lamit orra alá törni. 2) v. fitat. Frntáwání, á, n. nom. Verb.

ex seq;

frnkáwať, al, ám, freq. ex fentat.

Stňúf, a, m. Plur. nom. Stňúfi, genit. fow: mystaces animalis, v.g. leporis: der Knebelbart Schurbart, an Thieren: bajusza (bajutza) az oktalan állatnak, p. o. a' nyúlnak. Syn. Súzi, Fúzki. Srňúseňí, á, n. mystacum eruptio, in animalibus: das Bekommen des Knebelbarts, an Thieren: bajuszozás, bajutzozás. 2) mystacum motio (agitatio), das Bewegen (Regen) des Knebelbarts: bajusznák (bajutznak) mozgása, lengedezése. feňúset, sel, sím V. 1. imp. ňuf: mystaces acquirere, de animalibus: den Knebelbart bes kommen, von Thieren: bajuszsodni, bajutzosodni. Frňúst, sow, m. pl. v. Stňús. feňúsiť, il, ím V. I. imp. ňus:

mystaces movere (agitare, vibrare), den Knebelbart bewegen (regen), von Thieren: bajuszát (bajutzát) mozgatni. Frňúsíwáňí, á, n. nom. Verb. ex seq. frňúsiwat, al, ám, freq. feňúniť.

ex

Stuftut, u, m. v. Fristuk, * Fruftutowání, á, n. v. Stif tułowání.

* Srutirowáňí, n. v. Drhnutí. * fruticowat, towel, rugem

V. I. imp. rug, v. drhnút. fruticowi, á, é, adj. fruteus, a, um; e fruto: aus (von) Froutier, froutieren: frutírbólvaló. Usus. Srutícowé pá. trički, fruteum rosarium Froutierbeten, ein froutierener Rosenkranz: frutír-olvasó. Suč, u, m. v. Mač. 2) v. Falala.

fruftutowat, kowal, kugem, v. Fristutowat. Srutit, u, m. a) Zelina: fru-tus, i, f. Abrus precatorius Linn, Froutier, Frottir: frutir. b) geg Bobek: frutum, i, n. bacca frutea, dura et nigra, rosariis faciendis deserviens Froutierbeere, des Froutiers kleine runde Frucht: frutír szém (apró gyümölts),

Sučání, á, n. a) Wetru: fre

mitus, strepitus, ûs, m. das Saufen, zúgás. Syn. Sútáňí, Dutí. boh. Sučeňí. b) Clo weka: anhelitus, ûs, m. grave respirium, fortis raspiratio: das Schrauben, starkes Athemholen (Athem), Keichen: nehéz lélegzés (lehellés), fúladozás, pihegés. fučanliwe

adv. anhelanter anhele schnaubend, keichend; mit Schnauben, mit Keichen: pihegve, nehezen lehellve, fuladozva.

a,

fučanliwi, á, é, adj. anhelus Virg. Ovid. anhelatus, um; anhelans, tis, anhelator, is: schnaubend, keichend, mit Keichen und Schnauben vers bunden; der schwer Athem holt, keicht; stark athmend: pihegö, pihegéssel való, nehezen le hello, fúladozó. fučať, čal, čím V. I. imp. fuč :

flare, fremere, strepere: faufen, weher, gehen; füjni, zúgni. Syn. dut, fut, fukat, zas fučat. Usus. Weter fučí, flat (strepit) ventus, der Wind weht (geht, faust), es saust (bläst) der Wind! fúj (zúg) a' szél. Weter proti mne fuči (i8e), ventus est mihi adversus (flat adversus me): der Wind geht mir entgegen: ellenem fúj a szél. 2) anhelare, fortiter (graviter) respi

ra

ex seq. fučíwat, al, ám, freq. ex fútat.

* Fučko, a, m. v. Blázen. fudrowni, á, é, adj. generalis, e: allgemein: közönséges. Sudrownd (boh, fudrowňí) Stola, cuniculus (canalis metallicus) generalis, die Trengstollen, közönséges álllik (lyuk) föld alatt való ásas, mina. + fudrowňí, adj. omn. gen. idem.

Suğ, u, runcina serviens stria

turae, caelum et coelum, i, n. Kehlhobel, Nothhobel: vésö, kivájo (ki-vésö) gyalu. Syn. Sugownik, Struh, 5obřit, to fa f him fuguge neb las bí. 2) stria, striatura ae, f. canalis, is, m. die Kehle, Bertiefung ravátolás, barázdátska, gerezdelésetske, barázdálás, valaminek völgyelése. Syn. Žlabček, Žlabek. Suga, i, f. coagmentum, i, n. iunctura, commissura, ae, f. die Fuge, d. i. Ort, wo zwei Dinge zusammengefügt find: öszve-foglalás. 2) v. Sug 2-do

Nro.

Sugát, a, m. turbo, inis, m. nimbus, i, m. procella, ae, f. Cic. Virg. Lucr. Sturm, Sturmwind heftiger Wind: szélvész, nagy (erős) szél. Syn. Wichor. 2) v. seq.

Sugawica, i, f. nix volitans,

Gestöbers des Schnees, hó-fújás, fernyeteg, fergeteg. Syn.

Chugawica, Chumelica. 2) v. Sugát. fugawiční, á, é, adj. nimbosus, a, um: stöbernd, fergeteges. Syn. dugawićní, cu. melíční. fuģowani, á, é, p. c. striatus,

a, um: gefehlt, ravátoltt, ba/rázdás, gerezdeltt, völgyeltt, kivájtt, kivésett, sugorgós, rántzos. Syn. wifugowani, wižlabení, wižlabkowani, žlabeni, žlabkowani. Usus. Fugowaná Lagfňa, striatus asserculus, striatum tigillum, Kehlleiste, Hohlleiste, ravátoltt létz.

raváto

Suģowáňí, á, n. striatio, efformatio striarum striatura, v. g. in asserculo: das Kich Ien die Kehlung: / lás, barázdálás, gerezdelés, völgyelés, vájás, vajogatás, vésés, kivésézés. Syn. Wifuģowáňí, Wižlabeňí, WiZlabrowání, Žlabeňí, ŽlabFowání.

fugowat, gowal, gugem V. I. imp. gug: striare, strias (rimulas efformare in ligno: kehlen, z. B. Leisten ravátolni (lom), barázdálni (lom), völgyelni (lem), vájni, vajkálni, vájogatni: vėsni. Syn. wifugowat, wižlabit, wiže labkowat, žlabiť, žlabkował. 2) coniungere, committere: fügen, in einander: öszve foglalni, kötni. Sugownit, a, m. v. Suğ 1-mo Nro.

fut, indecl. adhibetur loco verborum: a) intrare, introire, ingredi, illabi: hinein gehen, hinein springen, hinein schlüpfen: be-menni, bé-lépni, bé-ugrani (ugorni). Usus. Rdiž sa nawečeral, hne8 fut (pro wes fel, skočil, lahel etc.) do Postele. 2 po Smrti fút so

Usus.

Zemi. b) abire, discedere, erumpere, evadere, elabi, evanescere: weggehen, fortge hen, entgehen, hinausgehen, wegfliehen, entschwinden, verschwinden, entschlüpfen: kimenni, ki-szaladni, el-menni, el-enyészni, el-veszni, el-tünni, el-illantani. Gak náhle to počul, hnes ten fut (pro wisel, utekel, zmizel etc.) 3 Izbi (ze Swet= lici). Sut wen. c) caedere, plagam (ictum) inferre, Streich, Past, Pust) geben, pusten: tsapni, ütni, megtsapni, meg-ütni. Usus. Gato sa poprátelski dosřidlúho 3howárati, gedním Rázem ho len fut (pro u8eril, smikel, swacnul etc.) pref hubu (pref Lice, pref ucho): ut familiariter invicem satis diu confabulabantur, repente ipsum per os (per faciem, per aurem) caecidit.

Sukač, a, m. flator, is, m. flans, tis, m. Blaser, fúvalló, fúvé. Syn. Duchač. 2) anhelator, is, m. Plin. H. N. Schnauber, Keicher, der schwer Athem holt, feicht: pihegő, nehezen lehellő, fúladozó. 3) v. mechi, mesti. Sútaní, á, é, p. c. flatus, a, um: geblasen, fútt, fúvott. Svn. dúchaní.

Sútáňí, ¿, n. flatus, ûs, m. Virg. Ovid. spiratio, nis, f. spiritus, ûs, m. das Blasen mit dem Munde, der Hauch, Athem; fúvás, lehellés, lélegzet. Syn. Dúcháňí, boh. Dimání, Dmícháňí. Usus. Fúkáňím robisa Sklo, flatu figuratur vitrum Plin. H. N. durchs Blasen, wird das Glas gestalten: fúvással tsinállyák az üveget. 2) flatus venti, das Blasen des Windes, Wind

blasen: fúvás (fúás), szél. Syn. Dučí, Fučáňí. fúkať, al, ám V. I. imp. tag:

flare, sufflare, refrigerandi causa etc.: blasen mit dem Munde, z. B. die Speise zu kühlen: fújni, fúni (fúvok, fúvom). Syn. dúchat, fútať fi, boh. Símati, dmíchati. Rasu fúFat, pulmentum flare, den Brei blasen, a' kását fújni. Prov. Roho Ráz Rasa popáli, wždici gu futá, mus picem gustans. Faciunt pericula cautum. Siculus mare prospectat. Expertus metuit. Infans ustus ignem timet: ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer: a' kinek a' kása megégeti a' száját, még a' tarlajat-is fujja. A' kit a' téj megéget, a' tarhot-is fújja. v. Ras fa, popáliť. 2) de vento: flare, blasen, wehen vom Winde: fújni. Syn. dut, fučať. Pekni Wetriček fúká, aura (flatus) lenis (mollis) flat, es weht (bläst, geht) ein fanfter Wind: gyenge (kis) szellő fúj. 3) Múter (donutra) fúkať: inflare, inspirare, intro flare: hinein wehen, bé (belé) fújni, fún. Syn. wefutowat, boh. čiseti. II. rec. fútať sa: aestuare, ira, fervere, de ira-. cundis: brausen, vom Born oder zornigen Leuten: haragra gerjedni, harag miá égni, hevülni (lök), hevesnek lenni (heves, mérges vagyok) mérgesedni, hánykódni, hánykolódni. Syn. Snewať sa, gežit fa. III. rec. fúkať, si, v. fútat 1-mo Nro. Sútáwáňí, á, n. nom. Verb. ex seq.

fúkawat, al, ám, freq. ex fú tat, boh. Smícháwati. fuknúť, knul (tel), tňem V. P. imp. tni, de uno actu, v.

fús

fúkať. Usus. Sutni mu do Oči.

futnutí, á, é, p. c. taní.

v. fús

Sutnutí, á, n. v. Futáňí. + Fundácia, e, f. v. Založeňí 2-do Nro. 3budowáňí. Fundgrub, u, m. caput fodinarum, Fundgrub, elsö (fő) bánya. Syn. prwňí Dol nowého Cuku w Banách. t fundowani, á, é, p. c. v. založení 2-do Nro. 2) v. zmislani.

† Sundowáňí, n. v. Založení 2-do Nro. 2) v. Zmísláňí. + fundowati, owal, ugi (u), v. založit 2-do Nro. 2) v. zmislat. Sundžání, á, n. v. Frndžáňí. fundzať, žal, žím V. I. imp. dzi: v. frňdžať. Sungačka, i, f. funda, ae, f. Liv. Terent. Schleuder, paritja. boh. Lučiste, Prak. Fungalta, i, f. idem. Sunt, a, et u, m. libra, ae, f. pondo, n. indeclin. das Pfund, (Gewicht), font et funt Paris papay. Usus. Na Sunti (ne od Ruki) predá wat, libratim (ad libram) vendere, distrahere: pfundweise verkaufen, font számra árúlní, el-adni, a Sunti wážit, v. funtowat. Pol Funta, semilibra, halbes Pfund, fél-font. Tri Sunti, tres librae, tria pondo, drei Pfund, három font. Prov. 3a Sunt Rúsele newáží, v. Rúsel. Suntíček, čta et čtu, m. dem. ex seq.

Suntir, a et u, m. dem. libel

la, parva libra; das Pfündchen, fontotska. Suntowání, á, n. libratio, ponderatio, expensio ad libram: das Wägen (Abwägen), fon

tolás, funtolás. Syn. Wážeňí na Wážkách. funtował, towal, tugem V. I. imp. tug librare, ponderare, expendere ad libram: wa gen, abwägen (abwiegen), fontolni, funtolni. Syn. wážit na wážkách. funtowi, á, é, adj. libralis Colum. librilis, e Caes. unius librae, libram adpendens; pfündig, ein Pfund enthaltend (wiegend), von einer Pfunde: fontni, fontos, boh. liberňí. Usus. Funtowi Gaziček na Wážkách, phalanx, libramentum, lingula (ligula) librae das Züngelchen (Züngchlein, kleine Zunge) in der Wage, funtnyil. Suntowi Ramen (funtowá Waha), pondus librale, Pfundstein, Pfundgewicht, font kö, font mérték. Funtowa gruska, pyrum librale, Pfundbirne, fontos körtvély, Funtowá koža, corium librale, Pfundleder, fontos bör. Suntowa misa (misečka, Šálká Wáčka), bilanx, Mart. Cap. die Wagschale, font-serpenyő. Funtowa Podefwa, planta libralis, pfündige Fußsohle, fontos talp. funtowni, á, é, adj. idem. Suntownit, a, m. libripens, dis, m. Plin. N. H. librator Plin. Ep. libritor, is, m. der Abwäger, fonttal mérő. Syn. Wážňí, Wážňíť na Sunti. Súra, i, f. vehes et vehis, is, f. Plin. H. N. vectum, i, n. eine Fuhre, ein Fuder, Wa= genvoll: szekér, egy szekér tereh. Usus. Fúra Drewa, vehes ligni, Holzfuhre, Fuders Holz: egy szekér fa. Fúra bnoga, vehes fimi, FuderMist, egy szekér trágya. Fúra Sena, vehes foeni, Fuder

.

Heu,