* Bazilika, i, f. idem. * bazilikowí, á, é, adj. v. bas zalitowi.

Bazilisek, ska, m. basiliscus, i, m. Bafilist, eine Schlange: baziliskus, szárnyos kigyó. Syn. 5ad korunkowi ([ Roruntú).

+ Bažina, i, f. v. Bachňisco. bažit, il, ím, V. I. imp. baž, po ňekom, po ňečom: desiderare, anhelare, adpetere, cu pere: fich nach jemanden, nach etwas sehnen, jemanden, etwas vermissen: valaki, vagy valami után kivánkozni, ásítozni, nyughatatlanúl vonódni. II. rec. bažit fa, cum. dat. pers. idem. Usus. Baží sa mu, nimis adpetit er verlangt es fehr: igen óhajtja. 2) puerperis communiter applicatur: v. g. baží sa geg. idem. báźliwe, adv. formidolose, meticulose, pavide, timide trepide: furchtfam: félelmesen, félve, félénkül, rettegve. Syn. bážniwe, bogazliwe. boh. báźliwé.

Bázliwi, á, é, adj. formidolo

sus, meticulosus, pavidus, timidus, trepidus, a, um: furcht fam: félelmes, félénk, rettegő. Syn. bázňiwi, bogazliwi. Prov. bazliwi Pes wie sčeká nez hrize: canis timidus vehementius latrat, quam mordet: furchtsame Hände bellen mehr als beißen: félénk eb többet ugat, hogy sem mar. Bážliwost', i, f. timiditas, formidolositas, tis, f. Furchtsam fit: félénkség, félelmesség. Syn. Bázniwost', Obáwání, Bogazliwost'. 2) v. Bázeň. bážňiwe, adv. v. bážliwe. bazniwí, á, é, adj. v. bázliwi. Usus. Daleto nech gest ode mňa (zachowag Boh), abich báznimi bol: apage, si ego

formidolosus?

Terent. weit: von mir daß ich furchtsam seyr follte: távol légyen tölem hogy én félénk legyek. Bázňiwost', i, f. v. Bázliwost. + B8eňí, n. v. Bedleňí, Stra

+bsíci, á, é, part. praes. v bedlic

† 68íři, b8el, b8ím. v. bedliť strahowat.

† B8iwání, n. v. Bedlíwáň. + 68iwati, al, ám, freq. e b8íti, v. bedliwat.

:

be, sonus balantis ovis. Pro Uni be, ani me: ne verbulu quidem nicht einmal ein Wor se feketét, se fehéret ne szóll, egy szót sem. Bebrňít, u, m. v. Bederňíť. Bečáňí, á, n. v. Blačáňí. bečať, čal, čím. V. I. imp. b v. blačať.

† Bečeňí, n. v. Blačáňí.

bečeči, čel, čím, v. blača Bečíwáňí, n. v. Blačáwáňí. bečiwat, al, ám, freq. ex

čať, v. blačáwať. Bečka, i, f. cadus, i, m. c (cuppa), ae, f. dolium, i ein Fak, Tonne, Kuffe: k tonna. Syn. Ra8. Usus. ! hnutá Bečka, inclinatum lium, geneigtes, oder aufg benes Faf, meg hajtott (fe meltt) hordó. Piwná Bei vas cerevisiae (zythi), 2 faß, ser tonna (hordó). ná Bečka, cadus salis,

Suffe, só hordó (tonna k Bečkár, a, m. v. Bednár. bečkárčin, a, e, adj. pos.

bednárčin.

Bečkárka, i, f. v. Bednárka bečkárow, a, e, adj. pos

bednárow.

bečkársti, adv. v. bednársi bečkárski, á, é, adj. v. bedn Bečkárstwi, á, n. v. Bedi wí.

ni, vigyázni. Noci bedli, de nocte vigilat, er wacht bei der Nacht, éjjel vigyáz, fen

van.

Bedlíwáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq. boh. B8íwáňí. bedliwat, al, ám, freq. ex bedlit. boh. 68fwati. bedliwe, adv. vigilanter, sedulo, graviter, diligenter, accurate, frequenter: wachsam, amfig, fleißig vigyázva, szorgalmatosan, igyekezve. Syn. pilne, pozorňe. boh. bedliwe. Usus. On ta bedliwe nafčiwuge (boh. nawstewuge), ille te frequenter invisit, er besucht dich fleißig: ö téged gyakran látogat. 2) attente, cum attentione andächtig aufmerks fam: vigyázva, figyelmetessen. Syn. pobožne, pozorňe. bedliwi, á, é, adj. vigil, vigilans, frequens, tis; sedulus, industrius, gnavus. acum: wachsam, amfig, fleißig, vigyázó, szorgalmatos, utánna járó. Syn. bedlicí, pilni, pozorni. Usus. na nebo sem bedliwi; starám sa o neho: eius vicem (eius vice) sollicitus sum Liv. Curt. ich sorge (trage Sorge) für ihn, ö rajta búsúlók; ö miatta gon-doskodom. Pitnost (Starost) welmi bedliwa, sedulitas nimium arguta, ein wachsamer Fleiß, igen nagy gondviselés vigyázás. 2) attentus, a, um: andächtig, aufmerksam: figyelmetes, vigyázó. Syn. pobož ní, pozorní.

curatus.

a,

Bedliwost', i, f. vigilantia, industria, diligentia, ae, f. sedulitas, gnavitas, tis, f. accuratio, nis, f. Wachsamkeit, Aemßigkeit, Fleiß: vigyázás, szorgalmatosság, szorgalmatos utánna járás. Syn. Pilnost, Pozornost, Starost'. Usus.

Bedliwost mat, vigilem es se, wachen, auf der Hut seyi igen vigyázni. 2) attentio nis, f. Andacht, Aufmerksan keit, in Anhörung oder Lesun geistlicher Dinge: etc. figye metesség, vigyázás. Syn. P boznost', Pozornost. Bedmunčan, a, m. Pedemo tius, Pedemontanus, i, Piemont, ein Piemonteser, au oder in Piemont: Pedemontz umi ember.

Bedmunsko, a, n. Pedemontiu i, n. Piemont, Pedemontziu Bednár, a, m. vietor, is doliarius, i, m. der Binde Faßbinder, Küffer, Büttner, Bi cher: bodnár, bognár, kádá pintér. boh. Bečwáť. Bednář, e, m. idem. bednárčin, a, e, adj. poss. d liarii (vietoris) der Binderinn gehörig, bodná néé, bognárnéé, kádárné pinternéé. boh. becwáččin. † bednáččin, a, o, idem. Bednáreňí, á, n. exercitiu

consort

opificii vietoristici, Ausübun des Böttcherhandwerkes, bo nárkodás, kadárkodás, pi térkedés.

bednáriť, il, ím, V. I. imp. no excercere opificium dolariu vietorem agere: ein Bin feyn, einen Binder abgeben: p térkedni, kádárkodni, bo nárkodni.

Bednárka, i, f. coniux dol rii (vietoris) die Binderin Faßbinderin: bodnárné, b nárné, kádárné, pintérné, dár (bodnár pintér) felesé boh. Bečwáčka. t Bednářka, i, f. idem. bednárow, a, e, adj. poss. V

toris, doliarii: dem Binder hörig, bodnaré, bognáré. dáré, pintéré. boh. bečwářů bećwáťowic, bednářů, et i bed

Mednáriki, adv. more vietorum, bindermäßig, pintérek modjára, pintéressen.

beðnátsří, á, é, adj. doliarius, vietoristicus, a, um; vietores (doliarios) adtinens: die Bin= der, oder das Büttnerhandwerk betreffend: bodnári, kádári, pintéri; pintér mesterségét illetô, boh bečwářsří,

Bednárstwi, á, n. opificium doliarium (vietoristicum) das Binderhandwerk, Böttcherei : bodnárság, bognárság, kádárság, pintérség. boh. Beč-warstwi.

†bednářů et ůw, owa, owo, v. bednárow.

tione, adv. v. bidйe. bedñení, á, é, p. c. clausus, a, um: verschlagen, vermacht, zugemacht: be-tsináltt. Erdnení, ά, n. clausio, occlusio, nis, f. Berschlagung, Vermachung, Zumachung, das Ber agen: bé-tsinálás bé-tévés, be-utés. Syn. 3abedňení. 2) v. Bedno.

lédní, á, e, adj. v. bidni. dnica, i, f. v. Bidňica, Benito, a, n. zothecula, ae, i Plin. Ep. ein kleiner Berflag: deszka ládátska. vulg. Serflocek.

Bidn't, a, m. v. Bídňík. benit, il, im, V. I. imp. bedni: claudere, obstruere, occludere: verschlagen, vermachen, zu machen: bé-tenni, bé-tsinálni, bé-verni, bé-ütni. Syn. 3besnit.

Zedníwáňí, á, n. Nom. Verb.

ex seq.

en wat, al, ám, freq. ex bed

f.

hit. jedno, a, n. zotheca, ae, Plin. Epis. der Verschlag, eiBerinachung; deszka (desz

kábol öszve szegezett) — láda. Syn. Bednení, vulg. Serslag, Ferslóg, Serslók. Bédnost', i, f. v. Bidnost'. Bedowání, á, n. v. Bedáťáňí. 2) molestatio, incommodatío, nis, f. molestia, ae, f. Kränkung nehézség, alkalmatlankodás.

bedowat, dowal, dugem, V. I. imp. dug. v. bedákat. 2) aegre facere (molestiam inferre, exhibere) alicui: fränfen, Kränkung (Verdruß) verursachen: valakit valamiben meg búsitani, meg bántani. 3) freq. ex bésit. II. rec. bedowat sa: affligere se fich kränken über etwas: valamin törödni, magát epeszteni. Syn. sużował sa, trápiť sa.

bedowati, owal, ugi (u),

idem.

Bedrňíček, čku, m. dem. ex

seq.

Bedrňík, u, m. v. Bederník. bedrňíkowi, á, é, adj. v. beder. ňítowi. Bedro, a, n. lumbus, i, m. Lende: ágyék, tzomb, tzímer. Syn. Bok, Ledwa, Ledwi, Led. wina. Usus. Teláce Bedro (telací Bok), lumbus vitulinus, die Kalblende, borjú tag (tzímer), a' vesés fele. 3agače Bedro (zagačí Bok), lumbus leporis, Hafenlende, nyúl tzímer. Bolení Beder: lumbago, ginis, f. die Lenden mehe, ágyéké fájdalom, tzombfájás. Bedra ň ekomu polá. mat: dolare alicui lumbos fuste Jemanden durch die Lende schlagen: valakinek tsípőjét le rontani, Aliud est Rlúb, coxendix,

Beh, u, m. cursus, ûs, m. der Lauf, futás. Syn. Behačka, Beháňí. Usus. Beh Ziwota, cursus aetatis, vitae: der Lauf

des