seq.

dopomáhať, al, ám, V. I. imp. Sopomáhag: adjuvare aliquem in re consequenda (obtinenda) vel ad rem obtinendam (consequendam): verhelfen : elö segétteni valakit valamelly dolognak elnyerésében. Syn. dopomoct.

+ dopomoci et dopomoct, 80pomohl, dopomohu (dopomo, žu) idem.

dopomoct, dopomohel, dopomožem, V. P. imp. dopomos: Usus. Pán Boh nám dopomože (dopomoct ráčí): praesens Deus aderit: der Allerhöchste wird uns beystehen, wird uns nicht verlassen: nem hágy elminket (megsegét bennünkel) az Istep. Sopomohnúť, hnul (hel), hňem,

V. P. imp. Sopomohňi: idem. Dopomohnutí, á, n. v. Dopomáhání.

Dopomožení, á, n. idem. dopowedani, á, é, part constr. ex Sopowedať.

Dopowedání, &, n. verb. ex seq. dopowedat, al, ám, V. I. imp. Sopowedag: narrationem absolvere, finire, terminare: die Erzählung zu Ende bringen: a' mesézést, beszéllést el-vigez ni. boh, dopowidati. Dopowešeňí, á, n. v. Domlu weňí.

SopoweSet, Sopowesel, dopo, wím: V. P. imp. dopowec.r. domluwit.

+ dopowésiči, dopowěděl, do, powím; idem.

+ Sopowidati, al, ám; v. do, powedat.

dóprádaní, á, é; part. constr. ex doprádat. Doprádání, á, n. verb. ex seq. doprádat, al, ám, V. I. imp.

Sopredag: v. dopṛásť. † dopřádati, al, ám; idem. dopra8ení, á, é, part. constr. ex doprast. Dopraseňí, á, n. verb. ea eo dem.

Sopraní, á, é, part. constr. ex

doprat: boh. doprán. Dopráňí, á, n. verb. ex eo dem.

doprásť, doprádel, doprásem, V. I. imp. dopras: desinere nere: aufhören zu spinnen: meg szünni fonni, a' fonást cl-végezni. boh. dopřísti. doprak, doprel, doperem, V. P. praes. dopérám, imp. dopet: desinere lavare: aufhören waschen, z. B. die Hemden: meg-szünni mosni. Syn. do pérat. doprát, doprál, dopregem (vulg, dopragem), V. P. imp. de preg, cum gen. concedere, permittere, dare, favere: r gönnen, zulassen: adni enged ni. boh. Soptáti et dopiiti. Usus. Pañe! dopregte mi teg milosti: Domine! faveat mi hi hoc gratiae: Herr! vergine

піп

† dopřáti, ál, egi (u); idem. doprataní, á, é, part. constr. ex dopratat. v. dokluseni. Dopratání, á, n. verb. ex seq. v. Dokluseňí.

dopratat, al, ám, V. P. imp. dopratag: v. doklusif.

= dopráti, á, é, part. constr. ex doprát.

Doprátí, á, n. verb. ex eodem. dopredani, á, é, part. constr. ex dopredat. boh. Sopredán. Dopredání, á, n. verb. ex seq. dopredať, al, ám, V. P. imp. dopredag: residuum vendere: das Ülibrige noch verkaufen: az utollyát el-adni. boh. Soprodati.

Dopredáwáňí, á, n. verb. ex seq.

dopredáwat, al, ám, V. I. freq. ex dopredať: boh. doprodá wat.

† doptísti, doptedl, dopředu. v. doprásť.

doptíti, dopřál, dopřegi (u); v. dopráť.

† doprodati, al, ám; v. 80predať.

† doprodáwati, al, ám ; v. dopredáwat.

Doprowadzání, á, n. verb. ex seq. v. Doprowosení. doprowadzat, al, ám, V. I. imp. doprowadzag: v. doprowoDoprowosení, á, n. comitatio, prosequutio, nis, f. das Bekleiten, die Bekleitung: el-ké

Sif.

sérés.

doprowosiť, il, ím, V. I. imp. doptowos: comitari, prosequi, deducere: begleiten Jemand: késérni, el-késérni. Syn. odprowadiť. Sopritani, á, é, part. constr. sparsus, adspersus, consper

sus, a, um: besprüßt: öszve fetskendeztetett.

Doprskáňí, á, n. sparsio, adspersio, conspersio, nis, f. das Besprügen, Besprüßung : öszve fetskendezés. doprskat, al, ám, V. P. imp. doptstag: spargere, adspergere, conspergere, perspergendo inquinare: befprüßen, durch Sprüzen beschmuzen: befetskendezni, öszve fetskendezni. 2) desinere spargere, conspergere: aufhören zn sprüßen : meg szünni öszve fetskendez ni. II. rec. doprskať sa: seperspergere (conspergere) : sich befprüßen: magát öszve fetskendezni.

Doptání, n. v. Dopítání. * Soptáti se, al, ám; v. dopí tať sa.

*Doptáwání, n. verb. ex seq. v. Dopitowání.

+ doptáwakise, al, ám, freq. ex doplati se: v. dopitowať sa. dopuseni, á, é, part. constr. perpulsus, a um: getrieben, dahin gebracht: reá hajtatott, kénszeritetett. boh. dopuzen. Dopuseni, d, n. perpulsio, nis. f. Dahinbringen, Treiben: rea hajtás,kénszerítes. Syn. Donutení, Dowédení, Priwewesení.

dopudit, il, ím, V. P. imp.

dopus perpellere: dahin bringen, treiben: vinni, hajtani, kénszeriteni. Syn. donutit, dowest, priwest, dohnať. doputani, á, é, part. constr. ruptus, disruptus, a, um : zersprungen, zerbersten: meg romlott, hasadott, el-rontatott. Dopukání, á, n. ruptio, diruptio, disruptio. nis, f. Ber springung, Zerberstung: meghasadás, el- róntás. doputat, al, ám, V. P. imp. doputag: desinere rumpi (disFf 2

rum

rumpi, dirumpi): aufhdren zu von einander zu springen, zu bersten, einen Rieß zu bes Fommen. meg szünni hasadni, romlani. II. rec. dopu tat fa: disilire rumpi, dirumpi, disrumpi: zerspringen, zerbersten: el- hasadozni, öszve hasadózni. dopúsčaní, ¿, é, part. constr. ex dopústat: v. dopustení. Dopústání, á, n. verb. ex seq. v. Dopúsčení. dopústat, al, ám, V: I. imp. dopústag: v, dopustit. boh. dopústeti. II. rec. dopúsčať sa: v. dopustiť sa. boh. do. pústet se

† Dopusčeňí, á, n. v. Dopusteňí.

Dopust, u, m. v. Dopusteňí. dopustení, á, é, part. constr. admissus, a, um:zugelassen: bé-botsáttatott. 2) conces sus, permissus, a um: ju gelassen, erlaubt: meg- engedtetett. 3) admissus, commissus, patratus, perpetratus, a, um: begangen: elkövetett. Dopustení, á, n. admissio, nis, f. Bulassung, das Zulassen, Hinlassen. z. B. vor den Fürften: bébotsátás, hozzá - botsátás, eresztés. 2) permissio, concessio, nis, f. permissus, indultus, ûs, m. das Bulassen, Erlauben, Gestat tung, Zulassung, Erlaubung : meg engedés, engedelem, szabadság. Syn. Dopúsčání, Dopust, Dowoleńí, Pripuste ní, Sloboda, boh. Dopustení. 3) fatum, i, n. sors, tis, f. immissio, nis, f. das Berhängen, Berhängung, Zuschikung, Berhängniß, Schicksal: isteni végezés, rendelés, sors. Usus. Bozté Dopustení: fatum divinum, voluntas divina; Berhängniß Gottes: isteni rende

lés, isteni akarat. 4) patratio, admissio, nis, f. Be gehung, Ausübung: el- követés.

Dopusteňí, n. idem. dopusteti, el, im; v. dopus tat. II. recipr. Sopustet se: v. dopústať sa. dopustit, il, im V. P. imp. dopust: admittere: zulassen, hinzu (gehen) lassen: bé-bótsátani, hozzá-botsátani. 2) concedere, permittere, pati, sinere: zulassen erlauben, ges statten, verstatten, verhängen: hagyni meg engedni. Syn. dow lit dopúfiat. Usus. Ga to Cas, mesto, a možnost dopustí: pro temporis, loci, et facultatis ratione: wie es die Zeit, der Ort, und die kröfe ten zulassen werden: valamint az idő, a' hely, és alkalma tosság megengedi. 3) sinere fieri, imittere: verhängen, ge schehen lassen, zuschicken. z. B. von Gott: hagyni, reá - eresz teni botsájtani. Proverb. Pán Boh dopusti ale neo pustí: Deus neminem ultra vires tentari permittit: Gett läßt niemanden über seine Kräf ten versuchen: az isten senkit nem enged ereje felett késérteni. II. rec. dopustiť sa, cum Genit. admittere, committere, patrare, perpetrare: begehen, thun, ausüben, z. B. einen Mord, Laster, Sünde etc. el-követni, meg-tselekedni, véghez vinni. Syn. Sopus et fa. Usus. Srichu, Wini sa Sopustit: crimen, culpam admittere; adstringere (obstingere) se scelere: cine Sün de begehen: vétket követniel, vétekbe (bünbe) esni. Gafa takég Weci nedopustím, pre Ete ru bis ma 3 Nedbaliwosti

Farhat (stráfat) mohel: non comittam, ut me de negligentia accusare possis: ich werde nie etwas solches begehen, we gen welches du mich der Nachläßigkeit beschusdigen könntest: nem adok okot arra, hogy engem restnek mondhass. 2) sine casu. dopustiť sa: vitia2 ri, stuprari, labi: zu Falle fommen: meg fertösztödni, meg szeplösitetni, paráznalkodni. Usus. Os teho Casu (od teg Dobi), gak sa dopustila, žádného Sčestá ner má: a lapsu nullam fortunam habet (a nullo expetitur in uxorem): seit dem (seit der Zeit, seit derselben Zeit) daß sie zu Falle gekommen ist, hat sie kein Glück mehr: azon idötül fogva, hogy meg-esett, semmi szerentséje nintsen (senki sem kéri feleségül). Dora, i, f. v. Dorota. dorábaní, á, é, part. constr. ex darábať: v. dorobení. Dorábáňí, á, n. verb. ex seq. V. Dorobeňí.

dorábať, al, ám, V. I. imp. do rábug: v. dorobit. boh. "d08elawati.

† Dorafowáňí, n. verb. ex seq. V. Dokatowáňí. † dorasowati, owal, ugi (u); V. dokatowat. Doraz, u, m. ultimus ictus: der leste Streich: utolsó tsapás. Syn. Zaraz. Usus. Dorazdat nekomu; doraziť, zabiť netoho: plane occidere quempiam: jemanden völlig tödten: umbringen: valakit meg-ölni. doraz, adv. v. hne8, zaraz. dorážagici, á, é, part. constr. ex dorážať: ingruens, invadens imminens: hereindringend, herdringend, anfallend, der herein dringt, anfällt: altal-ható. dorážagične, adv. invectivaliter

Sidon. aspere: anfahrend, scheltend, polterhaft. dorážagični, á, é, adj. invectivus, Ammian. asper: a, um: scheltend, anfahrend, losziehend, mit Schelten und Loszichungen angefüllt, z. B. die Rede; polterhaft: szidalommal kárhoztató, haragos, pirongató.

Dorážagičňík, a, m. invasor, is, m. Cod. Iust. der herein dringt, anfällt, Hereindringer Anfäller: reá támadó, ütö. 2) invectivus orator, asper (praeceps) in dicendo: Loszieher, losziehender (scheltender) Redner: Polterer: haragos, pirongató ékessen szólló.

Dorážagičnost, i, f. v. Dotá

dorážaní, á, é, part. constr. ex dorážať: v. dorazení. 2) 2) invasus, impetitus, a, um: angefallen, angegriffen: megbántatott. Dorážáňí, á, n. verb. ex seq.

v. Dorazení. 2) invasio, invectio, Cic. Ascon. adgressio, nis, f. invasus, ûs, m. Coel. Aur. der Anfall, Angriff, z. B. mit Worten, das Anfahren, Loszichen: meg bántás, reá rohanás, tamadás. dorážať, al, ám, V. I. imp. dorážag: v. dorazit. boh. do. rážeti. 2) dorážať do (na) netoho: invehi in aliquem, aspere loqui, invadere aliquem, Cic. Ovid. Liv. impetere auf einem losziehen mit Worten, losgehen, Jemanden angreifen, anfallen; poltern: valakit pirongatni. boh. dorážeti. Usus. Do (na) Neprátela Šipami Sorázagú: tela in hostem ingerunt, hastis in eundem irruunt: fie schie Een mit Pfeilen auf den Feind:

reá

Dorazení, á, n. verb. ex do

razit. Syn. Dorážáňí. + dorážeti, el, ím; v. dorázat. dorazit, il, ím, V. P. imp. doraz plane infigere, incutere völlig hinein schlagen: egészszen belé ütni, belé verni. Syn. dorážať. 2) plane occiderc, mactare: völlig tödten, ermorden: agyon verni, meg-ölni. 3) perficere: verrichten: véghez vinni. Syn. u robit, učinit, wibawit wia konat. Usus. Predca ste to dorazili (urobili, učiňili): tamen id perfecistis: ihr habt es doch verrichtet: meg-is el-végeztétetek azt. 4) pervenire: wohin gelangen, kommen: elérkezni, oda menui.

Usus.

Wčera sem dorazili : hesterna die horsum ad pulerunt, pervenerunt gestern sind sie hieher (heran) gekommen, gelangen: tegnap érkeztek -el ide; tegnap jöttek ide. Po Strañe dorazil, na Prsa padnul: de transverso irruit: von der Seite, und über Zwerch_rumpelt er daher: keresztül rohantt- be. Na teba dořážá Prosoa mogá: oro te ich bitte dich; es gelangt an dich meine Bitte: kérlek tégedet. Dorazowání, á, n. verb. ex seq. dorazowat, owal, ugem, freq. ex dorážať.

dorčin, a, e, adj. poss. Dor=

ta: parvae Dorotheae: dem, Dorchen gehörig: kis Dorottyáé. Syn. dorotčin. dorezaní, á, é, part. const. plane sectus, absectus, abscissus, a, um: völlig abgeschnitten: egészszen öszve vágott, vagdaltatott.

Dorezání, á, n. verb. ex seq. dorezat, zal, žem, V. P. imp. dores: plane secare, absecare, abscindere: völlig abschneiden: egészszen el- vágni, elmetszeni. 2) desinere secare: aufhören zu schneiden: metszeni (vágni) meg-szúni. dořezati, al, ám; idem. Dorezáwáňí, á, n. verb. ex

seq.

dorezáwať, al, ám, freq. ex dorezat.

V. I.

dorezowani, á, é, part. constr. v. dorezani. Dorezowáňí, á, n. verb. ex seq. v. Dorezání. dorezował, owal, ugem, imp. dorezug: freq. ex dote zat. Sorin, a, e, adj. poss. ex Do ra. v. dorotin. Dorka, i, f. dorotheola, dorothea, ae, f. Dorchen, ein Name des gemeinen Frauenzimmers in Dörfern: kis Dorottya. Syn. Dorotka.

dorobení, á, é, part. constr. ab

solutus, perfectus, a, um: fertig gemacht, verfertigt: elkészitelett, meg - készítetett. Syn. dochistani, dobotoweni boh. doselán. Dorobeni, á, n. absolutio, perfectio, nis, f. Fertigmachung, Berfertigung: el-készítés, meg készítés. Syn. Dochistání, Dos hotoweňí. boh. Doselání. dorobit, il, ím, V. P. imp. rob. absolvere, perficere: firs tig (zu Ende) machen: el-késziteni, meg-késziteni. Syn. pris

φία