Dubina, i, f. quercetum, i, n. sylva querna der Eichenwald, tölgyfás erdö, tsere. Syn. Dubowina, dubowi Les (5ág). boh. Daubrawa. 2) lignum quercinum (quernum): das Eichholz: Ex inscriptione per quendam Dubina statuae Christi Domini, B. M. Virginis, et S. Annae in hunc modum facta: Popros Matto Cérku, a Ti Cérko Sina, bi nebeské dostal Králowstwi Dubina, Anagramma. D W Nebe Ohňa není, čo tam po Dubine; nech sa tam uhosí, t8e Ohňa nemine. Dubisto, a, n. exagger. ingens quercus eine große Eiche: igen nagy tölgy-fa. dubowí, á, é, adj. ex quercu, quercinus, querneus, quernus, a, um: eichen, von Eiz chen, oder Eichenholz: tölgyfából való.

Dubowina, i, f. v. Dubina 1. Nro.

Dubowka, i, f. agaricus quercinus Linn. Eichenschwamm: tölgy-fa gomba. Syn. dubowa Zuba.

+ Dúbrawa, i, f. v. Dubina 1. Nro.

Dubrawňíček, čtu, m. dem. ex

Dubrawňít. Syn. Rogowňícek, Wčelníček.

† Dúbrawňíček, čku, m. dem. ex Dúbrawňít. Dúbrawnik, u, m. melissa, ae, f. melissa officinalis Linn. meliphyllum et melisphyllum Virg. apiastrum, i, n. Varr citrago et citreago, inis, f. Pallad. Mellisse, MeMelissenkraut, Citronenmelisse, Citronenkraut, Bienenkraut, den Bienen angenehm: méh- fü, tzitrom - fů. Syn. Madoňka, Maduňka, Rogownik, Wielnik, citronowá Zelina, Žlu

wa, Žiwa. vulg. Melissa, boh. etiam Meduňka, Rogowňít. dubrawnikowi, á, é, adj. e melissa, von (aus) Melisse: méh (raj) füböl valo. Syn. madunkowi, madonkowi, to gownikowi, wčelnikowi. Dubrawnikowa Woda: aqua melissae, Melliffenwasser, méh fü víz. Dubrawnikowa Wodta: spiritus melissae, Meliss sengeist, méh-füböl égett viz. Dubrawnikowi zwár:infusum melissae, Melissenthee, méhfüböl füzött viz, raj- fü thé. + Dúbrawňík, u, m. v. Stib. Duch, a, m. (pl. Dust. boh. Duchowé): spiritus, us, der Geist: lélek. Usus. Domowi Duch: lares, ium, Hausgott: házi Istenek. Noćní Duch, inač Strasidlo, Obluda nočňá: lemur, ris, m. Nachtgeist: éjjeli bolygó lélek, haza jartt holtt ember. Prirosení Duch: genius, ii, m. Artgeist kény természet. Ducha wipustit: emittere spiritum, mori: sterben, den Geist aufgeben: ki adni lelkét, meg halni. Ducha swatého Rore= ní: v. Unselita. 2) halitus, anhelitus, us, m. der Athem: lehellés lélekzet, fúvás. Syn. Dich, Dichání, Para. Usus. Rrátti Duch má: aegros ducit anhelitus. Virg. er bat einen kurzen Athem: rövid lélekzettel bír.

m.

Duchač, a, m.spirator, flator, is, m.Blaser, Wehre: fúvó, lehello. 2) v. Dichač. duchaní, a, é, part. constr. spiratus, flatus, a, um: ge= blasen, gewehet: fúvott. Syn. fúkani, duti. 2) v. dichani. Duchání, á, n. spiratio, flatio

nis, f. flatus, us, m. das Blafen,Wehen: fúvás. 2)v. Didání. du

duchat, al, ám, V. I. imp. du chag: spirare, Virg. flare: blasen, wehen: fúni, Syn. fú tat. 2) v. dichat. Ducháwání, á, n.verb. ex seq. Sucháwat, al, ám, freq. ex duchat.

Duchenečka, i, f. dem. ex seq. Duchenka, i, f. dem. ex seq. tomatiolum, i, n. culcitella, ae, f. Plaut. Duchetchen: dunhátska. dunnyátska. dunnyátska. Syn. Duchřička.

Duchna, i, f. tomentum, i, n. Varr. Senec, culcita (culcitra), ae, f. Cic, culcitra plumea: Duchet, Federbett: donha dunha. 2) v. Perina. Duchňička, i, f. v. Duchenka. Duchňisco, a, n. tomenti ca

durcum indumentum): Du= chetziche oder Züge: dunha haj. Duchňisto, a, n. exagger et contemt. ex Duchňa: magnum (absurdum) tomentum: eine große (abscheuliche) Duchet: nagy (tsunya) dunha. * Ducnisto, a, n. v. Duchňisto. duchnút, chnul (chel), chňem, V. P. imp. duni, de uno actu: v. Suchat. duchnutí, á, é, part. constr. v. Suchaní.

Duchnutí, ¿, n. v. Ducháňí. + Důchod, u, m. v. Dochod. † Důchodek, dku, m. v. Dochodex.

† Důchodná, nég, f. v. Dochodná.

† Důchodňí, ého, m. v. Dochodní.

† důchodní, adj. omn. gen. v.

dochodní.

† Důchodnice, f. v. Dochodňi

ca.

Duchowenstwi, á, n. v. Du= chownost. Duchowenstwo, a, n. clerus, i, m. clerici, ecclesiastici: Geist lichkeit, die Geistlichen: papok,

papság. Syn. Staw duchowní. duchowne, adv. spiritaliter (spiritualiter). Tertull. geistlich, nach, nach dem Geiste: lelki módon.

Duchowni,ého,m.clericus, ecclesiasticus, i, m. ein Geistlicher, ein Priester: pap, lelki atya. Syn. Duchownit, Rňaz, йiábožňít: boh. Duchowni. duchowni, é, é, adj. spiritalis (spiritualis) e; Tertull. Prud. geistig, nicht körperlich: lelki. 2) spiritalis (spiritualis) e; ad felicitatem animi aeternam pertinens: geistlich, nicht weltlich: lelki dolgot illetö. 3) ecclesiasticus, a, um: spiritualis, e: die Kirche betreffend : egyházi. Usus. Duchowni Clowek: v. Duchowni Duchownć Pesňička : canticum paean spirituale geichliches Lied: ájtatos szent ének.

† duchowňí, adj. omn. gen. idem.

Duchownik, a, m. v. Duchowní. Duchownost, i, f. spiritualitas, tis, f. spiritualis conditio: die geistliche Beschaffenheit: lelkesség. 2) v. Duchowenstwo. Dudáňí, á, n. v. Gagdowání. Dudar, a, m. v. Gagdos. † Dudať, e, m. idem. Dusaf, a, m. idem. dudáséin, a, e, adj. poss. v. ģagdosćin. Dudaset, ska, m. dem. Šag, dofit.

Dudáška, i, f. v. Šagdoska. dudasow, a, e, adj. poss. v. gagdosow.

dudař, al, ám, V. I. imp. ag : v. gağdowat.

Dudečki, deček, f. pl. dem. v. ģag8ički.

Dudek, dka, m. ptát: upupa, ae, f. Plin. H. N. epops opis,

m.

m. Ovid. Upupa Epops Linn. der Wiedehopf, büdös banka, babuk, boh. Dedét.

* Dudek, dku, m. Plur. nom. Dusti, gen. tow: v. grof. Prov. Má Dudki: est nummatus, habet pecunias, nummos: er hat viel Geld: pénzes ember, vagyon pénze. Dudi, gen. Dud, f. pl. v. ģag,

Si.

Dušica, i, f. v. Gagsica. Dudki det, f. pl. dem. ex Du du. v. ģagsički.

* Dudki, tow, m. pl. v. Dus dek (ku).

† Dudki, ků, m. pl. v. Rorbáč. Dudlač, a, m. murmurator is, m. August. ein Murrer, Brummer: morgó, morgolodó. Syn. Breptač, Breptawec, Dudláwec, Mamrać, Mrmrač, Reptač, Reptawec, Škamrač. dudlaččin, a, e, adj. poss. murmuratricis, der Murrerinn (Brummerinn) gehörig, morgolódónéé. Syn. breptaččin, breptawičin, dudlawičin ma mraččin, mrmraččin. Duslačka, i, f. murmuratrix, cis, f. eine Murrerinn, Brummerinn: morgolódóné. Syn. Breptačka, Breptawica, Dadlawica, mamráčka mrmrač= Ea, Reptačka, Reptáwica, Škamracka. dudlačow, a, e, adj. poss. murmuratoris: dem Murrer (Brum= mer) gehörig, morgolódóé. Syn. breptaćom breptawcow SuSawcow mamraćow, mrmračom reptačow, reptáwcow, stamračow, stamrawcow. Dudláňí, á, n. murmuratio, nis, f. Seneca. murmur, is, m. strepitus, fremitus, ûs, m. das Brummen, Murren, Schnurren: morgás, morgolódás. Syn. Breptání, mamráňí, mrmrání, Rep Stamrání, boh. Bu

blání, Bručení, Brúkáňí Bre btání, 2) v. Dudlawost. dudlak, lal, lem, V. I. imp. du dli: murmurare Varr. strepere, fremere: brummen, murren, schnurren: morogni (gok), morgolódni. Syn. breptat, mamrat mrmrat, reptat, stamrat, boh. bublati, bru čeři, brúkači. Dudláwáňí, á, n. nom. verb. ex seq. v. Bubláwání. dudláwať, al, ám, freq. ex du dlat, boh. bublawat. dudlawcow, a, e, adj. poss. Y. dudlačom. dudlawe, adv. murmurabunde, murmurose, cum murmure (strepitu, fremitu), morose: murrend, brummend, mit Schnurren (Brummen), mürrisch: morogva, morgolódva. Syn. bre. ptawe, brúkaw'e, bublaw'e, mamrawe, mrmrawe, reptas we, stamrawe, boh. brebta w'e, breptaw'e. Dudlawec, wca, m. v. Dudlać. dudlawi, á, é, adj. murmurans cum murmure (strepitu, fremitu), murmurabundus, a, um : murrend, schnurrend, brummend, mürrisch: morgó, morgolódo. Syn. breptawi, mamrawi, mrmrawi, repta wi, stamrawi, boh. breptawi, brúkawi, bublawi. Dudlawost, i, f. murmurabunda (morosa) natura, conditio: ein mürrisches Wesen, die Brum merei: morgóság, morgó (morgólódó) termeszét. Syn. Bres ptawost', mamrawost, Mem. rawost', Reptawost, Škem» rawost'. boh. Brebtawost, Brús kawost, Bublawost. Dúfáňí, á, n. spes, ei, f. tas Hoffen remény, reménység. Usus. Profi Dúfáňú: praeter (contra) spem: wieder Hoffen: reménység ellen. Prov. Stts Dú.

Dúfáňí a Čekáňí, mnozí sú oklamaní. Dúfaňí, a Čekaňí, ne gedného poblázní: fallitur augurio spes bona saepe suo, Ovid. spes saepe fallit homines: Hoffen und Harren macht manchen zum Rarren: a' reménység gyakran meg-tsallya az embert. dúfanliwe, adv. confidenter, Cic. dreift mérészen. 2) v. dowerne.

dúfanliwí, á, é, adj. confidens, tis, Cic. dreift: mérész. 2) v. dowerní. Dúfanliwost, i, f. confidentia, ae, f. Cic. Terent. Dreistigkeit: mérézség. boh. Dúfanliwost. 2) v. Dowernost. dúfať, al, ám, V. I. imp. dúfag: sperare, spem habere, spe teneri, in spe esse: hofs fen, Hoffnung haben, in Hoffnung seyn: reményleni bízni. Sn. úfat. Usus. Iste dúfat: certo sperare, confidere, spem certam habere: gewiß hoffen bizonyosan reményleni. Gá dúfám: spes me tenet: ich hoffe, habe Hoffnung: én reménylem. Gak gá dúfám : ut spero wie ich hoffe; a' mint reménylem. Dúfám, že to učiňís ale tím gá mluwím? spero te id facturum; quamquam qui cum loquor? ich hoffe, du wirst dieses thun, aber Mein! mit wem rede ich denn? reménylem: hogy meg tselekszed ezt ; de vallyon kivel szóllok én? Tatík, dúfám (gak gá dúfam ) príše: pater, spero (ut spero), veniet: der Vater, hoffe ich (wie ich hoffe), wird kom men: az attyam, a' mint reménylem, el-jön. Us wiceg nedufam: non amplius spero' despero: ich hoffe nicht mehr, verzweifle: már többé nem reménylek, kétségbe esek. Nemás Tom. I.

wíc, čo dúfať: nesmis wie dúfat: non est quod speres: du darfst nicht hoffen: nints mit reménylened.

Duh, u, m. foetor, paedor, is, m. Cic. hircus, i, m. der Gestank, Bocksgestank, z. B: der stinkende Schweiß unter den Armen: göz, büdösség. Syn. Puh boh. Prt. Usus. Dúh zakureney Izbi, nidor hypocausti, gözi a' béfütött szobának.

Duha, i, f. arcus coelestis (pluvius), iris, idis, f. der Res genbogen: szivárvány, szovárvány Par. Pap. Prov. Pige Neprawost gato Duha Wodu. Pige, gako Duha Wodu: est insignis potator. Deditissimus ad pocula est. Ranarum more bibit. Qui absque cibo vivunt, ranarum more bibentes, Athenaeus. er fan brav saufen: nagy korhely. Duha Wodi zebrala; mog milí má nowí klobúk; kdože mú ho opere? scopae dissolutae: ungereimte Sache: Tövel hegygyel öszve álló dolog. 2) Duha na Suse: asserculus, assiculus, doliarius assis, assula doliaris, comma, átis, n: Barge, Kimme: donga.

† Důhon, u, m. v. Dohon. † dúhonní, adj. omn. gen. v. dobonní.

duhowi, á, é, adj. iridem, concernens: den Regenbogen bea treffend: szivarványt illetö. Usus. Duhowá Farba: color arquatus: Regensbogenfarbe: szivárvány szín. Dukát, u, m. aureus (numus), i, m. Dukaten: árany. Dukátíček, čku, m. dem. ex seq. Dukářík, u, m. dem. ex Dú

tát. Dukátisko, a, n. exagger ex Dukát: magnus aureus: ein Kk grow

arany

mérték, † Důkaz, u, m. v. Dokaz. + Důklad, u, m. v. Doklad. † důkladne, adv. v. dokladňe. † důkladní, á, é, adj. v. dokladní.

† Důkladnost, i, f. v. Dokladnost.

+ Dul, Gen. Dolu, m. v. Dol. * Dúla, i, f. v. Šdúla. + Důlek, itu, m. v. Dolek. důležite, adv. v. doležite. † důležití, á, é, adj. v. doležis tí.

+ Důležitost, i, f. v. Doležitost. † důlkowati, á, é, adj. v. doltowati.

* dulowí, á, é, adj. v. ģdulos wi.

*Dum, genit. Domu,m. v. Dom. * Dumbger, u, m. v. Dumbír. * Dumbgereňí, á, n. v. Ďum. bireňí.

* Ďumbgeríček, čtu, m. dem. ex seq. v. Dumbírit. Dumbgerit, u, m. dem. ex Dumbger: v. Dumbírik. 8umbgerit, il, ím; v. Sumbi rit.

* Sumgerowi, á, é, adj. v. Sumbirowi.

Sumbírení, á, é, part constr. zinzibere conspersus (conditus) a, um mit dem Ingber bestreut (angemacht); gyömbérezett. boh. zázworení. Dumbírení, á, n. zinzibere conspersio das Bestreuen (Anmachen) mit dem Ingber: gyömbérezés. Dumbiríček, čku, m. dem. ex

seq.

Dumbirit, u, m. dem. ex Dum
bír. boh. Zázworček.
Sumbirit, il, ím, V. I. imp. Sum.
bit: zinzibere conspergere,
condire mit dem Ingber be
streuen, anmachen: meg-gyöm-
bérezni. boh. zázworití.
Sumbirowí, á, é, adj. zinzibe-
reus, a, um e (cum) zinzibe-
re: ingberig, mit dem Ingber ans
gemacht gyömbéres. Usus.
Dumbirowé Pátené: zinzibe-
reum crematum, zinziberea
sicera: Ingwerbrandwein: gyöm-
béres pálenka.

Důminka, i, f. v. Dominka,
Zminka.

Důmisl, it, m. v. Domisel. † důmiflñe, adv. v. domiseľňe. † důmisini, á, é, adj. v. dos miselní.

+ Dumisnost, i, f. v. Domisel. nost.

† důmйeliwe, adv. v. domňekis

we.

+ Dus