Chwala Pánu Bohu. Bus Bohu Chwala! a) Deus est celebrandus ( laudandus) : Gott fey Lob! Gott Lob! Gott ist zu preisen: hálá légyen az Istennek hálá Isten! b) Dei beneficium, Gott fey Lob! durch göttliche Güte: Isten kegyelméböl, c) bene mecum agitur, ich bin wohl dran (glücklich): jó szerén vagyok; jól vagyon (folyik) dolgom. d) landem, endlich, Gott sey Lob: már egyszer. Prov. Chwála podlizaćná, ge Lest potwárná, pretwárná: adulationis laus, est speciosa fraus: Schmeichelei, Betrügerei hizelkedés, tsalfa heszéd. Wlastná Chwála smr8í: se ipsum laudare dedecet: Propria laus sordet: Ei genlob (eignes Lob) stinkt: a' ki magát dilséri, kuvartzát vallya.

* Chwalać, a, m. v. Chwalis

tel

Chwalačka, i, f. v. Chwalitelta.

*chwalebné adv. v. chwaliteb. ňe.

chwalební, á, é, adj. v. Hwalitební.

Chwálebnosť, i, f. v. Chwálitebnost.

hwálení, á, é, p. c. laudatus, dilaudatus, a, um : gelobt, berühmt ditsértetett, meg-ditsértetett. boh. dwalen. Prov. Lepseg gest od Boha, než od Lu8i dwálením biti: praestat a Deo; quam ab hominibus laudari: es ist besser von Gott, als von Menschen gelobet zu werden: jobb Istentől, mint sem az emberektől ditsértetni. Chwáleňí, á, n. laudatio, di

laudatio, nis, f. das Loben, Rühmen, die Lobung: ditsérés, ditséret. Syn. Chwala.

Chwalenice, gen. nic, plur. dat. com (boh. cům) Chvalenicium, Chwalenig, ein Dorf im Pilsner Kreise, und Antheile: Chvalenitz.

Chwaletice, gen. tic, f. pl. dat. com (boh. cum): Chvaleticium, Chwaletiz, ein Dorf im Chrudiner Kreise: Chvaletitz. Chwalić, à, m. v. Chwalitel Chwalička, i, f. v. Chwalitelta.

chwalihoden, dna, dno, adj. poss. v. chwalitební. chwálihodňe adv. v. chwalite

bne.

chwálihodní, á, é, adj. v. cwes liteoní.

Chwálihodnosť, i, f. v. Chwas litebnost.

Chwálispew, u, m. v. Chwalo[pew. chwáliť, il, ím, V. I. imp.dwal: laudare, laudibus extollere: loben, rühmen, Lob ertheilen, Lobpreisen, lobsagen, Gutes von einem sagen (reden): ditsérni, meg - ditsérni, magasztalni. Syn. wichwalowat, dobre a druhém howorit (mluwit). Hetoho wisoko (welmi) dwas lit, Chwalami powisowat: efferre aliquem laudibus, Jes manden sehr loben: valakit nagyon ditsérni. Stísím sa, w Pritomnosti (w Oči) ta dwa, lit: vereor coram (in os) te laudare Ter. ich darf dich nicht im Beiseyn, (in das Gesicht) loben, nem merlek téged szembe ditsérni. Prov. každá Li ska swog Chwost (Ocas) chwas tí: suum cuique est pulchrum, alienum velut sepulchrum. Laudat venales, qui vult extrudere (exponere) merces: einem jedem Lappen gefällt feine Kappen. Ein jeder Krämmer lobt feine Waaren. Ein jeder Fuchs tobt seinen Schwanz: minden

ró

róka a' maga farkát (minden tzigány a' maga lovát) ditséri. Razdi ho chwáli, každému sa lúbí: omne tulit punctum Horat. Omnium calculis (sententia) probatus: Jedermann lobt ihn, mindnyájan ditsérik ötet. 2) probare, billigen, loben: jónák találni, ditsérni. Syn. I chwalowat. Ranní Čaf dwátím, placet (probatur) mihi tempus matutinum, da lob ich mir die Morgenzeit, regveli (reggeli, hajnali) idöt jónak találom, ditsérem. II. rec. chwalit sa, laudare se, fich loben, magát ditsérni. Seba samého chwálit; pisne sa powisowat: extollere se gloriando. et praedicatione, fich selbst rühmen, mit Hoffart erheben: ditsekedni, kérkedni. Sam sa chwάlí: ipse sibi tibicen est, er rühmt (lobt) sich selbst, ő maga ditséri magát. Gatobi celi Swet bol prewisil tak sa chwáli, pisi. Pachori (pist) fa, gatobi newim, gaki Witaz bol: tamquam Argiuum clypeum abstulerit, ita gloriatur Zened. Fastuose, et magnificentius se se gerit : er macht sich groß; er macht aus sich gar viel: olly kevély, mintha övé volna a' dió-fáig, mintha valami fo-ember volna Par. Páp. walitebne adv. laudabiliter, laudabiliter, cum laude, laude digne: 18blich, rühmlich, lobwürdig: ditsérelessen, Syn. chwali ho. dňe, Chwálňe. vulg. chwäle

bne.

walitební, á, é, adj. laudabilis, laude dignus, laudandus, a, um: 18blich, rühmlich, liebenswürdig, lobwürdig, lobenswerth: ditséretes, ditséretre méltó. Syn. wälihoden, 4wálihodní, wální, vulg.

chwalební. Chwálitebná Reč. V. Chwaloreč. Chwalitebnost, i, f. laudabilitas, laude dignitas, tis, f. laudabilis natura (conditio), Löblichkeit, Rühmlichkeit, Lobwürdigkeit: ditséretesség. Syn. Chwalebnost, vulg. Chwas lebnost.

Chwalitel, a, m. laudator, is, m. encomiasta, ae, der Lober, Lobsprecher: ditsérő, magasztaló. Syn. Chwalič, Chwálňík, Chwalić, vulg. Chwalać, Chwalebník. chwalitelčin, a, e, adj. poss. ex

seq.

Chwalitelka, i, f. laudatrix, cis, f. die Loberinn, Lobsprecherinn: ditsérőné. Syn. Chwas lička, Chwalitelkiňa, Chwalnička, vulg. Chwálebnica, Chwalačka.

Chwalitelkiňa, i, f. idem. chwalitelow, a, e, adj. poss. laudatoris, dem Lober (Lobsprecher) gehörig, ditséröé. Syn. chwalićow, chwálňíkow, vulg. chwalačow, chwalebníkow. walitelski, á, é, adj. encomiasticus, a, um; laudatorem adtinens: den Lobsprecher betreffend, ditséröé, ditsérőt illető. Chwalitelstwi, á, n. laudatoris provincia (munus), Lobsprecherei, ditsérő tisztsége. Chwalíwáňí, á, n. nom.Verb. ex seq., chwaliwat, al, ám, freq. ex wálit. II. rec. waliwat sa: freq. ex dwáliťsa. Chwáližádosť, i, f. cupiditas, (studium) laudis, die Lobbegierde, ditséret kévánás, ditséretre vágyás. Chwáližádosť mat, i. e. Chwali žádostiwím bit, laudis cupidum esse, ferri (duci) laudis cupiditate, cupidum esse laudis: Lobbe

gierde haben, lobbegierig seyn: ditséretre vágyódni, vágyni. Od Chwáližádosti horet, ardere laudis cupiditate, vor Lobbegierde brennen, igen kivánni a' ditséretet. Od Chwáližádosti počal: prae laudis cupiditate coepit, vor Lobbegierde fing er an. A' ditséret kívánsága miatt kezdett. Chwáližádostiwe adv. cum piditate laudis, lobbegierig, a' ditseret kivánságával. cwáližádostiwí, á, é, adj. cupidus, (studiosus) laudis, lobbegierig, ditséret kivánó. chwálne adv. v. chwalitebňe. 2) panegyrice, rühmend, lobend, aitsérve, ditsöitve. Hwální, ¿, é, adj. v. chwalitební. 2) panegyricus Cic. a, un rühmend, lobend: ditsérő, ditsöito. Chwální Spis: v. Chwalospis. Chwálná Rázeň (Reč): v. Chwaloreč. Chwalnost, i, f. v. Chwalitebnost.

Chwaloreč, i, f. laudatio, oratio panegyrica, elogium: die Lobrede Ehrenrede: ditsérés, ditsérő beszéd. Syn. chwálná Reč. Chwaloreč držať nad ňe tím: oratione laudare aliquem, Lobrede halten auf Jemanden, valaki felett ditsérő beszédet tartani. 2) laus, encomium, praeconium: Lobspruch, ditséret. Nagwetse Chwaloreči netomu priwlastňowat: maximam laudem (maximas laudes) tribuere alicui, Jeman= den die größten Lobsprüche beiLegen, valakit igen meg ditsérni, magasztalni. Chwálorečnička, i, f. laudatrix, cis, f. die Lobrednerinn, dilséröné, magasztalóné. Syn. Chwalitelka.

Chwalorečňík, a, m. laudator, is, m. encomiastes, encomia

sta. panegyrista Sidon, ae, m. Lobredner, ditsérő, magasztaló. Syn. Chwalitel. Chwalospew, u, m. cantio laudativa (continens laudes) hymnus, i, m. der Lobgefang, das Loblied ditséret - ének. Syn. chwální Spew. 2) carmen laudativum (continens laudes): das Lobgedicht, ditséret vers. Syn. dwálné Werse. Chwalospis, u, m. laudatio scripta, scriptum laudes continens, libellus panegyricus: die Lobschrift, irott ditséret. Chwat, u, m. raptus, us, m. Tacit. der Raub', das Rauben, Entführen, die Entführung: ragadás, el ragadás, el- kapás. Syn. Chmat. Chwat (Odwes Seňí, Odwod) Panni (pas nenki): raptus virginis Cic. Entführung der Jungfer, erőszakos el-kapása valamelly leánynak. Par. Páp. 2) v. Cbmatani.

Chwatač, a, m. captor. direptor, is, m. Nauber, Entführer, der an sich reißt oder zicht: ragadó, ragadozó, el-ragadó, kapó, el-kapó. Chwatačka, i, f. captrix, raprix, direptrix, cis, f. die Räuberinn, Entführerinn: ragadóné, kapóné, ragadozóné, el-ragadóné, kapóné, el-kapóné. 2) v. Chwátáňí. chwátani, á, é, p. c. raptus, direptus, a, um gerafft, ge= rapst, el-ragadtt, el-ragadttatott, el-kapatott, el-kapattatoll. Syn. watnutí, ucitení habani.

Chwátání, á, n. raptus, captus, us, m. rapina, captura, ae, f. direptio, nis, f. das Raffen, Rauben, Entführen: ragadás, erővel való el-vétel, el- ragadás, el-kapás Syn. Chwal, Chwatačka, Chwas

tnu=

tnutí, Uchiteňí, Sabáňí. 2) helluatio, heluatio, ingurgitatio, lurcatio: Ueberladung, mit Fressen, oder Saufen, zabálás, zabálódás, meg zabálás. Syn. Chlemtání, Obgeseňí, Ožráňí. 3) ingurgitatio, ingestio: Hineinstürzung, mohon evés. Syn. bltání Chlemtání. boh. v. Náhleňí, Náhliwosť, Ponáhláňí, Pospíchání, po(pesnost.

watat, tal, cem, (tam) V. I. imp. tag: rapere, diripere, obripere, corripere: raffen, rappfen, rauben, entreißen, entführen, hurtig wegnehmen, wegreifen: ragadni, el- ragadni, el-kapni, erövel el- vonni, el-vonszani (szom). Syn. chwa. tnúť, uchičič, hábať. Penaze watali: pecunias diripie bant, fie haben das Geld ge raufft, el ragadták a' pénzt. - 2) heluari, se ingurgitare, se multo esu, vel potu onerare: sich überladen mit Fressen, oder Saufen: zabálódni, (dom) zabálni (lok), meg - zabálni. Syn. obgest sa, ožrať sa, lemtat. 3) intro praecipitare (impellere) in se ingurgitare (ingerere) avide comedere, vorare : hinein stürjen, mohon enni, Syn. clem tai, hltat. †dwátati, al, ám, v. nahlik, pospicat, ponahlať sa. Chwátáwání, á, n. nom. Verb.

ex seq.

oder gern ergreiffend, an sich zies. hend, oder reißend, hinreißend: ragadozó, el-ragadó, el-kapó. 2) boh. v. náhlí, nahliwí, pospesní.

eine

Chwátawost, i, f. rapacitas, tis, f. Cic. die Raubbegierde, räuberische Betragen: ragadozóság. 2) boh. v. Náhlosť, Náhliwost', Pospesnost. dwatnúť, tnul, (tel) tňem, V. I. imp. tni, de uno actu: v. chwatat 2) v. chmatnúť. chwatnutí, á, é, p. c. v. chwa taní 2) v. chmatnutí. Chwatnutí, á, n. v. Chwátá. ní. 2) v. Chmatnutí. Chwila, i, f. tempus, oris, n. spatium, intervallum, punctum temporis: eine Weile, eine Beit, idő, idönek közi. Syn. Caf, boh. Chwile. Dlú. há (Weliká) Chwila longum tempus, otium altum : lange Weile, jó (nagy) idö. Dobrá Chwila gest, že: non parum temporis est, quod eine hübsche Weile ists, dak: nem kevés ideje, hogy. Malá Chwila v. Chwilka. Nekteru Chwilu: per aliquod tempus, aliquandiu: ci ne Weile, eine Zeit lang: Egyideig. ettera Chwila gest: aliquantum temporis est, eine Ziemliche Weile ists, jó idő töltt el. lábu Chwilu po Smrti: multo (longe) post mortem: eine lange Weile nach dem Tode, z. B. hörte ich: sok idő múlva, halála után. Dlú» hú Chwilu potom: post longum tempus, multo (longe) post: eine lange Weile hernach, über eine lange Weile, nach einer langen Weile: hoszszú idő múlva. Gá bich proti wám na Roči wisel, ke8bich wesel, kteru Chwilu: curru vobis obviam veherer, si S sci

watawat, at, ám: freq. en dwátal.

watawe adv. rapaciter, raffend, rauberisch, schnell, oder gern er greiffend, an sich ziehend, oder reifend, hinreißend: ragadozva. twatawe adv. v. nahle, nahliwe, pospesňe.

wátawi, á, é, adj. rapax, cis, raffend, räuberisch, schnell

Tom. I.

scirem, quo tempore venturi sitis: ich führe euch entgegen, wenn ich die Zeit wüßte: kotsival elejtek be mennék, hatudnám, melly tájban jöttök. On ge gednu Chwilu tať, druhu tak: nunc est talis, nunc alius. Omnium horarum homo: er ist bald so, bald so: most illyen, most amollyan. Ö minden órában változik. Na tu Chwilu: tantisper, fo Lange, tsak addig az ideig. Po maleg Chwili: v. po Chwil. ce. Po Chwili: post moram, nach einer Weile, immer weil: kis (rövid) idő múlva. Po nektereg Chwile: aliquanto post, eine ziemliche Weile hers nach, egy kevessel (valamivel) azután. 3 a malù Chwilu, v. za Chwiltu. 2) olium, tempus: Weile Zeit: idő, üdőüresség. Syn. C ̧í, Práznosť. Chwile dost (Časn 5ognost):

otii abundantia, viel Zeit, und Weile: elég idő. Mal sem Chwile R Pisáňú: otium mihi erat scribendi (ad scribendum): ich hatte wohl Weile zu schreiben, volt idöm irni. Nemám Chwile; nemám Času, ani na Chwilku neni sem bez práce: vacui temporis nihil habeo, ich habe keine übrige Beit, semmi ürességem (idöm) nintsen. Chwilu (boh. na Chwili) si dat: sumere sibi tempus, fich die Weile (Zeit), nehmen, időt adni (venni) magának. Gestliže Chwilu más (gestlisi bez práce)? si es animo vacuo, et soluto? wenn du eine Weile, und Zeit hast? ha nintsen dolgod? ha idöd vagyon? Pristan (zastaw) sa unas, busesli mať Chwil u (boh. po Chwili): veni ad nos, si (tibi) vacaverit: halte dich bei uns auf, wenn (wofern)

du wirst Zeit haben: jöjj hoz zánk, ha idöd lészen (ha reá érsz) už budem mať Chwi lu, učiním; po Chwili uro bím per otium faciam, mit guter Weile will ich es thun (machen), ha idöm lesz arra, meg tselekszem., Res wetsu Chwilu (wetsi Čas) mať bu Sem: cum plus oti nactus fuero, da ich mehr der Weile werde haben, midön több időm (ürességem) lészen reá. Dlu hu Chwilu mat: otiosum esse, otiari: lange Weile haben, idejének (ürességének) lenni. Dluhu Chwilu potrebował, stráwit: otium consumere, lange Weile zubringen, hoszszá időt el-töltetni. Dluhu Cwi lu (dlúhí Čas) zaháňať; zaa bawowat sa: fallere tempus (otium) fich die lange Weile vertreiben, a' hoszszú üdöt mulatsággal tölteni. - OS dlüheg Chwile: prae otio, vor langen Weile: időnek hoszszasága miatt. Od dlübeg Chwile hinúť: otio, tabescere, vor langer Weile verges hen, dolgatlanság miatt el-puhúlni. Pre dluhu Chwis lu: temporis fallendi causa, für die lange Weile, zum Zeits vertreib; um sich die Zeit zu vers treiben mulatságnak kedviert. Ne pre dluhu Chwilu, ne 3 dlúheg Chwili: non praeotio, nicht für die lange Weile, nem időnek hoszszasága miatt. 2) mora, ae, f. dilatio, nis, f. die Weile, der Verzug, Aufschub: haladék, halasztás, késedelem. késés, húzás, vonás. Syn. Čas, mestani. Wec má Chwilu: res patitur (admittit) moram, die Sache hat Weile, lehet a dologgal késni.

Chwil.