mržá: continuo mihi est molestus, gravis, incommodus: er fällt mir immer beschwerlich: szüntelen nekem alkalmatlan. Ta Wec ma domrzá: res mihi est molesta, moleste fero rem: mich verdrießt die Sache, ärgert mich: ez a' dolog boszszont engemet. domrzení, á, é, part. constr. morosus, difficilis, indignans, indignabundus, iratus, a, um: verdrossen, verdrießlich, mür risch, zornig, unwillig: kedvetlen, komor, haragos. Domrzení, á, n. verb. ex seq. domrzet, zel, žím, V. P. imp. domrz, reg. Accus, pers. esse molestum, esse molestiae, molestiam adferre, movere indignationem (stomachum ): verdrießen, Aergerniß, oder Un willen verursachen, beschwerlich fallen: valakit meg-boszszontani, boszszúságot szerezni. Usus. To ma domrzelo: hoc mihi molestum (molestiae) fuit; id moleste tuli; propter hoc indignatus sum; das hat mich verdrossen (geärgert): azért meg boszszonkodtam, az nekem alkalmatlan volt. † domů, adv. v. domow. Somučení, á, é, part. constr. domučit tortus, excruciatus, a, um: abgemartert, abgepeinigt, abgefoltert: gyötrött, kénzott. Syu. umučení. Domučení, á, n. verb. ex eodem. excruciatio, nis, f. Abs marterung: gyötrés, kénzás. Syn. Umučení.

Somúčení, á, é, part. constr. domúćit: farina conspersus, a, um: mit Mehl bestreut: belisztezett, lisztel meg - hinte

tett.

Domúčení, á, n. verb. ex eo

dem.

Somučiť, il, ím, V. P. imp. 80

Somúčit, it, ím, V. P. imp. Somúč: farina conspergere, perspergere: mit Mehl bestreus en meg-lisztezni, liszttel meg-hinteni.

Somučení, á, é, part. constr. ex
domutit.

Domuteňí, á, n. verb. ex seq.
domutit, il, im, V. P. imp. do
mut: desinere butyrum con-
ficere: aufhören zu buttern
Butter zu machen: meg-köpül-
leni, a' köpüllést el - végezni.
2) desinere turbidum redde-
re: aufhören trübe zu machen:
meg szünni fel - zavarni.
donásáňí, á, é, part. constr.
v. donesení.
Donásáňí, á, n. v. Donesení.
donásat, al, ám, V. I. imp. do
náfag: v. donest. bok. doná.
feti.
Donásáwání, á, n. verb.
seq.

ex

Sonásawat, al, ám, freq. ex do
násat.
† Sonáseti, el, ím; v. Soná-
fat.
Soñetas, adv. aliquamdiu, a-
liquandiu, aliquo tempore:
eine Zeit lang, eine Weile: egy
ideig. Syn. poneka8.
+ Sonekud, adv. idem.
Dones, u, m. adlatura, allatu-

ra, ae, f. hozás.
doneseni, á, é, part. constr. ad-
latus, adportatus, a, um : ges
bracht, hinzugebracht, zugetra=
gen, hingetragen: el-hozatott,
el-hozott. Syn. donásaní, boh.
donesen et donesen.

Dos

* donuceni, á, é, part. constr.

v. seq.

Donefeňí, d, n. adlatio, adpor- Čas, Gar.
tatio, perlatio, nis, f. das
Bringen Bringung, Herzu-
bringung, das Sutragen, zu
tragung, Hertragung, Hintra=
gung: el-hozás al-hozatás. Syn.
Donásání.

donest, donesel, donesem, V. P.
imp. dones: ferre, adferre,
adportare, deferre, perferre
illuc, istuc bringen, herzu
bringen, holen, hintragen, dort
hin tragen, zutragen: el-hoz-
ni. Syn. donéfat. Usus. Ma
Rinek donest: in forum fer-
re: zu Markte bringen: piatz-
ra hozni.

† donesti, dones, donesu : idem.
doňičení, á, é, part. constr. v.
zničení.

Doňičení, ά, n. v. Zňičeňí.
doničit, il, im; V. P. imp. dos
ňič. v. zňičič.
Sonitowani, d, é, part. constr.
ex donitowat.

Donitowáňí, a, n. verb. ex seq.
donitował, owal, ugem, V. I.
imp. donitug: conferrumi-
nare, Plin. H.N. zusammen
löthen: öszve forasztani.
donosení, á, é, part. constr. ex
donosiť.

Donosení, á, n. veb. ex seg.
donosit, it, im, V. P. imp. dos
nof: desinere portare, gestare :
aufhören zu tragen: meg szü-
ni hordozni, viselni.
donowi, á, n. v. Donowek.
Donowáňí, á, n. verb. ex seq.
temporis verni transactio:
Zubringung der Frühlingszeit:
tavaszi időnek el-töltése.
donował, owal, ugem, V. L.

imp. Sonúg: tempus vernum
transigere die Frühlingszeit
zubringen: a' tavaszi idöt el-
tölteni, ki- tölteni.

Donowek, wku, m. tempus vernum Frühlingszeit: tavaszi idő. Syn. Donowi, garni

CO

donučení, á, é, part. constr.
adactus, coactus, impulsus,
a, um: gezwungen: kinteleni-
tetett, kénszeritetett. Syn.
prisilení, boh. donucen.
Donuteňí, á, n. adactio,
actio, impulsio, nis, f. das
Zwingen, der Zwang: kénszeri-
tés kéntelenítés. Syn.Prifileńí.
donutit, il, ím, V. P. imp.
donut: adigere impellere:
zwingen, bemäßigen: kénteleni-
teni, kénszeríteni. Syn. pris
filit.

doorani, d, é, part. constr.
peraratus, a, um: völlig ge
pflügt, ausackert: mindenestol
fogva felszántatott, egiszszen
meg szántatott.
Dooráňi, á, n. verb. ex seq.
doorať, ral, rem, V. P. imp.

door: arandi finem facere, araturam (arationem) absolvere: das Pflügen endigen, völlig ausacfern: el-végezni, a' szántást. boh. doworati. Dooráwáňí, á, n. verb. ex seq. dooráwat, al, ám, freq. ex

doorat. boh. doworáwati. dopadaní, á, é, part. constr. clausus, a. um: angefallen, geschlossen bézárlott, rekesztett. 2) v. dopadnutí. 3) v. doputaní. Dopadání, á, n. clausio, nis, f. Zufällung, Schleißung, das Zufallen, Schließen: rekesztés, tsukás. 2) v. Dopadnutí. 3) v. Dopułání.

dopadat, al, ám, V. I. imp. dopadag: claudi: zufallen, schließen, sich schließen: bézárodni, bé-tévödni tsukódni. Syn. dopadnúť. Usus. 3át= wor nedobre dopadá na Rlućtu. 2) v. dopadnúť. II. rec. dopadať sa: v. dopukat sa.

Sopásení, á, é. part. constr.
v. Somataní.
Dopáseňí, á, n tropice. v.
Domatání.

Sopásit fa, il, ím, V. P. imp.
Sopas fa. tropice cum Genit.
v. domatať sa. boh. Sopíšiti se.
dopadnúť, dnul (dol), dňem,
V. P. imp. dopadni: depre-
hendere, inactu corripere,
arripere, prehendere: ertap
pen, erwischen: valakit vala-
min rajta érni, rajta kapni.
Syn. dochitit, Sochopit, do
lapit, Sostihnúť, postihnúť,
pricitit. Usus. Res ta do=
padnem, dám ti: si te depre-
hendero, vae tibi (vapulaĥis)!
weh dir! wenn ich dich erwische:
jaj lesz néked! ha rajta ér-
lek, kaplak. Gestli ta zítra
dopadnem, o Ziwot prises
(Rosti zložis, Dusu stratis,
nikdi wác na ohi newstä-
nes, zemret musis, w mogich
Rukách Ducha wipustis): si
te in aliam diem deprehen-
dero, moricris: wenn ich dich
morgen dort erwische, so mußt
du sterben (deinen Geist aufge-
ben) hogy ha holnap ott ér-
lek, ki végezlek, soha sem
fogsz többé élni. us ho do-
padli: jam interceptus est:
man hat ihn schon ertappt, er-
wischt elfogattatott már,
kézre kerültt. 2) v. dotitit.
3) Dopadnúť zhora dolu:.
decidere ex alto: von der Hö-
he abfallen: magosrol alá esni,
le-esui. Dopadnúť k zemi:
humo (terrae), insilire: zur
Erde fallen: földre esni. 4) v.
dopadať.

dopadnutí, á, é, part. constr.
deprehensus, a, um: ertappt,
erwischt: rajta kapatott, rajta
éretett. Usus. Dopadnutím
bit w negakém Skutku: ma-
nifesto crimine teneri: crwischt

(ertappt, überfallen) werden; ciner Uibelthat überwiesen werden : rajta kapatni valami vétken. 2) v. dochitení. Dopadnutí, á, n. deprehensio, nis, f. Ertappung, Erwischung: rajta kapás, érés. 2) v. Doditení. Dopadowáňí, á, n. Verb. ex

seq.

dopadował, owal, ugem, V.1.
imp. dopadug: freq. ex do-
padnúť.

dopátení, á, é, part. constr.
plene ustus, combustus, a,
um: zu Ende gebrannt, ver-
brannt egészlen el- égetett.
boh. dopálen.
Dopáleňí, á, n. Verb. ex seq.
dopáliť, il, ím, V. P. imp. dó-
pal: usque ad finem (plene)
urere, comburere: u Ende
brennen, verbrennen: egészszen
meg-égetni, el-égetni.
Dopałowání, á, n. Verb. ex

Sopeci et Sopect, Sopeki, Sopeku (ču); v. Sopect. II. rec. Sopeci (Sopečt) se. v. dopečt fa.

dopect, dopekel, dopečem, V. .P. imp. dopeč: satis assare:

ausbraten, genug braten lassen ki sütni, jól meg- sütni. 2) satis coquere, percoquere, excoquere: ausbacken, gehörig ban cfen: egészszen ki-sütni. II. rec. dopect sa: satis assari: ausbraten, genug braten: jól ki sülni. 2) satis coqui, per

CO

kérni. II. recipr. dopítať sa:
percontando invenire (repe-
rire, deprehendere): crfra
gen: meg kérdezni, tudakoz-
ni. boh. Soptáti se.
dopítí, á, é, part constr ex
Sopit: ebibitus exhaustus.
epotatus, a, um: ausgetruns
fen: ki ivott, Syn. wipití boh.
dopit.

Dopiti, á, n. Verb. ex dopit.
doplácaní, á, é, part. constr.
ex doplácat. Syn. doplatení.
Doplácáňí, á, n. verb. ex seq.
Syn. Doplateňl.

R doplácať, al, ám, V. L. imp.
doplácag: v. doplatit.
† dopláceti, el, ím, idem.
= doplatení, á, é, part. constr.
ex doplatit. bok. doplacen.
Doplateni, á, n. verb. ex seq.
doplatit, il, im, V. I. imp.
doplat: residuum solvere :
das noch übrige zahlen: ami még
hátra maradt, meg fizetni. 2)
penitus solvere, exsolvere:
völlig bezahlen: egészszen ki-
fizetni, megfizetni.
Doplazení, á, n. verb. ex seq.
doplaziť sa, il, ím, V. P. imp.
doplaz fa: eo (illuc, istuc)
repere hin (dahin) kriechen:
oda mászni.

doplesť, dopletel dopletem, V. P. imp. doptet: plexionem finire, plene plectere, desinere plectere: zu Ende flechten: a' fonást el-végezni,meg-szünni fonni. doplet, dopfel, doplegem. V. P. imp. dopleg: eruncare, exherbare, desinere runcare: ausjäten, ausgäten, zu Ende jäs ten: ki gyomlálni, a' gyomlálast el-végezni.

dopletani, á, é, part. constr.

v. dopletení. Doplétání, á, n. verb. ex v. Doplečeňí.

Tom. 1

seq.

dopletať, al, ám, V. I. imp.
dopletag: v. doplest.
dopletení, á, é, part. constr.
ex Sopleft. boh. "dopleten.
dopleti, á, é, part. constr. erun-
calus, a, um ausgejätet: ki-
gyomláltatott.

Dopletí, á, n. ad finem perdu-
cta runcatio: das zu Ende J
ten, Ausjätung, Ausgätung:
ki gyomlálás.
Sopletení, á, é, part. constr.
plene plexus, a, um: zu En-
de geflochten: meg fonott.
Doprečeňí, a, n. verb ex doplest.
† Sopliti, il, igi (u); v. do.
plut.

dopĺňení, á, é, part. constr.
plenus, completus, impletus,
a, um: angefüllt: meg-töltött.
boh. doplnen.
Doplňeňí, á, n. impletio, com-
pletio, nis, f. Anfüllung, Bu
füllung, Erfüllung, Ausfüllung,
das Crfüllen: meg-töltés.
doplňit, il, ím, V. P. imp. doe
plň: plane implere, comple-
re: zufüllen, ganz voll füllen,
ausfüllen, erfüllen: egészszen
meg tölteni.
Doplňowáňí, á, n. verb. ex seq.
doplňował, owal, ugem, freq.
ex doplnit.

dopluť, doplul, doplugem, V. P. imp. doplug: eo (illuc, istuc) spuere: hin speien, dort hin, oder an denselben Ort hin fpeien: oda (ide) pökni. Syn. Sopluwat. boh. Sopliti. 2) illuc (eo) despuere: herabwärts [peien le- pôkni. boh. dopli ti. doplutí, á, é, part. constr. ex doplut. Doplutí, 4, n. verb, ex eodem. Dopluwani, á, n. verb. ex seq. dopluwat, al, ám, V. I. imp. Sopluwag: freq. ex dopluť. + dopoledne, adv. v. dopolu dňa. 2) v. pred Poludňím.