Gablčňíca, i, f. v. Fldrka. 2) pomarium, hortus pomis arboribus consitus; Öbstgarten, Aepfelgarten: almás (gyümöltsös) kert. Syn. gablčná (owocná ) Zahrada, Ščepnica. Gablčňíť, a, m. v. Flár. Gablčník, u, m. 3elina: a) bílí: marrubium album (cantherinum) Plin. H. N. Marrubium vulgare Linn. weißer Andorn, Lungenkraut, eine Pflanze: pesztertze (fejér pesztertze) fü, pemete, fejér pemét - fü. boh. Gablečňík. b) černí: marrubium nigrum, kapotnyak, fekete pesztertze fü. Syn. čérní koreň. Aliud est topitnik & emerica čére ná. c) Alaf et Jwa pížmowa 2) pomea torta (placenta): der Apfelkuchen, almás kaláts (pogátsa). Syn. gabl kowi Roláč (Báles). + Gablecko, a, n. v. Gabliko. + Gablečnice, f. v. Gablčňica. Gablečník, a, m. v. Gablč. ník (a). + Gablečník, u, m. v. Gablč» ňíť (u). † Gablíčko, a, n. v. GablčEO. Gablko, a, n. pomum, malum i, n. der Apfel, alma. Ud Omowe Gablko w Chrtáňí: nodus gutturis, uva, ae, f. epiglossis, idis, f. Plin. H. N. Deckel der Luftröhre, Zapfen: szaka, torok diója. Bodlawé Gablko: Datura stramonium Linn. Stechapfel: töskés alma. Bofmánské Gablko : malum bosniacum, Bofner Apfel, boszmány alma. Čerwené (cigánsté) Gablko: malum rubellianum, rother Apfel, der Röthling: vörös alma. Granátowé (zrnaté) Gablko : malum granatum Punica granatum Linn. Granatapfel, pomagranát. Rončité Gabito: malum turbinatum, Spihapfel, hegyes alma. Rutničkowé Gablko malum strutheum (struthium) Colum. Plaut. Quittenapfel, eine kleinere Art Quitten: apró birs-alma. R u tňowé (ģdulowé) Gablko: malum cydoneum (cotoneum), Quitte, Quittenapfel: birs-alma. Madowé Gablko : v. fladké. Maké Gablko: pomum mite, weicher Apfel, púha alma. milostné (laska, wé, zlaté), Gablko: pomum amoris, malum insanum, So lanum Lycopersicum Linn. Liebesapfel, szerelem (egészségtelen) alma. Mochowé Gablto: malum muscosum, Mosapfel, mohos alma. Muftátowé Gabito: malum apianum (muscatum, moschatum, superbum): Muskatelers apfel: muskotály alma. O h ň is wé (gako Oheň čerwené (boh. zardelé) Gabito: malum sericum, claudianum: Feuerroth apfel, apró piros alma. Et uhlé Gablko: malum turbinatum (orbiculatum, volubi le): runder Apfel: kerékded (kerek hengergö) alma. Panensté Gablko: malum orchomasticum, Jungfernapfel : leány tsetsü alma. Pichla wé Gabito, i. e. gežkowa Pali v. gežkowi. Plané Gablko: malum sylvestre (sylvaticum), Holzapfel, wilder Apfel: vad alma. Pozdňé (zi mné) Gablko: pomum serotinum, Winterapfel: téli alma. Ragské Gablko: a) ne Omačku: malum paradisiacum, Paradiesapfel paraditsom alma. b) i. e. planá (zámorská) Tekwica: colocynthis, idis, f. Coloquinte, wilde Kürbiß: sár- tök. Rag= stého Gablka (ragski) Strom čet malus, i, f. Linn. der Apfelbaum, alma-fa. Syn. gablonowi Strom. Planá Ga. bloň: malus sylvestris (sylvatica, agrestis): wilder Apfelbaum, Holzapfelbaum: vad alma-fa. Syn. Planka. Gablonečka, i, f. dem. ex Ga bloňka. Gabloňisko, a, n. contemt. et exagger. ex Gabloň. Gabloňka, i, f. dem. parva pomus (malus), ein kleiner Apfelbaum, alma-fátska. boh. Gablůňka. gabloňowí, á, é, adj. pomeus, malinus, a, um; vom Apfelbaume, alma-fai, alma-fábólvaló. Gablonowe Drewo; lignum pomi, Apfelholz, alma - fa. čel, ragská Gablon: malus paradisiaca, Paradiesapfelbaum, paraditsom alma-fa. Ranné Gablto: malum praecox, frühseitiger Apfel, idején érő alma. Rozmarinkowé Gablko: pomum rosmarinum, Rosma= rinapfel, rozmaring alma. Sladké (madowé) Gablko: mělimēlum Varr. malum melapium (melleum): Süßapfel, Honigapfel, Süßling, süßlicher Apfel: édes (paraditsom) alma. Scepné (fcepowé) Gablko: malum hortense, Gartenapfel, kerti (óltott) alma. Wino wé (winné) Gablko, vulg. Wandlička: malum vinosumn (vinoso sapore), pomum vinaceum Weinapfel, vulg. Weindling: bor izú alma. WIčé Gablko, i. e. wlaskí dlu† hi Podrazek, zelina: aristolochia, (longa), ae, f. Cic. Osterluzei, Hohlwurz, Herzwurz, Fobwurz: farkas alma Par. Pap. hím olasz farkas alma, fű és gyökér. Prov. Nedelako od Stroma Gablka padagú: non procul a proprio stipite pomia cadunt. Saesolet similis filius esse pape tris: der Apfel fällt nicht weit von den Stamme: nem meszsze esik az alma a' fájától. Gati Strom (gaká Gabloň) také Gablko: par arbori fructus. Qualis pater, talis filius: wie der Baum so der Apfel: minémü a' fa, ollyan a' gyümöltse (az almája). gablkowati, á, é, adj. v. gablekowati. gablkowi, á, é, adj. pomeus, malinus: a, um: von Aepfeln gemacht, oder mit Aepfeln belegt: almai, almás, almábólvaló. Syn. gablčni. Gablkowi Roláč: v. Gablčník (u). Gabloň, e, f. pomus, Pyrus Gablůň, i, f, v. Gabloň. † Gablůňka, i, f. v. Gabloňka. Gabratka, tek, n. plur. palmae, arum. f. pl. Plin. H. N. rami arborum cum evolutis gemmis. Salix caprea Linn. die Palmen, Zweige eines Bau mes, oder Stammes: barka palma-ág. Syn. Barki. Gaćáňí, á, n. eiulatus, vagitus, ûs, m. Virg. Plin. H. N. Ovid. Cels. das Quäcken, Wimmern, z. B. der kleinen Kinder jnngen Schweinen: nyivás nyivátskolás, kis gyermek rivás. Syn. Gakot, Wresčáňí, Wrest. : gačat, čal, čím, V. I. imp. gač: vagitare, vagire (is ivi et ii) quäcken, wimmern: nyioni (nyivok), nyivátskolni (lok), rioni (rivok) mint a' kis gyermek. Syn. wresčat. Gačáwání, á, n. vagitatio, nis, f. das öftere Quäcken, nyivátskolás. Syn. Wresčáwáňí. gaćáwat, al, ám, V. I. imp. ag: freq. ex gačať: vagitare, öfters quäcken, wimmern: Gachtač, a, m. haesitans (haesitabundus, haerens, titubans) linguâ, haesitator (in sermone) Plin. Epist. Stocker, ein Mensch, der im Reden stockt: a' szólásban akadozó ember Par. Pap. Syn. Drğotač, Drģotawec, Drkotač, Drkotawec, Gachtáwec, Rod= kodákač, Roktać, Roktawec, Zagachtawec Zagakawec 3agakliwec, 3agikač (3ágí= kač) Zagikawec (Zagikawec). Aliud est Blblač et Seplač. gachtaččin, a, e, adj. poss. haesitantis in sermone feminae, der Stockerinn gehörig, a' szólásban akadozó személlyé (aszszonyé). Syn. drģotaččin, drkotaččin, gachtawičin, Fod= kodaččin', koktaččin, kokta= wičin, zagachtawićin, zagakawičin, zagakliwičin, zagikaččin, zagikawičin. Aliud est blblaččin et seplaččin. Gachtačka, i, f. haesitans linguâ (in sermone) femina, Stockerinn, stockendes Weibs= bild, stockende Person, die stockt im Reden: a' szólásban akadozó személy (aszszony). Syn. Drģotačka, Drkotačka, Gachtawica, Roktačka, Roktawica, Rodkodačka, Zagachta= wica, Jagakawica, Zagakliwica, Zagikačka, Zagikawica. Aliud est Blblacka, et Seplacka. 2) v. Gachtáňí. gachtačow, a, e, adj. poss. linguâ haesitantis (titubantis) hominis, haesitatoris: dem Stocker (stockenden Menschen) gehörig, a' szólásban akadozó emberé. Syn. drgotačow, dr= kotačow, drgotawcow, drkotawcow, gachtawcow, kodko-, dáčom, koktačow,' koktawcow, żagachtawcow, zaga= kawcow, zagakliwcow, zagis kačow, zagikawcow. Aliud est blblačow, et seplacow. Gachtáňí, á, n. haesitatio, nis, f. et haesitantia linguae Cic. titubatio (linguae) Macrob. das Stocken (Stolpern, Wanken) des Menschen im Reden: akadozás a szólásban Par. Pap. Syn. Drģotaika, Drģotání, Drkotáni, Gachtačka, Rodkodákáňí, Roktáňí, Zagachtáňí, Zagachtáwáňí, Zegatowání, Zagítání, Sagikáwání, zadrhowání (zarážáňí) w Reči, boh. Edákáňi. Aliud est Blbáňí, et Šepláňí. gachtal, tal, cem (tám) V. I. imp. gachci et gachtag: haesitare (haerere) linguâ, titubare linguâ Ovid. verbo Cic. titubanter loqui: stocken, stolpern (wanken) im Reden, ste= ckend reden, betreten seyn im Reden akadozni a' szolásban, akadozva (tántorogva) szólani (szólok) Pár. Pap. Syn. drgotať, drkotať, koSkodáEat, toktat, zagachtať, zagabtáwať, zagakať (zagakowat) sa, sagítať sa, zadchowat (zarázat) Gazikem, neb w Reci, boh. Sakati, Flottáti. Aliud est blblat, et feplet. Gachtáwání, á, n. nom. Verb. ex seq gachtáwať, al, ám, freq. ex gactat. gachtawcow, a, e, adj. poss. v. gachtalow. gachtawe adv. lingua titubante, haesitando, haesitanter, haesitabunde, cum haesitantia (haesitatione): stockend, stolpernd im Reden: akadozva (tantorogva) a' szólásban. Syn. Srgotawe, drkotawe, koskodákawe, kok tawe, zagachtawe, zagakawe, zagakliwe, zagakowňe, za. gitačne, zagikawe (zágíka. we). Usus. Gachtawe howo, rit, mluwit: v. gachtat. Gachtawec, wca, m. v. Gach. tač. gachtawi, á, é, adj. haerens (haesitans, titubans) linguâ, haesitabundus Plin. Ep. titubatus, a, um. stockend, stol.. pernd (wankend) im Reden: szólásban akadozó (tántorgó). Par. Pap. Syn. drgo, tawi, drkotawi, kodkodákawi, koktawi, zagachtawi, zagakawi, zagakliwi, zagakowni, zagikační (zagikační) zagitawi (zagitawi. Aliud est blblawi, et seplawi. Gachtawost, i, f. haesitantia linguae, oris titubantia (titubatio), os haesitans: das Stocken (Stolpern) der Zunge, a' nyelvnek akadozása tántorgása. Syn. Drgotawost, Drkotawost, koskodákawost, kok, tawost, Zagachtawost, 3agakawost, Zagakliwosť, Zagakownost, 3agikačnosť (3agitačnost), 3agikawost, (3agitawoft). Aliud est Bibla wost, et Seplawost. Gacint, u, m; chrysolitus, i, m. Plin. Chrysolith, arany színú drága kö. Aliud est 5ia cint. Gačmeň, a, m. hordeum, i, n. hordeum vulgare Linn. die Gerste, árpa. boh. Gecmen. Gačmeň fat (rozséwat): serere hordeum Virg die Gerste fäen, árpát vetni. 2) Gačmeň Otu: crithe, es, f. Cels. aegilops, opis, f. hordeolum, i, n. hordeolus, i, m. ein Gerstenkorn im Auge, Geschwürlein in dem Augenbraune: árpa a' szemen, szemen termett árpa. Syn. Gačmené Zrno, Tom. I. Gačmeňisto, a, n. contemt. et exagger. ex Gačmeň. 2) v. Gačmeňina. gačmenni, á, é, adj. hordeaceus, a, um: Gersten, aus (von) Gersten: árpai, árpás, árpából-való. boh. gećni. Gač menní Chléb: panis hordeaceus, das Gerstenbrod, árpakenyér. Gačmenné Lufčina: gluma (cluma), Gerstenhülse árpa szem' tokja. Gačmenná múta: farina hordeacea, Ger stenmehl, árpa liszt. Gačmen. ná Slama: v. Gačmeňina. Mesto Wina gačmennu Wodu užiwał (požíwat): ptisanam in vicem vini bibere, sumere Cels. anstatt (an Statt) des Weins ein gesottenes Gerstenwasser trinken, bor helyett fött árpa vizet inni. Gačmenné Piwo: bryten, cerevisia hordeacea (e hordeo cocta): Gerstenbier, árpa ser. Gačmen né Krúpi: hordeolum, ptisana hordeacea: Gerstengraupen, PP ár nervosus sermo, wichtige (nachs denkliche) Rede, hathatós (nyomos) beszéd. árpa kása. Gaimenné Ple- való, hathatós. Gadrná Rei: wi: acus hordeaceum, Gerstenspreuer, árpa-pelyva (polyva). Gačmenné 3rno: a) granum hordeaceum, Gerstenkorn, forn, árpa-szem (mag). b) w Otu: v. Gačmeň 2-do Nro. Gaderko, a, n. dem. nucleolus, i, m. das Kernchen, Kern Icin: magotska, szemetske, magva (széke) akár melly gyümöltsnek, dió béle, boh. Gadirko. Očné Gaderko: pupilla oculi, der Augstern, szemfény. gaderne adv. v. gadrňe. gáderní, á, é, adj. v. gadení. Gadernica, i, f. v. Gaterni ca (ex Gátra). * * Gaderňička, i, f. dem. ex gadernite adv. v. gadrňe. gadrňe adv. nucleose, grano- Gasto, a, m. nucleus, i, m Kern, der eßbare Kern, z. B. der Nuß, Mandel, etc.: a' kemény gyümöltsnek (diónak, mandolának, etc.) béle, magva, széke. 2) tropice. W tem Gádro wezi (celá Wec pozo, | stáwá, záleží): in eo res vertitur Liv. die Hauptsache (das) Hauptwesen) besteht darinn, ab ban forog a' dolog, abban áll a' dolognak veleje. 2) grauum piri, pomi, etc. der nicht bare Kern, z. B. des Apfelt, der Birne: valaminek magva, p. o. almának, körtvélynek 3) medulla ligni, das Marf des Holzes, das Kernholz: veleje a' fának. v. mozga flos nucleus, optimum quodque alicuius rei: der Keen: das Beste, z. B. des Eisens, java (eleje, veleje) valaminek. Gafira, i, f. Plur. nom. gafiti, gen. fit: v. Borowka. Gafirečka, i, f. dem. ex seq. Gafirka, i, f. dem. ex gafita. gafirowí, é, é, adj. v. borow: Fowi. gag! interiectio dolentis: V. beda. Gag gag! v. beda pte beda. Gáģáňí, á, n. gringritio, nis, f. gingritus, ús, m. Arnob. clangor, is, m. das Gackern, Echnattern der Gänse: gágogás. Gágát, u, m. drahí kamen gagathes, ae, m. Plin. H.N. gagates, is, m. Succinum nigrum vel Lythantrax piceus Estn. Schönb. Pechkohle, schwarz zer Bernstein; der Gagatstein, Gagath, ein Edelstein: gagates kö. Aliud est chat, et ots licí Rameň. |