ló, tímárokat illető. boh. to. želužski. Barbárstí Strom, 3elina. Rhus coriaria Linn. Gerberbaum Schlingbaum szklompía fú, mellyel a' ti márok bört készétenek. Garberstwi, á, n. ars cerdonaria (coriaria, alutaria): die Gerberei, das Gerberhandwerk: tímárság, tímár mesterség. boh. Roželužstwi. Gárčeček, čtu, m. dem. ex sey. Syn. Potočecet. Gárček, u, et rečku, dem. rivulus , 1, m. das Bächlein, patakotska, kis patak. Syn. Potoček 2) alveolus Curt. ein fleines Flußbett, viz árkotska, Gárčenča, ata, n. plur. nom. ata, dem. ex seq. Gárčenec, nca, m. agnus anniculus, cinjähriges Lamm, tokoly, esztendős bárány (örü). Syn. gednoročé Baranča. Plur. nom. Garcence, gen. cow: agni anniculi, ein jährige Lämmer, toklyok. v. Garta 3. Nro. gárčení, á, é, p. c. alveatus, alveolatus, v. g. sulcis Cato. vallatus, a, um: in Gestalt einer Mulde ausgehöhlt (verticft), mit breitem Rande verticft, verschanzt, umgeschaußt, umgegraben: fel-arkoltatott, árkokkal bé-keríttetett. Gárčení, á, n. alveatio, alveolatio, vallatio, convallatio, - circumvallatio, nis, f. Berties fung mit einem breiten Rande, Berschanzung Umschanzung, Umgrabung: fel-árkolás, árkokkal való bé-kerítés. gárčit, il, ím, V. I. imp. gárči: alveare, alveolare, val Gárčiwáňí, á, n. nom. Verb. ex seq. gátčiwat, al, am, freq. ex gárčit. Garda, í, f. custodes corporis, milites tegentes latus Principis, cohors praetoria (apud Romanos), praetorium, turma praetoria (apud Caesares, Reges), satellitium Regis: Garde bei den Römern und ist bei den Kaisern, Königen: gárda, királyi test örző katonák, Syn. Císarská, neb králowská Strážba (Warta). Gardista, i, m. miles praetorius, satelles regius: Gardist, gárdista, királyi test örzö katona. Syn. cifarskí, neb králowski Strážec (Wartač). gardistow, a, e, adj. poss. militis praetorii, dem Gardisten gehörig, gárdistáé. Syn. strá 3cow, wartačow. Garet, rta, m. nomen viri, Jarecius, i, m. Jarek, ein Mannsname: Járek, férjfi lare, convallare, circumval- * Harğara, i. f. idem. lare, fossis circumdare, fos-* Garğarizowáňí, ά, n. V. sas ponere: vertiefen mit ei- Chrchrání. nem breiten Rande, verschan * ğarğarizował, zowal, zugem zen, umgraben: fel- árkolni, V. I. imp. sug: v. drdhrat. garí, á, é, adj. v. garní. 2) firmus, robustus, validus, vegetus, a, um, recens, tis: fernig, kräftig, frisch: egészséges, ereiben való, erős, fris, vatzkos. Syn. čerstwi, pewni, filní. Prov. Stari, ale gari: senex, ast recens. Et in senibus turgent venae alt, doch frisch, kernig, und gefund: öreg, de egészséges. A' vén hegyekis füstölögnek. Garica, i, f. gallina novella, pullastra, ae, f. Varr. junge Henne, jértze, jértze tík (tyúk, tikotska). Syn. mladá Slépka: Slepička, Garička. Gariček, cku, m. dem. ex Ga, cix. Garička, i, f, dem. ex Garica. Garit, u, m. dem. ex Gar: parvum (bonum) ver, fleis ner Frühling, das Frühlingchen: tavaszotska. Garina, i, f. Plur. Nom. Garini, gen. tin: fruges vernales (vernae, aestivae); die Sommerfrucht, das Sommergetreide: tavasz (böjti) vetés (gabona). Syn. garné Obili (Sátí, objatí, zboží) boh. Gar, Gati. Za dwa Snopi Garini bolibi ma zabili ; ale sem gím utekel do trnawskeg Dolini. Garinečka, i, f. dem. ex seq. Garinka, i, f, dem. ex Ga rina. Garka, i, f. secale aestivum (vernum), siligo vernalis: das Sommerkorn, der Sommerrocken: tavaszi rozs. Syn. gar= ná Rez, garňé Žito. 2) farrago, inis. f. frumentum (tricum) mixtum (promiscuum): gemischtes (gemängs tes) Korn, Futter: abajdotz (kétszeres) búza (gabona). Syn. polowičaté žito, zmí fané Zrno. 3) agna, ovis an † garků et kůw, owa, ow, adj. poss. idem. Garmacisko, a, n. i. e. Mesto, k8e Garmek stogi, biwá: locus nundinarum, Marktplaz, vásár-hely. Garmačné, neho, n. nundina le, is, n. Jahrmarktsgeschenk, vásár-fia, vasár-ajándék. vulg Garmečné, Garmočné, Gate ste mi donesli Germaine? qualia mihi nundinalia talistis? was haben sie mir für ein Jahrmarktgeschenk gebracht? mitsoda vásár-fiát hoztatok (hozott kend) nékem? garmační, á, é, adj. nundina lis, e; nundinarius, a, um: nundinas adtinens: den Jahr markt betreffend, vásárt illető. vulg. garmeční, garmoćni, boh. garmareční. Garmačnica, i, f. nundinatrix, emtrix, cis, f. die Jahrmarkts frau, die auf den Jahrmarkt geht, Käuferinn: vásárolóné, vévőné, Syn. Rupkiña, Ru powačka, vulg. Garmečnica, Garmočnica, boh. Germere čnice. 2) femina mercatum habens, mercatrix, nundinatrix Jahrmarktsfrau, die auf den Jahrmarkte ist: vásáros aszszony, el- adóné, kalmárné. Syn. Predawaćka. garmačňičin, a, e, adj. poss. ex praec. vulg. garmečnicin, garmočňičin. Garmačník, a, m. Plur. Nom. Garmačníci, gen. tow: pro nundinis (ad mercatum) veniens (comparens), emtor, nundinator, is, m. Jahrmarkt. mann mann (plur. Jahrmarksleute), der auf den Jahrmarkt geht: vásárló, vásáron lévő (meg-jclenö). Syn. Rupować, vulg. Garmečník, Garmočník, boh. Garmarečník. 2) homo mercatum habens, mercator, nundinator: Jahrmarktsmann, der auf den Jahrmarkte ist: kalmár, vásáros ember, el-adó. Syn. Rupec, Predáwać. : garmaćňíkow, a, e, adj. poss. ex praec. vulg. garmečníkow, garmočňítow. Garmak, u, m. nundinae, arum, f. pl. der Jahrmarkt, vásár. Syn. wiročni Trh, vulg. Garmet, Garmok, boli. Garmark. Prov. Beží, gato Swec do Garmaku (do Trhu): sutor cum ocreis, er läuft, wie ein Schuster auf den Markt: vargának a vásár. garmareční adj. omn. gen. v. garmační. + Garmarečnice, f. Garmać, nica. + Garmarečník, a, m. v. Garmačnít. * Garmarek, tku, m. v. Garmax. Garmark, u, m. v. idem. * Garmečné, ného, n. v. Garmačné. * garmeční. á, é, adj. v. gar mační. * Garmečnica, i, f. v. mačnica. garmečňičin, a, e, adj. poss. v. garmačňičin. * * Garmečník, a, m. v. Gar mačnít. ni. Prov. Garmo wihadzowat. Netrpezliwe slúžiť: iactare iugum Juvenal. Incommode ferre servitutis necessitatem; mit Ungeduld dienen ; das Joch ungeduldig tragen: kedvetlenül szolgálni. Gednatím Gérmem: pari iugo Plin. Pari studio, atque conatu: mit gleicher Bemühung, egyenlő igyekezettel. gármowi, á, é, adj. iugalis, subiugalis, subiugis, e; subiugius, subiugus, iugatorius, a, um ans Joch gewöhnt, last= bar, am Joche befindlich, dahin gehörig, aus Joch gespannt, oder daran zu spannen, dem Joch untergeben jármos, járomi, igai, igás, igához (járomhoz) -valo. Syn. Garmu poddaní (priwiknuti). Gármowa Derka: endrios, Jochloch, járom lyuka. Garmowa Os (Desčička): vinculum ligneum in coniunctione iugorum bovinorum, Jochsdeichsel, tsikoltú. Gármoweg Defčički Rolčeři: clavus ligneus vinculi iugalis: Jochsnagel, tsikoltó-szeg. v. Jblilica. Garmowi Sworen: radius, subiugia lora: Jochsnas gel, járom szeg. Garmowi Stranet: amphron, járomra (ökör szarvára) kötött kötél. Garnatúra, i, f. synthesis (mapparum mensalium), is, f. Gars nitur, asztal-keszkenyőknek (egyet-másnak) málhába kötése Par. Pap. garni (garňí), "á, é, adj. vernalis, e; vernus, a, um: den Frühling betreffend, tavaszi. Garni Caf: vernum tempus, die Frühlingszeit, tavaszi idő. Garné Obili (Zboží) v. Gà * garmečníkow, a, e, adj. poss. v. garmačnítom. Gármo, a, n. iugum, i, n. das Joch, das dém Zugviche aufgelegt wird, járom, iga, boh. Gho. Do Garma zapráhat: † garní, adj. omn. gen. idem. jugare, sub iugum mittere; * Garnir, u, m. v. Rarnir. ans Joch spannen, járomba fog rina. * ģar † Garo, a, n. v. Gar. Garoslaw, a, m. bohemicum † Gasáňí, á, n. v. Gesáňí. * Gafáwáňí, á, n. v. Gesá. gasčerčí, á, é, adj. colubrinas, vipereus, viperinus, a, um: von Nattern, kurta (vipera) kigyóból való. Syn. gasito wi, boh. gesterčí. Gaféerica, i, f. lacerta, ae, f. lacertus, us, m. Lacerta vu!garis Linn. Eidechse, Hecken, fchlange: gyék. Syn. Gafie ka. Egiptská Gascerica: scinus, egiptische Eidechse, egi ptombéli gyék. Gedowata Gafterica: dispas, praester: die Otter, mérges gyék (kigyó). Wlastd Gasčerica: stel lio, nis, m. die welische (italienis sche, sprencklichte) Eidechie, de Echact: tsillagos hátú (álnok természetů) gyéketske, mérges tarka gyék, földi mérges pók. Syn. Chrček, boh. Ru ček, wlaská Gesterka. Zelen Gasterica, v. Gasčerica. gasčeřičí, á, é, adj. lacerteus, a, um: von Eidechse, gyékbőlvaló, Aliud est gasierit. Gasćerička, i, f. dem. lacer tula, ae, f. Nätterchen, fleine Eidedhje: gyéketske. Syn. G čerta. Gasterka, i, f. dem. idem. (t); gasčerowi, a, é, adj. v. gaf čerčí. Gaseň, e, f. v. Geseň (e). * Gaseň, u, m. v. Geseň (u), gasení, á, é, p. c. v. Seseni. Gaseňí, á, n. v. Ďeseňí. Gajenica, i, f. Jasenicium, i, n. nomen pagorum: Jasenis, ein Dorfname: Jaszenitz, falu - név. gasawat, al, ám. v. gesá. wat. Gaster, a, m. coluber, bri, m, vipera, ae, f. Coluber vipera Linn. der Natter, kurta kigyó. boh. Gester. mnoho, hlawi (wodni) Gaster: hydra Hor. hydra lernaea Lucret. excětra Cic. Coluber Natrix Linn. die Wasserschlange im See Lerna, die Herkules erlegt; sie hatte sieben (nach andern 8, 9, 100 xc.) Köpfe, und wenn er einen abhieb, so wuchsen andre fieben sok fejü kigyó, melly-* gaseńňowi, ¿, é, adj. v. gts nek le- vágott feje helyett seńowi. Gasenka, i, f. v. Gesenta. Gáfento, a, n. dem. ex Gásno. v. Gásničko. mindgyárt más nőtt, vegre* gasensti, á, é, adj. v. ges Hercules tellyességgel megsensti. ölte. 2) Zelina: v. 5ado. Gasgeňka, i, f. v. Gesenka. wec plani. gasit, i, im, V. I. imp. gas: gasne adv. serene, heiter, nicht trübe, nicht finster: tisztán, nem felhössen. 2), clare, lucide: hell, flar, nicht finster: világossan, tisztán. Syn. gasno, [wetlo. 3) splendide, splendicanter, ornate: glänzend, zierlich: fényessen, diszessen, ékessen, tündökölve. Syn. bliskklawe, krásne, ozdobne. 4) nitide, fauber, rein: tisztán. tsinosan. Syn. čistotne. gasneňí, á, é, p. c. mundatus, purgatus, purificatus, a, m: gefäubert, tisztíttatott, megtisztittatott. Syn. čistení. 2) splendidus factus, politus, nitidatus, a, um; polirt, glatt, (glänzend) gemacht: fényesíttelett, meg-fényesíttetett. Syn. blisklaweni, vulg. ģlancowani. Gasňeňí, á, n. mundatio, purgatio, nis, f. das Sauern, Aufheitern, ung: tisztitás, Syn. Ciftení, 2) politio, nitidatio, nis, f. das Poliren, Glattmachen, Glänzen, Glänzung: fényesités. Syn. Blistlaweňi, vulg. Blancowáňí. 3) splendor, nitor, fulgor, is. m. der Glanz, fényesség, tündöklés, fénylés. Syn. Blesk, Blikawost, 4) serenatio, das Ausheitern, ung: tisztulás, derulés. Syn. Wigasňeňí, Wigasnowání. gasňí, á, é, ( abs. gafno), adj. serenus, sudus, a, um: heis ter, nicht finster, nicht trübe: szép, tiszta, ki-derültt. Syn. nemračni, wigasñení, peťní. Gasni Caf (gasno) ge. Sú gasné Počasi serenum (sudum) coelum est. Serena tempestas perdurat: es ist heiter, tiszta idő vagyon, Tiszta idők vannak. Prov. ∞ Noci gasni, we Dno mrační. medzi sprostími múdri, a Medzi múdrimi sprostí: nocte lucidus, interdiu inutilis. Sapit, ubi nihil est opus; cum opus est, ibi dormit. Inter indoctos videri esse aliquid in litteris; inter eruditos nihil sapere unter den einfältigen gelehrter, und unter den gelehrten einfältiger Mann: a' tudatlanok között tanúltt, a' böltsek között pedig tudatlan ember. Ott derék, a' hol nem kell. 2) clarus, lucidus, a, um : hell, klar, nicht finster: világos. Syn. swetli. Gasná Farba: clarus color, helle Farbe, világos szín. 3) splendidus, ornatus, splendicans, nitens: glänzend, zierlich: fényes, tündöklő, ékes, diszes, tzifra. Syn. blisklawi, krásní, 03d0bní, pekní. 4) nitidus, purus, mundus: fauber, tsinos, tiszta. Syn. čistí, čistotní. Gásničko, a, n. dem. ex Gás fento: gingivula, ae, f. das Zahnfleischchen, inyetske. Syn. Galento, boh. Dásňička. gasnit, il, ím. V. I. imp, gafa ni: mundare, purgare, purificare: faubern, rein (sauber) machen: tisztítani, meg-tisztí tani. Syn. čistit. 2) splendidum (fulgidum) reddere, ni |