Cwićitel, a, m. exercitator. is, m, Uiber, gyakorló. Syn. Mustrować, Mustrowňít, Cwieńit. 2)formator, informatur, eruditor, educator, institutor, instructor, paedagogus: Bilder, Unterweiser: Abrihter, Erziher: nevelő, oktató, tanitó. Syn. učitel, Winaučowatel, Wihowáwać. cwičitelčin, a, e, adj. poss. exercitatricis (formatricis educatricis), der Uiberinn (Un terweiserin, Erzieherinn) gehö= rig, gyakorlónéé ( nevelőnéé, oktatónéé, tanitónéé. Syn. Mu= strowaččin, cwičňičćin, cwićničin. Twičitelka, i, f. exercitatrix, icis, f. Ueberinn, gyakorlóné. Syn. mustrowačka, Cwićnica, Twičnica. 2) cultrx, educatrix informatrix institutrix: Bilderinn, Unterweiserin, Abrichterinn, Erzieherinn: nevelóné, oktatóné, tanítóné. Syn. Učitelka, Winaučowateľka, Wichowawačka. twićitelow, a, e, adj. poss. exercitatoris (formatoris, cultoris, educatoris) dem Ueber Unterweiser, Abrichter, Crzieher) gehörig gyakorlóé (nevelőé, oktatóé, tanítóé). Syn. cwičnitow, mustrowaćow. Cwickár, a, m. factor clavulorum ligneorum, 3wickenmacher, faszegetske tsináló. cwične adv. correctorie, castigatorie, disciplinariter: zuchtmäßig, fenyítve, meg-fedve, büntetve. Syn. trestanliwe, poprawne. 2) exercitatorie, gymnasie übend, gyakorla tossan. cwićni, a, e, adj. correctorius, castigatorius, a, um: disciplinaris, e zuchtmäßig, fenyitô, meg-feddo, büntető. Syn. trestanliwi. Cwični Dom v. Cwičinec. 2) exercitatorius a, um: gymnasius, gymnesius Plin. H. N. gymnasticus Plaut. zur Uebung dinlich, die Uebung betreffend: gyakorláshoz való, gyakorlatos Par. Pap. Cwični Dom, Cwičná. Stola v. Cwičník, (u). Cwičnica, i, f. v. Cwičnička. 2) v. Cwićinec. cwicňiččin, a, e, adj. poss. ex Cwičnička, v. cwíčitelčin. cwicničin, a, e, adj. poss. ex Cwičnica, v. cwičitelčin. Cwieńička, i, f. magistra disciplinae, Zuchtmeisterin, fenyitö mesterné, fenyíték-tartóné. Syn. trestaca (poprawná, napominaća) Magiterka, vulg. Cuchtmagsterka. 2) v. Cwi čitelka per 2 nros. Cwičnictwí, à, n. munus tuendi disciplinam, das Zuchtamt die Zuchtmeisterei: fenyitö mesterség, fenyíték-tartó hivatal, rend-tartó tisztség. Syn. napominace (poprawne trestas ce) Magsterstwi vulg. Cuchtmagsterstwi. Cwičnit, a, m. magister disciplinae (in ergastulo) Bucht meister, fenyéték-mester. Syn. napominací (poprawni, trestanliwi, trestaci) Magster, vulg. Cuchtmagster. 2) v. Twičitel per 2. Nros. 3) gymnasiarchus, i, m. Cic. gymnasiarches, ae, m. val. max: Director Scholarum: Schulen Direktär, Vorsteher eines Gymnasi: Iskola fő-Igazgatója. Cwičník, u, m. i. e. cwiční Dom, cwičná Škola: gymnasium, i, n. Plaut. publicus locus exercitatorius: ein öffentlicher Ort zur Uebung der Jugend in allerhand Sachen dienlich, Schule, Gymnasium, Collegium: gyakorló hely 2) v. Cwičinec. cwičňíťow, a, e, adj. poss. ma gistri disciplinae, dem Buchtmeister gehörig, fenyíték Mesteré. 2) v. cwičitelow. Twit, u, m. disciplina, ferula, regula, ae, f. commonitio, nis, f. die Zucht. Drží ho w Cwiku: sub disciplina tenet ipsum, hält ihn in der Zucht, fenyítékben (fenyíték alatt tartya ötet. 2) cuneus, i, m. ein Swickel, Keil, z. B. an Fenstern: ék, ékszeg.Syn. Rlin, Alinet. Prov. Cwik Cwiku uhibá (uhibuge, uhne): cuneus cuneum trudit, ein Keil treibt den andern, ék éknek enged. Do Drewa Cwik dat (Drewo Cwitani kálat) treba: cuneandum est in ligno Plin. H. N. das Holz mit Keilen muß man zerspalten, a' fát kell ékkel hasitani. Gaté Drewo, tati Cwik. Do hrubého (twrdého) Drewa, hrubi (twrdi) Twik dat potreba: qualis caudex (truncus) talis cuneus. Cum rustico rustice agendum est: auf einen greben Kloh, gehört ein grober Keil: a' minému a' jó nap, ollyan a' fogagy Isten. A' kemény tökébe kemény-ék szükséges. v. Alin Rlinem. 3) clavulus, ligneus v. g. apud sutorem : die Zwecke, z. B. beim Schuster: fa- szegetske, tzövek, tzöveketske. 4) v. Cwikel. Cwikel, klu, m. na Roseli: sutura (cuneus) indusii, die Naht, páha Par. Páp. ék az ingen, tzvikli Syn. Sew, Zahnutí, založení Plátna. 2) na Pančufce: cuneus tibialis, 3wi cfel am Strumpfe, harisnya. Cwikelka, i, f. dem. v. Cwitlicka. Cwikla, i, f. beta ae, f. Cic. rapa rubra. Beta rubra Linn. rothe Rübe, Mangold, Brete, Bete, Runkel, Runkelrübe, Dickrübe Burgenderrübe, Turniesse: tzékla, vörös tzékla, vörös répa, Syn. čerwend Repa. boh. Mangolt, Manholt, Turrín. 2) Planá Cwikla, carota, ae, f. Apic. Carotte, vad tzékla. Syn. Beheň, Aliud est mrkew, et lesńd Rep. ta: rapunculus. Cwiklička, i, f. dem. betula, carotula, ae, f. rothes Rubenchen: tzéklátska. Syn. Cwitel ta. cwiklowani, á, é, p. c. cuneis instructus (provisus) a, um: gezwickelt, mit Zwickeln verses hen tzvikeltt, tzviklizett, tzviklis. Cwitlowané ([Twi Elami) Pančusti: cuneata tibialia, Strümpfe, mit Zwickeln, tzviklizett (tzviklis) harisnya. Cwiklowáňi, á, n. cuneis instructio, das Zwickeln, tzviklizés, tzvikelés. cwiklował, lowal, lugem, V. I. imp. lug: cuneis instruere (providere), zwickeln, tzvikelni, tzviklizni. cwiklowi, á, é, adj. ex beta, carotinus, a, um: aus, (von) rother Rübe (Mangold), tzéklai, tzéklából való. cwikowani, á, é, p. c. cuneatus a, um gefeilt, ékezett, ékeztetett tzövóközött, tzövököztetett. Syn. zacwikowa ní. 2) v. cwičení. Cwitowáňí, á, n. cuneatio, cu neorum incussio: das Keilen, die Keilung: ékezés, tzövöközés, tzövök - verés. 2) v. Twi čeňí. cwikowat, kowal, Eugem, V. I. imp. tug. cuneare, cuneis firmare, cuneos incutere. fciIen etwas in etwas, ékezni (zem) Par. Pap. tzövöközni, tzövöket valamibe verni. Skle peňí (Sklep) cwikował (stá hnút), fornicem cuneare Se nec. nec. das Gewebe (die Gewölbung) verkeilen, durch Zwickel befestigen: a' boltozást megszorítani. Par. Pap. 2) v. cwis čiť. Cwilich, u, m. pannus bilix, cwilichowi, á, é, adj. biliceus, litawani. ¿wilikáwať, al, ám, v. ¿wr, litat. † cwilinkowi, á, é, adj. v. cwilichowí. Cwipach, u, m. buccelatum, bis coctum, panis nauticus (bis coctus), das Schifbrod, Zwies back, peszmét Par. Pap. kétszer sültt kenyér. Syn. dwas trát pečení Chléb. Čwirikání, á, n. v. Čwrlikáňí. twirikak, al, ám, V. I. imp. ag: v. čwrlitat. Cwoček, cku, m. v. Klinček. † Cwočkář, e, m. v. Rlincár. † Twok, u m. v. Rlinec. Cwota, i, f. v. Cucel. † Cwotář, a, m. v. Rlinčár. cwokání, á, é, p. c. v. cus claní. Twotání, á, n. v. Cucláňí. * cwokat, al, ám, V. I. imp. ag: v. cuclat. * Cwokáwáňí, á, n. v. Cuclá- * wat. Cwriala, i, f. pták: turdus iliacus Linn. et Klein. ficedu Tom. I. la. f. Martial. et Varr. die ¿wrkať, al, ám, V I. imp. ag: cwrknúť, knul (tel) kňem. V. I. Cwrtnutí & n. v. Cwrkáňí. Cwrlik, u, m. v. Ewrlikání. Čwrlikání, á, n. fritinnitus, minuritus, et minurritus, zinzilulatus, pipatus, us, m, Y fri tinnitio,nis,£. dasGirren, Zitschen Zwitschern: tserepelés (ölés púles) Syn. Cwirik, `wirikání, Swirik, Swirink, Swi. rikání, Swirințáňí, vulg. Cwilintáni Aliud est. Swe= holeňí. ¿wrlikať, al, ám, V. I. imp. ag o Weabcoch fritinnire (nio) Varr. minurire, et minurrire (io) Sidon. Zinzilulare, girs ren, zitschen, zwitschern, tserepelni (polní púlni) a' veréb rol. Syn. čwitikat, swirikat, swirinkat. vulg. cwilintat Aliud est sweholiť (o Lastowičkách) Prov. gako starí spi Da, adv. v. bá. D. 'ábel, bla, m. v. Cert. Polňí (5ágňí, 5orňí, lesňí) D’ábel: faunus, Feldteufel, Waldteufel: erdei (mezei) ördög. D'abelček, a, m. dem. ex D'á brit: v. Certiček. 8abelne, adv. v. 8ábelski. Sábelni, á, é, adj. v. Sábelski. Sábelti, adv. v. čertowiti. Sábelsti, á, é, adj. v. čertow. stí. D'abelstwi, á, n. v. Čertowst wi. * Sábení, á, é, p. c. v. trefeňí. * D'abeňí, á, n. v. Trefeňí. * Sábit, il, im, V. I. imp. 8ab: v. trefit. D'ábíwání, á, n. v. Trefis wáňí. * Sábíwat, al, ám, freq. ex 8ábit: v. trefímat. D'abríček, čka, m. dem. ex seq. Certiček. v. pennas; D'abrit, à, ma dem ex D'a bel: Čertit. 2) lar, tis, m. numen domesticum: Hausgott bei den Alten, házi Isten, a' régieknél. Syn. 5ospodárík, boh. D'iblit. pl. D'abrici (boh. D'iblíci): lares, pennates: Hausgötter, házi Istenek. L'abiit, u, m. v. Daktil 2) Zelina: Arum dracunculus Linn. Natterwurz Schlangens fraut. Kigyo-trang. Syn. 5 dowee mensi. Sáblitowi, á, é, adj. v. dekti low'. 2) v. 5adowči. Sáblow, a, e, adj. poss. v. čet D'áblowáwáňí, á, n. verb. ex na. D'áblowňík, a, m. v. Certo whit. ist: dátzia, ország a duna mellett. dáčin, a, e, dáčin, a, e, adj. poss. dacicae Dádka, i, f. dacica femina: Das Dác, a, m. Dacicus, dacus, i, dácí, á, é, adj. dacicus, Suet. dacius, Auct. Consolat. ad Liv. dacus, a, um: dacisch: dátzi. dácow, a, e, adj. poss. daci: dem Dacier gehörig dátzé. Dáctwo, a, n. Collect. v. Dá ci. Dada, i, m. cigánské meno: nomen zingari: ein zigeuner Zuname: tzigány név. * Badek, dka, m. v. Dedet. * Ďadek, dku, m. v. Dedek. Sadkow, a, e, adj. poss. v. Sedkow. Dat, u, m. v. Det. Batčinení, á, n. v. Dekow činení. e* * Datowání, á n. v. Ďeto. wáňí. *Sakowat, owal, ugem, V. 1. imp. Satug: v. Sekowat. * Bakowčinení, á, n. v. De towčinení. * Sakowňiččin, a, e, adj. poss. v. Setowniččin. niť. * 8akowňítow, a, e, v. Setow. ňíłow. Canterius tecti: der Dachspar* Dakowňíť, a, m. v. Dekow. ren: horog-fa. Dachowi Wrch: culmen tecti: Dachspige: szerha teteje. Dachowa Rina: stillicidium: i, n. Dachrinne: szerhán-való tsatorna. Dacho. we Rrowi: substructio tecti: Dachstuhl: szaru-fa. Dachowica, i, f. v. Doset. Dácia, i, m. Dacia, ae, f. Das f. Da. cien, ein Land, wo ist Moldau, Wallachey, und Siebenbürgen Dattil, u, m. palma, ae, f. phoenix, dactylifera Linn. spadix, icis, f. der Dattelbaum : pálma-fa. Syn. Ďáblík (u), daktilowi (Sáblíkowi) Strom. Indiánstí Daktil a) Strom: tamarindus (tamarinthus) i. m. Linn. Tamarinde, Tamarins |