no.

terwenice, f. idem. per 5. Nros.

čerwenit, il, ím, V. I. imp. wen, rubefacere, rubrum reddere: röthen, roth machen: veresíteni, pirositani. Terwenta, i, f. Pták sierwenú glawú: rubecula, rubicilla, ae, f. Motacilla rubecula Linn. Rothbrustchen, Rothkelchen, Rothkopfchen: veres bögy, boh. Cermát, Cermáček. 2) iní ptát sčerwením Chwostemi (Ocafemi) motacilla erythacus Linn. Roth= schwänzchen: veres farkú madár. 3) Syn. Čerwenoritek. emoc: dysenteria, ae, f. exulceratio, intestinorum : die Ruhr, rothe Ruhr: vér-has. Syn. Cerwená, čerweňa lemoc, Rúža Zirka. 4) v. Čerwenica 3. et 5-to Nris. čerweno, v. čerwení. Cerwenost, i, f. rubedo, inis, f. rubor, is, m. die Rothe, rothe Beschaffenheit: veresség, pirosság. Cerwiček, čta, m. dem. ex seq. terwit, a, m. vermiculus, i, m. das Würmchen, ein kleiner Wurm: férgetske, kukatzka, nyévetske, bogaratska, bugaratska. 2) v. Čerw. Psí Čerwit: vermis, (vermiculus) Caninus, Hundswurm, kutya féreg, eb nyév. čerwikow, a, e, adj. poss. vermis vermiculi: dem Wurme (Würmlein) gehörig, féregé, férgetskéé, nyévé. čerwikowi, á, é, adj. e vermiculo (verme), von (aus) Wurm, féregbël (kukatzból való. Cerwitowi (ze zemského

Lerwika) Oleg: oleum vermis terestris, Erdwürmeről, földi kukatz olaj. Syn čerwowi. † Cerwinka, i, f. v. Čerwenta. 4-to Nro. 2) Cerwenica. 3, et 5-to Nris. Čerwiweňí, á, n. vermiculatio, Cariei tractio, das Wurm stihigwerden, nyévesedés, férgesedés. Syn. Ocerwiweni, Sćerwiweni.

čerwiwet, wel, wim, V. I. imp wiw: vermiculari, carien trahere: wurmstichig werden, férgesedni, nyévesedni. Syn. = Eerwiwet, fčerwiwet. čerwiwi, á, é, adj. Cariosus, obrosus, a, um: wurmstichig, vom Holze, Zahne: szú-ette, lyikatsos. Cerwiwi Zub: cariosus, dens, wurmstihiger Zahn, lyukas fog. Cerwiwé Drews: Čariosum (obrosum) lignum, wurmstihiges Holz, szú-ette fa. 2) verminosus, vermiculosus, a, um: wurmstihig vom Obste: férges, nyéves. Cerwiwé Jablto: verminosum pomum, wurmstihiger Apfel, férges al

ma.

Cerwiwost', i, f. vermiculatio, verminatio, nis, f. vermiculositas, tis, f. der Wurmstich im Obste, férgesség nyévesség. Terwotoč, a, m. tarmes, itis, m. Plaut. termes pulsatorium Linn. Hemerobius pulsatorius Fabricii cossis, is, m. et cossus, i, m. Plin. H. N. Bombix Cossus Linn. seu Cossus ligniperda Fabricii. der Holzwurm, szú, melly a' fát rágja. Syn. Drewotoć drewni Eerw. 2) v. Čerwotočina. Cerwotočina, i, f. caries, ei, f. der Wurmstich, im Holze: szú étel, avasság, óság. Syn. Drewotočina, Prachňiwost, Truchliwost'.

čer.

ierwowí, á, é, adj. v. čerwitowi. 2) v. čerwiwi. Čejać, a, m. pexor, is, m.

qui pectit, pectens, tis, m. Simmer, der fämmt: fésülő, fösülô. 2) Ronopi Lenu: carminator, pectinator canabum, lini; carminarius, i, m. Hech ler, Krämpler, kender vagy len héheló, gerebelö, gerebello. Syn. Cefát a) vulg. Sahlár boh. Čechraækrampliť, mitać. 3) Wini: carminarius, carminator, pectinans lanam: Wollkämmer, Wollkrager, Wollschlager, Krämpler: gyapjú héhelő (gerebelö). Syn. WInoiesać, boh. Winotepec, vulg. Framplár, krampler. 4) v. Bitec 2. N. 5) boh. v. Oberać owocní. iefattin, a, e, adj. poss. pectricis, pectentis feminae: der Kimmerinn gehörig, fesülőnéé. 2) carm natricis, der Hechlerinn gehörig, héhelőnéé, gerebelönéé. vulg. 5achlárčin. Cefacet, étu, m. dem. ex Česát (u) parstrigilecula, ae, f. Apul. parva strigilis, Striegelchen, eine kleine Striegel: vakarótska, kis vakaró. Syn. Cefadelto, boh. Srbilto, Stráfatto, Deewo, gimž se Pottírá. Cefacta, i, f. pectrix, icis, f. pectens fem. Kammerinn, die timmt: fésülöné, fösülöné. fésülő aszszony. 2) carminatrix, pectinatrix, carminaria, ae, f. Hechlerinn, Krämplerinn, Simmerinn: héhelöné, gerebelőné; kendert, lent, vagy gyapjút héhelő (etsellő) aszszony. vulg. Sachlárka, kramplátta, tramplerta, boh. Čes bračka, tramplítka, mikaćta. 3) carminatorium, i, n. carmen, inis, m. pecten carminatorius, linarius, canabarius, lanarius: die Hechel,

das

Nro.

Česák, a, m. v. Česač. Česák, u et a, m. na kone: strigilis, is, f. Cic. Hor. der Striegel, die Schrage: ló vakaró. Syn. Česadle, boh. 5řbelce, Stbelec, 5řbílko. 2) n a Winu: v. Cefačta 4-to Nro. čefaní, á, é, p. c. Stebenem: pexus, pectinatus, pectitus, a, um: gefämmt, fésültt, fösültt, fösüllött. Par. Páp. Xečefani, neučefani: depexus, impexus, ungefämmt, fésületlen, fösületlen. Par. Pap. 2) tefú: scopula pexus, gebürstet, etsellett, etsettel etseltt kefézett, kefével tisztíttatott. Syn. tefowáňí. 3) Ščetkú ždeznú: carminatus, pectinatus, pexus, factus: gchechelt, gekrämpelt, héheltt, héheltetett, etseltt, etsellett, készített, gerebeltt: gerebeltetett, gerebenlett. Syn. wicefaní, vulg. Sachlowani, Framplowani, boh. čechrani, mikani, wochlowani. Usus. Česani (očesani, witrení, k Pradze zhotovení) Len: linum factum (pectinatum, pexum), gehechelter Flachs, megetseltt (készített) len. Par. Pap. Mečefani Len: impexum (impectinatum, incarminatum) linum ungehechelter Flachs, etselletlen (héhelet

len)

Jen) len. Čefaná Winá: lana carminata, gekrämpelte Wolle, gerebenlett (héheltt) gyapjú, 4) Česadiem neb česá tem: strigili rasus, • geftrices gelt, vakartatott, boh. brbelcowani, hřbelowi, 5rbiltem cisen. Usus. Cefani (ocesaní) ton: strigili rasus equus, ge= striegeltes Roß, vakartatott ló. 5) Slowmi: obiurgatus, reprehensus, verbis perstrictus, vituperatus: gehechelt, gestriegelt, durchgezogen mit Worten, getadelt, gestraft, dorgaltt, feddett, pirongattatott, szidott, ki-szidott. Syn. brefeni, Farhaní, vulg. stráfaní. 6) Bičem, torbačem, Palicú, Prutem: v. biti, Forbačowani, palicowani prutowani, flahaní. 7) boh. v. obraní 2-do Nro.

česání, á, n. glawi: pexio, pectinatio, nis, f. capitis: das Kämmen, die Kämmung: fésülés, fősülés, fésülgetés. 2) Sat: pexio ope scopulae, das Bürsten; etselés, etsellés, kefézés. Syn. tefowáňí. 3) konopí, Lenu: carminatio Plin. H. N. pectinatio, ca- · nabum lini: das Hecheln, kender vagy len etselés, etsellés, gerebelés, héhelés, készítés. Syn. Wičesání, vulg. hachlowání tramplowání, boh. Čehrání, mítání, WochTowání. 4) Wini: carminatio, pectinatio lanae: das Kardetschen, Kartätschen, Krämpeln, gyapjú gerebelés, gerebellés, héhelés. 5) tona: usus strigilis, rasio ope strigilis: das Striegeln des Pferdes, Gebrauch bes Striegels: ló vakarás. 6) flowné: obiargatio, reprehensio, perstrictio vituperatio: das Hecheln, Striegeln, Strafen, Tadeln, Durchziehen

mit Worten: dorgalás, feddis, pirongatás, szidás, öszvehordás. Syn. Srefeňí, karhání, Lání, vulg. Stráfáňí. 7) v. Biti, korbačowání, palicowání, Prutowáňí, Šlaháňí. 8) boh. v. Obrání 2-do Nro. Česañina, i, f. strigmentum, i,

n. Plin. H. N. der Unftath, Unrath, das Abgekraßte, Abgeschabte: vakarék, le- vakartt (ki-fösültt) szenny. Syn. Wis česet, Wičesti s koňa. 2) 6 konopi, 3 Lenu: v. Pusel, 'Počesti.

česat, sal, sem V. I. imp. čes, hlawu: pectere, pectinare, caput. fämmen, kampeln: fesülni (-löm), fösülni (-löm) Par. Pap. 2) Šati: scopu la pectere (purgare), bürsten, etselni (-lem), etselleni (etsellem) Par. Pap. kefézni, kefével tisztítani. Syn. Eefo wat, tefú čist'it'. 3) kono pe, Len: carminare, pecti nare, pectere, canabes, linum: hecheln, gerebelni (-lek), gerebelleni (-bellek), hehelni (-lek), etselni, etselleni, Par. Pap. kendert, lent. Syn. wičesat, vulg. hachlowat, kramplowat, boh. čedrati, kramplowati, mikati, wochlowati. 4) winu: lanam carminare Plin. H. N. Varr. carpere Virg. pectere, pecti nare: die Wolle hecheln, krämpeln, kardetschen, kartätschen, kartetschen: gyapjút héhela, gerebelni. 5) tone: strigili radere equos, striegeln die Pfer de, vakarni a' lovat (lovakat). boh. 5rbelcem ci8iti. 6) Slowmi nekoho obiurgare, reprehendere, corripere, perstringere, vituperare: durch zichen mit Worten, hecheln, striegeln, strafen, zwacken, tadeln: dorgálai, feddeni, pi

ron

rongatni, szidni, szóval illetni, öszve-hordani, gyalázni. Syn. hresit, tarhat, lát, wis lát, vulg. stráfat. 7) v. biť (bigem), Forbačował, prutowat, palicował, slahat. 8) boh. v. obrat 2-do Nro. (O= wocí). II. rec. česať sa: pectere se, fich kämmen, fésülni magát.

† česati, al, ám: v. česať. Čeláwáňí, á, n. Nom. Verb, ex seq. deferat, al, ám, freq. ex čez česáwat, fat. II. rec. česawat sa, freq. ex česatsa.

defin, a, e, adj. poss. bohemae, der Böhminn gehörig, tsehnéé, tseh aszszonyé, vulg. destin. Česina, i, f. lingua bohemica, bohemismus, i, m. die böhmische Sprache, tseh nyelv, tsehség. Syn. česká Reč, boh, Canina.

desta, i, f. bohema, ae, f. cine Böhminn, tsehné, tseh aszszony. ifti, adv. bohemice, böhmisch, tsehül. Syn. počeski. tefti, á, é, adj. bohemicus, bohemus, a, um: böhmisch: tseh, tsehi. Česti Gros, Cef: čes= ti 5ág (Les): v. Grof, 5ág. * destin, a, o, adj. poss. v.

česein. Cefnacek, čtu, m. dem. ex seq. vulg. Cesneček, boh. Česnečeť. Cesnak, u, m. allium, i, n. allium sativum Linn, der Knoblauch, fokhagyma, foghagyma. Par. Pap. vulg. Cefnét, boh. Česnek. 1) 5a8i Cesnak, i. e. lúční (ná Lúkách rost'íd) 5adowec: Allium scorodoprasum Linn. hyacinthus, scilla, squilla, bulbus agrestis: Rocambole, Schlangenknoblauch: kígyó fok- hagyma. 2) Plání (polní) Tesnak:

Alliam ursinum Plin. H. N. et Linn. Virg. scordion, et scordium, i, n. Plin. H. N. der Dyptam, der wilde Knoblauch, Lachenknoblauch, Waldknoblauch, Ramsel, Scordien, Wasserbathengel; ein Kraut, das die Kraft haben soll, Pfeile heraus zu ziehen: ezer jó fü, fokhagymá szagú fű, körös - fa levelü fü Par. Pap. vad fokhagyma. Aliud est Ceterár: asplenum (quocum confunditur per Pariz - Papayum), misací Cchwoft, millefolium (ezer levelü fü), et Zemežič centauria, (Tausendgül denkraut, föld epe fü). Planého Cesnaku (planocesnakowi) mad: syrupus scordii," Scordiensyrup, ezer jó fű méz (méze). 3) wodňí (wodní) Cesnak: scordilis, is, f. Dobroslawina. Scordi

lon, i, n. Apul. Teucrium scordium Linn. der Wasserknoblauch, das Wasserknoblauchskraut ; vizi fok-hagyma. 5lawka, Struček, Wenec Cesnaku: v cesnakowi.

cesnakowí, á, é, adj. ex allio, alliaris, e; alliarius, a, um: von (aus) Knoblauch, den Knoblauch betreffend: fokhagymábólvaló, fokhagymát illető, fokhagymai, vulg. cesnekowi, boh. česnetowi. Usus. Cesnakowi Stručet: allii granum, grumus, nucleus, stica: Knoblauchsfern, fokhagy ma foka Par. Pap. Cesnakowi Wenec, Wenec Cesa natu: restis alliorum, Knoba lauchsband, Knoblauchskranz: koszorú fokhagyma. P. Pap. Cefa nakowá glawka (hlawićka): bulbus caput) allii, Knobs lauchshäutchen, fokhagyma feje Par. Pap. Cesnakowa Zelina (boh. česnekowá Bilina): alliaria, ae, f. Erysimum al

liaria Linn. das Knoblauchss kraut, Leuchelkraut, Salßkraut: fokhagyma fü.2) alliatus Plaut. cum allio confectus (mixtus), allio provisus, alliarius, a, um: mit Knoblauch versehen, vermischt angemacht: fokhagymás, foghagymás Par. Pap. Cef nakowa Omáčka: embamma alliatum (alliarium), Knoblauchstunke, fokhagymás mártalék (mártogató). Cesnakowá Polévka: alliatum, moretum, i, n. ius alliarium (alliatum): Knoblauchssuppe, fokhagymás lév. Par. Pap. * Cesneček, čtu, m. Cesnaček. † Česneček, čku, m. idem. Cefnet, u, m. v. Cesnak. + Česnek (czesnek),, u, m. idem. * cesnekowi, á, é, adj. v. česnakowi.

m. dem. v.

† česnekowi, á, é, adj. idem. + česničin, a, o, adj. poss. v. trimárčin.

t Cefnice, f. v. krčmárka. † Česnít, a, m. v. krčmár. † česníků, et uw, owa, owo, adj. poss. v. trčmárow. + Cenina, i, f. v. Česina. čefnút, fnul (fet), fňem V. P. imp. čefni: pectere semel, kämmen (kampeln) einmal: egy vonással fésülni, egyszer fésülni. 2) 5aluz ze Štromu, i. e. zlomit: carpere ramum ex arbore, de fringere: abpflücken, pflücken, abreißen z. B. den Ast, Zweig vom Baume: le-szakasztani (le-törni) az ágat. 3) cespitare, offendere pedem, labi: sträucheln, botlani, megbotlani, meg - ütni valamibe a' lábát. Syn. Elesnúť, potehat (potcnút, potknúť, utchnúť, utknúť) sa. česnutí, á, é, p. c. v. česaní. 2) carptus, defractus, a. um: gepflückt, abgepflücft: le-szakasz

tott, le-törött. Sýn. zlome ní.

Česnutí, á, n. carptura, ae, defractio, nis, f. das Pflücken Abpflücken, Abreißen, Abreis kung: le-szakasztas, le-törés. Syn. 3 lomení. 3) cespitatio, offensio pedis, lapsus, ûs, m. das Straucheln, botlás megbotlás. Syn. Alesnutí, Pot knutí.

čest gen. cti, f. honor, is, m. existimatio, nis, f. die Ehre: tisztesség, tisztelet, betsület. Syn. Počestnost, počtiwost. Čest nekomu činiť, preukázať: honorem alicui tribuere, adorea afficere: Jemanden Ehre erweißen, valakit tiztelni, valakinek tiszteletet adni, tenni. Bolali tebe taká čest preukázaná, gaká mňe? talis ne honos tibi delatus est, ac mihi? ist dir solche Ehre, wie mir, erwiesen worden? adatott-é néked ollyan tisztelet, mint nékem? Preukázala učiňila) fa gím čest, colen Eterálen) mohla nagwetsä (naglepsa ): illis quantus maximus poterat, habitus est honos: man hat ihnen die größ te Ehre bewiesen, erwiesen: öket a' mennyire lehetett, annyira tisztelték; öket leg-nagyobb betsülettel illették. Hekoho Čest obrazit: offendere existimationem alicuius, Jemanden in seiner Ehre angreifen, verlegen: valaki betsületét meg-sérteni. ekomu po

sledňú Česť preukázat. йekoho do grobu sprowadzat; gemu na Pohreb ist: solvere alicui ultima Tacit. ultimum honorem alicui tribuere, praestare, i. e. funus illius comitari: Jemanden die lezte Ehre erweisen, i. e. mit zu Grabe ge= hen: valakinek tiszteletet ten