vocare, reducere: зи rechte bringen, erwecken, erholen: ész re hozni; fel- éleszteni. Syn. fréfit. Usus. Nemohli sme sa ho dokrésit: revocare llum ad vitam (reducere) minime potuimus, valuimus: wir konnten ihn nicht zurechte bringen, erhohlen: fel-nem éleszthettök ötet, észre nem hozhattuk. Ledwa sme sa ho Sokrésili (dokrésiť mohli). dokrit, il, igem, V. P. imp. Sofri: contegere, cooperire, plene tegere: bedecken, völlig decken, zu Ende decken: bé-takarni, bé-fedni. Syn. Zaktiť. dokriti, á, é, part constr. ex praec. Dotrití, á, n. verb. ex dotrit. Dotríwání, á, n. verb. ex sèq. dokriwal, al, ám, freq. exdótrit. Dotročeňí, á, n. verb. ex seq. Sokročiť, il, ím, P. V. imp. Sotroč: gressu adsequi, pertingere, pervenire: hinschrei ten, herschreiten: lépve el-érni. Sokropení, à, é, part. constr. ex dotropit. Dokropení, d, n. verb ex seq. Sokropit, il, im, V. P. imp. Sotrop. desinere conspergere, spargere aquam: aufhören zu sprengen, z. B. das Wasser: meg-hinteni, karapolni. dokrwácaní, á, é, part. constr. v. Sokrwaweni. Dotrwácání, á, n. v. Doktwaweni. Sokrwácať, al, ám, V. P imp. Sokrwácag: v. dokrwawit. II. rec. Softwácať sa: v. dotr wawit sa. dokrwaweni, d, é, part. constr cruentatus, cruentus redditus, sanquinolentatus, a, um: blutig gemacht: öszve véresitetett, nicg-vérezett. Usus. Doktwawenich Neprátelow odehnať: hostes vulneratos (vulneribus onustos) dimittere: die Feinde mit blutigen Köpfen abweis fen: az ellenséget véressen elbotsájtani. Dokrwaweňí, á, n. verb. ex seq. dokrwawit, il, ím, V. P. imp. dokrwaw: cruentare, cruentum reddere, sanguinolentare: blutig machen: meg-véresiteni 2) verberando cruentare: blutig schlagen: meg-vérezni. II. rec. Softwawit fa: cruentare se; cruentari: fich blutig machen, blutig ges macht werden: magát meg-viresiteni. doktor, a, m. v. Lekár. 2) v. Učitel. Prov. Doktor Pan čusta, v. Sprosták, Trup. * doktorčin, a, e, adj. poss. v. lekárčin. 2) v. učitelčin. * Dottoreňí, á, n. v. Lekáreňi. * doktorit, il, im, V. I. imp. v. Lekáriť. * Doktorka, i, f. v. Lekárka. 2) v. učitelka. * doktorow, a, e, adj. poss. v. lekárow. 2) v. učitelow. * Soktorsti, adv. v. lekárski. 2) v. učitelski. * doktorski, á, é. adj v. lekátfti. 2) v. učitelski. * Doktorstwi, á, n. v. Lekárs stwi. 2) v. Učitelstwi. * Doktorstwo, a, n. idem. † dokud adv. v. doka8. dokudkoliw, dokudkoliwek, v. dokadkolwek. + dokudlen, adv. Sokasten. dokudlení, á, é part. constr. v. rozstrápaní, sttrapati. Dokudlení, á, n. v. Rozstrápání. dokudlit, it, ím, V. I. imp. dokudli v. rozstrápať. Dokuľháňí, á, n. verb. ex seq. dokulhat, sa, al, ám, V. P. imp. dokulhag sa: claudicando pervenire, adrepere: hinfend wohin kommen: sántikálva d jou jönni. Syn. dokríwał sa, doßmatlať sa. Dotupčeni, á, n. verb. ex seq. Dokúpeňí, á, n. verb. ex seq. dokúrení, á, é, part oonstr. Dokúrení, á, n. verb. ex seq. ezüst bánya. Zlati Dol: auri fodina: Goldgrube: arany bánya. 3) in Plur. usitatius Doli, gen. Dolow. etc. m. et. Doli, Gen. Dol etc. f. inferior pars regionis: der untere Theil (die Tiefe, das Unterste ) eines Landes, das Niederland ál-föld, tartománynak alsó része. Syn. dolňi Rrag. Usus. Na Doli ift etc: ad inferiores partes (regionis, descendere, ire: in das Unterste eines Landes hinziehen, reisen, hinuntergehen alföldre (a' tartománynak elsö részére) menni. Rhytmus. Eg za 5orami, za Dolami, taniowala moga Sestra 3 Husáramí. dolámaní, á, é, part. constr. confractus, diffractus, a, um: zerbrochen: öszve tördeltt tö rött. Dolámáňí, á, n. verb. ex seq. dolámat, mal, mem, V. P. imp. dolam: diffringere, confringere: zerbrechen: öszve torni. Usus. Glawu si dolámat: caput rumpere: sich den Kopf zerbrechen: fejét öszve törni. Plece (Rameño) sem si dolá⭑ mal: fractum est meum brachium: ich habe den Arm zerbro chen: karomat. öszve törtein. Dolamowání, á, n. verb ex seq. Solamowat, owal, ugem, freq. ex dolámat. dolapení, á, é, part. constr. v. docbitení. Dolapeñí, á, n. v. Dochiteňí dolapit, il, ím, V. P. imp. dolap: v. Socitit. Doláňí, á, n. verb. ex seq. dolát, al, egem, V. P. imp. doLag: desinere increpare (objurgare): aufhören zu schelten: meg szünni feddeni. Syn. do= hrefit. doláť, dolál, dolegem. V. P. Silbergrube: imp doleg: complere. replc re, re, explere fundendo, infundere:vollgießen, eingießen: meg tölteni, hozzá tölteni. boh. Soliti. Solátí, á, é, part. constr. fundendo completus, repletus, expletus, a, um: vollgegoßen: meg (hozzá) töltetett. boh. dolit. Dolátí, á, n. repletio, completio, expletio, infusio nis, f. das Vollgießen, Cingießen : megtöltés, hozzá öntés. Dolazení, á, n. verb ex. seq. v. Dolezení.. dolazit, il, ím, V.P. imp. do. laz: v. dolezt. Dolček: u, m. dem. ex Dolek. Syn. Gamečka. + Sole adv. comp. dolegi, superl. negSolegi: v. dolu. doléčení, á, é, part. constr. plene curatus, a, um: völlig geheilt: kigyógyitatott, megorvosoltatott. Doléčení, á, n. verb. ex seq. doléčiť, il, ím, V. P. imp. do Peč plene curare: völlig heilen (curiren): kigyógyitani. + dolegst, comp. negdolegst, superl. v. dolňí. Dolet, lku, m. dem. ex Doli: scrobiculus, i, m: fossula, foveola, stria, ae. f. fissum: das Grübchen, kleine Grube: vermetske, kis verem. Syn. Gamta, boh Důlet Usus Pr sňi (srdeční) Dolek: scrobiculus cordis: die Herzgrube: sziv vermetske. Medzi Lopat= kami (Pleci) Dolek: interscapilium: i, n. die Grube zwi= schen den Schultern: válla közi. W Dlani Dolet: vola, ae,f. Hilung der Hand: marok, kéz marok, marok. 2) nota variolae: Blatternarbe, Blatter= grübchen: himlö-hely. Syn. Ra pina. boh. Důlek. Dolekání, á, n. verb. ex seq. doletať sa, al, ám, V. P. imp. dolefag fa: perterreri, exterreri, terrore percelli (percuti): erschrecken, in Schrecken gerathen meg-éjedni. † dolení, adj. omn. gen. v. dolní. Doletení, á, n. verb. ex seq. deletet, et, im, V. P. imp. do. let: advolare, pervolare: me hin fliegen: oda" repülni, boh. Solítnutí. doletnúť, tnul (tel), tňem, V. P. doletni: idem. Doletnuti, á, n. verb. ex praec. Doletowáňí, á,n. v. verb. ex seq. doletowat, owal, ugem, V, I. imp. Soletug: freq. ex doletet. doléwani, á, é, part. constr. ex doléwat. Doléwání, á, n. verb. ex seq. doléwat, al, ám, V. I. imp. doléwag: plane implere fundendo: ganz vollgießen, zufüllen; meg tölteni. Syn. dolat. boh. dolúwati. Usus. Wino doléwat: nutrire (replere) vinum den Wein füllen: bort meg - tölteni. Doléwka, i, f. repletura, impletura vini, cremati, cerevisiae etc. liquor ad supplendum vas: Zufüllwein: Zufüll bier etc. Füllwein, Füllbier etc: bor, pálinka, vagy ser toltelék. boh. Doliwka. Doležáňí, á, n. verb. ex seq. doležať, žal, žím, V. P. imp. dolezi: jacere usque ad: lit gen bis el- feküdni. boh. dos ležeči. Prov. Čo citrí nedohoňí, to leniwi doleží. solertem pigritia, pigrum solertia fugit was der Schnelle nicht einholen kann, das wird der Faule ausliegen: a' túnyaság és szorgalinatosság, neni testvérek. Dolezení, á, n. verb. ex do. Pezt: † doležeti, el, ím, v. doležať. doležite, adv. graviter, serio, † dolíwati, al, ám; v. dolé ponderose: wichtig, nachdrück wat. lich: fontossan, tréfa-nélkül, † Doliwka, i, f. v. Doléwka. hatható-képpen, valóban: boh. † dolítnutí, dolitl, dolitnu; důležite. v. doletet. doležití, á, é, adj. gravis, e, magnus, a, um: wichtig, nachdrücklich, viel geltend, von Wichtigkeit, groß, ansehnlich: hatható, való. boh. důležití. Usus. Doležitá Wec, Prici na: res, causa gravis (magna, gravissima, maxima): wichtige (von Wichtigkeit) Sache, Ursache: sulyos dolog. ↑ Doležitost, i, f. gravitas, tis f. Wichtigkeit, Nachdrücklichkeit, Größe, Nachdruck: nehézség. boh. Důležitost. dolezt, dolezel, dolezem, V. P. Doli, gen. Dol. f. pl. v. Dol. ki-meszelés. dolícit, il, im, V. P. imp. dolič. plene inalbare: völlig ausweisen meg-meszelni. Dolićowání, á, n. Verb. ex seq. dolicował, owal, ugem, freq. ex Solíčiť. Dotit, u, m. dem. ex Dol: v. Dolek. 2) boh. v. seq. Tom. I. dolkowati, á, é, adj. scrobiculosus, scrobibus (fossis) plenus, a, um grüblicht, grüblet: vermes, árkos. Syn. gamkowatí. 2) variolarum notis (vestigiis) sparsus, variolatus, a, um: blatternarbig, blattergrubig ripatsos, himlő-helycs. Syn. tapawi. boh. důlkowatí. *Dolmán, u, m. v. Dolomán. Dolňáčka, i, f. inferiorum partium femina: Niederländerinn, Unterländerinn: al- földi asz szony. Dolnář, a, m. inferiorum par- doľňí, á, é, adj. infer, infe- ferior, der Untermann im Kartenspiele, der Bube in Karten: alsó. boh. Spodek. 2) w Sachu: inferior in lusu latrunculorum: Untermann, im Schachspiele: alsó, a' sachban, boh. Spodník. Dolnozemec, mca, m. v. Dolnát. Dolnozemka, i, f. v. Dolňáč ta. Do K Dolománek, nku, m. dem. ex Dolomán: tunicella, ae, f. furzes Mannröckchen: dolmányka, dolmányotska. Dolomáňík, u, m. idem. bolomeni, á, é, part. constr. penitus fractus, confractus, a, um: völlig gebrochen: szegett, romlott, törött. Syn. dolámaní. boh. dolomen. Dolomení, á, n. verb. ex seq. dolomit, il, ím, V. P. imp. dos Tom: penitus frangere, confringere völlig brechen: öszvetörni. Syn. dolámat. dolowani, á, é, p. c. demissus, imersus, flexus, a, um. de palmite gefunken, herab gelaffen: homlittatott, vermeltetett, föld alá bújtattatott; döntetett. Syn. 5ružení, vulg. bugtasowani, boh. 5řížen. Dolowání, á, n. imersio (demissio) palmitum per iugum; palmitum diductio, propagatio vitium: das Senken, his nabsenken, Herablaffen, die Senfung, Herablaffung des WeinStocks: vermelése (föld alá bújtatása) a' szőlő-tönek, bomlítás, bujtás, szőlő döntés. Syn Stúžení, boh. Stížení. dolowat, lowal, lugem, V. I. imp. tug: demittere, propagare, mergere palmitem per iugum Plin. H. N. den Zweig oder Geschoß des Weinstocks senken, hinab senken, herab lassen: homlítani, vermelni, föld-alá bújtatni, dönteni, a' szölö veszszöt, bujtásokat tsinálni. Syn. Stúžiť, vulg. bugtasowat, boh. hřížiti. doloweni, á, é, p. c. venando (piscando) vacue factus, a, um ausgejagt, (ausgefischt), durch Jagen, oder Fischen ausgeleert: ki-halásztatott. Doloweňí, &, n. verb. ex seq. Solowit, il, im, V. P. imp. Solow: venando (piscando) Dolowka, i, f. mergus, i, m. Dolownik, a, m. mergens palmites: der Senker des Weins stocks: homlitó, szölö veszszo döntö. dolownikow, a, e, adj. poss. ex praec. Dolowowáňí, á, n. verb. ex seq. dolowował, owal, ugem, freq. ex Solowit. doložení, á, é, part. constr. additus, adjectus, ad positus, a, um: zugelegt, hinzu geseßt, hinzu gefügt: hozzá tétetett, adatott. boh. Soložen. Doložení, á, n. additio, adjectio, nis, f. die Zulegung, Hinzufügung, das Hinzusehen, Hinzufügen: hozzá adás, tévés, szerzés. Soložiť, il, im, V. P. imp. 80lo: addere, adjicere: jules gen, dazu legen, thun, sehen, |