Hewatoro Oseňí Matki božég, istá Zelina: v. Mečík swetli. Sewátročí, á, é, adj. novem annorum, novennis, novennalis, e; ncunjährig: kilentz esztendős. Syn. Sewátoletí. boh. Sewítir tí.

Dewća, ex Déwěa, ata, n. Plur. ata. puella, ae, f. das Mädchen, ein junges Franenzimmer, Mägdlein: leány leányzó. Syn. Déwčica, Déwčica, Sewčička, Dewčina, D'iwia, D'iwčica, D'iwčičta, D'iwina, boh. Dewie, Solce, Solčice, Solka. Prov. Uf ge D'ewia wiwegené (boh. Giz gest 5olka wiz wezeńa): conclamatum (desperata res) est. Sponsa iam nuptui tradita est: die Braut ist schon aus dem Hause hinaus: késő már, meglett. Sir a' leány a' kotsiba, mertmár viszik más fuluba.

Sewćatin, a, e, adj. poss. cx D'ewca: puellae, dem Mädchen gehörig, leányé, leányzóé. Syn, Siwčatin, boh. 5olčin, Lewiátecto a, n, dem ex seq. Lewčátko, a, n. dem. ex Dewca: puellula, ae, f. ein Kleis nes Mädchen: kis leány, leányka, leánykátska, leánykótska. Syn. D'iwiatto, boh. 5olčič ta, Dewčátko za uhlem, nes placže za uhrem; nebanug za Nemcem, nagdes ho za Chlewcem.

Lewče, ete n. plur. ata. v.
Dewća.

Dewčeňí, á, n. verb. ex Sewčit.

Dewčica, i, f, v. Dewečka. Déwčička, i, f. dem. ex praec. v. Dewia. boh. DĎíwčička. 2) certa pyrorum varietas: eine Art von Birnen: bizonyos körtvélynek neme. boh. Díwčička. Sewčiční, á, é, adj. ancillaris,

e. die Magd (das Dienst

mensch) betreffend: szolgáló leányhoz tartozandó, azt illető. Sewein, a, e, adj. poss. ex Dewka: ancillae; der Magd ges hörig szolgálóé, szolgáló leányé, leányzóć. Žewčisto, a, p. exagger. et contemtive ex Dewka: absurda puella, ancilla: ein abscheuliches Mädchen oder Dienst= mensch: tsunya, otromba szólgáló leányzó.

Sewčiť, il, ím, V. I. imp. 8ewči ancillari als eine Magd dienen: szolgálóskodni. Soweččin, a, e, adj. pass. ex seq. virginis: der Jungfer (der Magd) gehörig: Hajadon leányé. Syn. pannin. Dewečka, i, f. virgo, inis, f. puella, filia, ae, f. die Jungfer, bie Magd: leányzó, hajadon leány. Syn. Panna, Dewka, D'ewčica. 2) ancilIa, famula, serva. ae, f. die Magd: Dienstmagd, das Dienstmenfch: szolgáló leány. Syn. Dewka, Služebnica, Služ Fa. Usus. Dewečka pri Deta ti ináč Chowačka: geraria: Kindermagd: Gyermek mellett való leány.

Dewer, a, m. v. Sweker. Sewerow, a, e, adj. poss. v. swekrow.

Dewesil, u, m. Zelina: potasites, ae, f. tussilago petasites Linn. die Pestilenzwurz, PestiTenzwurzel: kalap-fu, mirigyfü. Syn. tonsté topito wetse. Aliud est Podbel, seu konsté topito mense.

dewet, gen. dewěti et dewiti: v. Sewať.

† Dewetník, u, m. v. Ďewatňít.

Dewiea, i, f. antiquat. v. Pan

na.

Dewin, u, m. mestečko wise

Presporka pri Dunagi ležícé':

divinium, i, n. Theben, der Dewin, Magdeburg: dévény. Syn. Dewčihrad. vulg. Tébeň. + Bewina, i, f. v. Dewátka. dewitidenní, adj. omn. gen. v. Sewátosenňí.

† dewítiletí, á, é, adj. v. 8ewátoletí.

+ Dewitta, i, f. v. Ďewátka. † Dewitnik, u, m. v. Dewátňít.

Sewka, i, f. ancilla, famula, serva, ae, f. die Magd, Dienst= magd, das Dienstmensch: szolgáló-leány, leanyzó. Déwta, i, f. v. Dewetka. boh. Diwka.

Dewkár, á, m. puellator, ris, m. der dem Menschen nachläuft: leány szerető.

+ Dewkač, e, m. idem. Dewla, i, f. decrepitus equus: ein altes Pferd: vén ló. Syn. mrsina.

Dewlisto, a, n. exager. et contemt. ex Dewla. Déža, e, f. scaphium, i, n. orca, mactra, patrica, ae, f. die Tonne, ein weitbauchiges Faß: désa, sajtár. 2) Dogácá ( Dogeňú mléka) Déža: v. Stotek, Šechtár. Déžs, a, m. v. Déss. Dezsiček, da, m. dem. ex seq. v. Des8íček.

Dessit, a, m. dėm. ex Déžd: v. Déssit.

dežSowí, á, é, adj. v. Sefŝowi. Dezsownica, i, f. v. Desdow

nica.

D'éžka, i, f. dem. ex Deža: orcula, ae, f. das Tönnchen, Gelte: désátska. 2) v. Dogelnica, grotek, Sechtár. Dežma, i, f. v. Desátek. Dežmár, a, m. v. Dežmowňit.

dežmárow, a, e, adj. poss. v. dezmownikow.

1

Dežmowka, i, f. v. Dežmowć ňí.

dežmowni, á, é, adj. v. dežmowi.

dežmownici, adv. more decimatoris, decimatorie: jchentnermäßig dézsmáló módjára. Syn. dežmarski. dezmownicí, á, é, adj, deci

matorius, a, um, decimatores adtinens die Zehentner betreffend dézsmái, dézsmálókhoz tartozandó. Syn. dežmár fti. Dežmownictwi, a, n. officium

decimatoris, Zehentamt, dézsmáló tisztsége, dézmás tiszti. Dezmownictwo, a, n. idem. Dežmownik, a, m. decimator,

decumator, is, m. Zehentner,

dézs

dézsmáló, dézmás Par. Páp. Syn. Dežmár. dezmownikow, a, e, adj. poss. decimatoris, dem Zehentner gehörig, dézmásé, dézsmálóé. Syn. dežmárow. Dezmowstwi,a,n. v. Dežmowání. Dezmowstwo, a, n. idem. * Dgel, u, m. v. Ďél. *Dgelo, a, n. v. Delo. Dgenečko, a, n. v. D'éňečko. *Dgento, a, n. v. Dénto. *Egera, i, f. v. Déra. * dgerawi, á, é, adj. v. Serawi. Dgerečka, i, f. v. Derečka. Dgerka, i, f. v. Décta.

*

*

* Dgeta, aťa, n. v. Ďéta. * Dgetátečko, a, n. v. Ďéťátečko.

*Dgeťátko, a, n. v. Déťátko. * Dgetki, tek, f. pl. v. Ďétti. * Dgewča, ata, n. v. Dewča. Dgewčátečko, a, n. v. Dew čátečko.

*

*

*

Dgewčisto, a, n. v. D'éwčisto. *Dgewečka, i, f. v. Ďewečka. Dgewta, i, f. v. Dewka. * Dgeža, i, f. v. Déža. * Dgežka, i, f. v. Déžka. Diamant, u, m. adamas, ntis, m. der Diamant: gyémánt. Syn. Demant.

diamentowi, á, é, adj. adamantinus, a, um: diamanten, aus Diamant: gyémántos, gyémántbólvaló. Syn. Semantowi. Diana, i, f. lesná neb polowná Bohiňa: Diana, ae, f. Martial. Diana, eine Göttinn und Liebhaherinn der Jagd und der Wälder; Tochter des Jupiter von der Latona, und Schwester des Apollo: erdei vagy vadá

377

szati isten-aszszony. Syn. Lef= nica, Polownica. † Diblik, a, m, plur. Ďiblíci. v. Dablit, Nro. 2). Dich, u, m. v. Dichnutí. Dichač, a, spirator, spirans, animam vel spiritum ducens, Athmer, Athemholer: lehellö, lélekzetet vévö. 2) halator : is, m. Haucher: lehellö. dichaní, á, é, part. const. halatus, a, um: gehaucht: leheltt.

Dichání, á, n. spiratio, spiritus ductio, respiratio, nis, f. spiritus, habitus, ûs m. das Athmen, Athemholen, die Athemholung: lélekzet, lehellés, Syn. Dich, Dichání, Duch, Duchání. 2) spiratio, halatio, nis, die Hauchung, das Hauchen: fúvás.

Díchání, á, n. anhelitus, ûs, m. das Keichen, die Keichung: lélekzet, lehellés. dichat, al, ám, V. I. imp. di

tag: spirare, animam (spiritum) ducere, spiritum haurire: athmen, Athem holen : lehelni: lélekzetet venni. Usus. Nedichag: animam comprime, Ter. halte den Athen, schnaufe nicht: ne végy lélekzetet, tartóztasd-meg a' lélekzetet. 2) spirare, halare: hauchen: pihegni, lehelni. dichat, al, ám, V. I. imp. dí

chag: anhelare, anhelitum ducere feichen: lélekzeni. Dicháwaňí, á, n. verb. ex seq. dichawat, al, ám, freq. ex dicat.

dichawe, adv. spirando, halando, spiritum ducendo: hauchend, Athem holend: lehelve. dichawi, á, é, adj. spirans, halans, spiritum ducens : hauchend, Athem holend: lehelö.

Dichawica, i, f. arteria aspe

ra,

ra, arteria trachea: die Luftröhre bei Menschen, und Thieren: gége. boh. Dichawice. 2) v. Dichawićnost. Dichawice, f. idem. dichawične, adv. anhelanter, anhele, suspiriose, asthmatice, dyspnoice: feichend, keichig: pihegséggel, pihegve, lchegve, fuladozva, nehezen lehelve. Syn. Sidhawe, dusne, zádusne, zaduchliwe. Dichawičňeňí, á, n. anhelatio, asthmatis eruptio, anhelitus, us, m. das Keichend werden, Keichen Schnauben: fúladozóvá-létel, nehéz lélekzet fúladozásba való esés. Syn. Di= cawićnost, ťažké Díchání Du. fňeňí Záduch.

dichawičňet, ňel, ňím, V. I. imp. čni: anhelare, asthmaticum fieri: keichend werden, keichen, schnauben: nehezen lehelleni, pihegni fúladozóvá (pihegové) lenni. Syn. duf net, ťažko dichať, boh. supati. díchawiční, á, é, adj. anhelans, tis; asthmaticus et dyspnoicus, Plin. H. N. anhelus, a, um schnaubend, schwer Athem holend, keichend, keichig, engbrüstig, mit Engbrüstigkeit (mit dem schwerem Athem) behaftet, dämpfig; pihegö, fuladozó, Pár, Páp. nehezen lehellő, lélekzetet nehezen vévö. Syn dichani dusní, záduchliwi, zádusní 2) koň dichawiční. 2) toň: asthmaticus anhelus: dämpfig, szárazkehes. Aliud est. Eachowití, et soplawi. Dichawičnost i, f; anhelatio,

nis, f. anhelitus, us, m. asthma, tis, n. dyspnoea, ae, f. Plin. H. N. das Keichen, der schwere (schwerer) Athem, Dampf, die Engbrüstigkeit Däm

pfigfcit: fúladozás, nehezen lehellés. Syn. Dichawost Duß, nosť, záduch, Záduchliwost', Zádusnost 2) konská Dichawičnost: asthma (anhelitus) equi, der Roßdampf, Dampf: száros keh. Syn. suchi kach. Aliud est Sopel. Díchawost, i, f. idem. dichnútt, chnul, (cel), chňem, V. P. imp. Sichni, de uno actu: v. Sidať.

Dichnuří, á, n. spiritus, halitus, us, m. der Hauch lélekzet, lehellés, Syn. Dich, Dis háňí. boh. Dahnutí. Dichteňí, á, n. po nečem: appetitus, desiderium rei: da Trachten, das Sehnen nach etwas: igen nagy kivánság, valami után való felettébb nagy vágyodás. Syn. Tuzeňí, Pacteňí, zádost.

dichtet, kel, tím, V. I, imp, dichti, po nečem: appetere, desiderare concupiscere, cupere, anhelare, quaerere rem, inhiare rei, nimio rei desiderio teneri: trachten, sich sehnen. nach etwas: meg kivánni; valamelly dolog, vagy személy után felettébb vágyódni, szívében az után nyughatatlankodni. Syn. pachtiť, žádať, požádáť, wziwat. boh. dictiti. Usus. Po Cti, a Chwale dichtet: niti ad gloriam: nach Ehre trachten: a' ditsöségre igyekezni, vágyódni. Co dichtis po Bohatstwe, které bez toho strze Smet opustit musis? quid divitiis inhias, morte alioquin amittendis? was trachtest du dem Reichtum nach, daß du ohnedem beim Tode verlassen mußt? mint kivánod a' gazdagságot, mellyet úgyis meg halván, el-kell hagynod?

† dichtiti, il, ím, po nečem,idem. dichtiwe, adverbium cum de