280 dowicka na Prĺňíku, BomBolec, Bombolčet: papilla, ae, f. in mamilla: die War ze an der Zize (Brust): tsetsbimbó. 3) pendulum, i, n. ein Klunker, was herab hängt : púp, tsúts, függö, tsüggö. boh. Cucet. Cicer, u, m. cicer, eris, n. Hor. Colum. cicerula, ae, f. Plin. H. N. Cicer arietinum Linn. die Kicher, Kichererbse, Kickerling, eine Hülsenfrucht : tzitzer (tsitser, bagoly) borsó. boh. Cizrna. — Bili Cicer, cicer album, weiße Ki cher, fejér tzitzer borsó. Cerweni Cicer, cicer rubrum, rothe Richer, veres tzitzer borso. Ciceret, rku, m. fluentis, is, f. fluentum, i, n. Auson. fluentia: ae, f. Ammian. fluor, is, m. Apul. der Fluß, Ausfluß, Stromm, das Flieken Strömmen, häufiges Ttriefen (Träufeln): patak, tsurgó szivárgó, szivárkodó, tsepegdegelő. Syn. Cicorek, Potok, vulg. Cicuret, Curet. Instrum. sing. Cicerkem, plur. Cicerkami contr. Cicerki : manando, demanando; spargendo, fluendo: fließend, strdmend, häufig triefend (träufelnd): szivárkodva, tsurogva. Syn. Cicorkem, Cicorkami, Cicorti, vulg. Cicurkom ( kami, -ki), Turkom ( - kami, - Ei), Cicertem (kami - ki) Tečeňí: manatio Frontin. demanatio, profluxio, nis, f. das Fließen, Ausfließen, Strömmen, häufiges Triefen (Träufeln): folyás szivárgás, szivárkodás. Par. Pap. Syn. Cicortem (vulg. Cicurkom, Curkom) Tečeňí, Cicerkání, Cicorkání, vulg. Cicurkání, Curtání. Aliud est Sičani, et Strékání 1. = = = Cie Nro. Cicettem téct: manare (-no navi, - natum), demanare, fluere, perfluere, copiose stillare: fließen, ströms: men, häufig triefen (träufeln), von etwas folyni (folyok), szikárkodni (dom), tsepegdelni (lek), tsurogni, (tsurgok) Par. Pap. Syn. cicerkat, cis corkat, vulg. cicurkat curkat, Aliud est ficat, et strétat. Woda ze Studňic Cicerkem teče: manat aqua e fontibus (fontibus), das Wasser strömmt von den Qwellen, patak foly a' forrásból Par. Pap. Woda se mňa Cicertem teče, i. e., wseček, mokri (čistá, neb sama Woda) fem: permadeo, mano sudore Cic. Lucret. 0vid. sudorem Plin. H. N. ich fließe (stromme, triefe, träuf, le) von Schweiß, tsur viz vagyok Par. Pap. 2) dem. ex Cicer: cicerula, ae, f. eine fleine Richer, tzitzer borsótska. 2) v. Curek, Cicurek. Cicertání, á, n. v. Cicerkem Tečení sub Cicerek. cicerkat, al, ám, V. I. imp. ag: v. Cicertem téct sub Ci ceret. tich, u, m. odoratus (olfactus), ûs, m. sagacitas, tis, f. Cic. der Geruch, das Vermögen et was zu riechen, Empfindsamkeit: szaglás. Syn. Cuch. Slúží nám * užitku slidní Plow Lic: abutimur sagacitate canum ad utilitatem nostram, wir bedie nen uns der Empfindsamkeit (des scharfen Geruchs) der Hunde, zu unserem Nugen: a' kutyának természet szerént való éles szaglását magunk hasznáCicha, i, f. cadurcum i, n. inra fordittyuk. dumentum culcitae (culcitrae pulvinaris: die Bettziehe, Pol sters ་ fterziehe vankos haj, dunha haj. Syn. Sower. Cidartún, u, m. v. Cic. tidowí, á, é, adj. v. g. Chlap. čet: v. Cicát. Cicorek, rku, m. Instr. sing. Cicortem, plur. Cicorkami, contr. Cicotti, téct: v. Ci coret. Cicortání, á, n. v. Cicerkání. cicorkat, al, ám, V. I. imp. ag: v. cicertat. Cicula, i, f. vacca glabra: eine glatte Kuh: sima tehény. 2) contemt. v. Cifrička, Čifcić. ferta. Ciculta, i, f. dem. ex praec. Cicurer, rku, m. Instr. sing. Cicurtom, plur. Cicurkami, contr. Cicurki: v. Ciceret. *Cicurtání, á, n. Cicertáňí. cicurtat at, ám, V. I. imp. ag: v. cicertat. Cicurfáwání, á, n. v. Curtá. wáňí. Cicwar, u, m. Zelina: Zedoaria (zadura), ae, f. santonicum: der Zitwer, Ingber: tzitzvar, vad gyömbér. Syn. Cicwar, plani Dumbér 2) v. cicwarowe Semeno. Aliud est Černobil židowski. * cidzoložní, á, é, adj. v. cud. zoložní. Tidzoložnica, i, f. v. Cudzoložnica. * Cidzoložňička, i, f. v. Cud. zoloźńička. cidzoloznici, adv. v. cudzo. ložnici. *cidzoložnici, ά, i, adj. v. cudzoložnici. • Cidzoložňictwí, á, n. v. Cud. zoloznictwí. Cidzoložňít, a, m. v. Cud. zoložniť. Cidzolozstwo, á, n. v. Cudzolozstwi. Cidzonárod, u, m. v. Cud. zi Národ. • cidzonárodski adv. v. cudzo. národsti. *cidzonárodní, á, í, adj. v. cudzonárod kí. Cidzozemec, mea, m. v. Cud. zemka. cicwarowi, á, é, adj. zedoa-cidzozemski, adv. v. cudzo rium, zedoareus, a, um: von zemki. zozemski. Bitwer: tzitzvarból, vad gyöm-cidzozemski, á, í, adj. v. cudbérből való. Syn. cicwarowi. Cicwarowé Semeno: semen zedoariae (santonici): Bitwerfame, Wurmsame, Same des Bitwers: tzitzvar, vad gyömbér magva. * Cidzozemstwo, a, n. v. Cud. zozemstwi. Cicwor, u, m. v. Cicwar. cicworowi, á, é, adj. v. cicwas rowi. † ci8en, v. cu8ení. t Cisení, n. v. Cuseňí. tcisiti, il, ím: v. cusit. *cidzí, é, é, adj. v. cudzí. * Cidzina, i, f. v. Cudzina. ciferní, á, é, adj. Ciferná (fmu towa) Statulka: dactyliothe→ ca, cistula (scriniolum) mundi muliebris: Schmuckkästchen, gyürü-tok, aszszonyi ékességládátskája. Cifra, i, f. comtus (comptus) Lucr. cultus, ornatus, ûs, m. mundus muliebris, decus, oris, n. ornamentum, i, n. der Puß, Aufpuß, Schmuck, verschönerte Gestalt, Bierde: &- Cifrička, i, f. dem. ex praec. cifričkárow, a, e, adj poss. tros suli, comtuli: dem Stußer, (Schmücker) gehörig: hetykéé, betyáré, nyalkaé, igen tzifrálkodó (ékestgetö) férfiúé. cifričkárki adv. more trossulo rum, stußermäßig, betyárossan, hetykén. nyálkán. cifričkárstí, á, é, adj. trossulos adtinens, die Stußer betref= fend, bettyáros, hetyke, nyalka; betyárokat (hetykéket, nyalkákat) illető. Cifričkárstwi, á, n. studium (cupiditas) ornatus, comtio sui extraordinaria, exornatio nimia: die Prachtsucht, Puzsucht: betyárság, nyalkaság, tzifrálkodás. cifrowant adv. comte (compte) Senec. ornate, decore, culte, munde, venuste, pulchre: geschmückt: dészessen, ékessen, tzifrán, tsinossan. Syn. 03. dobne. Cifrowanec, nca, m. v. Ciftić, fár. cifrowani, á, é, p. c. comtus, (comptus) ornatus, exornatus, decoratus, decorus, vcnustus, cultus, a, um: gt schmückt, aufgebugt: dészes, tzifra, tsinos, fel-ékesittetelt, tzifrázott, dészesíttetett. Syn. krásení, ozdobowańí. Cifto. wani Stól: abacus (mens) elegantior, Pugtisch, tzifra tsinos) asztal. Cifrowand (parádná) 3zba: cubiculum ad ornatum (pompam), Puh ftube, tzifra (parádés) szoba. Cifrowání, á, n. cultus, comptus), ornatus, decoratus, ûs, m. decoratio, ornatio, venustatio, exornatio, (comtio), nis, f. das Pußen, Schmi cken, die Schmückung: diszesités, ékesítés, szépítés, tzifrá zás, tsinosítás. Syn. Krájení, Ozdobowáňí. cifrowat, rowal, rugem, V. I. tug: comere Cic. Tacit. ornare, exornare decorare, venustare pußen, schmücken, dészesíteni, ékesíteni, szépíteni, tsinosítani, tsinogatni, tsifrázni. 2) saltare, de puellis: tanzen, von Frauenzimmern: tántzolni, a' tántzban, tzifrán vetni (fordítani) a' lábait, a' fejér népröl. II. rec. cifrowat sa: se comere, (ornare, exornare, decorare, venustare): fich pußen (schmü cfen, aufpugen): dészesiteni, (éke (ékesíteni, szépiteni, tzifrázni) magát. Syn. Rrásit, (03. dobowat) fa. Celi D'eň nic nerobí, len sa wždi cifruge: integram diem comtui (cultui corporis sui) impendit, den ganzen Tag pust sie sich, egész napot a' tzifrázásban töl ti. Ciftowáwání, á, Nom. Verb. ex seq. cifrowáwať, at, ám, freq. ex ciftowat. 11. rec. cifrowawat fa: freq. ex cifcowať sa. Ciftownicta, i, f. effectrix rerum ad ornatum muliebrem pertinentium uzmacherinn, tzifrázóné. Cigáń, a, m. attigarus, zingarus (cingarus) i, m: 3i. geuner: tzigány. boh. Citán. 2) mendax, fallax, cis, m. Lügner, hazug. Syn. Luhar. Weobecní Cigán, canalicola, ein bekannter Weltlügner, piatz hazugja. Par. Pap. Ci. gánem bit: v. ciģáňiť. Nech fem Cigáň, gestli (ke8): mentior, si: ich will ein Lügner feyn, wenn hazug legyek, ha. Rád Cigánem zostanem: facile personam mendacis sustineo facile sim mendax: ich will gern ein Lügner seyn (gelogen haben): örömest hazug maradok. v. luhat. 3) nomen canis, ein Hundsnamé, kutya neve. Cigánča, ata, n. Plur. Nom. ata: infans zingaricus, ein Zigeunerkind, tzigány gyermek, rajko, purdi. Syn. cigánské D'éta. Prov. Cigánča ge swég materi wzácňé (milé): quisque suum diligit. Suum cuique carum: jedes Kind, hat die Mutter lieb: a' bénna rajkó- is kedves az annyának. Kiki a' magáét kedveli (szereti). : cíģánčin, a, e, adj. poss. zingarae, attigarae: der Zigeune rinn gehörig: tzigány aszszonyé, tzigányéé, Cigánek, nka, m. dem. ex Ci. dán. boh. Cítánek. ciğánení, á, é, p. c. mendaciter dictus, a, um gelogen, hazudott. Syn. luhaní, scigánení, zluhaní. Cigáňeňí, á, n. mendacium dictio mendacii: das Lügen: hazugság, hazudozás. Syn. Cigánstwi, Lubáňí, Scigánení, Zlubáňí, Zaciğáňeňí. cigánit, it, im, V. I. imp. ci gan. mentiri mendacium dicere: lügen, nicht wahr reden: hazudni, hazudozni. Syn. lu. hat, zluhat, zaciģáňit, fcigánit. Prov. 3daleka prislé mu sloboda ciğáňiť: plurima narrabat figmenta simillima veris, Fremdlingen ist erlaubt zu fügen, meszszünnen jöttnek szabad hazudni. 2) mentiri, fallere, verbis non stare: lügen, nicht Wort halten, hintergehen, trügen: szavat meg nem tartani, meg-tsalni, hazudni. Ciğáňíwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. ciģáňíwať, al, ám, freq. ex ciaánit. Cigánta, i, f. attigara, zingara (cingara) ae, f. Zigeunerinn: tzigányné, tzigány aszszony. boh. Citánta. 2) mendax, (fallax) femina, deceptrix: Lüg nerinn. hazug aszszony. Syn. Lubačka. cigáňow, a, e, adj. poss. attigari, zingari: den Zigeuner gehörig, tzigányé. Cigáňowáňí, á, n. vagatio (migratio, circumvagatio) more zingarorum, das Herumschwei fen nach Art der Zigeuner: tzigány módra való hordozko dás, dás, helyről helyre - való ál- a, um zigeunerisch, tzigányi. Cigánstwí, á, n. mendacium, i, n. dictio mendacii: der Lug, die Lüge, das Lügen: hazugság. Syn. Luhání, Luz, Luharstwi. To ge Cigánstwi: hoc est mendaciter (false) dictum, das ist gelogen, ez hazugság. a Cigánstwé sa dat: a) operam dare mentiendo, sich aufs Lügen legen; fich des Lügens befleißigen: hazugságra adni magát. b) ope mendacii uti: sich der Lügen zum Schuße bedienen: ekoho w Cigánstwé pohledáwat, aliquem mendacii arguere, Je manden der Lügen beschuldigen, hazudtát mondani valakinek, hazuttólni valakit Par. Páp Cigánstwo, a, n. collect. gens zingara, zingari, orum, m. pl. das zigeuner Geschlecht, die Zigeuner: tzigányság, tziganyok, tzigány nemzet. Syn. cigánski Lud (Národ). Cihač, a, m inhiator, inhians, imminens (cupidus) rei: der Nachtstreber, Nachträchter: valamit igen kévánó, valamire vágyó (vágyodó), reá - ásító, valamin kapó. Syn. Chtiwe, Tužebník, Tužitel. 2) v. Ci har. čihaččin, a, e, adj. poss. es seq. Cihačka, i, f. inhiatrix, inhi ans. imminens (cupida) rei: die Nachstreberinn, Nachtrachte rinn: valamin kapó (valamire ásitó valamit igen kévánó) asz szony. 2) v. Tiharka. cihačow, a, e, adj. poss. es Cibac. Cihadlo, a, n. area aucupatorum, Bogelherd, madarászó hely. 2) v. Čísba. Líbání, á, n. exspectatio praestolatio: das Paffen, Warten: lesés, várás, várakozás. Syn. Čekání Očekávání. 2) insidiae, arum, f. speculatio, observatio, nis, f. subsessa; praestolatio insidiosa: die Lau er, das Lauern, Passen, Nach stellen, Nachstellung: orozás, les, lesés, leselkedés, leses kedés Par. Páp. Syn. Sti háňí, Strihnutí. 3) v. čij ba. 4) inhiatio, nis, f. stu dium (cupiditas) rei: das Nachstreben, Nachtrachten, die Nachstrebung, Nachtrachtung: reáásítás, ásítozás, kivánság, lamin kapás, valaminek kívá nása. va Lihar, a, m. praestolator, ex spectator, is, m. Warten Pass |