Ctitel, a, m. cultor, honorator, venerator, is, m. Ber ehrer, tisztelő, betsülö, Syn. Uctitel, Welebitel, Welebňít. cřitelčin, a, e, adj. poss. cultricis honoratricis, veneratricis: der Berehrerinn gehörig, tisztelőnéé, betsúlönéé. Syn. uctitelkinin, uctitelcin, welebitelčin, welebňiččin. Ctitelta, i, f. cultrix, honoratrix, veneratrix, cis, f. Berehrerinn, tisztelőné, betsülöné. Syn. Cřitelkina, uctitelka, Welebňica, WelebničkaCtitelkina, i, f. idem. ctitelkinin, a, e, adj. poss. v. cčitelčin. ctitelňe adv. reverenter, cum observantia: chrerbietig: tisztelve, betsülve, tisztelettel, betsülettel. Syn. počestňe. cřitelní, á, é, adj. venerabundus, observatione plenus, a, um: chrerbietig, valakit örömest tisztelő. Syn. počestní. Citelnost, i, f. reverentia, observantia, ae, f. veneratio, observatio, nis f. Ehrerbietigkeit, Chrfurcht, tisztelet betsulet. Syn. Počestnost. ctitelow, a, e, adj. poss. cultoris, honoratoris, veneratoris, dem Berehrer gehörig, tisztelöé, betsülöé. Syn. uctitelow, welebitelow, welebníkow. cřižádňe adv. ambitiose, arroganter, fastuose, superbe, cum cupiditate famae (laudis): ehrgeizig, ehrbegierig, ehrgierig, nach äußerlicher Ehre, nach Lob, nach Ruhm etc. negédessen, tiszteletre vágyódva (vágyva). Syn. ctižádost'iwe cřižádní, á, é, adj. ambiliosus, fastuosus, superbus, a, um: cupidus honoris (famae, laudis). arrogans, subarrogans, tis: chrgeizig, chrbegierig, ehr gierig, chrsüchtig: negédes, negédeske Pariz Papay. tiszteletre vágyódó, (vágyó). Syn. ctižádostiwí. Ctižádost, i, f. ambitio, nis f. arrogantia, superbia, ae, f. cupiditas honoris (famae, laudis) fastus, ûs, m. der Ehrgeiz, die Ehrbegierde, Chrsucht: negéd, megédesség, negédség, tisztességre vágyódás (tiszteletre vágyás). Syn. Ctizás dost'iwost'. Tak welkeg Cli zádosti ňikdi esce wiset ne bolo: nunquam magis exarsit ambitio, man hat noch nie so großen Ehrgeiz gesehen, soha nagyobb tiszteletre-vágyódást nem volt látni. cřižádostiwe adv. v. ctižádne cřižádosť’iwí, á, é, adj. v. cti žásní. Ctižádost'iwost', i, f. v. Cli žádost. cřizbawene adv. inhoneste, infamiter, sine honore, cum infamia: chrlos, tisztességtelenül, gyalázatossan, betstelenöl. Syn. zlobowestňe. cřizbawení, á, é, adj. infamis, e; inhonestus, infamatus, infamia notatus, a, um: chrlos, gyalázatos tisztességtelen, betstelen, meg - betstelenittetett. Syn. 3lopowestní. Cřizbaweňí, á, n. infamia, ae, f. Ehrlosigkeit, betstelenség, gyalázat, tisztességtelenség. ctizbawit, il, ím, V. I. imp. ctizbaw: infamare, inhonorare, infamia notare: ehrlos machen, um die Ehre bringen: meg-gyalázni, meg-betsteleníteni, tiszteletlenséggel illet ni. Ctizbawowáňí, á, n. v. Cříz, baweňí. ctizbawował, wowal, wugem, V.I. imp. wug: freq ex ctiz bewit. the adv. honeste, chrbar, ehrlich mit Ehrbarkeit: tisztességgel, tisztességessen, emberségessen, betsületessen. Syn. počestňe, uctiwe. 2) čtnostňe. 3) v. statečne. tni, á, é, adj. honestus, a, um: chrbar, ehrlich, chrbarlich: tisztes, tisztességes, betsületes, emberséges. Syn. počestní, uctiwi. 2) v. čtnostní. 3) v. stateční. Etnost, i, f. honestas, tis, f. honestum, i, n. Chrbarkeit, Ehrlichkeit: tisztesség, emberség. betsület. Syn. Počestnost, Uctiwost'. 2) v. Cnost'. 3) v. Statečnost. Ctnosť, i, f. virtus, tis, f. probitas, integritas, fides: die Tugend, erkölts jámborság, jósságos, tselekedet. Syn. Ct. nost'. Ctnost weil wzádneg Waznosti není. Záden si Ct. nost' wčil ne wáží: iacet nunc virtus, die Tugend ist nun (igt) verachtet, man läßt sie fahren: semmi betsülettye nints most a' jó erköltsnek. Prov. Čtnost sama sa chwáli: virtuti nunquam sua laus de est, die Tus gend lobt sich selbst, a' jó erkölts maga magát ditséri. - Čtnost' prawá blisčať (swečiť, stkneč fa) nežádá: vera virtus latere (in abscondito esse) cupit, wahre Tugend sucht nicht zu glän jen, az igaz erkölts külső tündöklést nem keres. - wzdi, w kterém Ctnost' biwá, zlé. ho sa wistrihá: est virtus vere, semper malefacta cauere: wer sich hütet vor Missethat, die rechte (wahre) Tugend an sich (an ihm) hat: a' kében megvan a' jó erkölts, az mindenkor tart (távozik) a' gonosztól. - Pras wa Ctnost i wtedi ctihodná zostáwá te8 nikdo o ňeg Wedomosti nemá: vera virtus, Tom. I. quamvis ignota, est veneratione digna wahre Tugend bleibt auch damals verchrungswürdig, wenn niemand davon weiß: az igaz erkölts noha ésméretlen, tiszteletre méltó. - Ctnost' ze Zawist'ú spolu chodí. Ražda Etnost má swého 5anca: nunquam virtutem deserit invidia. Maledici (obtrectatores) viris magnis non desunt: Tus gend ist nie ohne Neid, a' hol a' jámborság, ott az irégység. Čtnost' gedna každá gest sebe Odplata (Mzda) wlastná: ipsa quidem virtus sibi pulcherrima merces, die Tugend ist ihr selbsteigene Belohnung, minden erkölts maga bére, jutalma. Ctnost' gest nadew seco: vilius argentum est auro, virtutibus aurum: die Tugend ist über alles, a' jó erkölts mindeneket fellyül halad. Ctnost a petnost, gest milá (libežná) Společ nost. Etnost a krása, welmi spolu swedčá. Rráse a Etnost'i dobre spolu swedčí: gratior est pulchro veniens e corpore virtus: Tugend und Schönheit stehen wohl beisammen: a' szépség, és jámborság, igen jó társaság. W sameg a gesineg Ctnosti, záleží Ze manstwi (P Lúbosti gest Zemanstwi): tota licet veteres exornent undique cerae Atria, nobilitas sola est, atque unica virtus: Tugend ist der beste Adel: a' jó erkölts egyedül nemesíti az embert. R Ctnosti, bárf iod Senglawého D'i. tata, dag sa westi: virtutem assequi duce quoque puero, erubescere noli: nem szégyen az erköltshez akárki által vezettetni Ctnosť'ú, a že Ščast'ím: virtute duce, comite fortuna Cic. mit der Tugend X gend, und mit dem Glücke: erköltsel, és szerentsével. Ctnostki, stek, f. pl. femoralia, um, n. braccae, arum, f. pl. die Beinkleider, lábra-való, bugyogó, németh - nadrág. Syn. Galoti, Spodki, Vulg. Cnostti, boh. Cnůstki. etnostliwe adv. v. etnostne. ctnostliwi, á, é, adj. v. ctnost ní. Eteri není čtnostní. Čo mess bez kost'i, to Clowek bez t nosti: vir sine virtute, semper manet absque salute: wo keine Tugend bei einem Mann, noch Glück noch Heil geht ihn an a' ki nem erköltsös, az nem is szerentsés. A' jó erköltsel egygyüt jár a' szerentse. Čtnostnost, i, f. virtuositas, tis, f. Tugendhaftigkeit, Tugends famkeit: jámborság: Syn. Ct nostliwost'. čtnostliwe adv. v. ctnostňe. čtrnóct, čtrnácte † čtrnácřiletí, á, é, adj. v. stt: Ctnostliwost, i, f. v. Čtnosť. ctnostňe adv. probe, honeste, integre, virtuose: ehrbar, ehre lich, tugendhaft, rechtschaffen: erköltsössen, jol, jámborúl. Syn. ctňe, ctnostliwe, etnost ňe, etnostní, á, é, adj. probus, hot nestus, integer, bonus, virtute praeditus, virtuosus, a, um: chrbar, ehrlich, tugendhaft, tugendsam, rechtschaffen: jó, Jámbor, erköltsös. Syn. ctní, cnostliwi, ctnostní, počestní. Ctnostní a učení Člower: compos scientiae, et virtutis: ein gelehrter, und tugendsamer (rechts schaffener) Mann: tudós és jót čtu praes. ex čísti, pro čitám: erköltsü (jóságos tselekedetekkel tellyes) ember. Čtnostní Siwot wese. Swog Ziwot podle Ctnost'i rísi, a sprawu ge: eius vita cum virtute congruit, fein Leben stellt er nach der Tugend, ö jól (jámborúl) él. Prov. Bus čtnostní, but Ctweračíwáňí, n. v. Štwera, Ses sčastní. Nech sa drží Čtnosti, Edo ce biti fastní (Edo chce doist' Scast'i). —Wždí más ta. † čtrnáctkrát adv. v. strnást krát. v. čítať. + Čtweráček, čka, m. dem. v. Stweráček. + Etweráčení, n. v. Štwerdie ňí. + čtweračiti, il, ím: v. stweras čiť. číwáňí. + čtweračiwati, al, ám: v. stwes račiwat. bit ctnostliwi, te8 chces bit † čtweráčí, á, é, adj. v. stwes feastliwi: dilige virtutem, si redí. vis reperire salutem: wer feet Etweractwí, n. v. Štweract, lig will auf Erden leben, der wo. foll allein nach der Tugend stre† Etwerák, a, m. v. Štweráť ben: a' jó erköltsel egygyüt (@). jár a' szerentse. A' ki akart Ctwerák, u, m. v. Stwerák szerentsés lenni, annak kell (u). magát a' jó erköltsökben gyak†etwerhraní, á, é, adj. v. stworkorolni. - Ten neňi sčastní, hraní. † Čtwer + Etwerhranost, i, f. v. Stwor. hranost. t itweri, á, é, (abs. ¿twero.) adj. v. stworí. † Ctwerka, i, f. v. Štworka. +itwernásobne, adv. v. stwor násobne. † ¿twernásobní, á, é, adj. v. stwornásobní. titwernobi, á, é, adj. v. stwor nobi, stworonohí. Ctwort, i, f. v. Stwrt. † Ctwrtačka, i, f. v. Štwr. tačka. † Ctwrtce, f. v. Stwrtka. t Ctwrtet, tea, m. v. Stwr. tet. tCtwrteňí, n. v. Štwrteňí. tetorti, á, é, adj. v. stwrtí. † Ctwrtina, i, f. v. Štwrting. titwrtiti, il, ím: v. stwrčič. † Čtwrtka, i, f. v. Stwrtka. titwrtletní, adj. omn. gen. v. stwrtletní, stwrtročí. fitwrtni, adj. omn. gen. v. ftwrtní. +Ctwrtník, a, m. v. Stwrtňít. † čtwrtodenní, adj. omn. gen. v. stwrtosenň. Cuba, i, f. v. Cubka 2) v. wlcé Bunda 3) y. Cuba. Aliud est Salena, Šuba. cubćeni, á, é, p. c. ex cubčit: V. bití 1. Nro. Cubčení, á, n. ex cubčiť: v. bit (bigem) 1. Nro. Cubieni, á, n. stupratio, scortatio, vitae in stupris (impudicitia) traductio: das Unzuchttreiben, paráználkodás, kurválkodás, tisztátalan élet, kurvák után járás. Syn. Rurweňí, Smilñeňí, Ženárstwi. boh. 5onádání. tubčin, a, e, adj. poss. Canis cubčić, il, ím. V. I. imp. cub. či: v. bit 1. Nro. čubćiť sa, ilsa, ímsa, V. I. imp. čubčifa stuprum: (stupra) facere, stuprare, scortari, impudice vivere: Unzucht treiben, wie die Hündinnen: paráználkodni, kurválkodni, tisztátalan életet élni, kurvák után járni. Syn. Furwit, Imilniť boh. 5onádati se. Čubćíwáňí, á, n. nom. Verb. ex seq. lubčíwał sa, alsa, ámsa, freq. ex cubčit fa. Syn. Eurwiwat, smilňíwať. Čubička, i, f. dem. ex seq. Cubta, i, f. Canis femina, die Beze, Hündinn, Baug: nyör slény kutya. Syn. Pfina, Psinka, Sučka, Suka, boh. Tiffa. 2) meretrix, lupa: Beße, Hure: kurva. Syn. Eurwa. t Cucát, a, m. v. Cicát. † Cucáňí, n. v. Cičáňí. Čučáňí, á, n. latitatio, deli tescentia, ae, f. altum silentium das Stillschweigen, lappagás, lappanás, lappangás nem motszánás, mély halgatás. Syn. Rufowáňí. cucati, al, ám: v. cicat. čučať, čal, čím, V. I. imp. cuč: latere, delitere (teo) delitescere, latitare, altum tacere, (silere), non mutire: still schweigen, lappagni (gok), lappangani (gok), lappanni (lappanok) mélyen halgatni, nem motszani. Syn. tusowat. Prov. Čuč, gak Wes pod Chrostu: v. Chrasta. Čučáwáňí, á, n. nom. V ́erb. ex seq. čučáwať, al, ám, freq. ex iu čat. femellae, der Hündinn gehd† cucaw'e adv. v. cicawe. rig, nyöstény kutyáé. Syn. † cucawí, á, é, adj. v. cicapinin, sučin. wi. + Cucek, du, m: v. Chlup 2. Nro. Cucel, clu, m. sucus (succus) i, m. Tibull. der Zummel, Schlozer, Schloßer, Schnoller: mogony, tzutzli, szopóka. Syn. Cuclit, 3wanec, boh. Cumel, Cumlít. Čuch, u, m. v. Čid. † cuchaní, á, é, p. c. v. kon, dolení. + Cuchání, á, n. v. kondoleňí. čuchaní, á, é, p. c. v. nus chaní. tuchání, n. v. Suchání. † cuchati, al, ám: v. tondoliť. II. rec. cuchat se: y. kondo lit sa. Syn. zamotak, zaplesť. + čuchati, al, ám: v. nuchat. † Čucháwání, á, n. v. Nucháwání. +čucháwati, al, ám: v. nuchawat. † čuchnúťi, chl; cnu fut. v. nunút. + Čudnutí, n. v. Kuchnutí. Cuchta, i, f. na Waze wozo= weg: v. Brce. cuchtení, ά, é, p. c. v. bití (bigem) 1. Nro. Cuchtení, á, n. v. Biti 1. Nro. cuchtit, it, ím, V. I. imp. cuchti: v. bit (bigem) 1. Nro. Cuctíwání, á, n. v. Bigáwás ňí. cuchtíwat, ál, am, freq. ám cuchtit: v. bigáwat. ex * Cuchtmagster, stra, m. V. Cwićňít. * Cuchtmagsterka, i, f. v. Cwić, ňička. + Cuchtmiste, a, m. v. Cwićňít. + Cuchtowání, n. v. Cwičeňí. cuchtowati, owal, ugi (u) v. cwičit. čučti, adv. latenter, in magno silentio, altum tacendo: in großer Stille, sehr stillschweigend, verschwiegen: lappagva, mély cumlaw'e. cuclawi, á, é, adj. sugens e succo, saugend am Zummel, mogonyt szopó. Vulg. cwo tawi, boh. cumlawi. 2) sugibilis, e; qui (quae, quod) sugi potest: fäugbar, was man saugen kann: szopható. Cuclawost, i, f. suctoria (sugibilis) natura, conditio: saugbare Beschaffenheit, szópható állapot. Vulg. Cwokawost', boh. Cumlawost'. Cuclíček, čku, m. dem. ex seq. Syn. 3waneček, boh. Cumli. čet. Cuclík, u, m. dem. succulus, i, m. das Zummelchen, Schlozerchen, Schnöllerchen, ein klei= ner Bummel: Mogonyka, tzutzlitska. Syn. 3wanček, boh. Cumlít. cučmo adv. v. čučki. Čučoritka, i, f. Plur. Čučorét. Ei, gen. tek: v. Borowka. čučorétkowi, á, é, adj. v. borowkowi. • Čus |