ae, f. opinio, suspicio, conjectio, nis, f. Müthmassung : vélekedés. Syn. Domňeňí, Domisel. t Domislení, n. dem. Somislet, sa, lel, tím, V. P. imp. domisli fa: conjicere, conjecturam facere, divinare: muthmaßen, rathen, muth-maßlich schließen, Muthmaßung haben: vélekedni. boh, domí fleti fe. 2) perspicere, intelligere: einsehen, verstehen: által latni, meg-érteni. Usus. wfecci tito, i gá tes nemozem sa domistet, gaké ti más snimi zrozumení? omnes hi una mecum non intelligunt, quae ratio tibi cum illis intercedit. Cic. + domisteti se, el, ím; idem. Somisliwe, adv. v. domiselne. domistiwi, á, é, adj. v. domiselní. Domistiwost, i, f. v. Domifelnost. domit, il, igem, V. P. imp. domi: desinere lavare: aufhören zu waschen. z. B. die Töpfe meg szüni mosni II. rec. domiť sa: satis lavare : genug waschen: elegendőkép pen mosni. + Domítání, n. v. Dometání. + domitati, al, ám; v. dometať. Somiti, á, é, part. constr. ex Somit et domiť sa. Domiti, á, n. verb. ex iisdem. Domíwání, á, n. verb. ex seq. domiwat, al, ám, freq. ex domit. domiwatise, al, ám; v. domníwať sa. Domtár, a, m. domuncularius, inquilinus, rusticus rure carens: Hausleer, ohne Acker: zsellér, házas zsellér, kinek háza vagyon, de semmi földje sintsen. Syn. Chalupkár, Chalupník, Sofer bez Roli, 5ostatár, 5ostačnít. boi. Podruh, Domowňít. Somkárčin, a, e, adj. poss. ez Domkárka. Syn. chalupkáriin, chalupniččin, hostakárlin, 50stačňiččin. Domkáreňí, á, n. v. Domtár. ftwí. domkáriť, il, ím, V. I. imp. domkar: domuncularium esse: ein Häusler seyn: zsellérkedni, zsellérségben lakni. Domkárka, i, f. domuncularia, inquilina, uxor rustici sine rure: des Häuslers Weib: zsellér aszszony, kinek háza vagyon, de semmi földje sintsen. Syn. Chalupkarka, Cha luptnička, 5oferka bez Roli, 5ostakárka, gostáčňička; boh. Podruhine. 2) v. 5oferta. domkárow, a, e, adj. poss. ex Domtár. Syn. chalupkárow, chalupníkow Hostakárow, hostačníkow. domkársti, adv. more domunculari (inquilinae): häuslerisch, häuslermässig zséller modgyá ra. Syn. chalupkárski, hálupňici, hostakárski, 5ostačni, đi. domkárski, á, é, adj. domuncularios (inquilinos) adtinens: die Häusler betreffend: zselléreket illető. Syn. chalupkets sti, chalupnici, hostakárstí, hostačnici. Domkárstwi, á, n. domuncula riatus, inquilinatus, us, m. rusticatio sine agris: Hiusk rei ohne Acker: zsellérkedés, zsellérség. Syn. Chalupkárstwi, Chalupnictwi, 5ostakárstwi, hostačnictwi, boh. Podruží, Podružtwi. domlácaní, á, é, part. constr. ex domlácať. Domlácáňí, á, n. verb. ex seq. domlácať, al, ám, V. I. imp. domlacag: finaliter tritura- domluwaččin, a, e, adj. poss. re; jam jam absolvere triturationem: zu Ende dreschen: Domluwačka, i, f. objurgatrix, el-tsépelni. † domláceti, el, ím; idem. Domlacowání, á, n. verb. ex seq. domlacował, owal, ugem freq, ex domácať. domlátení, á, é, part. constr. ex domlátit. Domláteňí, á, n. verb. ex seq. domlátiť, il, ím, V. P. imp. domlat: desinere tribulare, triturare, exterere: aufhören zu dreschen: a' tséplést el- végezni. domlet, dompel, domelem, V. P. imp. Somet: desinere molere, absolvere molitionem farinae: zu Ende mahlen: az örlést el-végezni. boh. domli ti. Somletí, á, é, part. constr. ex praeced. Domletí, á, n. verb ex dom seq. domĺéwať, al, ám, V. I. imp. domléwag: freq, ex domlet, boh. Somliwati. † domliti, domlel, domeli (u); v. dompet. t Domtíwání, n. v. Domléwáňí. † domriwati, al, ám; v. do, mléwat. Domluwa, i, f. objurgatio, reprehensio. vituperatio, expostulatio, nis, f. der Verweis: pirongatás, feddés, dorgálás. Syn. Dohowarka. Domluwač, a, m. objurgator, reprehensor, vituperator, expostulator, is, m. Verweiser, Berweisgeber: feddö, megfeddő, dorgáló, pirongató. 2) v. Dohowárač, ex seq. vituperatrix, expostulatrix. icis, f. Berweiserinn, Verweis geberinn: feddöné, pirongatóné, dorgálóné. 2) v. Doho. wáračka. domluwačne, adv. cum reprehensione: verweißlich: fedve, pirongatva. dorgálva. Syn. dohowáračne. domluwační, á, é, adj. objurgatorius, reprehensorius, vituperatorius, a, um: verweißlich, Berweiß gebend: feddő, pirongató, dorgáló. Syn. do Howárační. domluwacow, a, e; adj. poss. ex Domluwać. domlúwani, á, é, part. constr. objurgatus, reprehensus, vituperatus, a, um: getadelt, verweißen: feddett, pirongatatott, dorgáltatott. 2) v. dohowáraní. Domĺúwáňí, á, n. objurgatio, reprehensio, vituperatio, expostulatio, correptio, nis, f. das Verweisen, die Verweisung, der Verweis, Tadel: meg-feddés, pirongatás, feddés, dorgálás, szemre vetés, hányás, Syn. Wičitáňí, Wititání, Trestání, Dohowáráňí. 2) v. Dohowáráňí. domluwat, al, ám, V. I. imp. domluwag: objurgare, reprehendere, vituperare, expostulare: Berweis geben schelten tadeln, verweißen: feddeni, meg - feddeni, dorgálni, pirongatni, meg - fenyíteni, szemre vetni, meg dorgálni, meg-hurogatni. 2) v. dobowárat. II. rec. Somlúwať sa: compellare: benennen: megszóllitani. Syn, menował. Domluwatel, a, m. v. Dom. Luwač. Dom. Domluwatelka, i, f. v. Domluwačka. Somluweni, á, é, part. constr. ex domluwit. Domluweňí, á, n. verb. ex seq. Somluwit, il, ím, V. P. imp. Somluw: sermonem (orationem) absolvere, finire: aus reden, aussprechen, von jedem reden: a' beszédet el- végezni. Syn. Reč dokončiť, dopoweSet, Dohoworit. domnele, adv. putative, opinate, opinative: vermeint, vermeintlich): gondolva, vélve. domneli, á, é, adj. putativus, creditus, opinatus, a, um: vermeint, vermeintlich, was da= für gehalten wird, oder worden ist: el-hitt, véltt. domneliwe, adv. opinabiliter, imaginabiliter, imaginarie, imaginative, opinative, opinato: vermuthlich: vélekedve, képzelve, vélekedhetőképpen. Syn. Somnitedelne, domnis telne, Somňíwaćńe. Somneriwi, á, é, adj. opinabilis, e; Cic. opinatus, imaginarius, imaginativus, opinativus, opiniosus, a, um; vermuthlich, nur im Gedanken oder in Vermuthung bestehend: vélekedő, képzelö. Syn. Somnitedelní, domňitelní, domňíwační. Domneliwost, i, f. opinabilitas, tis, f. imaginatio, vis imaginandi: Bermuthlichkeit: vélekedés, vélés, képzelősség. Somйelne, adv. v. domiselne. Somnelni, á, é, adj. v. Somiselní. Domnelnost, i, f. v. Domifelnost. Domneňí, á, n. opinio, opinatio, nis, f. coniectura, ae, f. die Meinung, Bermuthung, Muthmaßung, das Vermuthen: vélekedés, vélés. Syn. Dom. ňíwaňí. boh. Domneňi et Důmňení. Usus. Proti Dom ňenú: praeter (contra) opinionem ex inopinato: wider Bermuthen: vélekedésen kévül, reménytelenül. Proti mému Domñenu: praeter (contra) meam opinionem, nec opinantis, ti etc: wider mein Bermuthen: vélekedésem ellen. Proti mému Domneňu to sa mi stáwá: mihi nec opinanti istud contingit: mir begegnet es wider mein Bermu then: ez véletlenül történik velem. Podla mého Domnes ná: mea opinione, ex opinione mea, ut mea fert opinio, ut opinor (credo, puto): nach meiner Bermuthung: Az én vélekedésem szerént a' mint vélem. Prov. Zabowás ňí Domneňú rowné neňí. Na wichirné Gahodí stosem nes thosά: non respondet opinioni calculus: hires eperjre nem kell kosárral menni. 2) sententia, existimatio, nis, f. Meinung, ilélet. Usus. Podla mého Domneňá: de sententia mea: nach meiner Meinung: itéletem szerént. On ge podla mého Domneňá múdtí: est de sententia mea (ex opinione mea, ut puto, credo) doctus; puto (opinor): eum esse doctum: er ist nach meis ner Meinung gelehrt: ö ́az én itéletem szerént tudós tanúltt. Swi Domneňí wipoweset: dicere sententiam suam: scine Meinung sagen: az itéletit ki mondani. Teho Domneňá bit: esse in opinione, habere opinionem, sentire, putain der Meinung seyn: abban a' vélekedésben (itéletben lenni. 3) consilium: re: Meinung, Borsah, Entschluß: feltett tzél. 4) consilium, sententia finis: Meinung, Abficht: végzés. 5) sententia: Gesinnung, Meinung: meg gondolás. 6) voluntas, tis, f. der Wille, die Meinung: akarat. 7) suspicio, nis; f. der Argwohn; gyanuság, gyanakodás. Syn. Podezreňí. 8) exspectatio, nis, f. Bermuthung, Erwarthung: várakozás. domni, á, é, adj. v. domácí. Domnička, i, f. v. Domkárka. Domnit, a, m. v. Domtár. domnitedelne, adv. domneliwe, domnitedelní, á,é, adj.v. domneliwi. Domnitedelnost, i, f. Domneliwost. Somnitelne, adv. v 8omneliwe. domnitelní, á, é, adj. v. domneliwi. Domnitelnost, i, f. v. Dom- Domníwać, a, m. opinator, domníwační, á, é, adj. v. dom- . Domníwačnost, i, f. v. Domneliwost. domníwani, á, é, part. constr. opinatus, a, um: vermuthet: véltt. Domníwáňí, á, n. opinatio: nis, f. Bermuthung, Meinung, vélés, vélekedés. Syn. 3dání, Domńeni. 2) sententia, ae, f. Meinung, was man meint: itélet, vélés, gondolat. domníwať sa, al, ám, V. I. imp. domniwag fa: opinari, con jicere, suspicari, imaginari: vermuthen, muthmaßen, vermuthend seyn, sich einbilden: vélekedni, vélni, gondolní. gyanakodni. Syn. mislet, nazSawat fa, Usus. Gat sa domňíwám: ut opinor, mea fert opinio, mea opinione: wie ich vermuthe: a' mint én vélem. 2 putare, existimare, arbitrari, censere, sentire, veri , iudicare: meinen, glauben, dafür halten, urtheilen: itélni. vélni, gondolni. Syn, nazdáwat sa, zdať sa, záto mať, pokladat. Usus. Clowek bi sa ani nedomňíwal: vix credideris, vix credas etc: man sollte kaum meinem: nem- is gondolhatná az ember. Čo sa wi somniwate ? quid putatis ? was meinet ihr mit véltek tik? Zdáliž sa domňíwáře, že bich gá bol prisel? an me censetis venturum fuisse? vermeinet ihr, daß ich gekommen wäre? gondollyátok-é vélitek-é), hogy el-jöttem volna? 3) videri: meinen, scheinen, dünfen látszatni. Syn. wiset fa. Usus. Domníwám sa, že ta Wec a: Sobrá: res videtur mihi esse bona; res, puto (ut puto) bona est; rem bonam puto esse ich meine, die Sa= che sey gut; die Sache scheint mir gut zu seyn; die Sache ist, wie ich meine, gut: nékem ez a' dolog jónak látszatik lenni; ez a' dolog, a' mini vélem, jó. 4) cogitare, sentire: meinen, denken, sich vorstellen: gondolni képzelni. Usus. Jnáč mluwí, než sa domníwá: aliter ac sentit (cogitat): loquitur: er redet anders, als ers meint: nem ugy beszél, mint gondol, Somńiwetedelne, adv. v. do= mneliwe. domniwatedelní, ¿, i, adj. v. domneliwi. Domniwateselnost, i, f. v. Do. mйeliwost. Domníwatel, a, m. v. Domniwać. Domniwatelta, i, f. v. Domní wačka. domníwatelne, adv. v. domnePiwe. n. verb. ex domnívatelni, á, é, adj. v. domneliwi. Domníwatelnost, i, f. v. Do, mйeliwost. domnožení, á, é, part. constr. ex domnožit. Domnožeňí, a, seq. domnožit, il, ím, V. P. imp. domnož: desinere augere, multiplicare anfhören zu vermeh ren, zu mehren: meg szüni szaporitani, sokasítani. II. rec. somnožiť sa: valde augeri (crescere): fich zu viel mehren, dermehren: igen meg-sokasodni. szaporodni. Domnožíwání, á, n. verb.ex seq. domnožíwat, al, ám, freq. ex domnožiť. domočení, á, é, part. constr. plane made factus, humectatus, a, um: völlig geneßt, naß gemacht: egészlen meg-áztatott, meg nedvesitetett, meg - vizeztetett. 2) plane maceratus: völlig gerüstet, gewässert, z. B. Flachs, Hanf: ki áztatott.. Usus. Domoče ni Len, domočené Ronope: maceratum linum, maceratae canabes gerösteter Flachs, Hanf: ki áztatott kender, len. Domočení, á, n. verq. ex seq. domočit, il, im, V. P. imp. domoč: desinere made facere, vel macerare: aufhören zu ne gen (naß zu machen) oder zu rästen, zu wässern: meg szüni nedvesíteni, áztatni, vizezni. 2) plane made facere (macerare): zu Ende nesen, röstenwässern, z. B. Flachs: megáztatni, ki áztatni. 3) desinere mejere (mingere, urinam reddere): aufhören sein Was fer abzuschlagen: meg szünui vizelleni, húgyolni. II. rec. domočit fa. satis madefieri, vel macerari: genug genest oder gerößtet (gewässert ) werden : eleget ki ázni. Domotání, á, n, verb. ex seg. domokat, al, ám, V. I. imp. domokag: finaliter madefieri (humefieri): zu Ende na wers den: egészszen meg-ázni. domoknúť, knul (kol), kňem, V. P. imp. domokňí. idem. Domoknutí, á, n. verb ex praec. Domow, a, m. domus, ûs, epic. habitatio, nis, f. die heis mat, Ort, wo jemand wohnt: ház, lakás. Syn. Frag. 2) patria, ae, f. die Heimath, Ges burtsort: haza, született földünk. domow, adv. domum: nach Hau se, heim: haza, boh. domů. Usus. Domow ist: domum ire: nach Hause gehen: haza menni. domowi, á, é, adj. v. domá cí. domowňe, adv. domestice: haub lich: házi módon. domowni, á, é, adj. v. domá cí. + domowňí, adj. omn. gen. v. domácí Nro. 1. †Domownica, i, f. v. 5oferka. 2) v. Domtárta. + Domownik, a, m. v. 5ofer. 2) v. Domtár. Domrzáňi, é, n. verb. ex seq. v. Domrzáňí. domrzat, al, ám, V. I. imp. domrzag, reg. Accus. pers. v. omrzat, domrzet: in commodare. Usus. Wždi má do |