mamacher: tsizmadia (tsizma- † Cizozemes, mce, m. v. Cud zia) - módon. Syn. počizmárstí. čizmárskí, á, é, adj. cothurnarius, a, um: opificium cothurnarium, vel cothurnarios adtinens: die Tschischmamacher, oder ihres Handwerk betreffend: tsizmadiai, tsizmaziai, tsizmadiákat vagy tsizmadia mesterséget illető. Čižmárstwí, á, n. opificium cothurnarium, die Tschischmamacherei, das Tschischmamacher. handwerk: tsizmadia mesterség. Syn. Čižmáreňí Čižmarowá. ni. Čižmárstwo, a, n. collect. cothurnarii opifices, die Tschischmamacher, tsizmádiák 2) vulg. v. Čižmárstwí. dismitta, i, f. dem. cothurnulus, cothurnellus, i, m: parvus cothurnus: eine kleine Tschischma: tsizmátska, kis tsizma. Nezametag, nezames tag Izbički, zamazes si, za mažes si Čižmički. Čižmisto, a, n. contemt. exager. ex Cizma. iżmowi, á, é, adj. Čižmowá Sara: caulis cothurni, Tshif men schenkel, tsizma-szár. † cizottagni, á, é, adj. v. cud. zokragní. †cizoložiti, il, ím, v. cudzoložit. et 303emec. † Cizozemka, i, f. v. Cudz0. zemra. † Cizrna, i, f. v. Cicer. Ctáňí, á, n. singultus, us, m. Cic. das Schluchzen, der Schlu cfen: tsuklás. Syn. Ščikówka, Ščikutáňí, Ščíkútka, Čknu ti, Zacknutí, boh. Chropot. črat fa, čtalo sa, čtá sa V. I. imp. nec fa cté cum dat.pers. mi, ti, mu, etc. singultire Apul. singultare Cic. schluch zen, den Schlucken haben: tsuklani. Syn. ftitútať sa, ctnúť, začknúť. Aliud est tibat, ructare. Ctá fa mi: singultio Apul. singultus habeo ich ha be den Schlucken, tsuklom. táwání, á, n. nom. Verb. ex seg. čkáwať sa, čkáwalo sa, čkáwa sa mi, tì, mu. freq. ex čtat Ta. tawe adv. singultim Apul. schluchzend, tsukolva. Syn. fči. tútawe. ikawí, á, é, adj. singultiens, tis: schluchzend, den Schlucken habend: tsukló. Syn. sčitútawi. dnúť, anul (del) dnem. V. I. imp. dni: mutíre, muttire, mussare, mussitare, hiscere: mucken, muksen, muckeln, leise reden, etwas nicht laut heraus fagen, nur davon murmeln : motszamni, lopva suttogni. Syn. cetnúť, suchnút. Uni len dnút nesmím: nihil mutire audeo Terr. ich darf da von nichts muckfen, motszanni sem merek Par. Páp. 2hi dnút otom netreba: neque opus est mutilo Ter. 8 darf davon auch nicht gemuckt (i. e. leise, oder auch ein Wortchen geredet) werden: suttogni sem kell arról. Čuč, ani len nec kiň}: tnt: tace altum, neque mutire aude: fey still, unterstes he du dich nicht niemal zu mu» fen: hallgass, egygyet se motszanny. čknút, črnul (ckel), čtňem V. I. imp. čini: v. état fa. II. rec. ctnút fa, mi, fi etc. in dem. Ctnutí, á, u. mussitatio, mus satio, nis f. mutilum, i, n. Ter. das Mucken, Mucksen, Muckeln; motszanás, suttogás. Syn. Tetnutí, Suchnu. tí. Tenuti, à, n. v. Čtáňí. Clančet, u, et nečku, m. dem. ex Clanet. Članeček, nečku, m. dem. ex praec. Clanet, nku, m. articulus i, m. artus, us, m. membrum, i, n. das Gelenk, Glied, der Theil, z. B. des Menschen, als Arm, Fuß, Hand, Finger: iz, tag. Po Clánku: v. članko wne. 2) nodus, articulus, geniculum, i, n. Plin. H. N. der Knoten, z. B. am Halme : bötkö, iz a' fü-száron Par. Pap. Syn. Folenko, Súček, UzTíček na 3rostlinách: boh. etiam tolínko. 3) articulus membrum, pars, caput, vel locus theologicus: der Artikel, Stück, Theil, z. B. der TheoTegia: zikkely, agázat. Clas net Wiri: articulus fidei, caput religionis: ein Glaubensartikel, hitnek ágázattya. Članki zátona: legis capita, die Artikel des Gesches, foglalattya (sonimájá, veleje) a' törvénynek. 4) Reči, písmá: membrum (pars)_ orationis, vel scripti: ein Stück, oder Theil einer Rede, einer Schrift: része a' beszédnek, vagy irásnak Syn. Cástka. Tlanti Predpowesi: articuli, et mem bra periodi: die Stücke der Koz de, egész beszédnek részei. clankowi, á, é, adj. articulos adtinens, articularis, e, articularius, a, um die Glieder betreffend, izekhez való, izekben lévő, izi, izeket, (tagokat) illetö, izes. Syn. ilantowni. Člankowa Woda: axungia articulorum, liquor articularis: Gliedwasser, Gelenksaft : izek nedvessége. Člankowa Nemoc, Bolest: a) i. e. člankowa Wodnačka: hydrops e nimia multitudine axungiae articulorum, Gliedwasserfucht, viz-korság. b) i. c. Lámka Lámání, Lúpka 50ftec) w Clankoch a kluboch, suché Lúpáňí, loh. Dna (Lás máňí) w Clancích a klúbich, Pakostnice: arthrytis, idis, f. Vitruv. morbus articularis, tormina articulorum: das Glie derreisen, Reisen in Gliedern, die Gicht, Gliederkrankheit, Gliederwehe: köszvény, taghasogatás. Clantowe Wino: vinum anti arthryticum: det Gliederwein, ézesbor. Članko. wé Tepi: glandulae articulares, Gelenkörüje, izekben lévő mirigy lantowne adv. articulatim, membratim, per capita, per partes particulatim: artifelweis fe, gliederweise: izenként, darabonként, tagonként. Syn. po Clankoch. 2) ordinatim, ex ordine, seriatim, iuxta seriem: nach Reihen, glieders weise rend szerént, egymás wečinec, boka. Syn. kotňíček, kútíček, Činkownik, a, m. v. Člunkow, vulg. totečer. Clenet, nku, m. talus, i, m. † Clo, a, n. v. Mito. der Knorren, Knöchel am Fuße:* Clowaćinec, nca, m. v. Čloboka lábboka, boka tsout. Syn. kotnék, kúter na Coze, vulg. fotek, boh. Růtek. Už po Clenti: talorum tenus, bis jum Knorren, egész bokákig. denkowati, á, é, adj. scaurus, a, um großfnörrig, nagy bokáú, kinek nagy boka-tsontya vagyon. Syn. totni kowati. denkowi, á, é, adj. talaris, e, Cic. die Sinöchel betreffend, dahin gehörig, bis an die Knöchel gehend: bokáig érő. Clenok, nku, m. v. Členek. cliwo, v, cliwe, et cliwi. Cinkár, a, m. v. Clunkár. ¿lnkowať sa, kowal sa, kugem Cloweček, čka, m. dem. homulus, homunculus, i, m. homuncio, nis, m. das Menschlein, Menschchen, Männchen, Männlein, ein kleiner Mensch: emberetske, emberke, kis ember. Syn. Chlapík, mali Člowet. boh. Clowicet. lowečenstwi, é, n. humanitas, tis, f. humana natura: die Menschheit, emberi természet emberség. Syn. Clowectwi. 2) proprietas (dos, virtus) cor-. poris: die Leibeigenschaft, testi tulajdonság. + Clow'ečenstwi, n. idem. člowečí, á, é, adj. humanus, a, um: menschlich, emberi. Syn. clowedí, ludstí. † člow'ečí, adj. omn. gen. idem. Clowečica, i, f. mulier, is, f. femina, ae, f. Weibsmensch, aszszony ember. Syn. Roba, Žena, Ženská. Clow'ečice, f. idem. Clowečina, i, f. caro humana das Menschenfleisch, ember hús. Syn. člowečé maso. t., Clow'ečina, i, f. idem. Clowećinec, nca, m. excrementum, (stercus, merdum) humanum: ein Dreck, Menschenfoth: szar, ember szar. Clow'ečinec, nce, m. idem. Clowečisto, a, n. contemt. et exagger ex Clowek: ingens (absurdus) homo, ein großer (abscheulicher) Mensch, igen nagy (otsmány) ember. člowěti adv. humane, huma nitus menschlich, emberül, emberi módon. Syn. počlowe Člowectwí, á, n. v. Clowečenst. wo. Clowek, a, m. Plur. pro. Cloweči dicitur Lusi Lusá: (boh. Lisé): homo, inis, m. der Mensch, ember. Múdrí Clowet: prudens homo, qui feliciter sapit ein vernünftiger Mensch, okos ember. Sprosti (Slúpi) Clowek, stupidus homo, qui nihil sapit, ein dummer Mensch, Tölpel: értetellen (ostoba otromba) ember. Geden dobri Clowek: Teophorus, Gottmann, Gotts lieb: Isten embere. Фьеспі Clowet: idiota, plebeius ho→ mo: der gemeine Mann, köz (paraszt) ember. Twrdi Clo wet. Ina Wrski wichádza, i do nížin (Dolin) wpadá: difficilis vir Hom. Durus et implacabilis Plutarch. Homo impendio rigidus, et implacabilis. At tibi non umquam placanda in pectore mens est. Durus alloquiis. Homo inexorabilis, exoratu difficilis, ac praefractus, suoque relinquendus ingenio. Corinthus et collibus surgit, et vallibus deprimitur Suidas. Homo intractabilis, et aspero ingenio: ein steinharter Mensch, kemény ember. Welki Clowek, i. e. Ober, Obor: gigas antis, m. ein Rieß, óriás. udatní (dobre zawázaní) Elower: bene (solide) compactus homo, cin gut gewachsener (starker) Mann, izmos (erös) ember. Gestli= že chce Clower ziw bit, musi robit (boh. Selat): labore comparandus est victus, labore opus est ad comparandum victum: man muß arbeiten wenn man leben will: dolgozni kell az embernek, ha élni akar. Gati (Edo). ge to ten Clowet? to ge to za Clowe. ta? quid hoc hominis est? was ist das für ein Mensch? ugyan mitsoda ember ez? Po wim gim, kdo (čo) ge ten Clower: exponam quid hominis sit: ich will ihnen erkläs ren, was das für ein Mensch seye: megmondom min gyárt, mitsoda ember ez? Čo ti za Cloweka? Gaki si ti Clower? tdo fi? quid tu hominis es? was bist denn für ein Mensch? wer bist denn du? mitsoda ember (ki) vagy te? Prov. Clowers Cafem sa me ní: tempora mutantur, nos et mutamur in illis: es vergeht alles mit der Zeit, idövel változik az ember-is. - Člo wek na Sweté okolo Nemo, ci a Smrti často sa plete: cor sine corde nihil, caro nil, nisi triste cadaver; nasci aegrotare est; vivere saepe mo→ ri: der Mensch auf der Welt, ist oft der Krankheit, und dem Tode ausgescßt: nyomorúltt e' világon az ember élete, a' nyavalya, és halál nem egyszer forog körülette. - Gati Llowek, taká Reč: qualis homo, talis sermo: wie der Mensch, so die Rede: minémü az ember, ollyan a' beszédgye, Clo wet Cloweku Boh (Ďábel): homo homini Deus (diabolus, lupus), ein Mensch ist dem an dern ein Gott (ein Teufel), az ember Istene (ördöge) az embernek. Clower mini, Pán Boh meni, Clowek uste nowuge, umíňuge, Pán Boh naprawuge: homo proponit, Deus disponit: der Mensch denkts, Gott lenkts: az ember fel-teszi. de Isten el-rendeli. v. -míňít. Clower risawi a černí (barnawi) malokédi dobri: per barbam rubram debes cognoscere nequam; mul - ti non rubram, sed habent cum crimine nigram: thu nicht allein den Rothbart schelten, der schwarze Bart gerath auch selten, veres 's barna szakál ritkán jó embere talál. 2) mancipium, manucapium, i, n. ein Leibeigener, saját pénzen vett emberünk (ember). + Clow'et, à, m. idem. + Clowíček, čta, m. dem. V. Flowećek. tčlowit, a, m. v. Člowek. Clun, u, m. cymba, Cic. Virg. scapha arbor cavata, navicula, ae, f. lembus, i, m. linter, tris, f. Cic. catascopium, i, n. codicaria (parva) navis: der Kahn, Stachen, ein kleines Fahrzeug zu Fahren, das Schiflein, Schifchen, Cinakel, das flanel: tsónok Par. Pap. fából kivájtt tsónak, ladik, sajka, kis hajótska, hajó nászád, folyó hajó. Syn. Čin, Loska, frowná Los, vulg. Loder, boh. tocábka, koráb. Ribár ti Člun: scapha piscatoria, navigium piscatorium: Fischerfahn, halász tsónók. Nemám Čluna, ani wesla, gako bi nás Woda nefla? etc. Clunček, u, et nečku, m. dem. ex seq. Syn. Činčer. Clunet, ntu, m. dem. lintriculus, i, m. Cic. scaphula cymbula, navicella, ae, f. Plin. Ep. cymbium, i, n. ein kleiner Kahn, Kähnchen: tsónakotska Par Pap. ladikotska. Syn. Činet. boh. to táb. másti Clunek ai Weslo, trápí teba twoge Pestwo. 2) na pití Wodi etc. cymbium, i, r. Virg. Sähnchen zum Trinken, Kahngeschirr, ein kahnförmiges (mit einem länglichrun den Rande versehenes Trinkgeschirr: ivó tsónak, tsónakotska boh. seq. Čluntárka, i, f. cymbaria, sca pharia opifex: die Kahnmacherinn, tsónak tsinálóné. Syn. Cinkarta Loskárka. člu károw, a, e, adj. poss. ex Cluntár. Syn. činkárow. luntowání, á, n. scapha navigatio: das Fahren auf dem Kahne, hajókázás, ladikázás. Syn. Cintowání. člunkowat sa, kowal sa, kugem fa, V. I. imp. Eugsa: cymba vehi, auf dem Kahne fahren, hajókázni, ladıkázni. Syn. činkowať sa. čluntowi, á, é, adj. cymbalarius, scapharius, a, um: ad scaphas (cymbas) pertinens : den Kahn betreffend, tsónakos Par. Páp. ladikokhoz tartozandó. Syn. člunowí, činkowi, lodkowi. Čluntownit, a, m. v. Čluntár. Cunowi, á, é, adj. v. činkowi. Čmáňí, ¿, n. herbae inutiles, das Unkraut gaz, giz-gaz. Syn. mrcha Zelina. Čmañina, i, f. idem. Cmat, u, m. lac butyraceum, restans post confectionem butyri: die Buttermilch, iró. cmarowi, á, é, adj. e lacte butyraceo, von (aus) Buttermilch, mit Buttermilch, irós, iróból való. Čmel, a, (boh. e), m. apis terrestris Linn. die Hummel, eine Art Feldbienen, mező méh. mela, i, f idem. metiček, čta, m. dem. ex seq. &me. |