meg-ragadtatott, Syn. hičení, * matnutí. 2) v. chápaní 2. Nr. Chopení, d, n. prehensio, prensio, apprehensio, nis, f. das Ergreifen, Fassen, Anfassen: ✶ meg-fogás, meg-kapás, megragadás. Syn. Chiteni, Cmat nutí. 2) v. Chápáňí 2. Nro. Hopit, il, ím, V. I. imp. cop, cum acc. neco: prehendere, prendere, apprehendere: er greifen, faffen, anfassen megfogni, megkapni, meg - ragadni. Syn chifit, chmatnút. 2) v. dapat 2. Nro. II. rec. dopit fa, cum genit. nečeho: prehendere, apprehendere, ar coret, rel, rím, et corgem V. I. imp. dor: v. nemocnet, nemocním (nezdrawím) bit, ležať, stonať. A chorí, á, é, adj. v. nemocní, Choroba, i, f. v. Nemoc, ripere, aggredi, arripere ali-Chorobisko, a, n. contemt. et exagger. ex Choroba: v. Nemacisto. Chorusice, genit. fic, f. pl. dat. com (boh. cům): Choruschicium, Choruschig, ein` Dorf in Bunzlauer Kreise: Chorusitz. * * Chosen, sna, m. v. Ösoh, Chosňeňí, á, n. v. Osožeňi. osñiť, il, ím, V. I. imp. [ňi: v. osožit. Chofňíwání, á, n. v. Ofoží. wani, zur Wehr laufen: fegyvert fog-ofňíwať, al, ám, v. ofoží. ni. 2) cum et sine genit, ma wat. num iniicere, adiuvare, cu- † Chot, é, m v. Oddanec, pide amplecti sugreifen, helfen, begierig angreifen: kezét reá tenni, édesdeden (örömest) hozzá fogui, néki fogui. orawe adv. v. nemocne nezdrawe. *Horawi, á, é, adj. v. nes Slúbenec. † Chot, et Chot, i, f. v. Od. danica, Slubenica. Chotár, a, m. territorium Cic. terrenum Liv. i, n. der Hot- chotárení, á, é, p. c. v. med- chotárit, it, im, V. I. imp. tat: v. medzit. chotárne, adv. v. medzňe. chotární, á, é, adj. v. medzní. Chotárňít, a, m. finitimus, vicinus, limitaneus, collimitaneus, i, m. Benachbarter, ha táros. Chotárnost, i, f. v. Medznost. dotas conj. v. bár, bárs. Choletow, a, m. Chotictovium, Chotietau, ein Dorf im Bunz= lauer Kreise: Chotyetov. Chowa, i, f. nutrimentum, i, n. victus, ûs, m. cibus, i, m. Nahrung, eledel, táplálás. Syn. Remení, Obžiweni, Potrm, Rrma. 2) victus, ús, m. die Kost, étel 's ital. Syn. Rost, Stól. Má u nás Chowu swogu: apud nos victum habet, er hat bei uns seine Kost, minálunk vagyon asztala, 3) v. Chowačka. Rogná Chowa. v. Dogta. Chować, a, m. v. Chowatel. Chowačka, i, f. v. Chowatelta. 2) v. Dogka suhá. chowancow, a, e, adj. poss. alumni, adoptivi: des Zöglings (Nahrkindes), dem Söglinge gehörig nevendéké, valakitöl fel-neveltetetté, tartatotté. Chowanec, nca, m. alumnus Hor. adoptivus, filius cura, qui tanquam filius educatur: das Nahrkind, der Zögling, Pflegesohn, Eleve, der von Jeman den ernährt oder groß gezogen wird oder worden ist: nevendék, fogadott fiu. Syn.S chowanec. 2) alumnus Cic. discipulus: 38g ling, Schüler: tanúló, tanitvány, deák. Syn. Stolňít, učeň. Chowanectwo, a. n. collect. i. e. Chowanci: alumnatus, ûs, m. die Zöglinge, nevendékség, nevendékek, nevendék ifjuság. chowani, á, é, p. c. altus, nu tritus, intertentus, sustentatus, a, um: gehalten, ernähret, unterhalten, táplátt tápláltatott, tartott, tartatott, neveltt, neveltetett. Syn. drža ni, temení, wichowani. Chowání, á, n. alimentatio, alitio, intertentio, nutritio, sustentatio, nis, f. Erhaltung, Ernährung, das Nähren: nevelés táplalás, tartás. Syn. Cho wa, Držáňí, Rrma, Rrmeňí Į Obžiweňi, Wichowání. 2) vita, ae, f. mores, um, plur. m. das Betragen, Berhalten, die Aufführung: élet, maga viselés, tartás. Syn. Držáňí, Mrawi, Zachowání, Žiwobiti. I Chowańica, i, f. alumna Plaut. chowaniččin, a, e, adj. poss. ex † Chowáslo, a, n. v. 5rba, Gro- : chowať, al, ám, V. I. imp.ag: alere, fovere, habere, intertenere, nutrire, sustentare, sustinere halten, ernähren, unterhalten: nevelni. táplálni, tartani. Syn. držať, krmit, wichowat. Mnoho Dobitka (Statku) chowat: multa pecora, multas pecudes alere: halte dich also (so führe dich auf) daß niemand wider dich eine Klage haben könne: úgy viseldd magadat, hogy senki méltán meg-ne pirongathasson. Chowatel, a, m. alitor, altor, nutritor, sustentator, is, m. nutritius, alumnus, i, m. Plaut. Ernährer, Erzieher, Nährer, Unterhalter, Kostgeber: tápláló, nevelő, tartó. Syn. Cho wać, Chowatelňík, Stolownit. chowatelčin, a, e, adj. poss. ex seq. viel Bich halten, sok barmot (marhát) tartani. Nemoc, Geslachetnost chowat: alere morbum, vitium, Virg. eine Krankheit, ein Laster hegen, a' betegséget magában gyarapíta ni, a gonoszságot nevelni. Wlast chowat, rost' (rostnúť) nechat: alere capillos Plin. seine Haar wachsen (lang wers den) laffen, haját meg hagyni, nevelni. Dobre nás tam chowali: belle nos habuerunt, fie haben uns gut bedient, jól tartottak bennünket. 2) boh. v, nofit, II, rec. dowať sa: se alere (sustentare), sich unters halten (nähren, ernähren): magát táplálni, eledellel tartani. Sám sa chowá: se ipsum sustinet, er ernährt sich selbst, maga magát táplállya, tartya. Prov. Sám nemagic čo gest', Plow Chowás: te ipsum non alens, canes alis Plaut. Quae ad voluptatem aut splendorem pertinent, curas, neglectis his, quae magis sunt necessaria: du hälst die Hunden, wo du selbst hast nichts zu essen ; kutyákat tartasz, és magad koplalsz. 2) gerere se, fich bes tragen, fich verhalten, sich benehmen, sich aufführen: viselni magát. Syn. držat sa, zachowat sa. Podle swého dobrého Ména, a Powest'i fa chowat; Chowáwáňí, á, n. nom. Verb. nič nečiniť, čobi získaneg Sloex seg we, a dobrému ménu odpor- chowáwat, al, ám, freq. ex no (na wzduri) bit mohlo: chowat, II. rec. chowáwat insistere vestigiis laudum sua- fa, freq. ex chowať sa, rum Liv. seiner schon erworbe † Chození, n. v. Chosení. nen Ehre gemäß sich aufführen, † Chrachotáňí, n. Chrochceňí. a' maga ditséretes tselekedeti-trachotači, al, ám: v. chrochben semmit alább nem hagy- tit. Chowatelka, i, f. altrix, nutrix, intertentrix, sustentatrix, cis, f. alumna, ae, f. Gil. Ernährerinn, Erzieherinn, Nährerinn Unterhalterinn: nevelőné, táplálóné, tartóné. Syn. Chowacka, Chowateltina, Chowatelnica, Chowa= telnička, Stolownica. Chowatelkiňa, i, f. idem. chowatelni, á, é, adj. altivus, nutritivus, nutritorius, a, um: nährend, zur Erziehung, oder Nahrung dienlich, oder gehörig nevelő, tápláló, tartó, neveléshez (tápláláshoz, tartáshoz) való. Chowateĺňička, i, f. v. Chos watelka. Chowatelňík, a, m. v. Chowa tel. ni; azoknák gyakorlásában † chrachotawé adv. v. chrachtaállhatatossan meg - maradni. we. Tat fa dowag, abi ta žáden † chrachotawi, á, é, adj. v. Farhat nemohel: sic te gere, ne quis te iure reprehendat: chrochtawi. + Chra. Chrabotawost, i, f. v. Chrochtawost. Chrachotina, i, f. v. Chrochofina. chradnúti, dl, dnu: v. schnúť 2) v. wadnúť. † Chladnutí, n. v. Schnutí. 2) v. Wadnutí. 3) v. Suchotina, suché Nemoc. Chrát, u, m. phlegma (flegma) tis, n. crassum (spissum) sputum: zähe Feuchtig= keit im Körper, Sleim: torha. Syn. Stám. Chťákač, a, m. screator, is, m. Räusperer, hákogó. boh. Chrkač. 2) krwú Chrákač: haemaphtysious, sanquispuputa, ae, m. Blutbrecher, Blutfpeier: vér-pökö, vér-hányó. Chrákáňí, á, n. screatio, nis, f. screatus, us, m. das Rau fpern, hákogás, boh. Chrkáňí. 2) Rrwi Chrákáňí: exscreatio cruenta, sanguinis sputum (ejectio, spuitio), haemaptysis, i, f. das Blutfpeien, Blutbrechen: vér hányás, vér pökés, crákať, kal, čel (kám), V. I. crač et drátag: screare, fich raufpern, hákogni. Syn. 3a chrákat. boh. chrkati. 2) Rr. wú chrákať: sanguinem spuere (eiicere, exscreare): das Blut speien, brechen: vért hányni, vért pökni. Chráťáwáňí, á, n. nom. Verb, ex seq. crátáwat, al, ám, freq. ex crákat. Chrám, u, m. templum, i, n. ecclesia, ae, f. acdes sacra: der Tempel, die Kirche: templom, szentegyház. Syn. Ro= tel. Chrám Boztí: Ecclesia Dei, Gotteshaus, Isten háza. Chrám modlárski, pohanski: delubrum, der Gößentempel, hamis isten temploma. Chrám tyredí: Mosaea (moschea): türkischer Tempel, Moschen, metset. Chrám židowski: synagoga, Judenschul, Judenkirche: zsinagóga, zsidó templom, oskola. Prov. Mrtwich s Chris mu nenawrácagú: semel data non repetuntur, eine ge= schenkte Sache kann man nim mermehr zurück begehren (fordern). Das Geschenk wird nicht zurück begehrt: ajándékot nem lehet többé viszsza venni, az ajándékot viszsza nem várják, az ajandék viszsza nem kérettetik (kévántatik). Chrámač, a, m. claudus (curvus mutilus) homo, ein Lah mer, sánta (énna) ember. Syn. dromi Clower kulhat, Fulhawec. boh. Chromec. Chrámání, á, n. claudicatio, nis, f. Cic. das Hinken, Lahmfeyn: sántítás, sántikálás, sántálas. Syn. Reíwáňí, Rulhás ňí. Aliud est Chromeňí, et Chromost'. 2) boh. v. Drúzģáňí, Lámáňí, Rañeňí. chrámat, mal, mem, V. I. imp. chrám: claudicare Cic. hinfen, lahm seyn: sántální, sántítani, sántikálni. Syn. Rriwat, kul hať, Nohú natrhať (natrho, wat). 2) boh. v. drúžģat, lá mať, raňiť. Chrámáwáňí, á, n. nom.Verb. ex seq. chrámáwať, al, ám, freq. ex drámat. Syn. Fríwáwat, kulhawawat. dramawe adv. v. chrome. chrámawi, á, é, adj. v. dro mí. Chramawost, i, f. v. Chrámání. + Chramosta, i, m. v. Buchać, Surtować, Hurtownik. † Chramosst'eni, n. v. Buchot, 5rmot, gurt, Surtowani, Lomot. 2) v. Sustání. + Chra + Chramostil, e, m. v. Lasica bild. † dramostílowi, á, é, adj. v. lasicowi (3 bílég Lasici) 2. Nro. + dramost'íti se, il se, im se, v. buchat, hurtował, 5rmot, (Lomot) robit. 2) v. susčat. Chránce, m. v. Chránec. francow, a, e, adj. poss. custodis, tutoris, defensoris: dem Beschüßer gehörig: oltalmazoé, védelmezőé, örzöé. Syn. ofrancow. Chranec, nca, m. tutor, defensor, is, custos, dis, m: Be= schüßer, Bewahrer, Hüter, oltalmazó, védelmező, örzö. Syn. Chranitel, Ochranec, Ochraňitel, Ochraňowatel, boh. Chránce. hránení, á, é, p. c. custoditus, servatus, defensus, um: geschüßt, beschüßt, bewahrt, gehütet: oltalmaztatott, védelmeztetett, örzött. Syn. chránení, ochraňowani, warowa= ni, wistrihani, zachowani, zastáwaní. a, Chráňeňí, á, n. defensio, tuitio, nis, f. Beschüßung, Bewehrung, Schügung, das Hüten: oltalmazás, védelmezés. Syn. Chránka, Ságeňí, Ochrana, Ochraňeňí, Ochraňo wání, Warowáňí, Zachowáňí, Zastáwáňí. Chranica, i, f. tutrix, defensatrix, servatrix, cis, f. die Beschüßerinn, oltalmazóné, védelmezőné, örzöné. Syn. Chra nitelka, Chranka, Ochráňač≤ ta, Ochraňowačka. dráňit, il, ím, V.I. imp. chraň, cum acc. (boh. gen.) tueri, tutari, defendere, fovere, custodire, servare: hüten, schüsen, bewahren, behüten, beschüben: oltalmazni, védelmezni, orizni. Syn. 5ágit warował, wistrihat, zachowať, zastáwat, ochraňował. Niekoho chrániť, zachował, zastáwať: suscipere causam (patrocinium) alicuius, Jemanden be schirmen, vertheidigen: valakinek ügyét, oltalmát fel-venni, magára válolni. Chraň Boh! abich sa opowážil teba nečo ucit: non mihi sumo, ut te doceam: ich will mir nicht so viel zumessen, dich etwas neues zu lehren: nem mérészelek téged tanítani. Chráň Boh os tobo! ne Deus siverit! Gott wolle dies nicht zulassen (von uns abwenden! ne adgya az Isten. Az Isten távoztassa - el tölünk. Od toho Nesčast'á chraň nás Boh! hoc infortunium Deus avertat! Gott wen= de dieses Unglück von uns ab! attól a' szerentsétlenségtől mentsen-meg minket az Isten! II. rec. chránit sa, cum gen. sine vel cum praep. od: se defendere (tueri etc.) vitare, fugere, declinare: fich warnen hüten, abhalten: örizkedni, valamitől távozni, tartani valamitöl. Syn. wistrichat sa, warowat fa. Chráňit sa Zlého (od zlého): vitare malum, declinare a malo: fich vom Bösen abhalten, a' gonosztól távozni. Prov. Doka8 možes, crań sa: fuge, dum licet: so lange es möglich ist, währe dich: szedd - el a' lépet. Chraňítel, a, m. v. Chránec. chranitelčin, a, e, adj. poss. ex |