*

Čučorgetta, i, f. idem. tutorgettowi, á, é, adj. v. borowkowi. Cudét, a, m. v. D'iwár. cuSení, á, é, p. c. cribratus, a, um: gesiebt, gesichtet: rostáltatott, rostáltt. bol. cisení. Cuseňí, á, n. cribratio, nis, f. das Sieben, Sichten: rostálás. boh. Cisení.

Cusič, a m. cribrans, incernens, ventilans, vannans, tis, m. Sichter, palló, rostáló, boh. Cisič.

Cusica, i, f. cerniculum, cribrum, i, n. das Sieb, Reus ter, rosta. Syn. Réčica. 2) cribratrix, cernens (cribrans) femina: die Sichterinn, pallóné, rostálóné, rostáló aszszony. Syn. Cusička. Cušička, i, f. idem. cudit, il, ím, V. I. imp. cu8: cribrare, evallere (evallo) Pl. H. N. evallare (evallo) evannare, (no) Varr. vannere (vanno) Lucill. ventilare, cribro cernere: fieben, sichten, herauswerfen (wurfeln, schwin gen): pallani (pallom) rostálni (lom). Syn. oféwat, preosát, preoséwat. boli. cidifi. 2. Tefátom cusit: v. če fat 4. Nro.

Tusiwání, á, n. nom. Verb.

idegen módon. Syn. cudzo Fragne, prespolne. cudzí, ά, é, adj. exterus, peregrinus, ignotus, a, um : exregnis, e fremd, ausländisch, unbekannt: idegen, ésméretlen, isméretlen, vidéki. Syn. cudzokragni, nepowedomí, prespolní, vulg. cidzi. boh. cizí. Cudzi Clowek: alienus homo Plaut. Plin. ein fremder Mensch, idegen ember jövevény. Prov. Čloweku cudzému nezwerug Srdce twe

twoge Tagnosti): homini alieno secretum pandere noli (non crede): du sollst einem unbekannten Menschen deine Ge heimnisse (Geheimlichkeiten) nicht anvertrauen, esméretlen (idegen) embernek a' te titkaidat ki ne mondd (ki-ne nyilat koztasdd). 2) alienus, alium adtinens, ad alium spectans (pertinens): fremd, einem andern gehörig einen andern betreffend: idegen, másé, máshoz tartozandó. Syn. ludsti. Wcudzem Dome bit: alienae domi esse, im fremden Hause fich befinden, más házánál lenni. Cudzé Weci zádá: appetit aliena Sallust. er strebt dem fremden Gute nach, másét kéványa máséra vágyódik. Nič cudzého (ludského) nežádá. Ničeho cudzého sa netitá. Drubému na Statkoch ne stosi: manus, et oculos ab alieno cohibet: er berührt (begehrt) nichts vom fremden Gute, máséhoz nem nyúl, más jószágát el-nem veszi. Prov. Cudzi Statek nikdi sa nedarí male parta, male dilabuntur (idú do Čerta): unrechts Gut, gedeiht nicht: Ebül gyüjtött szerdéknek ebül kellel-veszni. Cudzu Roln žňes: alienam metis messim. In a

lienam messem falcem mittis: du mischest dich in fremde Sachen, más dolgába avatod magadat. Cudzé, (ludské) Rus ti lahké, ale neofožné: alienis manibus laborare commodum est, sed (at) minus proficuum: fremde Hände sind leicht, aber nicht nüglich: más kezével könnyű dolgozni (az idegen kéz könnyü), de nem hasznos. - Cudze Weci sú odwlastních chutňegsé: furtivae aquae dulciores, gestohle nes Brod schmeckt uns besser, als eigenes: jó a' más abroszához törülni késít. Cudzé Weci za swím pánom triča: aliena post dominum clamant, fremde Sachen schreien nach ih ren Herren, az idegen jószág maga Ura után kiált. Do cudzég Weci sa mesať: alienum arare fundum. In alienam messim immittere falcem: fich in eine fremde Sache mischen : más dolgába avatni magát. Na cudzém Wozi (koňowi) fedet. Cudzé čižmi nosiť: alienis soleis uti, fremde Sachen brauchen, más ember szekere farkán ülni. Scudzú Škodú mudret, mudrim bit: e terra spectare naufragium, mit fremden Sachen wißig werden, távul nézni más ember nyavályáját. 3) alienus, ad nostram familiam, vel ad nos minime pertinens: fremd, zu unsrer Familie (Zunft, Gefellschaft) nicht gehörig, was uns nicht angeht: idegen, a' nemzetünkhöz (familiánkhoz) nemünkhez, tzéhünkhez nem tartozandó. Syn. ludstí. Cudzina, i, f. extera regio, die Fremde, külső ország, tartomány. Syn. cudzí Krag, Cud30 Rragnost, Cudzozem. W Cudzine bit: peregre esse,

in der Fremde seyn, idegen tartományban lenni, Do Cudzi, ni ist: peregre proficisci, in die Fremde gehen, meszsze földre menni. cudzokragňe adv. extere, peregrine, extranee, externe, exotice, alienigene, ignote, peregre, ausländisch, unbekannt, idegen, jövevenyül, külsően, külsöül. Syn. cudzonárodsti, cudzozemski, cudzozemne, prespolňe. cudzokragní, á, é, adj. exterus, peregrinus, extraneus, exoticus, ignotus, alieniegenus, a, um: exregnis, e: auslän disch, unbekannt: idegen, jövevény, kölsö, hazafiakhoz nem tartozandó. Syn. cudzí, cudzonárodni, cudzonárod, stí, cudzozemní, cudzozem fti, f cudzého Rragu, boh. cizokragní. Cudzokragnost, i, f. v. Cudzi

do: ehebrecherisch, nössen, paráznáúl parázuálkodva. Syn. fmilne, vulg. cizoložňe, fydzoložní, á, é, adj. adulter, moechus, a, um: ehebrecherisch, nös, parázna, paráználkodó, Syn. cidzoložní, boh. cizolo̟žní. Cudzoložńica, i, f. adultera, moecha, ae, f. Chebrecherinn, parázna aszszony. Syn. Cud zoložnička, Smilnica, Smil nicka, vulg. Cidzoložnica Cidzotožňička, boh. Cizolos

nice.

cudzoložňiččin, a, e, adj. poss. ex Cudzolozńička, v, seq. cudzoložničin, a, e, adj. poss. ex Eudzoložnica: adulterae, moechae: der Ehebrecherinn gehörig, parázna aszszonyé. Syn, cudzoložniččin, vulg. cidzoložniččin (et ničin), boh. cijoložničin. Cudzoložńička, i, f. v. Cudzoložnica. çudzołožňicki adv. adulteratorie, more adultorum: chebrechisch, chebrechermäßig: parázna (paráználkodó) módon. Syn. podcudzolóznicki cidzoložnici. cudzolóznici, á, é, adj, adul

teros adtinens, die Ehebrecher betreffend, paráznai, paráznakat, illető. Cudzolóznictwí, á, n. conditio (status) adulteri, chebrecherische Beschaffenheit, parázna - állapot. Syn. Smilnictwí, vulg. Cidzolóznictwi, boh. Cizoložnictwi.

Cudzoložňik, a, m. adulter, moechus. i, m. Ehebrecher, nös, parázná, paráználkodó. Syn. Smilnik, vulg. Cidzoložnít. boh. Cizoložňít. eudzoložníkow, a, e, adj. poss. adulteri, moechi: dem Chebrecher gehörig, nös paráznáé. Syn.

fmilnikow, vulg. cidzoložňí. tow, boh. cizoložňíťů. Cudzolozstwi, á, n. adulterium i, n. der Chebruch, paráznaság. Syn. Cudzoložení, Smilstwi, vulg. Cidzoložstwí, boh. Cizoložitwi.

Cudzoložstwo, a, n. collect. i. e. Cudzoložníci: adulteri, oruin m. pl. die Ehebrecher: paráznák. Syn. Smilnictwo, vulg. Cidzoložňictwo, boh Cizoložnictwo.

cudzonarodñe adv. v. cudzoná. roditi. cudzonárodní, á, é, adj. v. cudzonárodski.

cudzonárodski adj, v. cudzokragňe. cudzondrosti, á, e, adj. v. cudzokragní. Cudzonárodské ména peregrina nomina, fremde (unbekannte) Namen, idegen (isméretlen) nevek. boh cizonárodsti. Cudzozem, i, f. v. Cudzina. cudzozemčín, a, e, adj. poss. ex Cudzozemka. cudzozemcow, a, e, adj. poss.

ex seq.

Cudzozemec, mca, m. alienigena, advena, ae, m. peregrinus; i, m. ein Fremder, Ausländer, Fremdling: idegen jövevény idegen nemzetbéli (országi ). Syn. Cudzotragňít, vulg. Cidzozemec. boh. Cizozemec. Cudzozemka, i, f. alienigena, advena (femina) ae, f. eine Fremde, Ausländerinn: idegen nemzetbéli (országi ) aszszony. Syn. Cudzokragňička, vulg. Cidzozemka boh. Cizozemka. cudzozemski adv. v. cudzokragňe. cudzozemski, á, é, adj. v. cudzokragní.

+ Cúfáňí, n. v. Coskáňí. cufati, al, ám v. coftat. tcufáwání, n. v. Coftáwáňí. + Cúf=

† Cúféwaťi, al, ám, v. cofkáwat.

† cúfnúti, cúft, cúfnu. v. cof. mit.

† Cúfnúťí, n. v. Cofnutí. Cuba, i, f. tunica (vestis) pellicea, pallium (amiculum) pelliceum rheno nis, m. Schafpelz, Schafrock, Belzrock: tsuha Par. Pap. bunda. v. Cuba, 5alena et Suba. Čubár, a, m. pallio pellicio vestitus, tunicatus : mit Schafpelz versehen, Schafpelzträger: tsuhás Par. Pap. bundás. Cuhička, i. f. dem. tunicella, tunicula, pellicea: das Schaf pelzchen, Schafröcklein: tsuhátska. Par. Pap.

Cuker, kru, m. saccharum, i, n. der Zucker, tzukor, nád- méz. boh. Cutt. Ládkowi, žlti Cuter: saccharum candum (chrystallinum, chrystalliforine), alumen sacharinum : Zuckerkand, Alaunzucker: sárga tzukor, vulg. Cuterkand, Cu kerkandel, boh. Cukrkant. Medwesi Cuker: succus liquiritiae (glycyrrhizae, spissatus, diacopodion (um) i, n. Bärenzucker, medve tzukor. vulg. Perndrek, Pelundrek, medwese howno (Lagno). * Cukerkand, u, m.. ladkowi Cuter.

*

Cukerkandel, dlu, m. idem. cuterkandlowi, ά,é, adj. i. e. 3 ládkowého Cukru. * cukerkandowí, á, é, adj. idem. + Cutertant, u, m. v. lastowi Cuter.

Lutoláda, i, f. chocholata, ae, f. der Cchocolate (Tschokolade), tsokoladé. čukoládowi, á, é, adj. chocolateus, a, um: aus (vom ) Chocolate tyokoládi,tsokoládéból-való. Cutoladowa Poléw. ta: iusculum chocholateum (e

chocholata factum): Chokolatefuppe, tsokoládé-leves. † Cutt, u, m. v. Cuker. Cuttár, a, m. sacchararius, pistor dulciarius (cupedinarius) Zukerbäcker, nád - méz (tzukros) sütő, tzukor-pék. + Cutrat, e, m. idem. cukrárčin a, e, adj. poss. sacchariae, pistricis dulciariae (cupedinariae): der Zuckerbäckerinn gehörig, tzukor-sütőnéé (tzukros) sütőnéé.

+

† cukráččin, a, o, adj. poss. idem.

Cukráreň, rni, f. v. Cukrárňa. Cukráreňí, á' n. v. Cukrárstwi. cukráriť, il, im, V. I. imp. tat

pistorem cupedinarium esse, agere: ein Zuckerbäcker seyn, tzukorsötönek (tzukor-péknek) lenni. Syn. Cukrárem bit. Cukrárka, i, f. pistrix cupedinaria (dulciaria ): die Zuckerbis cferinn: tzukor-sütőné tzukorpékné. boh. Cukrárka. Cukrárňa, i, f. officina cupedinaria (dulciaria, sacchararia): die Zuckerbäckerei, Ort, Berkstatt: tzukor sütő hely. Syn. Cukráreň. cukrárow, a, e, adi. poss. pistoris cupedinarii (dulciarii): dem Zuckerbäcker gehörig, tzukorpéké, tzukor-sütőé. boh. cukráłowic, cukrářů, et čůw. Cukrárowáňí, a, n. v. Cukrár stwi.

cukrárowat, rowal, rugem, freq. ex cukráriť. + cutterowic, adj. poss. omn. gen. v. cukrárow. cukrárski adu. more pistorrum cupedinariorum, Buckers bäckerisch, zuckerbäckermäßig: tzukor-sütő módon. Syn. pocu trársti.

cutrárifi á, é, adj. pistores callpedinarios adtinens: zuckerbis ckerisch, die Suckerbäcker betref= fend:

† cukráčů, et rúw,owa, owo, adj. poss. v. cukrárow.

† Cukrkant, u, m. v. (ádkowi Cufer.

cukrowani, á, é, p. c. saccharo conditus, a, um: gezuckert tzukrozott, tzukroztatott, tzukros. Syn. cutrení. Cukrowání, á, n. ope sachari conditio, das Buckern, tzukrozás Syn. Cukreňí. 2) cantus turturis, das Singen der Turteltaube: gerlitze-éneklés. Syn. Srkútáňi.

Cukrowar, u, m. v. Cukrowňa, Cukrowarčík, a, m. v. Cutrownit.

cukrowat, rowal, rugem, V. I. imp. tug. saccharo condire, judfern, tzukrozni. 2) Canere de turture: fingen, von der Turteltauben, oder Täuben: énekelni, a' gerlitzékről, vagy á, galambokról. Syn. 5tkútať. Cukrowałeňí, á, n. sacchari formis, dulcescentia, ae, f. das Süßwerden wie Zucker: tzukormódra édesedés, édesülés. cukrowatet, tel, tím, V. I. imp. wat: dulcescere instar sacchari, füß (wie Zucker) werden, tzukor gyanánt édesedni, édesülni.

cuftowi, á, é, adj. saccharaceus, saccharinus, saccharatus, a, um: von (aus) zucker, tzukros, tzukorból-való, tzukrozott, Cutrowi Báleset: orbiculus massae triticeae saccharo conditae. Suckerpläßchen, tzukros béles. Cukrowi Chleb.

panis saccharaceus, Zuckerbrod tzukros kenyér. Cukrowi Stach pisum saccharaceum, Zuckererbse, tzukor borsó. Klobuk cukrowi (Cukru): meta sacchari, Buckerhut: süvegtzukor. Cukrowi Roreń i. e. Mrkwa Cukrowi Lúst: siliqua pisi saccharacei, Zuckerschote, tzukor borsónak héja. Cukrowi mlin: mola arundini saccharaceae tundendae: Zuckermühle, tzukor malom. Cukrowi Papír : charta sacchareacea(vestiendis metis sacchari), Bucker papier, tzukor papiros. Cutrowi Praclík: spira sacchari triticea. Zuckerbrezel tzukros peretz. Cukrowć (31tá) Diňa: melo saccharaceus, Zuckermelone, sárgadinnye. CuFrowá Fizula: faba saccharacea; phaseolus saccharaceus: Zuckerbohne, tzukor- bab. Cu krowá Piksla: pixis saccharacea (servando saccharo): Zuckerbüchse Zuckerschachtel, Zucerdose tzukor piksis. Cuttowá Trst: arundo saccharifera Bauhin. saccharacea Linn. Suckerrohr, tzukor (tzukross) nád. Cukrowa Woda: aqua saccharacea (mixta saccharo) Zuckerbäckerwaffer, tzukros véz. Cukrowe Slowa: verba dulcia, blanditiae: Suckerworte, édes szavak, mézes madzag. Cukrowé usta os melitum, Zuckermund, tzukros (édes, mézes) száj. Cukrowé Weci: bellaria, dulciaria, orum. n. pl. opus dulciarium. Zuckerwerk Zuckerbach : tzukros (édes) sütemény. Cutrowé 3rna : semina plantarum conditarum saccharo, Zuckerkörner, tzukros magok. 2) melleus, a, um: dulcior saccharo. Buckersüß, tzukros, édes