čistučki, á, é, adj. dem. mundulus Plaut. a, um: reinlich, gepugt, galant, fauber, artig: tisztátska, tsinosotska. čistučko adv. mundule, Apul. reinlich, sauber, artig, galant, wohlanständig: tisztátskán, tsinosotskán. Cit, u, m. sensus, us, m. potentia sentiendi: der Sinn, die Empfindung, Empfindlichkeit, das Fühlen: érzékenység. Syn. Citedelnost, zmisel. cit! interjectio silentium indicantis: st, ho, sile, tace, quiesce: ft, still, schweig, sei rubig: tzit, lassan, halgass. Syn. Eus, pf, ft. Cit Chlapci! pueri silentium (tacete)! still, (schweigt) Buben! halgassatok gyermekek. číť, čil, čigem, V. I. imp. čí: sentire empfinden, fühlen: érezni. Syn. cítit. 2) odorari, olfacere riechen, durchs Riechen bemerken: szagolni. Syn. woňať, nuchat, čuť. Tropice. On to čige (woňá, badá) odoratur (olfacit) rem, res ei subolet er richts, er bemerkts: észre veszi a' dolgot. v. cítiť 2. Nro. † číči, čil, čigi (u), idem. čítač, a, m. lector, recitator, is m: Leser, Ableser, Borleser: olvasó, el-mondó. Syn. Čítar, Čitatel, boh. Čtenář. čítaččin, a, e, adj. poss. lectricis, recitatricis: der Leserinn gehörig, olvasónéé. Syn. číta telčin, boh. čtenáččin. Čítačka, i, lectrix, cis, f. legens (recitans) femina: Les ferinn, Ableserinn, Vorleserinn: olvasóné, el-mondóné. Syn. Citárka, Čitatelka. boh. Čtenářka. čítačow, a, e, adj. poss. lectoris, recitatoris: dem Leser (Ableser) gehörig, olvasóé, el-mon dóé. Syn. čitarow, čitatelow, boh. čtenářů, `et řůw. čítaní, á, é, p. c. lectus, a, um: gelesen, abgelesen, Borgelesen olvastatott, el-mondattatott. Čítaní Člower: magnae (multae) lectionis homo, ein belesener Mann, nagy (sok) olvasású ember 2) prae- . lectus, perlectus, recitatus, vorgelesen, abgelesen: el- olvastatott, el-mondattatott. 3) numeratus, computatus: gejehlt, szamláltatott, olvasott. Syn. počtowaní. boh. čten. Prov. Isčítaného Wik bere: non curat numerum lupus, der Wolf frist auch wohl gezehlte Schafe, az olvasott juhokból is visz a' farkas. čítání, á, n. lectio, nis f. das Lesen, z. Beines Buchs: olvasás boh. Cteňí. Nič Títána neupusčaj: nunquam remittis animum a legendo Liv. du lassest vom Bücherkesen nicht ab, soha sem hagyol alább az olvasásban. 2) praelectio, leclio, recitatio: das Borlesen, die Vorlesung. z. B. eines Briefs : olvasás, el-olvasas, elô-mondás. boh. cteňí. 3) schola, ae, f. praelectio: das Lesen über ein Buch als ein Kollegium, das Borlesen, die Vorlesung: tanitás, elöl adás, elöl - olvasás. boh. čtení. 4) numeratio, computatio: das Zehlen, die Behlung: olvasás, számlálás. Syn. Poctowání. čítanliwe adv. legibiliter, lesbar, leferlich: olvasható-képen. Syn. čítatedelne boh. čítesĺňe. čítanliwi, á, é, adj. legibilis, e, qui (quae. quod) legi potest: lesbar, leserlich: olvasható. Syn. čítatedelní, boh. čís tediní. Čitanliwoft', i, f. legibilitas, tis, f. Lesbarkeit, Leserlichkeit: ol olvashatóság, olvasható tulajdonság, boh. citedlnost. Čítár, a, m. v. Čítač. * Citara, i, f. v. Sarfa. * Citarár, a, m. v. 5arfár. * Citarárka, i, f. v. 5arfárka. čitárčin, a, e, adj. poss. v. čis taččin. Citárta, i, f. v. Čítačka. itárow, a, e, adj. poss. v. čís tačow. čítať, al, ám, V. I. imp. ag: legere, lesen, olvasni. boh. čí ft'i (četl), čtu). Nemásli tak mnoho Roboti, že tu Rňihu čítat možes? tantumne abs re tua est otii, ut hunc librum legas? hast du wohl so viele Weile, dieses Buch zu lesen? hast du sonsten keine Arbeit, als dieses Buch zu lesen? ugyan érkezhetel-é a' magad dolgaid miátt annyira, hogy ezt a' könyvet olvassad ? nints-e' más dolgod, hogy ezt a' könyvet olvashatod 2) praelegere, perlegere, recitare: vorlesen, ablesen, vorsagen: el- olvasni, el-mondani. Syn. prečítat, predpoweset. 3) numerare, censere, computare: zehlen: számlálni, olvasni. Syn. poča towat, rátát. čítatedelne adv. v. čítanliwe. čítatedelní, á, é, adj. v. čítanliwi. Čitatel, a, m. v. Čítač. čítatelčin, a, e, adj. poss. ex seq. v. cítaččin. Čitatelka, i, f. v. Čítačka. iitatelow, a, e, adj. poss. v. čítačow. Citáwáňí, á, n. Nom. Verb. ex seq. čítáwať, al, ám, freq. ex čí tat. érzékenyessen, érzékenységessen. Syn. citliwe, citedelne. boh. citedlňe. 2) sensualiter, sensitive: empfindsam, empfindlich, empfindend: érzékenyessen, érzékenységessen, érzekenységgel. čitedelne adv. idem. citedelní, á, é, adj. sensibilis, sensualis, e empfindbar, empfindlich, empfindsam was sich .empfinden läßt: meg-érezhető, Syn. citliví, čitedelní. boh. citedlní. 2) vim sentiendi habens, sensitivus, a, um; sensualis, e: empfindbar, empfindlich, empfindsam, was empfinden fann: érezhető, érzékenyes, érzekenységes. Syn. citedelní. citedelní, á, é, adj. idem. Citedelnost, i, f. sensibilitas, tis, f. sensus, us, m: Empfindbarkeit, Empfindlichkeit, Empfindsamkeit, Empfindniß der Sache, die empfinden wird: érzékenység, érzés. Pár. Páp. Syn. Citliwost, Titedelnost, Citenost, boh. Litedlnost. 2) sensualitas, sensus, vis sentiendi Empfindsamkeit, Empfindlichkeit, Kraft zu empfinden: érzékenység, érezhetősség.Syn. Litedelnost. boh. Citedlnost. Litedelnost, i, f. idem. † citedlňe, adv. v. citedeľňe. + citedlňe, adv. idem. 2) v. čia tanliwe. † citedlní, á, é, adj. v. cite= delní. † citedlní, á, é, adj. idem. 2) v. čitanliwi. + Citedlnost, i, f. v. Citedel= nost. + Citedlnost, i, f. idem. 2) v. Čitanliwost. cíření, á, é, p. c. sensu percecitedelne adv. sensibiliter, cum ptus a, um gefehlt, empfunsensu, vehementer: empfind- den érzett, éreztetett. lich, empfindsam, empfindbar: Cíteňí, á, n. sensio, nis. f. meg-érezhetőképen, érezve, das Empfinden, Fühlen: érzés. 2) praesagium, i, n. pracsagitio, nis, f. das Ahnen, Ahnden, die Ahndung: elöle (elöl) meg-érzés. Syn. Badáňí, Cí tenost. Cítenost, i, f. idem. 2) v. Citedelnost. male valere, fich, wohl, übel befinden jól, roszul érzeni magát. Syn. wina chádzať sa. 3le sa cítím: male valeo, id) befinde mich übel, roszszúl érzem magamat. 2) Wnečem sa cítit: sibi conscium esse rei alicuius, sich bewust seyn, érzeni magát. Wnečem fa cítím: rei cuiuspiam mihi conscius sum, ich bin mir einer Sache bewußt, valamiben érzem magamat. Prov. Rdo sa w ne čem cítí, že každi o nem ho. wori, misli: conscius ipse sibi de se putat omnia dici: wer sich nichts Gutes bewußt ist, der denkt, man rede allenthalben von ihm: a' ki miben tudós, abban gyanós. Cítíwáňi, á, n. Nom. Verb. † Citeta, i, f. v. 5arfa. citit, il, ím, V. I. imp. cit: sentire, sentiscere, subsentire, fühlen, empfinden, érzeni (érzem). glas (Zwuk) cítiť „ i. e. flisat: sentire sonitum Plaut. Klang (Schall Getds) hören, hangot (zengést) hallani. Dobrí učinek Létu cítit, znamenat: sentire medicinam Cels. die Wirkung der Arznei empfinden, érzeni hasznát az orvosságnak. glad cítiť, okúfit, stúsiť. gladi mret: sentire famem. Liv. dem Hunger spühren, éhséget szenvedni. 2) odorari, sub odorari, olfacere rem: riechen, durchs Riechen bemerken, schmecken: meg szagolni, észre venni a' dolgot. Syn. onuchat, owo. ňať, zawoňať. Citi to: odoratur (olfacit) rem, res ei. Strom: citrus, i, f. citrea sub olet er riechts, er riecht den Braten: észre veszi a' dolgot: v. čít 2. Nro. Citi, čo chcem: olet ei, quid velim : er riechts, was ich will: észre veszi mit akarok. 3) sentire, animadvertere, notare, observare spüren, merken, wahr nehmen: érzeni, meg-érzeni, észre venni, tapasztalni. Syn. badať, merkowať. Citime, gak predeslé, tak ai budúcé Weci: animo et praeterita, et futura sentimus: wir merken die vergangen sowohl, als die Zukünftigen Sachen: érzük magunkban, valamint az el-multt, úgy a' jövendő (következendő) dolgokat. II. rec. cítit fa, dobre, gle: bene, ex seq. cítíwat, al, ám, freq. ex cítit. II. rec. citiwat sa: freq. ex cítiť sa. citliwe, adv. v. citedeľňe. citliwi, á, é, adj. citedelní. Citliwoft, i, f. v. Citedelnost. Citron, u, m. a) i. e. citrowi pomus der Citronenbaum, die Citrone: tzitrom - fa. Riseli Citron, i. e. Lemon, boh. Lis mún: limon, citrus medica Linn. Citrus limonia officin. Limone, Limonie, eine Art Ci tronenbaum: lémonya-fa. ag Eiselsi Citron: limonia acidissima Linne der saure Limoniens baum, leg savanyúbb lémonyafa. b) i. e. citrowé (židowské) Jablko citrinum citreum, i, n. malum citreum, pomum citri: die Citrone, der Citrons apfel, Judenapfel: tzitrom. Ris feli Citron: malum limonium, Limonienapfel, Limone, Limonie: lémonya. Citronár, a, m. negotiator ci treus, Citronáreňí, á, n. v. Citronárstwí. citronáriť, il, ím, V. I. imp. nat negotiatorem citreum esse: cin Citronenhändler seyn: tzitrommal kereskedni, tzi-, trom - árosnak lenni. Citronárka, i, negotiatrix citrea, die Citronenhändlerinn, tzitrom árosné. † Citronáčka, i, f. idem. citronárow, a, e, adj. poss. negotiatoris, citrei, dem Ciz tronenhändler gehörig, tzitrom árosé. † citronátů, et růw, owa, o wo, adj. poss. idem. Citronček, u, et nečku, m. dem. ba: color citreus, Citronfarbe, tzitrom szín. Citronowá RotEa (zaprawená), cortex citrei (conditus), Citronenschale (Citronat, eingemachte Citronen schale): tzitrom héj (bé-tsináltt tzitromhéj). Citronowá Zelina, i. e. Dubrawňíť. Citronoweg Sarbi: citreus, coloris citrini: citronengelb, tztrom színü. Citronowé Gabl Eo: mala citrea, die Citronen, tzitromok. Ciwka, i, f. fistula textoria, panus, i, m. Lucil. Spule des Webers) Waffelspule, die Spulpfeife, Schüße: bél-fonalnak öszve- tekerménye, mel lyet a bordán által botsátanak Par. Páp. takáts tsév. vulg. Cgewka. Aliud est Br= do, et klubko, (glomus, Kininel, gombolyag) 2) úter. Číž, a, m. v. Čížit. † Ciz, e, m. idem. Cižba, i, aucupium, i, n. der Bogelfang, madárászás, madarfogás. Syn. Čihadlo, Číháňí, Sumenec pračnictwí. Cizek, žťa, m. v. Čížiť. cizí, adj. omn. gen. v. cud 3í. Cišiček, čka, m. dem. ex seq. Čížit, a, m. acanthis, idis. f. acredula, ae, f. Cic. Fringilla Spinus Linn. der Zeifig, das Beisel: tsiz madár Pár. Páp. Syn. Číž, čižet. čižikow, a, e, adj. poss. acan thidis: des Beifigs, dem Zeisig gehörig tsízé. Syn. čižow, čižłow. čižíkowi, á, é, adj. acanthinus, a, um acanthidem adtinens: vom Zeifig, den Zeisig betreffend: tsízből való, tsizet illető. Syn. čižłowi, čizowi. † Cizina, i, f. v. Tudzina. čižłow, a, e, adj. poss. v. čís zitow. čížťowi, á, é, adj. v. čížiťowi. † Čížlist, u,m. v. Čepost. Cizma, i, f. cothurnus, i, m. Cic. Horat, Virg. Tschischme, der Cothurn, Art hoher Schuhe, deren sich die Ungarn bedienen, und die Griechen, und Andre bei vielen Gelegenheiten bedienten 3. B. bei der Jagd, besonders trugen fie Acteurs in Tragödien. Hor. tsizma. Cizmu wikriwit: cothurni talum adterere, die Tschischme anstreten, tsizmasarkát el-nyomni. W Čižmách códit: cothurnatum (in cothurnis) incedere, cothurnos gestare: die Tschischmen tragen, tsizmában járni, tsizmát viselni. W Čižmách obutí: cothurnatus, die Tschischmen anhabend, tsizmás. Čižmi obúť, wižút: cothurnos adtrahere (induere), exuere: die Tschischmen anziehen, ausziehen: tsizmát húzni-fel, levetni, (lehúzni). Prov. Gedna Čizma (Obuw) na každu Nohu: omni pedi eundem calceum. inducere Galen. Eodem cal ceamento calceare omnes. Unum contra omnia possibilia remedium: ein Mittel wider alles: egy tsizma minden lábra. Egy szerrel mindenre élni. Dawno sem gá to us w Čizmách podral (zedral), čemu (čo) sa ti esće učit mu. fif: pedum visa est via. Discere primum ea debes, quae me expertum docere cupis: das weiß ich schon lange, was du mir fagen willst (was du erst lernen mußt): megjöttem én onnan, a' hova te mégy Par. Páp. Čižmár, a, m. cothurnarius, i, m. Tschischmamacher, tsizmadia, tsizmazia. Prov. Uni Čižmár neňi dobri, kteri na malu Nohu welku Čižmu robí: vel cothurnarius non videtur bonus, qui parvo pedi magnum cothurnum inducit. Plutarch. Res minimas dicendi artificio efficere maximas est ineptum. Oratio cum re congruat, oportet, non aliter, quam vestis corpori congruere debet: die Rede mus muß passend seyn auf die Sache: a' beszéd hogy egygyezen-meg a' dologgal, szükséges. Az a' tsizmadia sem jó, a' ki nagy tsizmát varr kitsiny lábra. čižmárčín, a, e, adj. poss. cothurnariae, der Tschischmamacherinn gehörig, tsizmadiánéé, tsizmazianéé. Čižmáreň, rňi, f. v. Čižmár |