere vittas, confectricem Vittarum esse: ein Haubenmaherinn feyn: fejkötövarrónenak lenni. Jiarka, i, f. confectrix (su- Lepiarstwé, á, n. opificium con- Cepieni, à, n. impositio vittae, to, fej szorító. Nočňí, C: vilta nocturna, Schlafhaube, éjeli főkötö. Čepec 3letohlawowi : aurea vitta, goldene (mit gold gestickte) haube, arany fejkötö. 2) v. Rrujka, Okružlí. 3) matetinti, neb iwotní Če pec, i e. Costa ženská po Porose, Post'elka: secundae, secundinas (muliebres) arum, f. pl. secundarium, i, n. galea infantum: die Nachgeburt, burok, gyermek tartó lantorna, szuló aszszonynak a' mása. W Cepci narošení: infans galeatus, mit der Nachgeburt auf die Welt gekommen, burokban született, Par. Pap. Čepeňí, á, n. v. Čepčení. 2) v. Cepowání. * Cepģec, pca, m. v. Lepec. Čepi, gen. Cep, dat. Cepám etc. pl. tribulum Virg. Varr. flagellum triturarium excutiendis granis frugum, tribula, ae, f Colum. der Flegel, Dreschflegel, Dreschel, Schlägel: tsép. boh. Cep, Slata puchowni. Tříb. čepi, pow, m. pl. w 5rdle: epiglossis (epiglottis), uva, (uvula), ae, f. tonsillae, arum, f. pl. der Zapfen (das Zäpfchen) im Halse, die Mandeln: torok diója, torok mondolái, nyak tsap. boh. Mandle z obidwech Stran 5rdla. Cepi spadli: uva desedit (a desido), delapsa est: der Zapfen ist geschossen: le esett a' a' nyak isap. 2) na Wretene, a neb na 5rá8eli: codaces? Zapfen der Spillen, orsó feje, karikája. Čepica, i, f. v. Čápta. epice, f. v. idem. Čepička, i, f. dem. v. Čápič ta. Cepít, u, m. tribulus, i, m. : veget. tribulum, i, n. Virg. Varr. brevior pars flagelli trituratorii der kürzere Theil des Flegels, Dreschwalze Flegelwalze Tsép- Sújo, hadarú, sulym. Zelezné Cepíti: murices tribuli ferrei eiserne Dreschwalze vas - sulymok. Čepit, u, m. epistomiolum, i, n. das Zäpfchen, ein kleiner Zapfen: : : pfen: tsapotska. boh. Čiper, Stoliční (3áchodní) Čepík: balanus: i. m. suppositorii, um cloacae: Säpfchen zum Stuhlgange, Stuhlzäpflein: makk. Kosowi (nosní) Čepik: errhinium, Nasenzäpfchen, orrtsap. Srdelní (w grdle) Tepít, v. Čepi 1-mo Nro. 2) Zelina: v. Čipet 1-mo Nro. čepit, il, ím, V. 1. imp. čep : v. čepčiť. 2) v. čepowat. lepowani, á, é, p. c. epistomia tus, a, um: gezapft, meg tsapoltátott, tsapra üttetett. Cepowání, á, n. epistomiatio, nis, f. das Zapfen, tsapolás meg-tsapolás, tsapra ütés. čepowat, powal, pugem, V. I. imp. pug: epistomiare, e dolio promere: zapfen, z. B. Wein, Bier: tsapolni, meg tsapolni tsapra ütni. 2) singulatim vendere, frustatim distrahere, zapfen, einzeln verfaufen: egygyenként (darabon ként) árulni, kölön el-ádni. Cer (Cér), i, f. et Cer (Cér), u, m. quercus (cerris) Linn. mollior et et ultior species quercus: die Hagniche, Weißniche, Zereiche: tser, tser- fa, tser-tölgy Pár. Páp. Syn. bili Dub, cerowi Strom. Aliud est 5tab. 2) v. cer o wé Drewo. Céra, i, f. filia, ae, f. die Toch ter, gyermek leány, boh. Deeta. Prov. 3 gednú Cérú dwoch zatow dostał. Gedno DobroSeni dwom flubowat. Za gedno Dobrodení od dwoch PowBečnost žádat, očekámat : unicâ filia duos parere generos. Idem beneficium duobus simul polliceri. Pro eodem Officio, quod alteri praestitum, a duobus gratiam reposcere. Cerber, a, m. Cerberus, i, m: Cerberus, dreiköpfiger, Sóllen hund: tzerberus, pokol kapuján álló harom fejü eb. Syn. pred pekelnú Bránú ležící tro hlawi Pes, gak Pohani sa domníwali. Ceremonia, i, f. Caerimonia, 'ceremonia, ae, f. ritus, us, m. Ceremonie, tzeremónia, szokás, rendtartas. Syn. Obi čag, 3dworili Čin (Spósob) boh. Ceremonie. Ceremonie (Običage) Cirkewné: Ritus Ecclesiastici, Kirchengebranche/ egyházi szokás, rend - tartás. Smutné Ceremonie: funesti ritus, Leichnamsgebräuche, halottás tzeremoniák. † Ceremonie, f. idem. † Čeren, u, m. v. Pres. 2) v: Fungačka, Sádzačja. Ceresen, sne, f. v. Čeresna. Čerefenta, i, f. dem. v. Ceres nička. Čereflo; a, n. Culter, (praecisorius) aratri, Plin. H. N. daß Pflugmesser, Pflugeisen, Sech, Pflugsech, Pflugfäge: lemezvas, tsoroszlya Par Páp. Syn. Rrogidlo, Cemes, plužní Zub, plužné železo. Aliud est or né Zelezo, womer. Čerefna, i, f. Strom: Cerasus, i, f. prunus cerasus Linn. der Kirschbaum, die Kirsche: tseresnye fa. boh. Trefňe. a) Bobkowá Čerefňa: Prunus Lauro Cerasus Linn. Lorbers kirsche, Lorberkirschbaum: borostyán - tseresnye-fa. b) Cets towa Čerešňa, i. e. Wlčá Gahoda: Atropa belladona, ae, f. Teufelskirsche, Teufelsbeere: Tollbeere, Wolfsbeere, Tollkraut, eine Pflanze: földi tök, farkas eperj. Syn. wlči Gobodník. Židowska (morská) Čerešňa: v. Mechunka. 2) Owoce: Cerasum, i, n. die Kirsche, tseresnye (gyümölts) boh. Tref ne. * Čergeslo, a, n. v. Čereslo. wo. Cérta, i, f. v. Céruska, boh. ne. Bobkowá Čerefna: laure-cerasum, Lorberkirsche, borostyány tseresnye. Plur. nom. Caesne, gen. Cereseň': cerasa, orum, n. pl. die Kirschen, tseresnye. boh. Třesňe. Cér. né čerešňe: cerasa actiana: schwarze Hirschen, fekete tseresnye. Certowé Čeresňe i.e. wlie Gahodi: baccae belladonae, Teufelskirschen, Wolfsbeeren, Tollbeeren, als Beeren: farkas eperj. Wafté Ceresne: v. Samrawi, et Drénti. Zidowé neb morské, Če= resne: v. Mechunki. Ceres ne urodnegsé sú wo tichto mestach, než iních: laetius fru-* ctificant his in locis cerasa, die Kirschen gerathen in diesem Lande beffer, als in andern: bôvebben terem itt a' tseresaye, mint másutt. Prov. Seni dobre zweltimi Páni Ceresne gest (gedávať),, nebo Cloweku Stupki do Oči hádžú: cum Domino cerasum res est mala mandere servum. Consortium potentiorum te ne quaesieris. Cum magnis Dominis familiarem esse non expedit: mit groffen Herren ist nicht gut Kirschen zu essen; sie werfen einem die Stiele ins Angeficht: nem jó (nem tanátsos) a' nagy Urakkal tseresnyét enni (kotzkázni). Igen veszedelmes a' szolgának az ö urával tseresnyét enni (kotzkáz Cernica, i, f. dem. ex praec. Ceceffifto, a, exagger. ex Ceresňa. čerejňowi, á, é, adj. Cerasinus, a, um: Kirschen: tseresvei, tseresnyéből - való. boh. tiefnowi. Ceresnowi Strom: Cerena 1-mo Nro. Ceres nowá Rostecka: Os Cerasinum nucleus cerasinus: der n. contemt. et Tom. I. Černáňí, á, n. v. Čerňeňi 1-mo Nro. černast'e adv. subnigre, fusce: černastí, á, é, adj. subniger, N Bobe: hilum, i, n. der Boh nenflecken, kis fekete helyetske a' habon. Eernení, á, é, p. c. niger factus (redditus), nigro colore inductus, nigrificatus, a, um: geschwärzt, meg feketéttetett, feketére festett. Čerňeňí, á, n. ex čerňet: nigrescentia, ae, f. das Schwarzwerden, Schwarzseyn: feketedés, feketülés feketesség. vulg. Černáňí, 2) ex čerňiť: nigrificatio, das Schwärzen, feketétés, feketére festés, feketére-tétel. Čizem (Crewic) etc. Černení: calceamentorum nigrificatio, inceratio: das Schwärzen der Schuhe das Auswichsen: a' láb - belinek feketétése, suviksolása. vulg. Šuwitsowání. ternet, ňel, ním, V. I. imp. čerňi. nigrescere, schwarz wers den, feketedni, feketülni. Syn. černat. II. rec. čerňet fa. idem 2) nigrum esse, nigrare: schwarz seyn, feketének lenni. Syn. černím bit. černí, et čérní, á, é, (abs. čer no), adj. niger, ater. a, um: schwarz: fekete, hólttszinü. Černí Chleb, Cef, Posed; černá Rrw; černé Roreňí Žito, Gabodi: v. haec substantiva sub suis literis. Černé umení. v. Černoknezt wi. Černice, gen. ňic, f. pl. dat. com (boh. cům) Czerniczium, Czerniß, ein Dorf im Prachiner Kreise: Tsernitz, FeketeFalu, tseh-országban. černici, á, é, adj. czerniczensis 9 e: aus Czerniß, tsernitzai, fekete- falusi." Čerňidlo, a, n. na Písáňí: atramentum (scriptorium); liquor scriptorius), die Tinte, ténta. vulg. Atrament, boh. Ingúst, 2) na Čižmi, trewice, Stible: atramentum sutorium, melania Plin. H. N. melanteria, ae, f. Scrib. Larg. cera calcearia, ceratum caloearium: Schwärze, Schusterschwärz ze, Schuchwachs: feketétö, suviks. vulg. Suwiks. 3) v. Snet. Cernikow, a, m. Czernikovium, Czernikow, ein Dorf im Prachiner Kreise: Tsernikov. Černikowice, gen. wic, f. pl. dat. com (boh. cam) Czernikovicium, Czereifowiß, ein Dorf im Königgräger Kreise und Ans theile: Tsernikov. Černilow ae, f. m. Czernilo vium, Czernilow, ein Dorf im Königgräßer Kreise, und Antheis le: Tsernilov. čerňit,. et čerňit, it, ím, V. I. imp. čérni et čerňi: nigrum (atrum) reddere nigrificare. nigro colore inducere (tinge re) denigrare: schwärzen, schwarzmachen: feketéteni, fe ketére festeni. 2) Čižmi Cre wice černit; cothurnos, cal ceos nigrificare, incerare: di Tschischmen, Schuhe schwärzen, auswichsen: a' tsizmat, tzipel löt feketéteni, ki suviksolni vulg. fupitfowat. Cerno, v. Černí. Černobil, u, m. 3elina: Ar temisia vulgaris Linn. artemisia, ae, f. Plin. H. N. det Beifuß, fekete üröm, féregmag. Syn. hroznowá Zeli na. černobílowi, á, é, adj. ex ar temisia, aus (von) Beifuß, fekete ürömböl - való. Cerno bílowé Semeno: semen santonici, Cinae officinarum. Artemisiae judaicae Linn. Wurm fame, féreg-mag Aliud est cicwarowe Semeno. Černochow, a, m. Czernocho |